|
|
Nároky na klíčení vzácných a hojných druhů rostlin Krkonoš
Paulů, Andrea ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Moravcová, Lenka (oponent)
Dlouhou dobu se studie klíčivosti zaměřovaly na hledání optimálních podmínek klíčivosti pro jednotlivé druhy. V posledních letech se začaly objevovat práce, které hledaly vztah mezi klíčivostí a některou z charakteristik druhů. Téměř všechny tyto studie používají pro klíčivost pouze jednu teplotu a existuje jen velmi málo prací na toto téma, ve kterých by byla semena vystavena různým teplotám. Objevují se i studie, které porovnávají klíčivost druhů hojných a vzácných, ale pouze na několika málo druzích. Chybí tedy práce, která by porovnávala klíčivost druhů hojných a vzácných u širšího spektra druhů. Cílem této studie bylo zjistit, jaké faktory jsou pro klíčivost určující a nalézt vztahy mezi klíčivostí a charakteristikami vzácných druhů (n=62). Dalším cílem práce bylo zjistit, jaké jsou rozdíly v klíčivosti dvojic (n=24) blízce příbuzných druhů hojných a vzácných. Pro testy klíčivosti jsem zvolila metodiku několika po sobě jdoucích teplot. Po celou dobu testování na semena působilo vždy pouze světlo nebo tma. Data jsem statistiky zpracovala lineární regresí. Z výsledků je patrné, že určujícími faktory pro klíčivost je doba kvetení druhů, hmotnost semen, způsob šíření semen, nároky druhů na vlhkost a živiny a také typ vegetace, ve kterém se druhy vyskytují. Výsledky porovnávací studie naznačují, že...
|
|
|
Vliv teploty na růst rostlin: výukové protokoly modelových pokusů
Máhrlová, Zuzana ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na tvorbu modelových úloh (formou experimentu) pro studium biologie na středních školách s tématem vlivu teploty na růst rostlin. Vybrané úlohy využívají nový didaktický přístup prostřednictvím tzv. badatelsky orientovaného vyučování. Tato výuková metoda přispívá k rozvíjení samostatného odvozování a nutí žáky přemýšlet aktivně o vyučované tématice. Práce poskytuje nezbytné teoretické zázemí k problematice, popis metod a materiálu nutného k realizaci pokusu. Práce dále popisuje postupy pro tvorbu pokusu a jeho užití v praxi středních škol a poskytuje k nim potřebné metodické pokyny a pracovní listy. Zároveň byla orientačně ověřena didaktická použitelnost experimentu i vypracovaných materiálů prostřednictvím dotazníkového šetření a kontrolního provedení modelových úloh na středních školách. Hlavním výsledkem této diplomové práce je pak moderní, kvalitní ověřená metoda výuky na středních školách o vlivu teploty na růst rostlin v souladu s moderními přístupy ke vzdělávání, které zahrnují vlastní pokusy, jejich vedení zpracování a vyvození závěrů. Vypracované didaktické materiály tak mohou sloužit pro přípravu kvalitních, badatelsky orientovaných uchazečů o studium na vysokých školách.
|
|
|
Identification and modeling of gene expression regulatory networks during streptomycetes germination
Straková, Eva ; Vohradský, Jiří (vedoucí práce) ; Stopka, Pavel (oponent) ; Vondrášek, Jiří (oponent)
Streptomycety jsou studovány především kvůli své schopnosti produkovat antibiotika, ale také jako modelový bakteriální organismus s komplexním buněčným cyklem. V této práci byl systémově studován proces klíčení (germinace) Streptomyces coelicolor za použití transkriptomických a proteomických metod. Klíčení představuje základní vývojový přechod z klidového období buňky do vegetativní fáze růstu. Během počátečních 5,5 h klíčení byly ve 13 časových bodech měřeny změny exprese mRNA a celková vnitrobuněčná koncentrace proteinů, včetně monitorování aktuání proteosyntézy. Pro kvantifikaci transkriptu byla použita metoda DNA mikročipů, proteiny byly měřeny pomocí dvourozměrné gelové elektroforézy. Modelováním genové expresse byly rekonstruovány genetické sítě a identifikovány funkční skupiny genů regulované určitými sigma faktory. Výstupem modelování byl soubor parametrů, který umožnil simulovat kinetiku regulace mezi sigma faktory a regulovanými geny. Bylo zjištěno, že klíčovou roli během procesu hrají sigma faktory SigR a HrdD, jejichž regulony byly identifikovány. Z transkriptomických i proteomických dat vyplývá, že nejintenzivnější odezva buňky na vnější prostředí probíhá během první hodiny germinace, aktivací různých regulačních mechanismů. Pro porovnání globálních trendů v expresi genů/proteinů byla...
