|
|
Analýza reologických vlastností rostlinných olejů a jejich složek
Divílek, Petr ; Rozsívalová, Zdenka (oponent) ; Frk, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá teoretickým rozborem rostlinných olejů, minerálních olejů a syntetických kapalin a následně měřením hustoty a viskozity vybraných vzorků elektroizolačních kapalin. Práce je z velké části zaměřena na rostlinné oleje a jejich složky zvané mastné kyseliny. Ty jsou podrobněji popsány v samostatných kapitolách. Jsou zde uvedeny využití v technické praxi s detailnějším zaměřením na energetiku, kde se rostlinné oleje začínají používat ve větším měřítku. V experimentální část je zaměřena na měření hustoty a dynamické viskozity. Viskozita se měřila na dvou přístrojích a to na Höpllerově viskozimetru a na vibračním viskozimetru. Naměřené hodnoty byly vyhodnoceny a zpracovány do tabulek a grafů.
|
|
|
Studium produkčních vlastností kvasinek rodu Metchnikowia
Chadimová, Markéta ; Szotkowski, Martin (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Kvasinky rodu Metschnikowia jsou schopné produkovat za různých podmínek různě velké množství lipidů, které mají pozoruhodné využití v biotechnologiích a v průmyslu. Tato bakalářská práce je zaměřena na studium kultivačních podmínek, za kterých kvasinky vyprodukují nejvíce lipidů a také se zabývá tím, z jakých mastných kyselin jsou tyto triacylglyceroly složeny. Je taktéž sledován vliv kultivačních podmínek na množství biomasy. Bylo zkoumáno pět kmenů kvasinek a to M. pulcherrima 145, M. pulcherrima 147, M. pulcherrima 149, M. andauensis 129 a M. chrysoperlae 1158. Na kultivaci byla použita kultivační média s různými poměru C/N, obsahující glukózu, nebo levné odpadní substráty (glycerol, káva a odpadní tuk). Kultivace byly prováděny při několika teplotách a následně bylo zjišťováno množství narostlé biomasy, pomocí plynové chromatografie bylo dále zjištěno složení a poměr mastných kyselin. Jako kvasinka, která vyprodukovala v čase nejvíce biomasy, byla stanovena kvasinka M. chrysoperlae 1158, která po 336 hodinách růstu při teplotě 15 °C na médiu o poměru C/N = 100 byla schopná vytvořit 10,66 g/l biomasy. Největšího množství lipidů bylo dosaženo u kmene M. andauensis 129 při teplotě 8 °C na médiu C/N = 100 (21,57 % lipidů v sušině). Pokud vezmeme do úvahy i produkci biomasy, nejlepších výsledku dosahuje kvasinka M. chrysoperlae 1158 při teplotě 11 °C na médiu s poměrem C/N = 100 s produkci biomasy 10,15 g/l a 19,58 % lipidů v sušině. Tato kvasinka proto byla dále kultivována na odpadních substrátech.
|
|
|
Profil mastných kyselin sýrů eidamského typu
Babištová, Lucie ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá identifikací a kvantifikací volných a vázaných mastných kyselin v sýrech eidamského typu, které byly vyrobeny na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Teoretická část se zabývá charakterizací sýrů, jejich rozdělením, složením a postupem jejich výroby. Dále obsahuje charakterizaci tuku a mastných kyselin, a také popis plynové chromatografie s plamenově ionizačním detektorem. V experimentální části byl stanoven a porovnán obsah volných a vázaných mastných kyselin v modelových vzorcích sýrů, vyrobených s použitím různých kombinací mikrobiálních kultur. Pro extrakci lipidů ze vzorku byla použita metoda podle ČSN EN ISO 1735:2005. Mastné kyseliny byly převedeny na methylestery kyselou esterifikací s methanolickým roztokem bortrifluoridu jako katalyzátoru a stanoveny plynovou chromatografií s plamenově ionizačním detektorem. Ve vzorcích bylo stanoveno celkem 17 mastných kyselin jak ve volné, tak ve vázané formě. Jednoznačný vliv přídavku termofilní kultury na obsah mastných kyselin ve vzorcích se nepodařilo prokázat.
