|
|
Interakce mezi střevní mikroflorou a mozkem
Fajstová, Alena ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Hock, Miroslav (oponent)
Střevní mikrobiota komunikuje s mozkem prostřednictvím několika vzájemně se doplňujících mechanismů, mezi něž patří mechanismy nervové, endokrinní a imunitní. Jak patogenní, tak komenzální bakterie produkují velké množství neuropřenašečů a jiných metabolitů, které působí na mozek. Zároveň přítomnost bakterií vyvolává odezvu imunitního systému, který působí na mozek prostřednictvím cytokinů a jiných mediátorů. V neposlední řadě dochází ke komunikaci prostřednictvím nervů a to hlavně bloudivého nervu. Mozek působí na střevo prostřednictvím sympatických a parasympatických eferentních nervů a prostřednictvím hormonů. Osídlení střev nepatogenními komenzálními bakteriemi je nutné pro správný vývoj mozku. Pokud k němu nedojde v určitém vymezeném období, dochází v dalším životě k psychiatrickým poruchám, jako jsou deprese nebo autismus. Mnoho patologických stavů je možno zvrátit nebo upravit podáváním probiotických bakterií. Cílem práce je podat stručný přehled o faktorech ovlivňujících osídlení střev, a jeho vlivu na vývoj mozku a úlohou probiotik v léčbě a prevenci střevních a psychiatrických onemocnění. Klíčová slova: střevní mikrobiom, mozek, neuroendokrinní regulace, probiotika, neuropřenašeče
|
|
|
Role of intestinal circadian clock in epithelial transport, proliferation, and tumourigenesis
Soták, Matúš
AABBSSTTRRAAKKTT Molekulárne cirkadiánne hodiny umožňujú predvídanie zmien v okolitom prostredí. U cicavcov sú molekulárne hodiny prítomné prakticky vo všetkých tkanivách a tvorí ich sústava transkripčno-translačných spätnoväzbových slučiek tzv. hodinových génov. Centrálne hodiny predstavujú vnútorný pacemaker, ktorý sa nachádza v suprachiazmatických jadrách (SCN) hypotalamu a synchronizuje periférne hodiny. Cirkadiánne hodiny v tráviacom trakte a ich podiel na regulácii črevných funkcií sú nedostatočne preskúmané. Preto bolo cieľom tejto práce charakterizovať molekulárne hodiny v jednotlivých častiach čreva potkana a objasniť ich úlohu v regulácii epiteliálneho transportu, bunkového cyklu a nádorovej transformácie v hrubom čreve. Na stanovenie cirkadiánnych profilov expresie hodinových génov v epiteli duodena, jejuna, ilea a hrubého čreva potkana sme použili kvantitatívnu RT-PCR (qPCR). Ďalej sme analyzovali expresiu génov kódujúcich transportéry a kanály umožňujúcich transport NaCl, ako aj regulátorov bunkového cyklu v hrubom čreve. Na detailnejší popis expresie v rámci štruktúr črevného epitelu sme použili laserovú mikrodisekciu. Elektrogénny transepiteliálny transport bol meraný ako skratovací prúd v Ussingových komorách. Na určenie úlohy hodín v procese tumorigenézy sme použili myší model azoxymetánom...
