|
|
Stanovení těžkých kovů v půdách a sedimentech v oblasti Revúce
Kováč, Lukáš ; Vávrová, Milada (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Táto diplomová práca je zameraná na posúdenie miery kontaminácie pôdy a sedimentu rizikovými kovmi v oblasti Jelšava, v ktorej je hlavným znečisťovateľom životného prostredia magnetizový závod. Odber vzoriek pôd a sedimentov boli uskutočnené v troch ročných obdobiach. Odbery boli rozvrhnuté tak, aby reprezentovali rôzne ročné obdobia a aby bol zohľadnený vplyv ročných období na získaných hodnotách koncentrácie v pôde a v sedimente. Odberové miesta boli vyberané podľa rôznej vzdialenosti od závodu a rôzneho zaťaženie cestnou dopravou. V každom z odobraných vzoriek boli stanovené koncentrácie prvkov medi, olovo, zinku, niklu, mangánu, ortute, kadmia a vanádu. Meď, olovo, zinok, nikel a mangán boli analyzované atómovou absorpčnou spektrometriou s atomizáciou v plameni (F AAS), kadmium a vanád boli stanovené metódou atómovej absorpčnej spektrometri s elektrotermickou atomizáciou (ET AAS). Pre stanovenie ortuti bol použitý analyzátor ortuti (AMA).
|
|
|
Analýza obsahu významných nutrientů v tropickém ovoci a v jejich škůdcích
Remencová, Julie
Diplomová práce pojednává o analýze vybraných nutričně významných prvků ve vybraných druzích tropického ovoce a jejich škůdcích. Cílem práce bylo zjistit, zda existuje vztah mezi obsahem minerálních látek v tropickém ovoci a škůdcích a objasnit, zda zjištěné korelace lze využít k cílené ochraně proti škůdcům. Vrtule velkohlavá (Ceratitis capitata) a vrtule (Bactrocera zonata) patří k nejnebezpečnějším a ekonomicky nejvýznamnějším druhům čeledi Vrtulovitých, které způsobují značné ekonomické ztráty v hodnotě stovek miliónů amerických dolarů ročně. Teoretická část popisuje jednotlivé analyzované druhy tropického ovoce z hlediska obecné charakteristiky, produkce a spotřeby, chemického složení a využití. Literární přehled dále pojednává o vybraných nutrientech – vápníku, hořčíku, železu, zinku, manganu a mědi z pohledu významu ve výživě člověka. Praktická část se zabývá analýzou výše uvedených prvků pomocí plamenové absorpční spektrometrie ve vzorcích tropického ovoce – manga (Mangifera indica), mandarinek (Citrus unshiu), kaki (Diospyros kaki) a granátových jablek (Punica granatum) a vzorcích dvou druhů vrtulí B. zonata a C. capitata. Z provedených korelací obsahů prvků v ovoci a v mouchách vyplývá, že k identifikaci původu škůdce je možné použít stanovení vápníku, neboť byla zjištěna významná korelace pouze mezi obsahy vápníku v mandarince a C. capitata živené mandarinkou.
|
|
|
Pokročilé metody odstraňování obtížně koagulovatelných látek při úpravě vody
Sichrová, Kateřina
Úprava pitné vody je v dnešní době stále náročnější z důvodu rostoucího znečištění, ať už vlivem člověka či vlivem globálního oteplování. Voda se stává koktejlem látek, na které již konvenční proces úpravy vody založený na koagulaci/flokulaci často nestačí. Tato disertační práce se zabývá studiem pokročilých metod odstraňování obtížně koagulovatelných látek, zvláště pak adsorpcí, při úpravě vody. Zvláštní důraz je kladen na odstraňování manganu, látek produkovaných fytoplanktonem (AOM) a per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin (PFAS). V souvislosti s antropogenními mikropolutanty byla pozornost věnována i jejich výskytu a interakcím ve vodním prostředí. V rámci výzkumu byl syntetizován nový adsorbent na bázi TiO2 za účelem odstraňování Mn2+ . Vzhledem ke skutečnosti, že připravený adsorbent vykazoval vysokou účinnost odstranění Mn2+ v širokém rozsahu hodnot pH ve srovnání s konvenční metodou demanganizace, kde je pro účinné odstranění manganu potřeba dosáhnout velmi vysokých hodnot pH, může sloužit jako vhodná alternativní metoda demanganizace. V souvislosti s odstraňováním AOM byl zkoumán vliv vlastností roztoku na adsorpci na různé typy granulovaného aktivního uhlí (GAU). Bylo zjištěno, že účinnost adsorpce AOM je ovlivněna nejen charakterem adsorbované látky a použitého adsorbentu, ale dále...
