|
|
Přístup zaměřený na člověka a jeho místo v klinické praxi
Dizon, Adam ; Adámková, Jana (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Tato práce zkoumá pozici přístupu zaměřeného na člověka (PCA - Person-Centred Approach) v praxi českých klinických psychologů a psychiatrů, kteří prošli psychoterapeutickým výcvikem ve zmíněném přístupu a aktivně jej využívají při práci s osobami s duševním onemocněním. Teoretickými východisky práce jsou (1) základní principy PCA, (2) principy medicínského modelu, na jejichž základě funguje klinická praxe, (3) nové koncepce psychopatologie a psychodiagnostiky zaměřené na člověka. Základní data představují přepisy audiozáznamů rozhovorů s pěti respondenty (třemi klinickými psychology a dvěma psychiatry). Na základě kvalitativní analýzy přepisů rozhovorů autor nejprve strukturuje zkušenost respondentů do konceptů týkajících se různých oblastí, "témat" klinické praxe (diagnostika, psychoterapie, zacházení s PCA, zacházení s medicínským modelem, vztah k profesi atd.). Poté identifikuje společné mechanismy, kterými se PCA uplatňuje v těchto oblastech. Zkušenostní koncepty a mechanismy aplikace jsou dalším příspěvkem k teoriím o průniku principů PCA s principy západní zdravotnické praxe. Klíčová slova: přístup zaměřený na člověka, terapie zaměřená na klienta, psychiatrie, klinická psychologie, psychoterapie, diagnostika, psychopatologie, medicínský model, klinická praxe, terapeutický vztah, Carl R. Rogers
|
|
|
Možnosti uplatnění modelu Royové a Neumanové v klinické praxi u generace 50+
HEJNOVÁ, Iveta
Generace 50+ se stává věkovou skupinou, která dle statistických údajů stárne a počet jedinců v této věkové kategorii se zvyšuje. Proces stárnutí je spojený s řadou fyzických, psychických i sociálních změn. Následkem tohoto procesu se pak u těchto jedinců setkáváme s novými i změněnými potřebami, kterým je třeba poskytovanou péči uzpůsobit. Tuto problematiku jsme propojili s koncepčními modely v ošetřovatelství. A to proto, že nám koncepční model pomůže shromáždit informace o pacientovi do souvislých a pochopitelných celků. Důležitým cílem koncepčních modelů je zjednodušení práce zdravotním sestrám, které díky nim můžou na pacienta nahlížet celistvě. V souvislosti s touto problematikou jsme zvolili dva koncepční modely, a to model Callisty Royové a Betty Neumanové. Na základě zaměření této práce jsme si zvolili dva výzkumné cíle. Prvním bylo zmapovat vědomosti o vybraných koncepčních modelech u sester. A druhým cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče v klinické praxi u skupiny 50+ s využitím vybraných koncepčních modelů z pohledu sester. K výzkumnému šetření jsme použili kvantitativního i kvalitativního šetření. U kvantitativního výzkumu jsme využili nestandardizovaný dotazník. V kvalitativní části pak metodu focus group. V souvislosti s výzkumným šetřením byly stanoveny tři hypotézy a jedna výzkumná otázka. Ze tří stanovených hypotéz můžeme dvě z nich potvrdit. Dle statistických výsledků platí, že znalost modelu otevřených systémů a adaptačního modelu souvisí se vzděláním respondentů. Respondentky s vysokoškolským vzděláváním prokazují větší znalost těchto modelů. Naopak nebyla prokázána souvislost v oblasti zohlednění specifik v uspokojování potřeb při poskytování ošetřovatelské péče u generace 50+. Na základě výzkumného šetření byl vytvořen postup pro odběr ošetřovatelské anamnézy u generace 50+. Na základě vytvořeného postupu můžeme zdravotnickým pracovníkům umožnit třídění informací o pacientovi do logických systémů, a tím získat kvalitní a komplexní pohled na pacienta. Po zrealizování kvalitativního výzkumu jsme hodnotili návrhy našich respondentů na teoretickou i praktickou část odběru anamnézy. Tito respondenti prokazovali znalost daných modelů. Nejčastěji vytýkali nesrozumitelnost otázky, či úplnou její přebytečnost. Jako přínos uváděli jednoduchost, smysluplnost a kvalitní hodnocení ošetřovatelské péče.
