|
|
Charakterizace kvasinkových a řasových metabolitů pomocí instrumentálních technik
Kurowska, Klára ; Márová, Ivana (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou a produkcí vybraných mikrobiálních metabolitů kvasinky Rhodotorula kratochvilovae v porovnání s různými druhy mikrořas. V teoretické části byly shrnuty poznatky o podmínkách pro optimální růst a produkci sekundárních metabolitů. Dále byly popsány analytické metody, pomocí kterých byly metabolity kvantifikovány a vyhodnoceny. V rámci experimentální části této práce bylo studováno množství na akumulované biomasy, exoglykolipidů, intracelulárních lipidů, fykobiliproteinů a karotenoidů dle různých zdrojů živin v kultivačním médiu. Konkrétně byly zkoumány výtěžky těchto metabolitů při utilizaci různých zdrojů dusíku (kvasničný extrakt, močovina, síran amonný, chlorid amonný a dusičnan draselný), uhlíku (glukóza, manóza, xylóza, glycerol a laktóza) a při variabilních C/N poměrech (20; 40; 70; 100 a 120:1) ideálně vybraných zdrojů sledovaných živin v dílčích experimentech. Poslední část experimentální části byla zaměřena na srovnání analýz metabolitů autotrofních řas (chlorofyly, fykobiliproteiny a lipidy).
|
|
|
Produkce magnetických částic mikroorganismy
Chvalkovská, Eva ; Mgr. Martina Mikešová, Ph.D. (roz. Pravečková) (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá magnetickými nanočásticemi, které jsou produkované bakteriemi. Jedná se o dva typy bakterií. Jeden typ jsou bakterie žijící v industriálním prostředí, které produkují magnetické nanočástice pomocí tzv. magnetozomů. Magnetozomy jsou útvary obsahující nanokrystaly a jsou obklopeny lipidovou vrstvou. V bakterii se skládají do řetízků a slouží bakterii jako kompas. V této práci se zabývám možností kultivace těchto bakterií, získání magnetozomů a jejich následným zpracováním. Druhým typem jsou bakterie žijící v lidském těle, a které začnou produkovat magnetické nanočástice až po přidání spouštěče, jako například dusičnanu stříbrného. Patří se například Bacillus sp, Escherichia coli, Lactobacillus casei ssp. casei a Lactobacillus fermentum. V experimentální části bakalářské práce byla testována produkce stříbrných nanočástic po přidání dusičnanu stříbrného v koncentracích 0,1; 1; 2; 4 mM. Bakterie, u nichž byla prokázána produkce stříbrných nanočástic jsou Lactobacillus casei ssp. casei CCM 7088T a Lactobacillus casei ssp. casei CCM 7089 a Lactobacillus rhamnosus CCM 1825T.
|
|
|
Produkce karotenoidů kvasinkami kultivovanými na odpadním tuku
Holub, Jiří ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Karotenoidy jsou lipidické látky, převážně pigmenty obsažené v rostlinách a mikroorganismech. Karotenoidy jsou známé pro svoje antioxidační účinky. Lipidy jsou převážně nepolární látky, které jsou esenciální a vyskytují se ve všech typech organismů. Práce byla provedena formou rešeršní i praktickou. Pojednávala o produkci karotenoidních barviv a různých lipofilních látek kvasinkami Rhodotorula glutinis, Rhodosporidium toruloides a Sporidiobolus metaroseus, kultivovanými v médiích vyrobených z odpadního tuku živočišného původu či z glycerolu. Práce se dále zaobírala metodami získávání lipidických látek z mikroorganismů a následnou analýzou vzorků plynovou či kapalinovou chromatografií. Hlavním úkolem práce bylo zjistit, které typy médií a které z daných druhů kvasinek byly nejvhodnější pro produkci lipidických látek. Pro produkci lipidických látek na glycerolových médiích byl shledán jako nejlepší kmen Rhodosporidium toruloides, který zároveň vykazoval nejvyšší koncentrace karotenoidů na tukových a hydrolyzovaných tukových médiích.
