|
|
Služebné kněžství jako pomáhající profese
Wendelin, David ; Šturma, Jaroslav (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent)
Diplomová práce "Služebné kněžství jako pomáhající profese" představuje nejprve obecný pohled na pomáhající profesi jako proces se svým vstupem, fázemi výstupem a předpokládaným cílem. Dává kněžství do souvislosti a podobnosti s dalšími pomáhajícími profesemi doprovázenými různými úskalími a se zkušenostmi, které mohou být kněžství prospěšné. Pomoc užitím prostředků kněžství je vnímána obdobně jako proces terapeutický, kde výsledkem má být uzdravení, avšak vina není chápána jako nemoc, ale jako hřích, jehož uzdravení vede ke spáse. V druhé části se práce zaměřuje na specifiku služebného kněžství, které sleduje v teologii Janova evangelia a v historickém vývoji v českých zemích a hledá podobnosti a odlišnosti kněžství s jinými pomáhajícími profesemi. Klíčová slova pomáhající profese, proces, vstup, výstup, úskalí, krizové stavy, psychoterapie, vina, hřích, terapie, kněžství, cíle, prostředky
|
|
|
Působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi poskytovatelů sociálních služeb
SALABOVÁ, Jana
Teoretická část se dělí na 4 kapitoly. První kapitola je věnována pomáhajícím profesím, kde tyto profese nejprve definuji a dále vkládám i vymezení studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství, se kterým v práci dále pracuji. Také se v této kapitole dotýkám připravenosti budoucích absolventů k vykonávání práce sociálního pracovníka, pracovníka v sociálních službách. Druhá kapitola nese název speciální pedagogika, kde tento vědní obor vymezuji předmět, cíle a její členění. Třetí kapitola se zaměřuje na sociální služby, a to konkrétně na definování tohoto pojmu, druhy a formy sociálních služeb, zařízení spadající do oblasti sociálních služeb a kdo je jejich poskytovatelem. Čtvrtá a poslední kapitola teoretické části se věnuje roli absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v sociálních službách, kde je popisován sociální pracovník definice, kvalifikační a další předpoklady a kompetence, také je zde podkapitola, kde je zmínka o pedagogickém pracovníkovi a to konkrétně o vychovateli, kde se nalézají osobnostní a jiné předpoklady pro výkon této práce a náplň práce, kterou vykonává vychovatel v zařízení sociálních služeb. Poslední stránky čtvrté kapitoly jsou věnované pracovníkovi v sociálních službách jeho činnostem a zároveň i osobnímu asistentovi, kde se zaměřuji na definici této pozice a samotné osobní asistence a přidávám i osobnostní předpoklady k této pozici. Cílem praktické části práce je zmapování působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi sociálních služeb - konkrétně, jaká je jeho náplň práce, zda má kompetence k vykonávání této pozice, jestli je s prací spokojen a jaká byla jeho motivace pracovat právě v této oblasti. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum. K naplnění výše uvedených cílů byla zvolena technika sběru dat pomocí strukturovaného rozhovoru s respondenty, kterými mi byli absolventi studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství pracující v oblasti sociálních služeb. Lze říci, podle výsledků této práce, že absolventi se v oblasti sociálních služeb většinou uplatní na nižších pracovních pozicích a to jako pracovníci v sociálních službách, a to i přesto, že mají kvalifikaci i na vykonávání sociálního pracovníka. Věkové rozmezí klientů, se kterými respondenti pracují, se pohybuje od dětského věku a končí věkem seniorským. Motivace, která vedla dotazované k rozhodnutí zvolit právě oblast sociálních služeb je různá, někteří uváděli, že jim k tomu pomohla praxe při škole a to jak samotná práce, tak i zaujetí právě onou cílovou skupinou, již předešlá zkušenost s prací s lidmi s postižením či právě nabytí nových zkušeností. Také angažovanost rodinného příslušníka a jejich předešlé vzdělání bylo určitou motivací. Spokojenost s prací je podle zjištěných dat patrná a to přispívá i ke kvalitně a zodpovědně odváděné práci. Osobním přínosem je podle zjištěných výsledků především jejich potřebnost v činnostech, které v práci provádějí, nové zkušenosti, které získávají a také vidina pokroků jejich klientů. Výhodou zaměstnání, které provádějí je pro ně nejčastěji nestereotypnost, zmiňují cílovou skupinu, se kterou pracují, pokroky klientů a že je pro ně práce naplňující, i proto, že jsou v příjemném kolektivu lidí. Kamenem úrazu, tudíž nevýhodou je pro ně především finanční ohodnocení, které není moc uspokojující a pracovní doba. Vystudovaný studijní obor Speciální pedagogika - vychovatelství, je pro dotazované absolventy přínosem, hlavně co se týče praxe při škole, kterou měli možnost vykonávat a navštěvovat různá zařízení.