|
|
|
Stanovení vybraných prvků v obilných moukách a jejich bezlepkových alternativách
Venclová, Veronika ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Nováková, Eliška (oponent)
Tato práce se věnuje stanovení vápníku, hořčíku, fosforu, draslíku, sodíku, železa, zinku, mědi, manganu a molybdenu v obilných lepkových moukách a jejich bezlepkových alternativách. Vzorky mouky byly rozkládány pomocí mikrovlnného zařízení a prvky v roztocích byly následně stanovovány pomocí hmotnostního spektrometru s indukčně vázaným plazmatem. Před samotným stanovením prvků byla provedena optimalizace rozkladu vybraných druhů mouk. Cílem práce bylo stanovení uvedených prvků ve vzorcích mouk a vytvořit základní přehled prvkového složení různých druhů mouk. Tento přehled a porovnání jednotlivých druhů mouk má pomoci lidem s celiakií při výběru bezlepkových alternativ za pšeničnou mouku. Klíčová slova Hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem, mikrovlnný rozklad, vápník, hořčík, fosfor, draslík, sodík, železo, zinek, měď, mangan, molybden, pšeničná mouka, bezlepkové mouky, celiakie
|
|
|
Pokročilé metody odstraňování obtížně koagulovatelných látek při úpravě vody
Fialová, Kateřina ; Pivokonský, Martin (vedoucí práce) ; Mašín, Pavel (oponent) ; Brányik, Tomáš (oponent)
Úprava pitné vody je v dnešní době stále náročnější z důvodu rostoucího znečištění, ať už vlivem člověka či vlivem globálního oteplování. Voda se stává koktejlem látek, na které již konvenční proces úpravy vody založený na koagulaci/flokulaci často nestačí. Tato disertační práce se zabývá studiem pokročilých metod odstraňování obtížně koagulovatelných látek, zvláště pak adsorpcí, při úpravě vody. Zvláštní důraz je kladen na odstraňování manganu, látek produkovaných fytoplanktonem (AOM) a per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin (PFAS). V souvislosti s antropogenními mikropolutanty byla pozornost věnována i jejich výskytu a interakcím ve vodním prostředí. V rámci výzkumu byl syntetizován nový adsorbent na bázi TiO2 za účelem odstraňování Mn2+ . Vzhledem ke skutečnosti, že připravený adsorbent vykazoval vysokou účinnost odstranění Mn2+ v širokém rozsahu hodnot pH ve srovnání s konvenční metodou demanganizace, kde je pro účinné odstranění manganu potřeba dosáhnout velmi vysokých hodnot pH, může sloužit jako vhodná alternativní metoda demanganizace. V souvislosti s odstraňováním AOM byl zkoumán vliv vlastností roztoku na adsorpci na různé typy granulovaného aktivního uhlí (GAU). Bylo zjištěno, že účinnost adsorpce AOM je ovlivněna nejen charakterem adsorbované látky a použitého adsorbentu, ale dále...
|
|
|
Vliv Mn a Cu na strukturu a mechanické vlastnosti litiny
Musil, Ivo ; Pernica, Vítězslav (oponent) ; Kaňa, Václav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vlivem různých faktorů, zejména chemického složení na strukturu a vlastnosti grafitických litin. V praktické části je proveden plánovaný experiment ověřující vliv manganu a mědi na mechanické vlastnosti a strukturu grafitických litin, při němž jsou odlity vzorky litiny s lupínkovým grafitem legované různým obsahem manganu a mědi, u nichž je měřena výsledná tvrdost a zkoumána jejich struktura.
