|
|
Implementace multikulturní výchovy do výuky a postoje učitelů k ní
Pecinová, Hana ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Urbanová, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá postoji učitelů k zavedení multikulturní výchovy do vzdělávání v rámci kurikulární reformy regionálního školství v České republice. Práce se také věnuje průběhu realizace multikulturní výchovy v praxi a postoji učitelů k dalšímu vzdělávání v této oblasti. Autorka v diplomové práci vychází z toho, že jsou učitelé klíčovými aktéry ve fázi implementace vzdělávací politiky a jejich postoje jsou zásadní pro úspěšnou implementaci multikulturní výchovy. Základem metodologie je analýza kvalitativních dat získaných z rozhovorů s učiteli. Hlavními teoretickými východisky práce jsou systém přesvědčení dle Paula A. Sabatiera, teorie implementace street-level bureaucracy M. Lipského a teoretické přístupy k multikulturní výchově. Učitelé se staví k multikulturní výchově pozitivně, ovšem někteří mají sami předsudky vůči jiným národnostem. Svou autonomii v realizaci multikulturní výchovy v praxi vnímají sice pozitivně, na druhou stranu ale vyjadřují i potřebu jistých pravidel a podpory při její realizaci. Učiteli pociťovaná nedostatečná podpora a nejasná pravidla se pak promítají do problémů, s nimiž se učitelé při realizaci multikulturní výchovy setkávají. Na základě poznatků autorka navrhuje zaměřit se na profesní vzdělávání učitelů a na materiální podporu při realizaci multikulturní...
|
|
|
Multikulturní výchova pohledem studentů gymnázií v Jihočeském kraji
KAŠPÁRKOVÁ, Michaela
Dnešní společnost je typická svou multikulturní rozmanitostí. V rámci Evropské unie můžeme volně cestovat a pracovat v jiných zemích, to samé platí i naopak, kdy v České republice je stále více cizinců, kteří se zde snaží najít svůj nový domov. Právě kvůli neustále se zvětšující kulturní pluralitě mohou vznikat konflikty, které mohou pramenit z odlišnosti a z neznámého. To bylo jedním z důvodů, proč se ve školách zavedla multikulturní výchova. Bakalářská práce se nazývá ?Multikulturní výchova pohledem studentů gymnázií v Jihočeském kraji? a je rozdělena do dvou částí. První je teoretická a druhá část je praktická. Teoretická část pojednává o základních pojmech multikulturní výchovy, jako je např. multikulturalismus, etnikum, národ, rasa, předsudky aj., bez kterých by se v oblasti multikulturní výchovy jen těžko orientovalo. Druhá polovina teoretické části se zabývá multikulturní výchovou v českém školství, kde je kladen důraz na kurikulární dokumenty, ze kterých multikulturní výchova u nás vzešla, hovoří o tom, jaký by měl být učitel, který se snaží realizovat multikulturní výchovu aj. Praktická část hovoří o stanovených cílech práce, dále zmiňuje použitou metodiku při výzkumu a popisuje výzkumný soubor. V praktické části jsou uvedeny i výsledky získaných dat. Tato práce má stanovené dva cíle a dvě výzkumné otázky. Cílem této práce bylo zjistit, zda a jak je realizována multikulturní výchova na gymnáziích v Jihočeském kraji a druhým cílem bylo zjistit postoje a obeznámenost studentů prvních a čtvrtých ročníků gymnázií s problematikou multikultury u nás i ve světě. K dosažení cílů byl zvolen kvalitativní výzkum, při kterém bylo provedeno osmnáct polostrukturovaných rozhovorů s pedagogy, kteří působí na jedenácti gymnáziích v Jihočeském kraji. Otázky rozhovoru byly rozděleny do čtyř kategorií kvůli lepšímu vyhodnocení. K dosažení druhého cíle byl sestaven dotazník, s především otevřenými otázkami, který byl určen pro studenty prvních a čtvrtých ročníků čtyřletých gymnázií. Dotazník vyplnilo tak, aby data následně mohla být použita k vyhodnocení, 130 studentů prvních ročníků a 130 studentů čtvrtých ročníků na jedenácti gymnáziích v Jihočeském kraji. Výsledky rozhovorů ukázaly, že realizovat multikulturní výchovu není snadným úkolem, i přesto se všichni respondenti snaží o naplnění Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia, který hovoří o