|
|
Úloha sestry v rozvoji soběstačnosti geriatrického pacienta
MÁLOVÁ, Dominika
Cílem předložené práce je zmapovat úlohu sestry v rozvoji soběstačnosti geriatrického pacienta ve zdravotnickém zařízení a v pobytovém zařízení sociálních služeb. V návaznosti na tento cíl byla stanovena hlavní hypotéza: Sestry pracující ve zdravotnickém zařízení vnímají důležitost rozvoje soběstačnosti odlišně než sestry pracující v pobytovém zařízení sociálních služeb. Empirická část práce byla zpracována pomocí kvantitativního výzkumného šetření, které bylo provedeno pomocí dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník obsahoval otázky zaměřující se na vnímání a postoj sester k udržení a rozvoji soběstačnosti pacienta/klienta seniorského věku v nemocničním zařízení a v pobytovém zařízení sociálních služeb. První část byla zaměřena na základní identifikační údaje, druhá část se zabývala tím, jak sestry vnímají udržení a rozvoj soběstačnosti seniora. Další část měla za úkol zjistit, jak se sestry staví k vykonávání úkonů sebepéče za částečně soběstačného pacienta. Dále dotazník zkoumal snahu sester využívat kompenzační pomůcky a jejich názor na spolupráci s dalšími specialisty. Získané výsledky byly zpracovány v programu MS Excel pomocí grafů a statistického testování. Výzkumný soubor tvořily sestry, pracující v nemocničních zařízeních a v pobytových zařízeních sociální péče v Jihočeském kraji. Výsledky práce jsou členěny do 5 oblastí, kde je srovnán pohled a postoj sester pracujících v jednotlivých zařízeních na rozvoj soběstačnosti pacienta/klienta seniorského věku. Dále popisují názor sester na: vnímání důležitosti rozvoje soběstačnosti seniora, vliv soběstačnosti na kvalitu života seniora, vykonávání úkonů sebepéče za seniora sestrou a využití kompenzačních pomůcek v udržení a rozvoji jeho soběstačnosti. Práce poskytuje celkový pohled na pacienta/klienta seniorského věku v oblasti udržení a rozvoje soběstačnosti. Výsledky mohou použít sestry v praxi i studenti nelékařských zdravotnických oborů. Mimo jiné poskytuje důkazy o důležitosti udržení a rozvoji soběstačnosti v rámci poskytování komplexní péče a zlepšování kvality života seniorů. Práce může být podkladem pro další výzkumné šetření.
|
|
|
Posouzení výživového stavu v komplexní diagnostice a managementu geriatrické křehkosti
Klbíková, Tereza ; Topinková, Eva (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Cíle práce: Cílem této neintervenční observační studie bylo zjistit prevalenci křehkosti v souboru 200 geriatrických pacientů a její korelaci a závislost ve vztahu k nutričnímu stavu. Též zhodnotit vzájemné korelace mezi jednotlivými položkami testových baterií MNA - SF a SPPB a určit, zda má hmotnostní úbytek vztah ke zhoršeným výsledkům v hodnocení geriatrické křehkosti. Dále zhodnotit, zda kognitivní funkce ovlivňují nutriční stav a zároveň zda nutriční stav ovlivňuje soběstačnost probandů zkoumaného souboru. Metody: Jako data k této diplomové práci byly využity výsledky standardně vy-užívaných testů v rámci komplexního geriatrického hodnocení (Comprehensive Geriatric, Assessment, CGA) Geriatrické kliniky VFN a 1. LF UK, které zahrnují posouzení soběstačnosti (ADL) a fyzické zdatnosti (SPPB), poznávacích a kognitivních funkcí (MMSE) a posouzení stavu výživy (MNA - SF). U pacientů byla též zjišťována tělesná hmotnost, výška a BMI. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 200 pacientů, z nichž 46 (23 %) bylo mužů a 154 žen (77 %). Geriatrická křehkost byla diagnostikována u 59,5 % pacientů, 29,5 % pacientů bylo klasifikováno jako "pre-frailty" (v riziku rozvoje křehkosti) a 19 % mělo dobrou fyzickou zdatnost. Podvyživených pacientů v tomto souboru bylo 15,5 %, v riziku podvýživy 37,5 % a v dobrém...
