|
|
Kyberzločin a global governance kyberprostoru
Šorf, Alexandr ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Machoň, Miloslav (oponent)
Práce pojednává o systému global governance v rámci kyberprostoru. Cílem práce je zhodnotit vliv hrozby kyberzločinu na global governance kyberprostoru. První kapitola vytváří teoretický rámec v němž se práce pohybuje pomocí definice základních pojmů. Druhá kapitola je věnována analýze kyberzločinu. Cílem je porozumět lépe kyberzločinu, jeho druhům a fázím. Cílem třetí kapitoly je analyzovat historický vývoj jak kyberzločinu, tak mezinárodního práva kyberprostoru (jako klíčové součásti global governance). Čtvrá kapitola rozebírá současný stav mezinárodního práva kyberprostoru. Následuje rozbor konkrétních problémů global governance obecně i v kybernetice v rámci páté kapitoly. Obsahem poslední kapitoly je syntéza předchozích poznatků do doporučení pro vývoj global governance kyberprostoru a jejich propojení do různých modelů fungování.
|
|
|
Role ASEM v euroasijských vztazích
Beroun, Vladimír ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Maitah, Mansoor (oponent) ; Handl, Vladimír (oponent)
Hlavním cílem disertační práce je zhodnotit roli Asijsko-evropského setkání (ASEM) a jeho politického, ekonomického a sociálně-kulturního pilíře jako politického procesu v interregionálním (vícestupňovém) vládnutí v euroasijských vztazích. Provedli jsme tak jedinečnou případovou studii, která je založena na kvalitativně-interpretativním holistickém výkladu za využití postpozitivistické perspektivy a diskurzivní analýzy. Vzhledem k přechodovému a multidimenzionálnímu charakteru interregionalismu jako politického procesu jsme za základní teoretický přístup pojali (neo)realistické vyvažování s prvky (neo)liberalistického multilateralismu a sociálního konstruktivismu. Na základě této konstrukce docházíme v rámci našeho zkoumání k závěrům, že (1) ASEM jako interregionální rámec je příliš flexibilní (ve smyslu témat a vytváření agendy) a příliš inkluzivní (z hlediska rozšiřování). (2) Vzhledem k neschopnosti ASEM aktivně reagovat na různé výzvy a řádně implementovat skrze rozličné nástroje své politiky, nelze tento formát euroasijského interregionalismu považovat za plnohodnotný příspěvek do globálního či vícestupňového vládnutí. (3) Proto také interregionalismus v procesu ASEM nebude mít za následek vytvoření zmíněného "euroasijského století", a to i přes nespornou potřebu identifikovat takové nadstátní politické režimy, které budou efektivně podporovat rovnováhu ve vztazích mezi Evropou, Asií a Amerikou. (4) Interregionalismus jako politický přístup tak nelze redukovat pouze na volné a neformální interakce národních států či regionů, neboť současné výzvy v mezinárodních vztazích vyžadují organizovanější a výsledkově orientovaný rámec spolupráce. (5) Zároveň rovněž platí, že stávající bilaterální vztahy ve spolupráci mezi jednotlivými asijskými a evropskými státy budou nadále určující efektivnější formou řešení problémů a výzev mezi státy.
|
|
|
Rola Svetovej obchodnej organizácie v globálnom vládnutí
Vašová, Dominika ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
Táto dilomová práca sa zaoberá globálnym vládnutím a jeho meniacou sa štruktúrou, ktorá sa odráža vo výzvach pre fungovanie povojnových medzivládnych inštitúcií. Hlavným cieľom tejto práce je zistiť či je Svetová obchodná organizácia dostatočne efektívna pri riešení vznikajúcich globálnych problémov, čo je názorne demonštrované na prípadovej štúdii prijatia dohody TRIPS so zameraním na farmaceutické výrobky. Prvá kapitola poskytuje teoretický rámec pre analýzu globálneho vládnutia a nástroje pre vyhodnocovanie efektivity medzinárodných inštitúcií prostredníctvom vstupnej a výstupnej legitimity. Druhá kapitola sa zaoberá úlohou Svetovej obchodnej organizácie v globálnom vládnutí a zhodnotením jej výkonnosti. Tretia kapitola hodnotí úlohu Svetovej obchodnej organizácie pri ochrane práv duševného vlastníctva so zameraním na farmaceutiká. Metódy používané pri vypracovaní práci zahŕňajú analýzu, syntézu, dedukciu, pričom výskum je podporený kvantitatívnymi údajmi a prípadovými štúdiami.