|
|
|
Vývoj metod simultánní analýzy na přístroji HR-CS-ET-AAS a jejich využití v environmentální analýze
Jurnečka, Roman ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem metod simultánního stanovení pomocí atomové absorpční spektrometrie s kontinuálním zdrojem záření a monochromátorem o vysokém rozlišení. Metody stanovení byly vyvinuty zejména s ohledem na analýzu environmentálních matric. Byly vyvinuty dvě metody simultánního stanovení s aplikací tří druhů vzorků životního prostředí. První z nich byla zaměřena na simultánní stanovení niklu a železa v čajových lístcích. Tato metoda byla dále aplikována i na vzorky půd. Druhou metodou je stanovení manganu a železa ve vodách. Zde byl zkoumám i vliv modifikátoru. Dále byla z literatury převzata kombinace vlnových délek již zavedené metody simultánního stanovení kadmia a železa v ovesných produktech. V rámci diplomové práce, byla tato metoda optimalizována na stanovení těchto specifických prvků v čaji. Mezi primární výhody simultánní analýzy patří úspora chemikálií, včetně argonu, ale také menší časová náročnost při obsluze. Vyvinuté metody lze zavést do praxe. Výstupem je také návrh laboratorní úlohy pro zavedení simultánní analýzy do výuky.
|
|
|
Vliv potravy na vývoj chrousta maďalového (Melolontha hippocastani Fabr.)
Čech, Petr
Bakalářská práce vymezila v širších souvislostech vliv hmyzích fytofágů na les a krajinu a popsala možné dopady gradací na lesní společenstva ve středoevropských podmínkách v závislosti na druhu škůdce, potravní vazbě, četnosti výskytu přemnožení a stanovištních podmínek. Zhodnotila potravní nároky chrousta maďalového (Melolontha hippocastani Fabricius, 1801) a s potravou spojený vliv na fertilitu, orientaci při výběru potravy a působené škody. Stanovila vliv potravy (Quercus petraea (Matt.) Liebl.) ošetřené roztokem chloridu manganatého ve třech koncentracích na spotřebu potravy, mortalitu a fertilitu imág chrousta maďalového. Pro řešení využila laboratorní chov chrousta maďalového. Po žíru na dubu byl ze všech dřevin v chovu ch. maďalový v nejlepší kondici co se týče sledovaných parametrů a byla potvrzena schopnost ch. maďalového konat úživný žír na květech borovice. Ch. maďalový na zvýšený obsah manganu v potravě reagoval negativně a Mn měl prokazatelný vliv na aktivitu, ekologii a fyziologii chrousta. Přes svoje obranné mechanismy - vylučování manganu trusem (až 24 110 mg.kg-1) a začleňování do částí těla, které se neúčastní fyziologických procesů (až 430 mg.kg-1) – reagoval ch. maďalový zkrácenou dobou žíru (u samic o osm a půl dne), snížením příjmu potravy (až na pětinu) a sníženou plodností, kdy ve variantě s koncentrací 17 700 mg.kg-1 manganu v potravě nebyly samice schopné kladení vajíček vůbec. Redukce plodnosti vlivem zvýšené koncentrace manganu v potravě nastala už ve variantě T1, kdy počet nakladených vajec klesl na čtvrtinu. Dle sledovaných parametrů chovu byla překonána hranice toxicity tohoto prvku pro ch. maďalového a dosaženo mj. také snížení plodnosti samic.