|
|
|
Simultánní kokultivace vybraných kmenů karotenogenních kvasinek a autotrofních bakterií
Blažková, Jana ; Němcová, Andrea (oponent) ; Szotkowski, Martin (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce byla zaměřena na studium kokultivací vybraných mikroorganismů, kterými byly karotenogenní kvasinky a sinice. V těchto kokultivacích byla srovnávána produkce vybraných metabolitů. Mezi hlavní sledované metabolity byly řazeny karotenoidy, steroly, koenzym Q10, chlorofyly a lipidy. Dále se tato práce zaměřila na studium a možnosti optimalizace produkce lipidů a lipidových látek u vybraných kmenů karotenogenních kvasinek a druhů sinic. Teoretická část se zabývá popisem karotenogenních kvasinek, sinic a chemickým složením produkovaných metabolitů. Kvasinky a sinice obsahují karotenoidy, přírodní pigmenty, řazené mezi antioxidanty. Jako antioxidanty mají výrazné biologické účinky v lidském organismu, mezi kterými jsou například protinádorové a protizánětlivé účinky, či účinky proti neurodegenerativním nemocem. Dalšími metabolity mikroorganismů s pozitivním vlivy na lidské tělo jsou ergosterol a koenzym Q. Chlorofyl produkovaný sinicemi nachází uplatnění v potravinářském průmyslu jako zelené barvivo. Lipidy vytvářené těmito mikroorganismy obsahují velké množství nenasycených mastných kyselin nacházejících uplatnění v kosmetice nebo farmacii. V teoretické části byly také popsány jednotlivé analytické metody, kterými byla zjišťována produkce sledovaných metabolitů. Experimentální část je zaměřená na produkci karotenoidů, sterolů, koenzymu Q10 a chlorofylu, které jsou stanovovány pomoci HPLC, lipidy a profil mastných kyselin jsou stanovovány pomocí GC. Stanovované metabolity jsou sledovány v různých druzích kokultivačních partnerů (karotenogenní kvasinka a sinice) v médiích s různými přídavky makroprvků (P, N a Mg). Poté následoval experiment kokultivací s použitím odpadních olejů (fritovací a kávový olej) a studium vlivu odpadních olejů přidávaných do kokultivací. Kokultivační experimenty potvrdily schopnost společného růstu karotenogenních kvasinek a sinic. Nejlepších výsledků bylo dosaženo u dvojic Rhodosporidium toruloides a Anabena torulosa, Rhodosporidium toruloides a Arthrospira maxima.
|
|
|
Potravinářské a kosmetické využití technického konopí
Puškárová, Radka ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá využitím konopí v kosmetice a potravinářství. V teoretické části je konopí charakterizováno z hlediska obsahu aktivních látek. V experimentální části se práce zaměřuje na charakterizaci odrůd konopí Carmagnola a Ferimon z hlediska obsahu aktivních látek (polyfenoly, kanabinoidy, mastné kyseliny a vitamín E). Dále na přípravu kosmetických přípravků s obsahem konopných extraktů na boj proti akné. U přípravků a extraktů byl testován antimikrobiální účinek proti bakteriím Propionibacterium acnes, Micrococcus luteus, Escherichia coli a kvasince Candida glabrata. U konopného semínka byl zjišťován obsah mastných kyselin a vitamínu E v oleji. Z výsledků práce vyplývá, že největší množství aktivních látek obsahují extrakty ze sušeného květu, které mají i největší antimikrobiální účinek proti všem typům bakterií, nepůsobily však na kvasinku. Kosmetické přípravky nejevily téměř žádný inhibiční efekt v důsledku nízké koncentrace účinných látek. Konopné semínko obsahovalo velké množství PUFA a esenciálních mastných kyselin. Vitamín E byl potvrzen ve všech olejích získaných ze semínek.
|
|
|
Studium biologických účinků vybraných rostlinných materiálů
Drabíková, Nela ; Byrtusová, Dana (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá přípravou vodných, ethanolových a hexanových extraktů získaných z rostlinných zdrojů se zvýšeným obsahem oleje, jejich charakterizací a testováním cytotoxicity. V teoretické části byla vypracována rešerše zaměřená na základní informace o použitých rostlinách a jejich účincích na lidský organismus. Dále byly popsány aktivní složky extraktů a metody jejich stanovení a princip použitého testu cytotoxicity. V praktické části byl u rostlinných extraktů spektrofotometricky stanoven obsah polyfenolů a flavonoidů a byla změřena jejich celková antioxidační aktivita. Pomocí plynové chromatografie byl stanoven obsah mastných kyselin a procentuální zastoupení jednotlivých mastných kyselin. Dále byl proveden MTT test cytotoxicity na buněčné kultuře, aby bylo potvrzeno jejich další možné využití v potravinářském, kosmetickém a farmaceutickém průmyslu.
|
|
|
Izolace a charakterizace přírodních aktivních látek a možnosti jejich aplikace při přípravě doplňků stravy
Šmídová, Veronika ; Němcová, Andrea (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na charakterizaci a izolaci přírodních aktivních látek, a to zejména lipofilního charakteru. Další část práce je zaměřena na enzymy a jejich enkapsulaci do alginátových částic pro následné navržení enzymatického doplňku stravy s optimálním složením pro děti. Teoretická část práce se zaměřuje primárně na problematiku dětské výživy již od útlého věku, tedy na nezbytné živiny, které dítě musí přijímat, aby mohlo bezproblémově růst. Také se zabývá dostupností enzymatických doplňků stravy pro děti. Na závěr se teoretická část zabývá nedostatkem vybraných přírodních látek a jejich působením v souvislosti s nádorovými onemocněními. V experimentální části byly charakterizovány čtyři druhy olejnatých semen, respektive olejů, získaných z těchto semen. Oleje byly získávány dvěma metodami, a to lisováním za studena na kuchyňské lisu Yoda a extrakcí v organickém rozpouštědle na automatickém přístroji Soxtherm. Jednalo se o římský kmín, lněná, sezamová a dýňová semínka. U takto získaných olejů proběhla charakterizace přírodních aktivních látek, konkrétně celkového obsahu fenolických sloučenin, flavonoidů, antioxidačních látek, karotenoidů, chlorofylů a mastných kyselin. Z vybraných extraktů byly dále připraveny liposomy, u nichž byl pozorován vliv na nádorové střevní buňky. V neposlední řadě byly vybrány enzymy, které byly enkapsulovány do alginátových částic o průměru 450 µm a byla zkoumána například proteolytická aktivita daných enkapsulovaných enzymů po působení modelových trávicích šťáv. Poslední část práce byla zaměřena na optimalizaci kompletního doplňku stravy s přídavkem alginátových částic jako nosičů enzymů. Takto připravené vzorky doplňků stravy byly podrobeny senzorické analýze.
