|
|
Plán evakuace lůžkového zdravotnického zařízení v režimu plošné evakuace - analýza zásad plánu evakuace obyvatelstva a jejich aplikace na lůžkové zdravotnické zařízení
SKÁCELOVÁ, Lada
Plán evakuace obyvatelstva je jedním z plánu konkrétních cinností, které jsou podle vyhlášky c. 328/2001 Sb. zpracovány v rámci havarijního plánu kraje. Evakuace patrí mezi základní zpusoby ochrany obyvatelstva a je souhrnem zásad a organizacních opatrení zabezpecujících premístení osob, zvírat a vecných prostredku z prostoru ohroženého mimorádnou událostí na jiné území. Pri mimorádné události ohrožující vetší územní celek mohou být do plošné evakuace zahrnuty nejen obydlené aglomerace a prumyslová zarízení, ale i lužková zdravotnická zarízení, kde složitost situace umocnují pacienti odkázáni na péci zdravotnického personálu a dodávku zdravotnických služeb.V soucasné dobe neexistuje jednoznacná právní norma, která by ukládala organizacím povinnost mít zpracovány plány pro kompletní evakuaci. Cástecne je tato problematika rešena pouze v oblasti legislativy týkající se požární ochrany. V rámci havarijního plánu kraje, který je zpracováván pro rešení mimorádných událostí vyžadujících vyhlášení tretího (pri ohrožení více jak 100 a méne než 1000 osob) a zvláštního stupne poplachu (pri ohrožení více jak 1000 osob, cásti obce nebo areálu podniku) by nicméne všechny organizace, kde se vyskytuje více než 100 osob, mely mít evakuacní plány pripraveny. V prípade lužkových zdravotnických zarízení je zpracování evakuacních plánu naprostou nutností. V teoretické cásti práce byly popsány všeobecné zásady a zpusob provádení evakuace obyvatelstva. Pozornost byla venována také odbornému zabezpecení, evakuacním orgánum a organizacím a jejímu rozdelení podle rozsahu provádených opatrení. V kapitole nazvané {\clqq}Aplikace plánu evakuace na lužkové zdravotnické zarízení`` byly všeobecné zásady a postupy týkající se evakuace vztaženy na lužková zdravotnická zarízení. V praktické cásti práce byla provedena analýza pripravenosti lužkových zdravotnických zarízení na prípadnou plošnou evakuaci, a to v celorepublikovém merítku a prošetreny dosavadní zkušenosti personálu lužkových zdravotnických zarízení s jakýmkoli typem evakuace a jeho pripravenost na možnou kompletní evakuaci. Tato šetrení byla provedena pomocí dotazníkových studií. Získaná data byla zpracována statistickými metodami. Vyhodnocení je prezentováno v kapitole {\clqq}Výsledky``. Na základe získaných poznatku byl vypracován návrh evakuacního plánu pro lužkové zdravotnické zarízení. V záveru práce jsou navrženy postupy, které mohou vést k dokonalému zvládnutí prípadné kompletní evakuace. Predpokládané využití výsledku této práce bylo smerováno ke stanovení optimálních postupu a opatrení vedoucích k úspešnému zvládnutí evakuace lužkového zdravotnického zarízení. Závery práce mohou být nejen podkladem k vytvorení evakuacních plánu jinýchzdravotnických zarízení, ale mohou do znacné míry prispet i ke zpracování jednotné metodiky pro prípravu evakuace v rámci krizové pripravenosti resortu zdravotnictví.
|
|
|
Sledování radiační zátěže personálu u perkutánních intervencí
SKÁCELOVÁ, Lada
Medicína na přelomu devatenáctého a dvacátého století byla díky objevu ionizujícího záření významně posunuta dopředu a metody, jejichž základ je založen na principech a účincích ionizující záření jsou v hojné míře využívány i v současném lékařství. Již v ranných počátcích však byly při aplikaci ionizujícího záření pozorovány i jeho škodlivé účinky a od tohoto období jsou datovány také první zmínky o nutnosti radiační ochrany. Medicínské obory, zabývající se aplikací ionizujícího záření ať už při diagnostice či léčbě nemocí, prošly za svou více než stoletou historií rozsáhlým vývojem. Významného pokroku bylo dosaženo především v technické oblasti, díky které je na trh stále uváděno dokonalejší přístrojové vybavení, splňující přísná kritéria radiační ochrany. Na straně jedné byla velká skupina vyšetřovacích a léčebných postupů nahrazena novými metodami (ultrazvuk a magnetická rezonance), jejichž základem není ionizující záření a pacient ani obsluhující personál tak není vystaven škodlivým účinků záření. Na straně druhé však nebývalého rozmachu dosáhla intervenční radiologie. S rozvojem nových intervenčních metod a postupů roste i počet a délka intervenčních zákroků . Radiační zátěž, které je výkony provádějící personál vystaven, se tak i přes špičkové přístrojové vybavení zvyšuje. V teoretické části této práce byl popsán vznik a druhy ionizujícího záření, jeho vlastnosti a interakce s prostředím a poměrná část byla věnována biologickým účinkům záření. Hlavní pozornost však byla soustředěna na radiační ochranu - na její cíle, principy a metody ochrany před zářením. Byl sestaven výtah ze současné legislativy a přehled požadavků týkajících se radiačního monitorování. V kapitole, která se vztahuje k osobní dozimetrii, byly popsány základní vztahy a veličiny užívané v dozimetrii záření, typy osobních dozimetrů a ochranných pomůcek. V praktické části této práce bylo provedeno měření radiační zátěže personálu u perkutánních intervencí na oddělení intervenční radiologie Radiologické kliniky FN Olomouc. K vlastnímu měření byly použity osobní elektronické dozimetry Rados {--} typ RAD 60S. Všechna získaná data byla zpracována statistickými metodami a na základě dosažených výsledků byla stanovena efektivita a zhodnocen význam dodržování zásad radiační hygieny. Předpokládané využití výsledků této práce v praxi bylo směřováno ke stanovení optimálních postupů a opatření vedoucích k maximálnímu možnému snížení radiační zátěže personálu u perkutánních intervencí a k výchově a vedení personálu k důslednému dodržování všech zásad radiační hygieny.
|
host ::
RSS.