|
|
Připravenost lůžkových zdravotnických zařízení Jihočeského kraje a jejich zdravotnického personálu na řešení mimořádných událostí
RYTÍŘOVÁ, Zuzana
V teoretické části své diplomové práce jsem se zaměřila zejména na roli zdravotnictví v rámci krizového managementu. V jednotlivých kapitolách jsem se snažila poskytnout jednoduchý a ucelený přehled o roli zdravotnictví v integrovaném záchranném systému, věnovala jsem se také funkci ministerstva zdravotnictví, hierarchii a posloupnosti zdravotnictví při řešení mimořádných událostí, platné legislativě a koncepci krizové připravenosti ve zdravotnictví. V části diplomové práce jsem zmínila rovněž důležitost ověřování odborné a praktické připravenosti složek integrovaného záchranného systému prováděním cvičení a popisu jejich jednotlivých druhů. Nemohla jsem samozřejmě vynechat krizové plánování a stručný popis vybraných typů plánů využívaných při mimořádných událostech. Cílem mé práce bylo zmapovat připravenost lůžkových zdravotnických zařízení Jihočeského kraje na možný vznik mimořádných událostí v rámci zařízení či mimo něj a informovanost zdravotnického personálu o možných rizicích a o případném řešení mimořádné události v rámci zařízení. Také jsem chtěla zjistit, zda všechna zdravotnická zařízení mají své oddělení krizového řízení a mají zpracován a aktualizován evakuační plán, plán krizové připravenosti a další dokumenty týkající se dané problematiky. Také jsem se zabývala otázkou, zda ve zdravotnických zařízeních Jihočeského kraje probíhá praktický nácvik krizové připravenosti. Zvolenou metodou v praktické části mé diplomové práce je kvantitativní výzkum. Technika tohoto výzkumu spočívá v dotazníkovém šetření s uzavřenými, polouzavřenými a otevřenými otázkami. Dotazník určený pro zdravotnický personál obsahuje 23 otázek. První tři otázky jsou zaměřeny na charakteristiku respondentů, zbývajících dvacet otázek má za úkol zjistit povědomí o problematice krizové připravenosti. Za každou správnou odpověď na vědomostní otázku získá respondent jeden bod. Tato část dotazníku je sepsána jako multiple-choice test a lze z něho získat 43 bodů. Otázky byly tvořeny pomocí vnitřních krizových plánů, které jsou platné v Nemocnici České Budějovice. Dotazník určený pro zdravotnická zařízení jsem po předchozí dohodě převzala od Mgr. Jolany Němečkové, která ve své diplomové práci zjišťovala krizovou připravenost zdravotnických zařízení Jihomoravského kraje. Rovněž způsob analýzy dotazníků jsem ponechala, aby bylo možné provést následné porovnání výsledků v Jihomoravském a Jihočeském kraji. Dotazník obsahuje 28 otázek. Za dichotomické otázky bylo možné získat jeden bod, za otázky výběrové body dva. Maximální počet činil 22 bodů. Z výsledků dotazníkového šetření pro zdravotnický personál je patrné, že připravenost zdravotnického personálu Nemocnice České Budějovice je na velmi dobré úrovni. Průměr získaných bodů činil 37 ze 43, což odpovídalo klasifikaci 2. Při hodnocení vztahu mezi připraveností a nejvyšším dosaženým vzděláním nebo připraveností a délkou praxe byla potvrzena pozitivní korelace. To znamená, že čím vyšší bylo dosaženo vzdělání a čím delší byla praxe, tím lepší byla znalost dané problematiky. Výsledky z dotazníkového šetření určeného pro vedení lůžkových zdravotnických zařízení již tak pozitivně nedopadly. Průměr získaných bodů činil 12,3, což odpovídá téměř klasifikaci 4 neboli špatné připravenosti. Ve srovnání se zdravotnickými zařízeními Jihomoravského kraje je tato připravenost v Jihočeském kraji o stupeň horší. Pro účely diplomové práce jsem si stanovila čtyři hypotézy, které byly po následném statistickém vyhodnocení potvrzeny či vyvráceny. Hypotézy číslo 1 a 2 nebylo možné potvrdit. Hypotézy číslo 3 a 4 byly potvrzeny.