|
|
|
Prohlubování politicko-ekonomické globalizace na příkladu ekonomických krizí
Žáková, Gabriela ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato práce se zabývá politicko-ekonomickou globalizací z pohledu mezinárodní politické ekonomie. První kapitola představuje teoretický rámec a zaměřuje se zejména na teoretické přístupy ke globalizaci, na roli národního státu v globálním prostředí a na globální governanci. Druhá kapitola již podrobně analyzuje stav politicko-ekonomické globalizace během Velké hospodářské krize a ekonomické krize začátku 21. století, kdy sleduje vývoj jednotlivých ekonomických a politických aspektů. V závěru druhé kapitoly jsou tyto krize komparovány a je zformulována odpověď na výzkumnou otázku, a to zda a v jaké míře došlo k vývoji procesu ekonomicko-politické globalizace od Velké hospodářské krize do současnosti.
|
|
|
Procesy globalizace a vývoj mezinárodních organizací: Efektivita a reforma mezinárodních organizací na příkladu WTO
Procházka, Petr ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Radikální přeměna sociokulturního řádu s sebou přináší globalizační procesy. Jejich projevy v ekonomické oblasti jsou zejména rostoucí vzájemná závislost, vyšší mobilita výrobních faktorů a efektivita globální ekonomiky. To má za následek významné důsledky v oblasti politické, kde dosud přetrvávající anarchie na globální úrovni způsobuje narušení role svrchovaných států a vznik neefektivností ve světové ekonomice. Vzniká kvalitativně zcela odlišný systém global governance, vládnutí na více řádovostních úrovních a regulativní subsystém, jehož je v ekonomické dimenzi Světová obchodní organizace hlavním příkladem. K efektivnímu řešení je nutné nastolit reformu. Systémový přístup a neoliberální internacionalismus jsou hlavními metodologickými východisky této analýzy.
|
|
|
Globalizace ve světle sociální nauky církve
TŘEŠKOVÁ, Zuzana
Práce se zabývá fenoménem globalizace, v návaznosti na aspekty jejího vzniku, obsahu, průběhu a možného dalšího vývoje. Předkládá současnou debatu odborníků sociálních vědců a teologických autorit, zejména papeže Benedikta XVI., v nejdůležitějších globálních tématech zůzných oblastí života: politické, ekonomické, sociální, životního prostředí a kulturně-náboženské. Dále práce představuje scénáře budoucího vývoje globalizace, které interpretují veřejnosti současní odborníci. Hlavní akcent je kladen na interpretaci globalizačního procesu "pohledem světa a sociální nauky církve."
|
|
|
Mezinárodní měnový fond a Skupina Světové banky jako součást globální governance
Hrubá, Lenka ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Cílem diplomové práce je zanalyzovat činnost Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky jako součásti globální governance při řešení problémů současného světového hospodářství a zhodnotit budoucí postavení těchto organizací prostřednictvím rozboru jejich reforem. První kapitola charakterizuje proces globalizace, definuje globální problémy a význam globální governance. Druhá kapitola je věnována konkrétní roli Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky v globální governanci, analyzuje jejich strukturu, činnost, rozhodovací procesy a funkce při řešení vybraných globálních problémů. Třetí kapitola se pak snaží upozornit na slabiny, nedostatky a problémy obou organizací a zkoumá způsoby, jak se s nimi vypořádat.
|
|
|
Global governance: pojem a aktuální reformy
Brož, Ondřej ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Nováková, Jana (oponent)
Global governance se nachází na historickém rozcestí. Systém reflektující rozložení sil ve světě z první poloviny 20. století zůstal do velké míry nezměněn a ukazuje se jako značně neaktuální. Nedostatečné reflektování změn, zejména zapojení rozvojových zemí do dění ve světě způsobuje nedůvěryhodnost global governance. Cílem této práce je tedy poukázat na tyto změny, popsat aktéry global governance a analyzovat možné směry vývoje do budoucnosti. Práce se z důvodu velmi široké problematiky omezuje zejména na ekonomickou dimenzi global governance. Ukazuje, proč by základními kameny nové global governance měly být Mezinárodní měnový fond, skupina G20 a Valné shromáždění OSN a poukazuje na změny, které jsou potřebné k tomu, aby co nejvíce reflektovaly současnou podobu světa a zvýšily tak legitimitu, efektivitu a akceschopnost zmíněných institucí
|
host ::
RSS.