|
|
|
Ekofyziologický význam extrémní citlivosti orchidejí k nitrátům
Figura, Tomáš ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Mnoho orchidejí je v součastnosti silně ohrožených a důvody jejich úbytku z přirozených stanovišť v mnoha případech neznáme. Orchideje jsou v přírodě závislé na mykorizní symbióze, ale znalostí o tomto soužití je velice málo. Některé druhy navíc neklíčí v podmínkách in vitro, což znemožňuje jejich kultivaci jak pro vědecké, tak pro ochranářské účely. Zjistili jsme, že klíčení semen jednoho takového druhu, Pseudorchis albida, je silně inhibováno nitráty, a to dokonce při jejich extrémně nízkých koncentracích. Vzhledem k tomu že tento druh osidluje oligotrofní horské louky, pozorovaná inhibice by se mohla uplatňovat i v přírodě. Zajímavé je, že podobný i když slabší inhibiční efekt jsme pozorovali také u mezofilních druhů a dokonce i u mírně eutrofních. Citlivost k nitrátům přitom koreluje s úživností stanoviště studovaných duhů. Pozorovaný inhibiční efekt je možné oslabit aplikací auxinů, cytokininů i giberelinů, anebo také symbiotickými houbami. Pro inhibiční efekt nitrátů je nezbytná aktivita nitrátreduktázy. Experimenty s donory a zhášeči NO a s kvantifikací NO ukazují, že NO pravděpodobně zprostředkovává tento inhibiční efekt. Inhibiční efekt nitrátů na klíčení semen orchidejí se tedy zdá být součástí komplexní signalizační sítě.
|
|
|
Vliv sukcesního vývoje půd na výsypkách na klíčivost a růst raně a pozdně sukcesních rostlin
Pavlíčková, Hana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Předchozí terénní výsledky ukázaly, že nástup pozdně sukcesních druhů koresponduje s rozvojem půdy, zejména s vývojem organominerálního A horizontu. Cílem práce bylo porovnat klíčení rostlin na půdách odebraných na výsypkách po těžbě uhlí, ze tří chronosekvencí různě starých ploch na výsypkách. Jedná se o nerekultivované plochy a plochy rekultivované výsadbou olší (Alnus) a smrků (Picea). Z rostlin bylo vybráno 7 druhů - Arrhenatherum elatius, Centaureae jacea, Festuca rubra, Lychnis flos-cuculi, Lotus corniculatus, Plantago major, Trifolium medium. Spontánní plochy podporují klíčení a růst více druhů než plochy obou rekultivovaných chronosequencí, s narůstajícím věkem ploch se tento rozdíl zvětšuje, bez výrazného rozdílu mezi raně a pozdně sukcesními druhy. Klíčová slova Sukcese, rekultivace, klíčení, olše (Alnus), smrk (Picea), Arrhenatherum, Centaureae, Festuca, Lychnis, Lotus, Plantago, Trifolium.
|
|
|
Mechanismy regulující fyziologickou dormanci semen
Řezková, Natálie ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Fyziologická dormance je důležitá vývojová vlastnost zajišťující, že semeno nevyklíčí, když jsou vhodné podmínky pouze dočasné. Přechod semene z dormance ke klíčení je regulován velkým množstvím faktorů. Zásadní roli zde hraje fytohormon kyselina abscisová (ABA). Zvýšení míry biosyntézy a odezvy na ABA je stěžejním mechanismem při navození a udržení dormance. Protichůdně vůči ABA působí gibereliny (GA). Jejich biosyntéza a naopak katabolismus ABA jsou pozitivními regulátory klíčení. Ukazuje se, že do regulace dormance, popř. klíčení, jsou zapojeny i další fytohormony. Z těch je nejlépe popsán vliv etylénu, který stejně jako GA podporuje klíčení. Na molekulární úrovni může být dormance ovlivněna prostřednictvím remodelace chromatinu, dále geny, jejichž produkty se uplatňují výhradně při dormanci např. nebo geny jejichž produkty zprostředkovávají odpověď semene na podmínky prostředí. Navození, hloubka nebo zrušení dormance závisí nejen na podmínkách prostředí, kterým je vystaveno zralé semeno, ale také na podmínkách během zrání semene na mateřské rostlině, kdy dochází k navození primární dormance. Konkrétní požadavky ke zrušení dormance a indukci klíčení se v závislosti na druhu mohou výrazně lišit. Fyziologická omplexně řízený proces, který odráží vlivy většího množství faktorů.