|
|
|
Znalosti nelékařských zdravotnických pracovníků Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje v oblasti krizové připravenosti
CMOREJ, Patrik Christian
V diplomové práci jsme čtenáře seznámili se základními teoretickými východisky z prostředí zdravotnické záchranné služby a krizové připravenosti. Především jsme v této části zpracovali základní přehled organizační struktury Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje s její dílčí charakteristikou. Následně jsme nastínili systém vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje zaměřeným na oblast krizového řízení. Kompetence v krizovém řízení nelékařských zdravotnických pracovníků v prostředí zdravotnické záchranné služby byly předmětem samostatné podkapitoly. Na tyto kapitoly jsme navázali problematikou vzniku oboru medicíny katastrof. Zde jsme definovali úkoly a cíle medicíny katastrof. Pro lepší pochopení dané problematiky je součástí kapitoly základní terminologie používaná v medicíně katastrof. V kontextu se studovanou problematikou jsou v práci uvedené základní informace z prostředí katastrof, včetně jejich dělení. V kapitole traumatologické plánování jsme se věnovali traumatologickému plánu kraje, traumatologickému plánu zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje a traumatologickému plánu lůžkového zdravotnického zařízení. Hlavním cílem diplomové práce je analýza znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje v oblasti krizové připravenosti. Dílčími cíli diplomové práce jsou analýza znalostí zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje v oblasti krizové připravenosti a analýza znalostí všeobecných sester se specializovanou způsobilostí v anesteziologicko - resuscitační péči Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje v oblasti krizové připravenosti. Metodika práce spočívala v kvantitativní analýze statistických dat, které jsme získali vyplněním dotazníku náhodně vybranými respondenty z řad nelékařských zdravotnických pracovníků Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje. Obsah dotazníku jsme připravili v kontextu se studovanou problematikou. Respondenti vybírali z předem definovaných odpovědí v celkovém počtu 20 otázek. Získané údaje jsme podstoupili statistické analýze s vyžitím formulace statistického šetření, škálování, měřením v deskriptivní statistice, elementárnímu statistickému zpracování, neparametrickému testování, teorii odhadů a parametrickému testování. Z výsledků praktické části diplomové práce je patrné, že znalosti zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby v oblasti krizové připravenosti Ústeckého kraje mají blíže k normálnímu rozdělení četnosti N (mi a sigma). Taktéž znalosti všeobecných sester se specializovanou způsobilostí v anesteziologicko resuscitační péči Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje v oblasti krizové připravenosti mají blíže k normálnímu rozdělení četností N (mi a sigma).
|
|
|
Analýza krizové připravenosti organizace působící v oboru školství
Kramešová, Petra ; Antušák, Emil (vedoucí práce) ; Kopecký, Zdeněk (oponent)
Obsahem diplomové práce je analýza krizové připravenosti organizace působící v oboru školství. Skládá se z teoreticko -- metodologické části a praktické části. Teoretická část pojednává o specifikách a zvláštnostech krizového managementu a analyzuje cíle a podstatu krizové připravenosti organizace tohoto typu. Praktická část prezentuje provedený výzkum, ukazuje na silné a slabé stránky, jako i na hrozby a příležitosti, které podstatným způsobem limitují stav a úroveň krizové připravenosti zkoumaných škol. Předposlední oddíl je zaměřen na návrhy metodiky zajištění krizové připravenosti na školách. Závěr následně shrnuje a vyhodnocuje provedená šetření. Z důvodu lepší ilustrace jsou k práci připojeny přílohy, které více přiblíží problematiku.