|
|
|
Postoje pracovníků v přímé péči, kteří zajišťují pobytové služby, ke změnám, jež přinesl zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
TOURKOVÁ, Olga
Název bakalářské práce zní Postoje pracovníků v přímé péči, kteří zajišťují pobytové služby, ke změnám, jež přinesl zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Bakalářská práce je zaměřena na pracovníky v pobytových sociálních službách pro osoby se zdravotním postižením, kteří pracují v zařízení minimálně pět let. Důvodem stanovení počtu odpracovaných let je porovnání chodu zařízení před zavedením standardů se současným stavem. V předvýzkumu jsem zjistila, že déle jak 5 let je zaměstnáno 43% pracovníků. V teoretické části bakalářské práce se zabývám definicí a významem domovů pro osoby se zdravotním postižením, jejich zakotvením v legislativě a zastoupením v Kraji Vysočina. V další části popisuji standardy kvality v sociálních službách, organizaci a její kulturu s ohledem na etické principy, vzdělávání a motivaci pracovníků. Kraj Vysočina zřizuje devět zařízení pro osoby se zdravotním postižením, v nichž probíhaly v roce 2012 audity kvality sociálních služeb. Jejich účelem bylo zjistit, jak je naplňována míra standardů kvality, ale současně posloužily i jako podpora dalšího rozvoje organizací. Cílem této práce je formulovat objektivní důvody negativních postojů pracovníků ve vztahu k zavádění standardů kvality v sociálních službách. Dále práce zjišťuje, jaké výhody, či nevýhody přinesly standardy kvality uživatelům z pohledu pracovníků v přímé péči, a v neposlední řadě pátrá po tom, jak přispěly standardy kvality ke ztrátě autority těchto pracovníků. Pro práci byly stanoveny čtyři hypotézy. První předpokládala: Pracovníci v přímé péči nejsou se standardy kvality ztotožněni. Druhá hypotéza soudila: Ochrana práv uživatelů, vyjádřená standardem č. 2, je nejčastěji porušovaným standardem. Třetí hypotéza zněla: Po zavedení standardů kvality v sociálních službách se nároky na pracovníky v přímé péči podstatně zvýšily. A konečně poslední hypotéza byla zformulována takto: Pracovníci dávají přednost vzdělávání určenému vedoucím pracovníkem před vlastní volbou. Zatímco předpoklady prvních dvou hypotéz výzkum vyvrátil, platnost třetí a čtvrté hypotézy byla na základě výzkumu potvrzena. V praktické části vyhodnocuji výsledky výzkumu. Ke sběru empirických dat byl použit kvantitativní výzkum, coby metoda posloužilo dotazování. Aplikovanou technikou se stal dotazník, který jsem do inkriminovaných zařízení zasílala v elektronické podobě na začátku roku 2014. Výzkumný soubor byl tvořen pracovníky v sociálních službách, kteří pracují alespoň pět let ve vybraných pobytových zařízeních pro osoby se zdravotním postižením. Skládal se celkem ze 125 respondentů, ovšem počet odevzdaných dotazníků se zastavil na čísle 81. Návratnost výběrového souboru tak činí 64,8%. Samotnému dotazování předcházela návštěva zařízení, rozhovory s vedoucími pracovníky a metodiky na standardy kvality. Pro přehlednost jsem při zpracování získaných dat použila grafy a tabulky. Výsledky výzkumu ukázaly, že pracovníci nezaujímají negativní postoj ke standardům jako takovým, ale spíše k tomu, co má bezprostřední dopad na výkon jejich práce, tedy hlavně nárůst administrativy či nedostatek času na uživatele. Na druhou stranu přineslo zavedení standardů pracovníkům jasná pravidla pro jejich práci a přispělo ke zlepšení pracovních podmínek. Tato bakalářská práce může být využita jako souhrnný zdroj informací pro zřizovatele vybraných zařízení, který mapuje změny pohledu na standardy kvality v zařízeních v průběhu určitého časového úseku. Práce také může posloužit jednotlivým zařízením při plánování vzdělávacích potřeb a využitelná je pochopitelně také pro pracovníky v sociálních službách jako připomenutí toho, že lidská práva jsou stejná pro všechny osoby.
