|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Lidová zbožnost pozdního středověku a novověku v odrazu hmotné kultury (na příkladu drobné keramické plastiky)
Juřinová, Šárka ; Royt, Jan (oponent)
Název: Lidová zbožnost a městská každodennost ve středověku a raném novověku v odrazu drobné keramické plastiky Anotace: Práce se zabývá studiem projevů zbožnosti a každodennosti lidových vrstev pražských měst ve středověku a raném novověku. V archeologických nálezech dominuje především drobná keramická plastika, kterou nelézáme jak v městském, tak ve venkovském prostředí. Tyto figurky z pálené hlíny znázorňují nejčastěji Madony s Ježíškem a různé světce. Často se vyskytují též profánní postavy a rozmanité zoomorfní plastiky. Předmětem zájmu této studie jsou především nálezy keramické plastiky z rozsáhlého archeologického výzkumu na náměstí Republiky v Praze, který poskytl mimořádně zajímavou kolekci těchto specifických artefaktů z období 1250-1600 a které nebyly dosud nikde publikovány. Při odborném vyhodnocení tohoto souboru je přihlédnuto též k dalším analogiím ze středoevropského regionu. Konkrétní využití těchto předmětů není dosud uspokojivě vysvětleno, pokusíme se proto přispět do probíhající diskuse novými zjištěními. Pro ikonografickou interpretaci se kulturně antropologická studie dotkla také dalších předmětů spojených s lidovou zbožností a každodenností městského prostředí (jako jsou medailonky, svátostky, poutní odznaky, obrázky z poutí a další). Práci doplňuje podrobný obrazový katalog...
|
|
| |
|
|
Proměny každodennosti se zánikem letiště "Korea" v Žatci
Kovanda, Damián ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Tesařová, Šárka (oponent)
1 Anotace: Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit, jak proměňoval každodenní život bývalých zaměstnanců z vojenského letiště v Žatci, nazývaného "Korea". Práce se soustředí na jednotlivé výpovědi těchto lidí a sleduje proměny v interpretacích vlastního života v kontextu změn, které potkaly objekt letiště "Korea". Také ukazuje, jakým způsobem se proměňovaly běžné životy lidí, v závislosti na změnách jejich každodenního světa, do kterého byli situováni. Dále sleduje životní strategie a způsoby, kterými tito lidé disponovali při aklimatizaci na nový život a při utváření své nové životní dráhy. A v neposlední řadě, tato práce poukazuje na to, jak vypadá každodenní život těchto lidí i každodenní život v žateckém regionu dnes. Výzkum každodennosti, který v rámci této práce provádím, vychází z teoretických konceptů fenomenologické sociologie Alfreda Schütze. Každodennost v této oblasti zkoumám skrze konceptuální rozšíření o materiální kulturu, kolektivní paměť a sociální identity. Proměny každodennosti sleduji nejen prostřednictvím rozhovorů s informátory, ale také analýzou Žateckého týdeníku. Závěry této práce předkládají, jaké změny potkaly každodennost v okolí letiště "Korea". Tyto změny jsou vysvětlovány interpretacemi samotných informátorů, a zároveň i výroky regionálního tisku.
|
|
| |
|
| |
|
|
Káva, čaj a čokoláda v každodenní kultuře raně novověkých šlechtických sídel v českých zemích
MAREŠOVÁ, Dana
Předkládaná diplomová práce Káva, čaj a čokoláda v každodenní kultuře raně novověkých šlechtických sídel v českých zemích se věnuje dějinám každodennosti šlechty v Království českém a Markrabství moravském od poloviny 17. do konce 18. století s důrazem na hmotnou kulturu, která sloužila k popíjení kávy, čaje a čokolády. Výchozím pramenem pro tuto práci se staly zámecké inventáře a inventáře městských paláců. Prvotně byly určeny vybrané šlechtické rody a poté přiblížena jejich rezidenční síť. Dále se práce zaměřila na topografii sídel a umístění zkoumaných předmětů ke konzumaci kávy, čaje a čokolády do konkrétních prostor zámků či paláců. Na základě toho se autorka práce pokusila o rekonstrukci myšlení, jednání a životních postojů šlechty a o přiblížení symbolického významu výzdoby prostor sídel a role předmětů v reprezentaci šlechtice, při obohacování jeho civilizačních a kulturních návyků. Opomenuto nebylo ani složení předmětů a další doplňky, které se společně s kávou, čajem a čokoládou podávaly. Inventáře byly podrobeny dalšímu hlubšímu průzkumu, který pomohl vytvořit sociální a mocenskou stratifikaci na základě předmětů ke konzumaci kávy, čaje a čokolády. Vznikla i další srovnání, a to porovnání reprezentace jednotlivých příslušníků rodů a také vlastnictví zkoumaných předmětů na základě genderového vymezení. Předkládaná práce se dále pokusila o proniknutí do problematiky symbolické komunikace.
|
|
|
Topografie, funkce a vybavení úřednických prostor ve šlechtických sídlech na počátku novověku
CHALUPA, Pavel
Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice úřednických prostor, kanceláří, v letech 1580-1700. Jejím cílem je popis a interpretace kancelářského vybavení a úřednických pomůcek. Autor využil řady dochovaných inventářů z Čech i Moravy, z 16. a 17. století. První kapitola zařazuje šlechtické sídlo do rezidenční sítě a zabývá se typologií sídel. Druhý oddíl pojednává o využitelnosti zámeckých inventářů a jejich problematice. Třetí část popisuje topografii a hmotnou kulturu šlechtických kanceláří. Dále se věnuje možné proměně úřednických prostor v delším časovém období. Poslední kapitola porovnává vybavenost kanceláří podle různých kategorií. Mezi ně patří sociální příslušnost šlechtice, jeho ekonomické zázemí a kariéra i typ sídla. Závěr shrnuje zjištěné poznatky a uvádí možnosti dalšího bádání.
|
host ::
RSS.