|
|
|
Specifita nutričních potřeb geriatrických pacientů
Parmová, Eva ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Bielaková, Katarína (oponent)
Bakalářská práce s názvem Specifita nutričních potřeb geriatrických pacientů se věnuje problematice výživy ve stáří a zejména výživě geriatrických jedinců, kteří jsou zvláštní pacientkou skupinou. Hlavním smyslem práce je upozornit na zkoumanou problematiku. Tato je vzhledem k narůstajícímu počtu geriatrických pacientů v současné době velice aktuální. Práce se člení na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vysvětleny klíčové poj- my, popsány dietní systémy a tamtéž je nastíněno tuzemské populační směrování a prostor je věnován i ge- riatrickému lůžkovému fondu. Praktická část porovnává přístupy k výživě geriatrických pacientů popsané ve vybraných českých publikacích a diety reálně poskytované geriatrickým pacientům v ČR. Pro tyto účely byla vybrána dvě geri- atrická pracoviště - Geriatrická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a Oddělení geriatrie a násled- né péče Thomayerovy nemocnice. Sledovány byly zejména hodnoty vztahující se k příjmu energie, bílkovin, sacharidů, tuků, vitaminu D a minerálních látek vápníku, železa a zinku. V závěru práce jsou shrnuty výsledky praktické části. Sledované hodnoty v praxi používaných diet o- becně spadají do poměrně širokých intervalů doporučovaných odbornou literaturou. Rešerše odborné litera- tury ukázala nedostatek nových...
|
|
|
Používání omezovacích prostředků na oddělení geriatrie
Lorencovičová, Eva ; Doskočil, Ondřej (vedoucí práce) ; Petr, Tomáš (oponent)
Vzhledem k demografickému vývoji naší populace je potřebné zabývat se problematikou stáří a problémy geriatrických pacientů. S ní souvisí i kontroverzní téma omezovacích prostředků, které je ve spojitosti se starými křehkými lidmi obzvláště citlivé. Problematiku omezovacích prostředků upravuje zákon. Je však potřebné se zaobírat také etickými aspekty jejich používání. Teoretická část této diplomové práce se zaobírá tématem stáří a vážnými problémy, které sebou toto období lidského života nese, včetně psychických poruch. Představuje obor geriatrie a geriatrického pacienta. V dalších kapitolách tato práce pojednává o omezovacích prostředcích a o etické problematice týkající se jejich používání. Empirická část práce pomocí metod kvalitativního výzkumu mapuje postoje zdravotnických pracovníků k této problematice. Pojednává o konkrétních omezovacích prostředích a důvodech, pro které jsou používány. Z výsledků vyplývá, že nejdůležitější hodnotou zdravotnických pracovníků je zdraví a nejvíce respektovaným etickým principem je princip beneficience. Klíčová slova: stáří, geriatrický pacient, riziko poškození zdraví, omezovací prostředky, etické principy
|
|
|
První případ integrace specializované paliativní péče do domova pro seniory
Pochmanová, Karolína ; Tollarová, Blanka (vedoucí práce) ; Loučka, Martin (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám integrací paliativní péče do domova pro seniory, kterou ukazuji na popisu praktické spolupráce dvou organizací- Cesty domů a Domova Sue Ryder. V teoretické části nejdříve vysvětluji pojem paliativní péče a přibližuji také specifika geriatrické paliativní péče. V další části popisuji pobytová zařízení sociálních služeb a profese, které v nich pracují stejně jako multidisciplinární tým, který poskytuje specializovanou paliativní péči. Představuji termín sdílené péče v zahraničí a již fungující zahraniční modely integrace paliativní péče do domovů pro seniory v Rakousku a Velké Británii. V závěru teoretické části se dostávám ke konkrétnímu projektu integrace paliativní péče Spolu až do konce, který nyní probíhá v České republice. V praktické části předkládám popis konkrétní spolupráce, ke kterému jsem využila zápisy pracovníků Cesty domů vytvořené z každé návštěvy, dále rozhovory se zaměstnanci Sue Ryderu a Cesty domů, tzv. časovou osu, která se tvoří každému pacientovi sdílené péče, zkušenosti z porad, vlastní zkušenosti z porad a vzdělávacích aktivit, z formálních i neformálních rozhovorů, z pokynů a organizačních postupů vzniklých v průběhu spolupráce, zápisy z fokusních skupin. Ze zkušeností pilotního projektu se ukazuje, že proces integrace paliativní péče do...
