|
|
Odpovědnost u Jonase a Spaemanna
Vašíčková, Tereza ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Práce se zabývá porovnáním dvou odlišných etických přístupů se zaměřením na fenomén odpovědnosti. Snaží se reflektovat tradiční filozofický přístup založený na Kantově systému navržený Spaemannem, Jonasovu potřebu stanovení nových etických norem, které by počítaly s technickým vývojem společnosti, a dnešní pohledem autorky.
|
|
|
Pyrrhonská, akademická a metodická skepse - srovnání
Brabníková, Petra ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je zkoumat a postupn p edstavit helenistickou skepsi postklasického ecka a metodickou skepsi novov kého myslitele René Descarta. Mezi starším pyrrhónismem a mladší akademickou skepsí existují rozdíly, které bych ráda objasnila. Sleduji také Descartovu skepsi, která nov ustavuje metodologický postup samotného poznání. René Descartes se na rozdíl od helenistických skeptik nesmí í se zdržením se úsudku, a tudíž jistou blažeností, ale jde ve svém zkoumání dál, když v í v možnost pravdivého poznání. Smyslem mé práce je kriticky zohlednit historický a filosofický kontext, ze kterého ob skepse vzešly, položit si otázku, jaký význam znamenaly pro d jiny filosofie, jakož se i zamyslet nad zásadní otázkou vztahu helenistického a Descartova pochybování. Snažím se podtrhnout společné rysy i odlišnosti obou koncepcí. klíčová slova - skepse, metodická skepse, pravdivé poznání, pravd podobnost, jevy, smysly, rozum, blaženost
|
|
|
Lidská přirozenost u Benedicta de Spinozy
Haiklová, Markéta ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Tato práce je členěna do několika části. V teoretické části této práce bylo pojednáno o Spinozově pojetí substance, substanciálních atributech a o modu rozlehlosti a myšlení. Tato teoretická část byla přípravným stupněm pro následující postup práce, kde jsme si stanovili za úkol vymezení lidské přirozenosti ve Spinozově Etice. V kapitolách zabývajících se lidskou přirozeností, k nimž, jakožto přípravná část, patří i kapitola pojednávající o rozumu, paměti, představách a trojím druhu poznání, byla představena naše teze "dvojí přirozenosti", vyplývající z rozlišení adekvátního a neadekvátního poznání. Tohoto vymezení bylo užito jakožto předpokladu pro vlastní interpretaci, vztahující se k problému paralelismu/dualismu modu myšlení a modu rozlehlosti, který vyvstává v V. oddíle Etiky, kde se tematizuje zánik lidského těla a věčna část lidské mysli.
|
|
|
Teorie krajního voluntarismu se zřetelem na pozdější autory
LASTOMIRSKÁ, Jana
Práce se zabývá krajním voluntarismem a jeho vlivem na pozdější autory. Nejdříve je v práci vysvětlena Schopenhauerova koncepce metafyzické vůle. Zde je vůle nahlédnuta především jako forma objektivace, přičemž nejbližší objektivací se zde podává tělo, chápané jako objekt. V další části práce je tato vůle sledována ve filosofii Ladislava Klímy a jeho myšlence egodeismu. U Klímy však metafyzická vůle ztrácí svojí transcendující schopnost a je nahlédnuta z čistě subjektivního hlediska. V poslední části práce je zmíněn Friedrich Nietzsche, jehož teorie vůle k moci a smrti Boha, mohla být inspirací pro Klímovu myšlenku egodeismu.
|
|
|
Smysl života v Juliiných otázkách
PRAŽÁKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá hledáním smyslu života člověka v dnešní době z hlediska filozofického a teologického dle Egona Bondyho. Bondy vidí člověka jako biologickou a intelektuální jednotu, ve které pomyslně dosáhl vrcholu svého vývoje. Tento "vrchol" však musí člověk dle Bondyho překročit a obnovit svou lidskost, aby nezůstal rigidně stát na jednom místě, na kterém momentálně není šťastný a kde stojí beze smyslu. Bondy přichází s termínem "nesubstančního modelu" ontologické reality, ve kterém se snaží nalézt společnou cestu pro teologii a filozofii. Tím vnímáme také u Egona Bondyho vývoj od ateismu k přijetí tzv. živého boha. Bondy přichází k názoru, že víra člověka v Boha a obdržení milosti dává lidskému životu pocit naplněnosti, který člověku dneška tolik chybí. Poodhaluje svůj spirituální zážitek "jasu vevnitř", ve kterém pociťuje, že smyslu života není člověk schopen dosáhnout činností či si jej přikázat. Pouze ho může s pokorou očekávat.
|
|
| |
host ::
RSS.