|
|
|
Motivace ke studiu psychologie
TENKL, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá motivací ke studiu psychologie. Teoretická část obsahuje problematiku psychologie motivace, formální třídění motivů, vysvětluje teorii sebe-determinace a teorii implicitní a explicitní motivace. Dalším tématem teoretické části jsou pomáhající profese, v jejichž kontextu jsou uvedeny kapitoly o altruismu, motivaci k pomáhajícím profese, syndromu pomocníka a syndromu vyhoření. Popisuje také některé projektivní metody, zejména test nedokončených vět, který je použit ke sběru dat do výzkumu. Empirická část popisuje výzkum v duchu kvalitativního výzkumného designu metodou zakotvené teorie. Výzkumná data se skládají z polo-strukturovaných rozhovorů a testů nedokončených vět od šesti respondentů. Výsledky popisují kategorie vytvořené během kódování v rámci zakotvené teorie (role psychologa; osobnost psychologa; vlastní osobnost; co psycholog dělá; úskalí; zisk).
|
|
|
Ztráta smyslu života - Úloha a odpovědnost pracovníka pomáhajících profesí při práci s klientem, který ztratil smysl života
MÍKOVÁ, Markéta
Práce se zabývá tím, jakou úlohu a odpovědnost má v současné době pracovník pomáhajících profesí při práci s klientem, který ztratil smysl života. Práce odpovídá na otázky, jaké okruhy znalostí by měl pomáhající o této problematice mít, aby mohl poskytnout klientovi kvalitní a odbornou péči. Jsou zde zmíněny životní situace, kde lze ztrátu smyslu života předpokládat, zhodnocena rizika ztráty smyslu života a nastíněno, jakou roli a odpovědnost má v této situaci pracovník pomáhající profese. Vycházím především z literatury existenciálně smýšlejících autorů a pak z odborné literatury zaměřené na psychologii, psychiatrii, sociální práci a etiku.
|
|
|
Sociální dovednosti v praxi pomáhajících profesí
MLEZIVOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá tématem sociálních dovedností v praxi pomáhajících profesí. Hlavním cílem bylo zjistit, které sociální dovednosti využívají sociální pracovníci pro úspěšný výkon své profese v okrese Český Krumlov. Dílčí cíl směřoval ke zjištění, které důležité dovednosti jsou opomíjeny. Teoretická část práce je věnována charakteristice základních pojmů souvisejících se sociálními dovednostmi a pomáhajícími profesemi, kde se blíže zaměřuji na sociální práci. V závěru teoretické části jsem nastínila nároky, které s sebou výkon profese pomáhajícího pracovníka nese. Informace potřebné pro zpracování praktické části byly získány metodou kvalitativního výzkumu, technikou polořízeného rozhovoru se sociálními pracovníky v okrese Český Krumlov. Z výsledků výzkumu vyplývá, že sociální pracovníci pro úspěšný výkon své profese využívají komunikaci, empatii, schopnost naslouchat, umění jednat s lidmi, navazovat vztahy s druhými, být tolerantní, akceptovat druhé, být profesionální, trpělivý, flexibilní, disponovat odbornými znalostmi a psychickou odolností. Z výsledků dále vyplývá, že téměř všichni dotazovaní se setkali se syndromem vyhoření. Práci by bylo vhodné podrobně rozpracovat do dalších výzkumů, které by mohly pomoci sociálním pracovníkům zvládat nároky, které jsou na ně kladeny a rovněž by jim mohly pomoci k osvojení a rozvíjení dalších sociálních dovedností.