|
|
|
Připravenost lůžkových zdravotnických zařízení Jihomoravského kraje nefakultního typu na mimořádné události
NĚMEČKOVÁ, Jolana
Společnost dnešní doby je čím dál častěji vystavována působení mimořádných událostí. Tyto situace významně zasahují nejen do běžného fungování společnosti, ale také do fungování zdravotnických zařízení. Připravenost zdravotnických zařízení je zde velmi důležitým faktorem ovlivňující úspěch zvládnutí mimořádných událostí a krizových stavů. Na připravenosti zdravotnictví jako celku se podílí všechna zdravotnická zařízení na území ČR. Je proto žádoucí, aby byla na jejich řešení připravena. Cílem práce bylo v teoretické části diplomové práce poskytnout ucelenou formu pohledu na současný stav krizové připravenosti zdravotnických zařízení. V praktické části se blíže seznámit s územím Jihomoravského kraje a jeho problematikou a zmapovat připravenost na mimořádné události ve stanoveném souboru. Tímto souborem byla zdravotnická zařízení na území kraje, která nejsou fakultními nemocnicemi, ale zároveň jsou zařazena v traumatologickém plánu kraje. Pro sběr dat k dané problematice sloužil dotazník. Dotazník byl ve formátu vybraných pracovních ukazatelů krizové připravenosti a byl jednotný pro všechny respondenty. Pracovními ukazateli byla teoretická připravenost, organizační připravenost a praktická připravenost. Na základě provedeného dotazníkového šetření, analýzy výsledků a stanovení průměrné úrovně připravenosti všech zúčastněných zdravotnických zařízení jsem došla k závěru, že připravenost zdravotnických zařízení nefakultního typu v Jihomoravském kraji je velmi rozdílná: od nemocnic, které mají připravenost výbornou až po ty, které nemají ani požadovaný základ. 40 % ze sledovaných respondentů nedosáhlo při celkovém hodnocení stanoveného průměru. Celkově hodnotím úroveň připravenosti sledovaného souboru jako lehce podprůměrnou. Ke zvýšení úrovně připravenosti zdravotnických zařízení nefakultního typu navrhuji například vytvořit sjednocené postupy pro zpracování jednotlivých typů plánů, stanovit každému zdravotnickému zařízení povinnost zaměstnávat erudovaného pracovníka krizového řízení a zajistit spolupráci mezi jednotlivými ZZ.
|
|
| |
|
|
Činnost orgánů krizového řízení při zajištění připravenosti na řešení mimořádných událostí a finanční zabezpečení přípravy
PEŠEK, Jiří
V diplomové práci se zabývám rozborem současného bezpečnostního systému České republiky a jeho právního rámce, upravujícího zejména přípravu orgánů státu a územních samosprávných celků na řešení mimořádných událostí nevojenského charakteru. Studiem a metodou analýzy právních předpisů a následnou syntézou získaných poznatků, jsem uspořádal jednotlivé kapitoly tak, aby práce byla srozumitelně uspořádaným celkem. Popisuji práva a povinnosti orgánů krizového řízení při přípravě a řešení mimořádných událostí, systém bezpečnostních rad a krizových štábů, činnosti a rozsah oprávnění jednotlivých subjektů zajišťující přípravu a řešení mimořádných událostí, se zaměřením k působnostem a pravomocem orgánů kraje a obce. Přehledně posuzuji výši finančního zabezpečení, vynakládanou jednotlivými institucemi k přípravě na krizové situace. Navrhuji pro orgány obce vzor k uložení výzvy k poskytnutí věcného prostředku v době krizového stavu, jelikož mnoho starostů obcí vykonává tuto činnost vedle svého zaměstnání (souběžně se svým zaměstnáním) a v problematice se zcela neorientuje. Současný bezpečnostní systém České republiky je fungující a správnost jeho nastavení a zabezpečení byly v uplynulých letech ověřeny při různých krizových situacích bez podstatných nedostatků. Přesto je i nadále zapotřebí optimalizovat působnosti, metodiky a postupy činností jeho prvků v různých úrovních a oblastech a sjednocovat realizaci příslušné legislativy.
|
|
|
Úloha obcí a měst v krizovém řízení
KOŘENSKÁ, Terezie
V práci jsou shrnuty základní informace o obcích a městech týkající se krizového řízení. Dále jsou analyzovány úkoly a povinnosti orgánů obcí a měst při řešení rozsáhlých mimořádných událostí a krizových situací a postavení obcí v bezpečnostním systému České republiky. Práce dále popisuje zajišťování krizové připravenosti na úrovni obcí a měst. Ve výzkumné části práce bylo cílem analyzovat, popsat a vyhodnotit současný stav krizové připravenosti obcí a měst v Jihočeském kraji a zároveň najít náměty na systémové řešení současné situace. A to z důvodu, že postavení obcí v bezpečnostním systému České republiky je nezastupitelné, protože obec, prezentovaná především starostou, je nejblíže občanovi a pomoc tedy musí být při řešení rozsáhlých mimořádných událostí a krizových situací zajištěna prioritně právě z úrovně obce. K tomu byla stanovena hypotéza, že obce, na rozdíl od obcí s rozšířenou působností, nejsou dostatečně odborně, personálně a materiálně připraveny na řešení mimořádných událostí a krizových situací. Dále je v diplomové práci zpracována metodická pomůcka - postup řešení mimořádných událostí a krizových situací orgány obce, která by mohla sloužit přímo starostům obcí. A také je zpracován návrh úkolů a opatření, kterými by mohla být zlepšena krizová připravenost obcí a měst.