|
|
|
Studium interakcí mezi mikrobiotou a obratlovci za použití axenických ("grem free") organismů
Kubovčiak, Jan ; Kreisinger, Jakub (vedoucí práce) ; Hájková, Petra (oponent)
Germ free (axenická) zvířata jsou individua chovaná ve speciálních podmínkách neumožňujících kontakt s okolními mikroorganismy. V některých vlastnostech se tito jedinci liší od přirozeně osídlených protějšků. Tyto rozdíly pravděpodobně odrážejí vliv přítomnosti komplexního střevního mikrobiálního společenství, které různými mechanismy ovlivňuje zásadní fyziologické funkce hostitele. Charakter těchto rozdílů tedy umožňuje studium vztahu hostitele, v tomto případě obratlovců a jejich intestinální mikrobioty, který se vyvinul ve složitý systém interakcí zajišťující relativně stabilní soužití. Pozornost je v germ free výzkumu tohoto vztahu soustředěna zejména na interakce mikrobioty s imunitním systémem, metabolismem, morfologií orgánů a chováním hostitele. Práce předkládá shrnutí výsledků studií výše uvedené problematiky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Role of intestinal circadian clock in epithelial transport, proliferation, and tumourigenesis
Soták, Matúš ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent) ; Herichová, Iveta (oponent)
AABBSSTTRRAAKKTT Molekulárne cirkadiánne hodiny umožňujú predvídanie zmien v okolitom prostredí. U cicavcov sú molekulárne hodiny prítomné prakticky vo všetkých tkanivách a tvorí ich sústava transkripčno-translačných spätnoväzbových slučiek tzv. hodinových génov. Centrálne hodiny predstavujú vnútorný pacemaker, ktorý sa nachádza v suprachiazmatických jadrách (SCN) hypotalamu a synchronizuje periférne hodiny. Cirkadiánne hodiny v tráviacom trakte a ich podiel na regulácii črevných funkcií sú nedostatočne preskúmané. Preto bolo cieľom tejto práce charakterizovať molekulárne hodiny v jednotlivých častiach čreva potkana a objasniť ich úlohu v regulácii epiteliálneho transportu, bunkového cyklu a nádorovej transformácie v hrubom čreve. Na stanovenie cirkadiánnych profilov expresie hodinových génov v epiteli duodena, jejuna, ilea a hrubého čreva potkana sme použili kvantitatívnu RT-PCR (qPCR). Ďalej sme analyzovali expresiu génov kódujúcich transportéry a kanály umožňujúcich transport NaCl, ako aj regulátorov bunkového cyklu v hrubom čreve. Na detailnejší popis expresie v rámci štruktúr črevného epitelu sme použili laserovú mikrodisekciu. Elektrogénny transepiteliálny transport bol meraný ako skratovací prúd v Ussingových komorách. Na určenie úlohy hodín v procese tumorigenézy sme použili myší model azoxymetánom...
|
|
|
Gut microbiome and colorectal cancer
Tlaskalová-Hogenová, Helena ; Klimešová, Klára ; Zákostelská, Zuzana ; Kverka, Miloslav ; Hornová, Michaela ; Vannucci, Luca ; Štěpánková, Renata ; Hudcovic, Tomáš ; Kozáková, Hana ; Rossmann, Pavel
The work deals with metagenomic approaches that are currently being used to decipher the genome of the microbiota (microbiome), and, in parallel, functional studies are being performed to analyze the effects of microbiota on the host.
|
|
|
Lymfatická tkáň střeva králíka
NEDOROSTOVÁ, Anna
Předkládaná bakalářská práce se zabývá lymfatickou tkání střeva králíků (GALT - gut associated lymphatic tissue), která je největším lymfatický orgán v těle králíka. V prvé části je systematicky popsáno anatomické uspořádání střeva králíka a jeho obecná histologická stavba. Dále následuje popis jednotlivých struktur lymfatické tkáně střeva (Peyerovy plaky, izolované lymfatické noduly, sacculus rotundus, cékalní tonzila a apendix) doplněné o makroskopické a mikroskopické snímky. Histologická stavba všech složek GALT je shodná, jedná se o lymfatické noduly pokryté specializovaným epitelem. Jednotlivé části GALT králíka se však liší procentuálním zastoupením T a B lymfocytů. Všechny struktury GALT jsou zodpovědné za indukci imunitní odpovědi, sacculus rotundus a apendix jsou místem tvorby primárního protilátkového repertoáru. Práce vytváří teoretický základ pro další studium lymfatické tkáně střeva králíka.
|
host ::
RSS.