|
|
|
Pohled kvalifikovaných sester na studentky oboru všeobecná sestra v kontextu odborné klinické praxe
Kovaříčková, Jolana ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Di Cara, Veronika (oponent)
Východiska - uvedení do problému: Nezastupitelnou úlohu v přípravě studentů na budoucí povolání mají všeobecné sestry, které provází budoucí kolegy při nauce ošetřovatelských postupů a při osvojování si role všeobecné sestry. Formulace cílů a výzkumných otázek: Základním výzkumným cílem (ZVO) je pohled a očekávání kvalifikovaných sester na studenty ošetřovatelství v rámci klinické odborné praxe. Na podkladě ZVO jsou stanoveny dílčí výzkumné cíle a otázky, které: mapují využívané strategie sester, pomocí nichž zapojují studenty do denního provozu klinického oddělení; identifikují způsoby a oblasti, kterými sestry hodnotí studenty; analyzují názor sester na samostatnost studentů oboru všeobecná sestra; hodnotí reakce sester na inovace, které jsou součástí výuky studentů a jsou vnášeny do klinické praxe; analyzují kompetence a charakteristiky, které sestry předpokládají pro jejich ideál "dobré sestry". Popis pužitých metod: Výzkum byl proveden na základě kvalitativního přístupu. Sběr dat byl realizován metodou focus group. Výzkumný vzorek vznikl na základě kombinace účelového a prostého náhodného výběru pomocí metody sněhové koule. Pomocí obsahové analýzy metodou otevřeného kódování vznikly základní kategorie a subkategorie. Hlavní výsledky: Kategorie zabývající se výukovými strategiemi,...
|
|
|
Koncept všímavosti a jeho využití v práci s dětmi
Skokanová, Zuzana ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Práce shrnuje aktuální poznatky o všímavosti a v jejich kontextu představuje specifika a možnosti jejího využití v práci s dětmi a dospívajícími. Uvádí některé programy založené na všímavosti využívané v klinické i školní praxi a stručné zhodnocení studií, které sledují vliv těchto programů na různé aspekty psychického zdraví dítěte. Empirická část popisuje kvantitativní zkoumání míry všímavosti u dětí prostřednictvím Škály všímavosti a uvědomění (CAMM-17) a prezentuje porovnání dětí se syndromem ADHD a bez něj ve výzkumném souboru 180 dětí. Na základě Mann-Whitneyova U testu bylo zjištěno, že míra všímavosti se u dětí s ADHD významně neliší od intaktního vzorku. Statisticky významně výše skórovaly starší děti v porovnání s mladšími v souboru dětí s ADHD a stejně u skupiny s poruchami učení a v porovnání starších a mladších chlapců. Poslední část představuje návrh programu pro rozvíjení všímavosti u dětí s ADHD. Klíčová slova: ADHD, děti, programy založené na všímavosti, Škála všímavosti pro děti a dospívající, škola, všímavost, výzkum všímavosti
|
|
|
Implementace lékařských doporučených postupů v elektronické formě
Zvolský, Miroslav
Lékařské doporučené postupy jsou důležitým nástrojem nejen klinického rozhodování lékařů, ale v širším měřítku také nástrojem pro zvýšení efektivity poskytování zdravotnické péče. V současné době existují nástroje pro vytváření elektronických forem lékařských doporučených postupů a jejich používání v klinické praxi, jejich rozšíření však brání absence koncepce, která by s jejich hromadným využitím počítala a omezené používání elektronického zdravotního záznamu.
|
host ::
RSS.