|
|
|
Pohled na připravenost RDG oddělení krnovské nemocnice na zvládnutí příjmu většího počtu zraněných při řešení mimořádné události.
PODEŠVOVÁ, Jitka
Ošetřující personál ve zdravotnických zařízeních při výkonu své profese může v časově vypjatých chvílích fatálně pochybit. Zářným příkladem může být příjem většího počtu zraněných po mimořádné události. Abychom dokázali předcházet těmto negativním důsledkům, je kladen důraz na připravenost celého systému zdravotnictví od ústředí až po jednotlivé poskytovatele péče. Zvláštní pozornost je věnována také traumatologickému plánování, poněvadž právě ve složitých případech jsou vyvíjeny vyšší nároky na fungující a rychlou posloupnost jednotlivých úkonů zdravotní péče, samozřejmě spolu se zachováním všech schválených medicínských zásad. K ověření připravenosti a k odhalení případných nedostatků a rezerv jsou pořádána taktická cvičení. Nácviku stejného druhu i s aktivováním traumatologického plánu se zúčastnila i krnovská nemocnice. Dotčeným pracovištěm bylo i radiodiagnostické oddělení. Namodelovaná autobusová nehoda měla odhalit, zda jsou jednotlivá pracoviště schopna zajistit adekvátní vyšetření a péči. Diplomová práce je rozčleněna do několika částí. Úvodní blok v krátkosti popisuje, jak je systém zdravotnictví organizován. K pochopení textu bylo nezbytné vymezit potřebnou terminologii a uvést závaznou, zákonnou legislativu pro orgány krizového řízení všech úrovní, které ovlivňují chod a provádějí kontrolu zdravotnických institucí. Postupně je teoretická část směrována přes traumatologické plány, třídění postižených v místě mimořádné události až ke krnovské nemocnici a konkrétnímu cvičení, jež bylo avizováno a uskutečněno v brzkých odpoledních hodinách, kdy byla nemocnice plně pokryta svými zaměstnanci. Ve výzkumné části práce je provedena analýza skutečné nehody, ke které došlo v podvečer přibližně rok poté. Zde je vyhodnocena časová náročnost jednotlivých vyšetření. Konkrétní výsledky jsou komparovány s údaji ze simulovaného cvičení. V konečné části jsem se snažila zhodnotit kvalitu a aktuálnost zpracovaného traumaplánu našeho zařízení i vnitřního traumatologického plánu RDG oddělení a navrhnout jejich možné změny a zdokonalení.
|
|
|
Plán evakuace lůžkového zdravotnického zařízení v režimu plošné evakuace - analýza zásad plánu evakuace obyvatelstva a jejich aplikace na lůžkové zdravotnické zařízení
SKÁCELOVÁ, Lada
Plán evakuace obyvatelstva je jedním z plánu konkrétních cinností, které jsou podle vyhlášky c. 328/2001 Sb. zpracovány v rámci havarijního plánu kraje. Evakuace patrí mezi základní zpusoby ochrany obyvatelstva a je souhrnem zásad a organizacních opatrení zabezpecujících premístení osob, zvírat a vecných prostredku z prostoru ohroženého mimorádnou událostí na jiné území. Pri mimorádné události ohrožující vetší územní celek mohou být do plošné evakuace zahrnuty nejen obydlené aglomerace a prumyslová zarízení, ale i lužková zdravotnická zarízení, kde složitost situace umocnují pacienti odkázáni na péci zdravotnického personálu a dodávku zdravotnických služeb.V soucasné dobe neexistuje jednoznacná právní norma, která by ukládala organizacím povinnost mít zpracovány plány pro kompletní evakuaci. Cástecne je tato problematika rešena pouze v oblasti legislativy týkající se požární ochrany. V rámci havarijního plánu kraje, který je zpracováván pro rešení mimorádných událostí vyžadujících vyhlášení tretího (pri ohrožení více jak 100 a méne než 1000 osob) a zvláštního stupne poplachu (pri ohrožení více jak 1000 osob, cásti obce nebo areálu podniku) by