|
|
|
Empatie pracovníků v pomáhajících profesích
KAŠPÁRKOVÁ, Eva
Empatie pracovníků v pomáhajících profesích Empatie neboli vcítění je schopnost porozumění emocím druhého člověka. Představuje schopnost člověka porozumět psychickému stavu jiného člověka, se kterým je v bezprostředním kontaktu. Pomocí tohoto porozumění lze pochopit emoce, myšlenky myšlenek, jednání, chování a postoje. Pro vznik empatie je potřebné, aby byl člověk na druhého cílevědomě zaměřen a soustředěn a měl dostatek vůle. Empatie je složitý psychologický zážitek. Cílem diplomové práce je ověřit, zda se u osobních asistentů a zdravotních sester liší postoje k empatii a prožívání obtíží spojených s empatií. Výzkum je realizován u osobních asistentů působících v okrese České Budějovice a u zdravotních sester pracujících v jindřichohradecké nemocnici. Respondenti jsou různého věkového rozložení s rozdílným zastoupením mužů a žen. Použila jsem metodu dotazování. Technikou výzkumu je dotazník. Stanovila jsem si celkem tři hypotézy. Všechny tyto hypotézy byly výzkumem potvrzeny. Využití diplomové práce lze spatřovat v možnosti jejího zprostředkování jako zdroj informací pro laickou veřejnost nebo její eventuelní využití ve výuce.
|
|
|
Pracovník v sociálních službách a jeho role při poskytování péče seniorům v domově pro seniory
TROCHOVÁ, Daniela
Bakalářské práce je zaměřen na osobu pracovníka v sociálních službách v domově pro seniory a jeho roli při poskytování péče seniorům. Teoretická část má za úkol definovat všeobecnou i konkrétní náplň práce těchto pracovníků, jejich kvalifikaci, vzdělávání a pracovní povinnosti v souvislosti s prostředím a cílovou skupinou. Dále uvádí osobnostní předpoklady a obecné dispozice, které jsou jedním z hlavních kritérií právě pro pomáhající profese. Praktická část prezentuje výsledky vlastního výzkumného šetření, ke kterému byly použity anonymní dotazníky. Tento kvantitativní způsob sběru dat měl zjistit, zda náročnost pomáhající profese, konkrétně profese pracovníka v sociálních službách může souviset s kvalifikací a osobnostními předpoklady pomáhající osoby. Výstupem této části práce je vymezit faktory, které pracovníci v sociálních službách mohou v závislosti na svou nedostačující kvalifikaci, vzdělání a osobnostní kvality, vnímat jako potenciální zdroj náročnosti této profese.
|
|
|
Formy a způsoby psychologické pomoci
TRNKOVÁ, Vendula
Cílem bakalářské práce s názvem ?Formy a způsoby psychologické pomoci? je v teoretické části vymezit psychologickou pomoc jako možný nástroj poznání, ale i jako nalezení cesty sám k sobě. Klíčovými tématy jsou vývojová stadia a s nimi související krize, krize duševní i psychologická pomoc, psychoterapie, pomáhající profese. Praktická část zkoumá zájem o psychologickou pomoc, konkrétní důvody i kritéria, která jsou určující pro volbu tohoto druhu pomoci. Dále zjišťuje konkrétní formy, spokojenost, úroveň a informovanost.
|
|
|
Riziko moci v pomáhajících profesích
BÁRTEK, Lukáš
Práce se věnuje aspektům, které mohou představovat určité ?riziko? užití moci při výkonu pomáhajících profesí, přičemž se zaměřuje zejména na oblast sociální práce. V první části se práce zabývá základními pojmy, které jsou klíčové pro tuto problematiku. Věnuje pozornost moci jako takové, jejím specifikům a souvislostech v pomáhajících profesích. Dále se zaměřuje na charakteristiku pojmů jako pomáhající profese a sociální práce či na formulaci aspektů, které představují riziko nesprávného užití moci. Rovněž se věnuje tématice syndromu vyhoření, syndromu pomocníka či tématu supervize, jako oblastem, které s tématem úzce souvisí. Druhá část práce poukazuje na důležitost aplikace etiky v sociální práci a v pomáhajících profesích obecně. Vychází z hodnot, z kterých pomáhající profese vyvstávají a které jsou pro ně klíčové. Zaměřuje se na etický kodex sociálních pracovníků jako na pomůcku při řešení etických problémů a jeho opodstatnění v sociální práci. Pokouší se představit etické teorie, které jsou pro tuto oblast stěžejní a relevantní a na jejich základě dále vyvodit základní etické principy, které hrají důležitou roli v etickém zdůvodňování správného rozhodování a užívání moci v kontextu pomáhajících profesí. Cílem diplomové práce je popsat etický rámec pomáhajících profesí jako takových a následně analyzovat problém moci v pomáhajících profesích, na jehož základě formulovat základní etická východiska, která by měla být při výkonu pomáhajících profesí zohledněna.
|
host ::
RSS.