|
|
|
Využití řas pro produkci biomasy a bioproduktů
Slonek, Jaroslav ; Máša, Vítězslav (oponent) ; Brummer, Vladimír (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce je zaměřena na seznámení se s využitím řas k produkci biomasy a bioproduktů. Úvodní část práce je věnována taxonomickému rozdělení řas a základnímu shrnutí charakteristik jednotlivých skupin řas. Další část práce je věnována bioproduktům, které jsou získávány kultivací řas a jsou rozebrány možnosti dalšího zpracování těchto bioproduktů včetně jejich využití pro energetické účely. U kultivací je důraz kladen na moderní směry v této oblasti, tj. na možnost použití odpadních produktů v kultivačním procesu. V další části práce jsou rozebrány technologické parametry kultivace, jejich vlivy na růst a složení biomasy a produkci žádaných produktů. V další kapitole jsou shrnuty používané typy kultivačních bioreaktorů, v nichž dochází v kontrolovaném prostředí k růstu biomasy. Poznatky získané a shromážděné při tvorbě práce jsou dále diskutovány a shrnuty v závěru práce.
|
|
|
Řízení řasových bioreaktorů
Rek, David ; Naď, Martin (oponent) ; Máša, Vítězslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce řeší problematiku kultivace mikrořas v uměle vytvořeném prostředí – bioreaktoru. Cílem je systematické představení faktorů ovlivňující růst mikrořas a nalezení způsobu jejich automatického řízení. V současnosti převládají bioreaktory laboratorní, u nichž probíhá většina obsluhy manuálně. S rostoucím zájmem o tyto technologie roste i množství prováděných poloprovozních testů s různými druhy mikrořas. Tyto kultivační testy bude třeba pro potřeby budoucího výzkumu a vývoje automatizovat. Práce si zakládá na důkladné rešerši odborné literatury, zejména vědeckých článků. V první části je čtenář seznámen s obrovským potenciálem využití mikrořas v různých odvětvích, počínaje potravinářským průmyslem, přes čištění odpadních vod, konče sekvestrací CO2 z ovzduší nebo odpadních plynů. Poté práce představuje faktory ovlivňující jejich růst a nakonec je popsán systém potřebných zařízení a senzorů důležitých pro automatické řízení tohoto procesu. Bakalářská práce tedy přináší shrnutí informací důležitých pro konstrukci a bezobslužný provoz mikrořasového bioreaktoru s ohledem na maximalizaci produktivity.
|
|
|
Optimalizace metod pro posouzení vlivu biouhlu na růst modelových rostlin
Štorková, Natálie ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce studuje vliv biouhlu na růst modelové rostliny a optimalizuje metody pro jeho posouzení. V teoretické části jsou popsány vlastnosti a využití pomocných půdních látek, kdy velká pozornost je věnována především biouhlu. Na základě literární rešerše byla jako modelová rostlina pro kultivační experiment zvolena kukuřice setá (Zea mays) a byly určeny aplikační dávky biouhlu. Kultivační experiment probíhal v pěstebním boxu s řízeným osvitem a závlahou. Pro vyhodnocení vlivu biouhlu na kvantitativní a kvalitativní vlastnosti modelových rostlin se využilo průběžné měření výšky rostlin v závislosti na době kultivace, vážení suché hmotnosti rostlin po ukončení kultivace, a také obrazové analýzy kořenového systému. Ze získaných dat je zřejmé, že rozdíly v růstu byly ovlivněny jak aplikační dávkou a typem biouhlu, tak i druhem půdy ve které kultivační experiment probíhal.
|
|
|
Faktory ovlivňující kvalitu červeného vína
Zechmeisterová, Lucie ; Vránová, Dana (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
V rámci diplomové práce byly monitorovány přítomné mikroorganismy ve vzorku hroznové šťávy červeného vína a vzájemné vztahy mezi kvasinkami, bakteriemi a plísněmi. Na kultivaci mikroorganismů byly použity tři různé média, speciálně pro sledování celkového počtu mikroorganismů, pro kvasinky a pro mléčné bakterie. Na stanovení počtu životaschopných buněk byla použita nepřímá metoda. Jedná se o počítání viditelných makroskopických kolonií vyrostlých na agarových plotnách. Po nárůstu buněk byly vizuálně hodnoceny tvary kolonií a mikroskopicky byla zjištěna morfologie buněk mikroorganismů. Po aplikaci komerčního enzymatického preparátu byla monitorována doba jeho působení v hroznové šťávě při výrobě červeného vína. Aktivita komerčního preparátu enzymu v hroznové šťávě byla sledována na základě průběhu degradace vysokomolekulového substrátu enzymy pomocí Ubbelohdeho viskozimetru. Získané výsledky poskytly řadu poznatků ohledně výskytu mikroflóry v průběhu výroby červeného vína. Významnou úlohu hrály komerční preparáty přidané do hroznové šťávy.