|
|
|
Stanovení vybraných kovů v jedlých houbách na Kladensku
ŠIMŮNKOVÁ, Eliška
Cílem práce bylo stanovení obsahu rubidia, zinku, železa, mědi, stroncia a manganu ve vzorcích jedlých hub a získané výsledky porovnat s již provedeným výzkumem. Literární rešerše obsahuje stručné informace o houbách, půdách, jednotlivých prvcích, použité analytické metodě a výzkumné lokalitě. Během letních měsíců let 2020 a 2021 bylo pro účely praktické části nasbíráno 12 vzorků sedmi druhů jedlých hub ve vytýčeném lese mezi bývalými kladenskými doly. Vzorky jsme zpracovali mikrovlnným rozkladem a poté analyzovali metodou AAS (atomová absorpční spektrometrie). Celá praktická část bakalářské práce byla provedena v laboratoři Katedry aplikované chemie Zemědělské a technologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Naměřené hodnoty byly zaznamenány do tabulek, statisticky zpracovány a zhodnoceny v diskusi. Analýzou jsme zjistili, že bedla vysoká patří mezi nejvíce kumulující druhy hub. V jejím vzorku jsme stanovili nejvyšší obsah železa (1148 mg/kg), mědi (150 mg/kg) a druhý nejvyšší obsah manganu (339 mg/kg). Naopak mezi nejméně kumulující druhy hub patřil hřib žlutomasý, u kterého byly naměřeny nejnižší koncentrace manganu (15 mg/kg) a stroncia (1,6 mg/kg). Za zmínku stojí hadovka smrdutá, která nejvíce kumulovala stroncium (10,1 mg/kg) a mangan (643 mg/kg). V případě manganu zjištěná koncentrace výrazně převyšovala hodnoty naměřené u ostatních analyzovaných vzorků.
|
|
|
Stanovení vybraných kovů v půdách a v houbách v těsné blízkosti dálnice D1
HORÁKOVÁ, Tereza
Cílem bakalářské práce bylo stanovit koncentrace těžkých kovů ve vzorcích jedlých hub a pod nimi odebraných půd. Měřenými prvky byla především měď, železo a zinek, dále pak mangan, stroncium a rubidium. Literární rešerše obsahuje stručné informace o jednotlivých prvcích a jejich obsahu v půdách a plodnicích hub v jiných studiích. Teoretická část rovněž obsahuje kapitoly věnované houbám, půdám a jejich kontaminaci, vlivu automobilové dopravy na obsah těžkých kovů v půdách a použité analytické metodě, kterou byla atomová absorpční spektrometrie. Pro praktickou část bylo na podzim v letech 2020 a 2021 v těsné blízkosti dálnice D1 nasbíráno 24 vzorků osmi různých druhů jedlých hub. V rámci sběru byla odebírána i půda pod houbou do hloubky zhruba 15 cm. Vzorky byly nejdříve dokonale vysušeny, následně zpracovány mikrovlnným rozkladem, a nakonec analyzovány metodou AAS. Veškeré práce byly prováděny v laboratořích Katedry aplikované chemie Zemědělské a technologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výsledky měření byly zaneseny do tabulek a zpracovány statisticky a graficky. Nakonec byly zhodnoceny v diskuzi. Analýza ukázala, že nejméně ve svých plodnicích kumuluje těžké kovy křemenáč březový a kozák březový. Ve velkém měřítku pak akumulují kovy václavka smrková, muchomůrka růžovka, čirůvka zelánka a hřib hnědý. Celkově bylo v sušině hub naměřeno 4,2-45 mg.kg-1 Cu, 97,4-4 166 mg.kg-1 Fe, 52,1-338,7 mg.kg-1 Zn, 3-61,4 mg.kg-1 Mn, 1,3-7 mg.kg-1 Sr a 7,7-300,9 mg.kg-1 Rb. V půdách byly hodnoty následující: 5,2-78,6 mg.kg-1 Cu, 2965-41 983 mg.kg-1 Fe, 25,8-174,2 mg.kg-1 Zn, 49,7-1 868 mg.kg-1 Mn, 6,2-25,2 mg.kg-1 Sr a 12,2-114,5 mg.kg-1 Rb v sušině. Z toho vyplývá, že nejméně zastoupeným zkoumaným těžkým kovem bylo stroncium a nejvíce železo.
|
host ::
RSS.