tom, že multikulturní výchova by měla procházet všemi předměty. Učitelé se při realizaci této výchovy potýkají s nesnázemi. Na čem se ve většině případů shodli respondenti, kteří vyučují Základy společenských věd, je to, že mají na tuto výchovu nedostatek času. Přitom právě tento předmět by měl být pro realizaci multikulturní výchovy stěžejní. Dalším problémem je to, že učitelé vůbec nebo málo navštěvují kurzy, které se týkají tohoto průřezového tématu. Přitom právě na těchto seminářích by vyučující mohli čerpat nápady, jak začleňovat multikulturní výchovu do svých hodin. Také by na těchto seminářích mohli získat metodický materiál, který všem respondentům chybí, a možná právě to je důvod, proč je multikulturní výchova málo začleňována do výuky. Výsledky dotazníků pomohly objasnit to, že multikulturní výchova je přínosem, alespoň co se týká vědomostí a informovanosti studentů s touto problematikou. Studenti čtvrtých ročníků jsou v této oblasti více obeznámeni a mají větší přehled než studenti prvních ročníků. V oblasti postojů jsou vidět menší rozdíly, kdy se studenti prvních i čtvrtých ročníků ve většině případů shodují v jednotlivých názorech a postojích. Ovšem můžeme vidět drobné rozdíly v postojích, které se týkají vietnamských studentů, romské menšiny a vztahu k různým národnostním menšinám.
|
|
|
Soudobé koncepce výchovy k toleranci a multikulturalismu
NAVRKALOVÁ, Anna
Práce se věnuje pojmům souvisejícím s výchovou k toleranci a multikulturalismu, vymezení jejích hlavních myšlenek a cílů. Jsou zde uvedeny soudobé koncepce výchovy k toleranci. Konkrétně se jedná o naši republiku, státy Evropské unie (Rakousko, Slovensko, Polsko, Německo, Francie) a mocnosti mimo Evropskou unie jakými jsou USA a Rusko.
|
|
|
Práce asistenta učitele v konkrétních v podmínkách I. st. ZŠ z hlediska disciplíny Technologie vzdělávání
KLABOUCHOVÁ, Denisa
Žák z menšiny je dle mého názoru v soucastné spolecnosti velmi aktuálním tématem. V dnešní škole je již bežné, že ne všechny deti ve školní tríde jsou jedné národnosti. Drívejší zkušenost predevším s detmi romského etnika se v dnešní spolecnosti rozširuje, otevrením hranic Ceské republiky prichází na naše území velké množství ruzných etnik. Tyto ruzné populace znamenejí i príliv a zvýšení poctu školou povinných detí, které navštevují ceskou školu. To, že se v majoritní tride objevuje i žák, který muže být odlišný fyzicky, ale i svým jazykem, schopností dorozumet se v ceštine, kulturními zvyklostmi a tradicemi, náboženským presvedcením ci rodinným zázemím a celkovým životním stylem, má duležitý dopad na práci ucitele. Na ucitele jsou kladeny zvýšené nároky. Škola má být místem, kde jsou predávány závazné hodnoty a normy spolecnosti a ucitel je tím, kdo dbá na dodržování techto norem a hodnot. Ucitel má pomáhat svým žákum pochopit a prijmout svého {\clqq}cizího`` spolužáka a celé jeho etnikum, sám svým chováním by mel žákum jasne ukazovat, že rasismus a diskriminace nejsou v dnešní multikulturní spolecnosti možné.
|
|
|
Cestovní ruch jako prostředek interkulturního vzdělávání
Pojerová, Petra ; Indrová, Jarmila (vedoucí práce) ; Valentová, Jana (oponent)
Bakalářská práce osvětluje dopady cestovního ruchu na osobnost v oblasti interkulturního vzdělávání a srovnává programy Evropské unie, nevládních neziskových organizací a komerčních společností, které se tímto tématem zabývají ve spojitosti s mládeží. Rovněž poukazuje na důležitost interkulturního vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. V úvodu autorka vymezuje základní pojmy, dále pojednává o motivacích k cestování a pak se zaměřuje na vliv dlouhodobého cestování na rozvoj osobnosti v oblasti interkulturního vzdělávání, tj. vysvětluje ledovcový koncept kultury, kulturní šok a interkulturní vnímavost. V další části srovnává nabízené programy různých institucí. Závěrečná část práce poukazuje na důležitost interkulturního vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu na příkladu Francouzů a Japonců.
|
host ::
RSS.