|
|
Hydromechanické charakteristiky kaolinových suspensí
Sedláčková, Markéta ; Mls, Jiří (vedoucí práce) ; Císlerová, Milena (oponent) ; Šembera, Jan (oponent)
Matematický model chování dvoufázových systémů, jimiž jsou například jílové suspense, je tvořen soustavou parciálních diferenciálních rovnic, které vyjadřují jednak obecné vlastnosti všech takových systémů a jednak rovnicemi, známými jako konstituční vztahy, které definují vlastnosti konkrétního systému, jímž se zabýváme. Cílem této práce bylo nalézt konstituční vztahy kaolínové suspense, které jsou potřebné k řešení přímých úloh, s jakými se setkáváme např. při zahušťování jemných kalů. Úkolem bylo navrhnout a provést experimentální výzkum dané suspense a nalézt způsob, jakým lze z výsledků měření určit hledané vztahy. Z matematické teorie dvoufázových systémů vyplývá, že se jedná o dvě konstituční funkce: závislost hydraulické vodivosti na koncentraci pevné fáze a závislost napětí pevné fáze na její koncentraci. První část práce se zabývá experimentálním výzkumem. Vzhledem k tomu, že obě charakteristiky jsou stěží, pokud vůbec, měřitelné, jsou v této části nejprve zkoumány charakteristiky suspense a jejich měřitelnost. Následně je stanoven postup přípravy suspense a metodika zvolených experimentů. Další kapitoly práce jsou pak věnovány využití získaných experimentálních dat ke stanovení hledaných konstitučních vztahů. Úloha určit hydraulickou vodivost suspense pro co nejširší rozsah koncentrací...
|
|
|
Porovnání hydraulických vlastností kavernózně zvětralých hornin do tvarů tafoni a voštin
Studencová, Alžběta ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Sněhota, Michal (oponent)
Formy kavernózního zvětrávání - tafoni a voštiny - patří k dlouhodobě zkoumaným a diskutovaným jevům v geologických disciplínách. Příčinou rozdílu mezi centimetrovými voštinami a až několikametrovými tafoni se však ještě nikdo důkladně nezabýval. V rámci mé diplomové práce se zaměřuji na porovnávání hydraulických vlastností hornin s vyvinutými voštinami a tafoni. Výzkum se skládal z terénních měření (měření sacích tlaků a kapilární nasákavosti pomocí Karsten tube) a laboratorních měření na vzorcích tafoni a voštin (měření retenčních křivek, kapilární nasákavosti, rychlosti difuze vodních par a nasycené hydraulické vodivosti). Zkoumala jsem voštiny z různých lokalit v české křídové pánvi a tafoni z karbonských arkóz u Kralup nad Vltavou, kambrických pískovců z Jordánské Petry a tufů z pohoří Crystal Peak v Utahu. Z provedených měření vyplynulo, že hodnoty sacích tlaků uvnitř tafoni jsou daleko vyšší než uvnitř voštin. Tento poznatek koresponduje s rozdílnými retenčními křivkami (strmější retenční křivka pro voštinové křemenné pískovce než pro jemnozrnné arkózovité pískovce až arkózy s vyvinutými tafoni). Další část výzkumu se soustředila na porovnávání vlastností hydrofobních krust, které se vytváří na površích hornin s tafoni i voštinami. Hydrofobní účinky se nejvíce projevili snížením kapilární...
|
|
|
Vliv CaO na strukturu a propustnost jílovité zeminy
Pastyriková, Zdeňka ; Boháč, Jan (vedoucí práce) ; Frankovská, Jana (oponent) ; Sněhota, Michal (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit vliv množství vápna (1 - 8% CaO) a doby zrání (1 - 540 dní) na strukturu jemnozrnné zeminy hutněné při optimální vlhkosti energií Proctor standard a zda očekávaná změna struktury zeminy ovlivní její hydraulickou vodivost. Pomocí rtuťové porozimetrie (MIP) byla na laboratorně zhutněných vzorcích spraše s 1, 2, 4 a 8% CaO studována změna pórového prostoru po dlouhou dobu zrání (1 - 540 dní). Průběh pucolánových reakcí byl monitorován měřením pH. Vznik nových minerálních fází (hydratovaný silikát vápenatý a hydratovaný hlinitan vápenatý a hydratovaný hlinitouhličitan vápenatý) ve vápněné zemině byl potvrzen RTG difrakcí. Rtuťová porozimetrie odhalila, že 2% CaO je dostačující pro vznik pucolánových reakcí. Toto množství vápna je pod stanovenou hodnotou optimálního množství vápna, které bylo stanoveno za pomoci pH měření (Eades a Grim, 1966). Dokud hodnota pH neklesne pod hodnotu 11,7, jsou pozorovatelné změny pórového prostoru. U zeminy s obsahem 4%, respektive 8% vápna byl pokles množství makropórů a nárůst množství mezopórů pozorovatelný během 360 dní, respektive během 540 dní zrání a při obsahu 2% CaO pokles makropórů byl ukončen po 120 dnech zrání, což je způsobeno tvorbou nových minerálních fází během pucolánových reakcí Při obsahu 1% vápna změna zastoupení makropórů...