|
|
|
Snižování CO2 pomocí řas
Naider, Jakub ; Rebej, Miroslav (oponent) ; Vondál, Jiří (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na proces kultivace řas a jejich využití pro snižování emisí oxidu uhličitého. Hlavním cílem práce je hmotnostní a tepelná bilance fotobioreaktoru a návrh řešení regulace teploty. V rámci práce byla vypracována rešerše, která se zabývá jednotlivými typy bioreaktorů a fotobioreaktorů, aktuální situací kolem klimatu a vlivu kultivace mikrořas na emise oxidu uhličitého. V práci je popsán model pro regulaci teploty a přenosu hmoty deskového fotobioreaktoru.
|
|
|
Produkce karotenoidů a dalších metabolitů kvasinkami s využitím vybraných potravinářských odpadů.
Chujanov, Oleg ; Šimanský, Samuel (oponent) ; Szotkowski, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou kultivace kvasinek s využitím potravinářských odpadních substrátů v laboratorním meřítku. Karotenogenní kvasinky jsou mikroorganismy schopné spotřebovávat odpadní potravinářské substráty a využívat je jako zdroje organických živin pro růst. Ke zkoumané problematice bylo přistupováno z praktického i teoretického hle-diska. V praktické části byly popsány jednotlivé druhy kvasinek, probírané metabolity a typy odpadních substrátů. Mezi hlavní zvolené substráty patřil kuřecí tuk a kuřecí peří. Během této práce byly využity kvasinkové druhy Rhodotorula kratochvilovae (CCY 20-2-26), Rhodosporidium toruloides (CCY 62-2-4), Cystofilobasidium macerans (CCY 10-1-2), Spo-ridiobolus pararoseus (CCY 19-9-6), Rhodotorula mucilaginosa (CCY 20-9-7), Rhodotorula mucilaginosa (CCY 19-4-25) a Sporidiobolus metaroseus (CCY 19-6-20). Dané kmeny vyka-zovaly dobré vlastnosti při produkci sledovaných metabolitů. Pro produkci sledovaných meta-bolitů na odpadních substrátech byly vybrány kmeny s nejlepšími výsledky, a to jsou Rho-dosporidium toruloides (CCY 62-2-4) a Sporidiobolus metaroseus (CCY 19-6-20).
|
|
|
Metody a technologie pro záchyt oxidu uhličitého v průmyslových provozech
Rek, David ; Máša, Vítězslav (oponent) ; Sukačová, Kateřina (vedoucí práce)
Rostoucí koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře negativně ovlivňuje život na naší planetě. Lidstvo řeší vyvstalý problém prostřednictvím nadnárodních organizací, které motivují průmyslové podniky k rozvoji inovativních řešení v oblasti navyšování energetické efektivity a snižování množství produkovaných emisí. Nejvíce jsou zasaženy energeticky náročné sektory průmyslu, ke kterým se řadí i průmysl keramický. Diplomová práce si zakládá na důkladné rešerši odborné literatury, zejména vědeckých článků. V teoretické části je čtenář uveden do problematiky zvyšující se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, poté jsou představeny technologie zachycení, uložení a využití tohoto emisního plynu. Následně se práce zaměřuje na jednu z inovativních technologií – mikrořasové bioreaktory. Praktická část posuzuje využitelnost mikrořasových bioreaktorů pro záchyt emisního oxidu uhličitého v jednom z výrobních závodů společnosti LASSELSBERGER, s.r.o. realizující se v keramickém průmyslu. Trubicový bioreaktor o objemu 2000 m3 by zpracoval 3,75 % CO2 produkovaného klíčovým zařízením provozu – rozprachovou sušárnou, přičemž se vyprodukuje 367,92 t mikrořasové biomasy za rok.
|
host ::
RSS.