|
|
|
Struktura a funkce invazního aparátu mikrosporidií
Dohnálek, Vít ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vávra, Jiří (oponent)
Mikrosporidie jsou obligátní intracelulární parazité, kteří jsou významní z medicínského a hospodářského hlediska. Vyvinul se u nich vysoce specializovaný invazní aparát, který nemá u žádných jiných organismů obdoby. Při invazi dochází k uvolnění sporoplasmy z obalu spory a jejímu přenosu polární trubicí do cytoplasmy hostitelské buňky. Současný výzkum tohoto aparátu je zaměřen především na polární trubici, která je jeho nejviditelnější strukturou. Funkčně neméně významný polaroplast a posteriorní vakuola zůstávají mimo hlavní zájem výzkumu, přestože hrají klíčovou roli v aktivaci a exekuci invaze. Při optimální kombinaci vnějších faktorů dochází ke změnám v organizaci polaroplastu, zvětšování objemu posteriorní vakuoly a vystřelení polární trubice. Sporoplasma je následně vytlačena rostoucí posteriorní vakuolou skrze trubici do hostitelské buňky. Mechanismus tohoto procesu zatím není objasněn, ale existuje řada teorií snažících se průběh germinace vysvětlit. V této práci jsou shrnuty dosavadní poznatky a teorie o struktuře a funkci jednotlivých částí invazního aparátu. Klíčová slova: Mikrosporidie, invaze, polární trubice, intracelulární parazitismus, germinace
|
|
| |
|
|
Invazní aparáty parazitických prvoků
Novotná, Veronika ; Petrů, Markéta (vedoucí práce) ; Štáfková, Jitka (oponent)
Parazitický způsob života se v historii eukaryot vyvinul mnohokrát nezávisle na sobě. Adaptací na hostitele docházelo k redukci některých organel, a naopak vývoji specifických buněčných struktur. Mezi tyto struktury patří i invazní aparáty, které slouží k průniku do hostitelských buněk a úniku imunitnímu systému. V této bakalářské práci jsou shrnuty poznatky o invazních aparátech a způsobu invaze celkem čtyř vybraných zástupců z důležitých skupin jednobuněčných parazitů Apicomplexa, Microsporidia, Cryptomycota a Kinetoplastida. Dále jsou shrnuty obecné znalosti o parazitech, jejich stavbě a životním cyklu. Klíčová slova: Apicomplexa, Plasmodium, Microsporidia, Ichthyobodo, Rozella, merozoit, glideosom, pohyblivý těsný spoj, pólové vlákno, germinace, cytostom, zoospora, germinační trubice;
|
|
|
Vývoj duální technologie pro ošetření osiva řepky ozimé a ječmene jarního
OLŠAN, Pavel
Dizertacní práce se zabývá problematikou využití nízkoteplotního plazmatu a biologického ošetrení osiva repky ozimé a jecmene jarního jako alternativního postupu k chemickému morení, a to v návaznosti na vyhlášku o integrované ochrane rostlin 205/2012 Sb. Technologie ošetrení osiva je koncipována jako dvoufázová, kdy v prvním kroku je využito nízkoteplotního plazmového výboje typu Gliding Arc zapáleného ve vzduchu za atmosférického tlaku, v druhém kroku je následne na ošetrené osivo nanesen biologický preparát obsahující spory hub Trichoderma virens. Ošetrení plazmovým výbojem umožnuje zvýšit smácivost povrchu semene, což zlepšuje prilnavost biologického preparátu v druhém kroku ošetrení. Plazma zároven umožnuje aktivovat vybrané procesy probíhající v semenech, které podporují jejich klícivost a následný rust. Obsah dizertacní práce je clenen do ctyrech dílcích celku, které na sebe vzájemne navazují: 1. stanovení parametru plazmového výboje pro následné aplikace v navrhované technologii 2. realizace laboratorních experimentu s cílem posoudit vliv plazmatu na osivo, 3. realizace polních experimentu s cílem porovnat výnosy z porostu založených pro ruzné varianty ošetrení osiva, 4. návrh narízení pro ošetrení semen v kontinuálním režimu plazmovým výbojem s následným nanesením preparátu a výroba funkcního vzorku. Práce je svým zamerením výrazne mezioborová a zasahuje do oblasti fyziky plazmatu, chemie, rostlinné produkce a konstrukce technických zarízení. Z dosažených výsledku je možno uvést krátký souhrn: 1. Ošetrení osiva repky ozimé a jecmene jarního plazmovým výbojem vede ke zvýšení smácivosti povrchu semen. 2. Behem experimentu nebyl pozorován rozdíl v nasákavosti plazmatem ošetrených a neošetrených semen. 3. Vyvinutá duální technologie ošetrení semen má potenciál zvýšit výnos. Dizertacní práce byla realizována v rámci projektu TA04021252 ? ?Vývoj zarízení pro fyzikálního ošetrení semen a sladu pomocí nízkoteplotního plazmatu.?
|
host ::
RSS.