|
|
|
Hydraulická vodivost vzorků pískovce
Kobrlová, Alžběta ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Ondovčin, Tomáš (oponent)
Hydraulická vodivost (k) je veličina v nasycené zóně definovaná Darcyho zákonem charakterizující schopnost porézního prostředí propouštět kapalinu. Mimo vlastností prostředí je závislá na vlastnostech kapaliny, proto se konvenčně stanovuje pro vodu o teplotě 15 řC. Roste se zvyšující se zrnitostí a pórovitostí, u písků a pískovců se pohybuje v řádech m/s až m/s. Nasycenou hydraulickou vodivost lze odhadovat pomocí empirických vzorců a měřit laboratorními a polními metodami. Pro laboratorní stanovení se používá buď propustoměr s konstantní hladinou (vhodné pro k v řádech m/s až m/s), nebo propustoměr s klesající hladinou (vhodné pro k v řádech m/s až m/s). Hydraulická vodivost v nenasycené zóně je funkcí vlhkosti (tlakové výšky). Retenční křivka vyjadřující závislost vlhkosti na tlakové výšce je základní charakteristikou každého materiálu. Z parametrů retenční křivky a nasycené hydraulické vodivosti lze vypočítat nenasycenou hydraulickou vodivost použitím Van Genuchtenova - Mualemova vzorce (1980). Nenasycená hydraulická vodivost je v podmínkách výrazně záporných tlakových výšek vyšší pro jemnozrnnou horninu s malými póry, než pro hrubozrnnou. Na odebraných pískovcových jádrech svrchnokřídového hruboskalského pískovce z lomu Střeleč v Českém ráji a okolí jsem pomocí laboratorního propustoměru měřila...
|
|
|
Srovnání výsledků vsakovaní vody z polních experimentů a numerického modelování
Blahut, Dominik ; Mazáč, Petr (oponent) ; Duchan, David (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je srovnání výsledků vsakování vody z polních zkoušek, z laboratoře a z numerického modelování na dvou vybraných lokalitách. Prvním úkolem práce je rešeršní činnost popisu obou lokalit a jejich přilehlého území. Práce se dále zaobírá polními zkouškami vsakování založené na využití zarážecích válců, nejprve teoreticky postupy jednotlivých metod, a poté vlastním praktickým měřením v terénu. Dále se z odebraných vzorků zemin provede měření v laboratoři, nejdříve na propustoměrech, a poté se provede zrnitostní zkouška, ze které se pomocí empirických vzorců odvodí hydraulická vodivost. Nakonec se využije numerického modelování a dojde ke srovnání všech výsledků. V závěrečné fázi práce jsou poskytnuta doporučení pro vsakování na jednotlivých lokalitách a srovnání jednotlivých metod vsakování.
|
|
|
Ověření empirických vztahů pro výpočet hydraulické vodivosti
Barenčík, Ladislav ; Zachoval, Zbyněk (oponent) ; Říha, Jaromír (vedoucí práce)
Hlavním cílem diplomové práce je ověřit a porovnat empirické vztahy (Hazen, Slichter, Terzaghi, Beyer, Zauerbrej, Krüger, Kozeny, Zunker, Zamarin, USBR, Pavčič) na výpočet hydraulické vodivosti, které jsou většinou publikovány v různých a rozměrově nehomogenních tvarech. V první části práce je popsaná důležitost přesného stanovení hydraulické vodivosti a odvozen obecný vztah na výpočet hydraulické vodivosti. V následující části práce je popsaná metodika hodnocení a jsou tam uvedené vztahy v rozměrově homogenní formě. Závěrečná část práce obsahuje vyhodnocení a porovnání empirických vztahů. Podle výsledků této diplomové práce je nejlepším vztahem na určování a odhadování hydraulické vodivosti Hazenův vztah. Vztah s největším rozsahem platnosti je Slichterův vztah.
|
|
|
Stanovení hydraulických charakteristik půdy ve vybrané lokalitě
Stoklásková, Adéla ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá přímým a nepřímým stanovením hydraulických charakteristik půdy, tj. retenční čára a hydraulická vodivost, v lokalitě Bohaté Málkovice. Pro laboratorní stanovení vlhkostní retenční křivky půdy se používá pískový tank a přetlakový přístroj. K nepřímému určení hydraulických charakteristik půdy se použije program Rosetta, který obsahuje 5 modelů pedotransferových funkcí. Pro odhad průběhů retenčních čar půdy jsou aplikovány již dříve odvozené pedotransferové funkce (kontinuální parametrická PTF a bodová PTF).
|
|
| |
|
| |
|
|
Hydrovodivost pod různými rekultivačními porosty
CEJPEK, Jiří
Velká podkrušnohorská výsypka na Sokolovsku je největší výsypkou v České republice, která vznikla přesunem milionů tun zeminy z povrchové těžby hnědého uhlí. Díky rozsáhlému měření fyzikálních a chemických vlastností na rekultivovaných i nerekultivovaných výsypkových půdách byla zjištěna i řada hydrologických pochodů. Hydraulická vodivost byla měřena Guelphským permeametrem, vlhkost Dielektrickým měřičem vlhkosti a v neposlední řadě půdní karbonáty Ca Jankovým vápnoměrem. Vodní režim a % zastoupení karbonátů je výrazně ovlivněn technologií sypání a stářím výsypek obou typů. Rozdíly mezi depresními a vrcholovými částmi na nerekultivovaných půdách jsou průkazné díky trhlinám ve vrcholových částech. Svou roli plní také rekultivační porosty, které hrají důležitou roli v půdotvorném procesu.
|
host ::
RSS.