|
|
|
Využití stresových faktorů k produkci lipidických látek kvasinkami rodu Metschnikowia
Tručková, Marie ; Márová, Ivana (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
stresových faktorů v kultivačním procesu, jako je osmotický stres, oxidační stres, dehydratace, doba kultivace, pH či teplota, na kvasinky rodu Metschnikowia. Praktická část se fokusuje na stres osmotický a oxidační, přičemž oxidační stres byl proveden za dvou odlišných podmínek (odlišná doba kultivace a teplota). Produkční vlastnosti kvasinek byly monitorovány zejména plynovou chromatografií a okrajově také průtokovou cytometrií. Analýza byla provedena pro kmeny Metschnikowia pulcherrima, Metschnikowia andauensis, Metschnikowia chrysoperlae, Metschnikowia sinensis, Metschnikowia zizyphicola a Metschnikowia shanxiensis. Výsledky prokázaly, že jak oxidační stres, tak osmotický stres vyvolává lepší produkci lipidických látek. Množství lipidů a zejména složení mastných kyselin se také měnilo v závislosti na studovaných kmenech a použitých kultivačních podmínkách. V práci byla dále prokázána produkce nenasycených mastných kyselin. Nejvhodnějším prostředím pro produkci lipidů a nenasycených mastných kyselin se zde ukazuje být solné prostředí. Je možné s přehledem říci, že kvasinky rodu Metschnikowia jsou vysoce adaptabilními kvasinkami. Tato vlastnost z nich činí potenciálně slibné biotechnologické producenty.
|
|
|
Monitoring obsahu mastných kyselin v průběhu výroby sýrů
Rajnochová, Veronika ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá monitoringem mastných kyselin v průběhu výroby sýrů eidamského typu, tj. přírodní tvrdé sýry s nízkodohřívanou sýřeninou, a v tavených sýrech, které z nich byly vyrobeny. V teoretické části práce jsou stručně charakterizovány přírodní sýry eidamského typu a tavené sýry, hlavní pozornost je věnována lipidům, mastným kyselinám a možnostem jejich stanovení. V experimentální části byl sledován obsah mastných kyselin v modelových vzorcích přírodních a tavených sýrů vyrobených na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Pro extrakci lipidů ze vzorků byla zvolena metoda podle ČSN EN ISO 1735, pro esterifikaci mastných kyselin metoda podle ČSN EN ISO 5509 s použitím methanolového roztoku hydroxidu draselného. Vzniklé methylestery byly stanoveny pomocí plynové chromatografie s FID detekcí.
|
|
|
Potenciální mikrobiologické nebezpečí v současných trendech kosmetiky - bio, vegan, raw.
Jančíková, Simona ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Bio-, vegan- a raw-kosmetika patří k stále oblíbenějším druhům kosmetických produktů z důvodu absence syntetických látek a konzervantů, z tohoto hlediska se ale zvyšuje pravděpodobnost mikrobiální kontaminace. Předmětem práce je tedy především praktické zjištění potenciální mikrobiologické kontaminace pomocí zátěžového testu a také stanovení aktivních složek v kosmetických přípravcích. V teorii byla zpracována legislativa kosmetických přípravků, a také informace o certifikátech, které se pro bio-, vegan- a raw-kosmetiku udělují. Tato část také pojednává o složení rostlinných a esenciálních olejů, které se ve významné míře používají jako suroviny při výrobě kosmetiky a mají pozitivní vliv na pokožku. V neposlední řadě se práce zabývá možnou mikrobiologickou kontaminací, výčtem nejčastěji se vyskytujících patogenních mikroorganismů, které můžou mít negativní vliv na zdraví spotřebitele. V praktické části je pak testována trvanlivost vybraných vzorků krémů pomocí zátěžového Schülke Koko testu zaočkováním vybraných zástupců mikroorganismů z řady bakterií, kvasinek a plísní (Candida glabrata, Escherichia coli, Pseudomonas aeruginosa a Aspergillus niger). Dále byla otestována možná antimikrobiální aktivita přítomných esenciálních olejů, které mohou částečně nahrazovat účinek syntetických konzervantů. V práci byly analyzovány biologicky aktivní látky, konkrétně mastné kyseliny obsaženy v krémech, pomocí plynové chromatografie.
|
host ::
RSS.