nicméne všechny organizace, kde se vyskytuje více než 100 osob, mely mít evakuacní plány pripraveny. V prípade lužkových zdravotnických zarízení je zpracování evakuacních plánu naprostou nutností. V teoretické cásti práce byly popsány všeobecné zásady a zpusob provádení evakuace obyvatelstva. Pozornost byla venována také odbornému zabezpecení, evakuacním orgánum a organizacím a jejímu rozdelení podle rozsahu provádených opatrení. V kapitole nazvané {\clqq}Aplikace plánu evakuace na lužkové zdravotnické zarízení`` byly všeobecné zásady a postupy týkající se evakuace vztaženy na lužková zdravotnická zarízení. V praktické cásti práce byla provedena analýza pripravenosti lužkových zdravotnických zarízení na prípadnou plošnou evakuaci, a to v celorepublikovém merítku a prošetreny dosavadní zkušenosti personálu lužkových zdravotnických zarízení s jakýmkoli typem evakuace a jeho pripravenost na možnou kompletní evakuaci. Tato šetrení byla provedena pomocí dotazníkových studií. Získaná data byla zpracována statistickými metodami. Vyhodnocení je prezentováno v kapitole {\clqq}Výsledky``. Na základe získaných poznatku byl vypracován návrh evakuacního plánu pro lužkové zdravotnické zarízení. V záveru práce jsou navrženy postupy, které mohou vést k dokonalému zvládnutí prípadné kompletní evakuace. Predpokládané využití výsledku této práce bylo smerováno ke stanovení optimálních postupu a opatrení vedoucích k úspešnému zvládnutí evakuace lužkového zdravotnického zarízení. Závery práce mohou být nejen podkladem k vytvorení evakuacních plánu jinýchzdravotnických zarízení, ale mohou do znacné míry prispet i ke zpracování jednotné metodiky pro prípravu evakuace v rámci krizové pripravenosti resortu zdravotnictví.
|
|
|
Tvorba pandemického plánu pro lůžkové zdravotnické zařízení
VLAS, Vlastimil
Cílem mé práce je vyhodnotit riziko vzniku pandemie novým virem chřipky. Hlavně zda nemocnice jsou připraveny na krizové situace, při nichž vysoce stoupá počet hospitalizovaných osob. Zanalyzovat Národní pandemický plán a plán Jihočeského kraje, jelikož každá země musí mít připraveny své pandemické plány, a jestli tyto plány vyhovují návrhům a opatřením, které předložila Světová zdravotnická organizace a Evropská Unie. Světová zdravotnická organizace monitoruje vir chřipky od druhé světové války. Využívá k tomu tzv. programů pandemické bdělosti. Díky těmto programům můžeme do určité míry předvídat vznik pandemie. Ale i tak je riziko velmi velké, protože v JV Asii jsou již nákazy spojené s virem ptačí chřipky na lidech celkem běžné. Některé zdroje uvádějí, že pokud svět zasáhne nová pandemie, tak vypukne právě v JV Asii, proto je nutné tuto lokalitu sledovat. Dále jsem se v moji práci soustředil na popis viru chřipky, jakou má strukturu a hlavně jaké obtíže člověku způsobuje. V České republice se běžně vyskytuje sezónní chřipka, uvedl jsem základní rozdíly, co se týče symptomů. Poté jsem se zaměřil na popis léčby, jak u sezónní chřipky, tak u ptačí chřipky, jelikož se hodně liší. Důležitá a v dnešní době hodně konzultovaná je otázka očkovaní proti chřipce. Je důležité uvést, že očkování není pro všechny občany a že nás nemusí ochránit proti pandemii nového chřipkového viru. V mé práci je vysvětlen pojem pandemie chřipky a dále popsány důležité plány, jako opatření pro vznik pandemie. Je provedena analýza Národního pandemického plánu a zvláště Jihočeského plánu. Jelikož jak víme, tak v roce 2006 byl první výskyt a nejvíce postižená oblast, viru ptačí chřipky u infikované labutě, právě na Českobudějovicku.
|
host ::
RSS.