|
|
|
Možnosti ovlivnění stability chůze u geriatrických pacientů
Hloušková, Pavlína ; Čápová, Eva (vedoucí práce) ; Homolková, Alena (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Pavlína Hloušková Vedoucí práce: Mgr. Eva Čápová Oponent práce: Název bakalářské práce: Možnosti ovlivnění stability chůze u geriatrických pacientů Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá problematikou terapie poruch chůze u geriatrických pacientů. Dobrá stabilita je základním předpokladem kvalitní chůze. Jelikož stabilní a kvalitní chůze je důležitá k zachování soběstačnosti, má fyzioterapie v této oblasti velký význam. V teoretické části je popsán geriatrický pacient z celkového pohledu a dále je uveden výčet možností, kterými můžeme chůzi ovlivnit. Praktická část obsahuje případovou studii dvou vybraných pacientek s cílem ověření jedné z možností ovlivnění stability chůze v praxi. Byla zvolena metoda senzomotorické stimulace. Terapie proběhly v časovém úseku čtrnácti dní. Obě pacientky absolvovaly 10 terapií, kdy každá trvala přibližně 30 minut. Pro porovnání byly zvoleny standardizované testy popsané v teoretické části. Výstupní testování potvrdilo zlepšení, bylo dosaženo lepší stability a jistoty při chůzi u obou pacientek. Klíčová slova: geriatrický pacient, stabilita, chůze, vyšetření chůze, senzomotorika
|
|
|
Specifika fyzioterapie u geratrického pacienta v ambulanci i se zaměřením na taneční terapii
Doláková, Klára ; Dědková, Miriama (vedoucí práce) ; Pianelli Jahodová, Ivana (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor: Klára Doláková Vedoucí práce: Mgr. Miriam Dědková Oponent práce: Název bakalářské práce: Specifika fyzioterapie u geriatrického pacienta v ambulanci i se zaměřením na taneční terapii Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá specifiky fyzioterapie u geriatrického pacienta. Pozornost je také věnována možnostem využití prvků taneční terapie v rámci fyzioterapeutické intervence u pacientů staršího věku. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část bakalářské práce se věnuje problematice geriatrického období života, jsou zde uvedeny fyzioterapeutické přístupy, které lze u geriatrických pacientů využít, blíže jsou popsány také studie, které se zabývají využitím taneční terapie u pacientů seniorského věku. Praktická část zahrnuje metodologii bakalářské práce, výběr pacientů a kazuistiku jednoho ze tří pacientů. Kazuistika se skládá z anamnézy, podrobného vstupního a výstupního kineziologického vyšetření a zahrnuje také hodnocení standardizovaných testů. Na základě porovnání vstupních a výstupních hodnot kineziologického vyšetření a použitých standardizovaných testů, bylo u všech pacientů zjištěno, že fyzioterapeutická intervence s prvky taneční terapie má pozitivní dopad nejen na jejich fyzické, ale i psychické zdraví. Klíčová slova:...
|
|
|
Transfemoral prostheses and their importance for geriatric patients
Ďurický, Michal ; Bachura, Marek (vedoucí práce) ; Šolc, Zdeněk (oponent)
Názov práce: Transfemorálne protézy a ich význam u geriatrických pacientov Cieľ: Cieľom mojej práce je získať prehľad o transfemorálnych protézach a zhrnúť poznatky o význame použitia transfemorálnych protéz u geriatrických pacientov vzhľadom na ich polymorbídny stav. Metódy: Prvá časť práce, teoretická, je rešeršného charakteru a druhá časť, praktická, zahŕňa kazuistiky geriatrických pacientov. Pri vytváraní práce boli použité odborné články, časopisy a publikácie, konzultácie s odborníkmi v oblasti protetiky. Výsledky: Využívanie transfemorálnych protéz u geriatrických pacientov je výrazne ovplyvňované ich zdravotným stavom a adekvátnou rehabilitáciou. Kľúčové slová: geriatrický pacient, amputácia, kýpeť, protéza, kolenný kĺb, chodidlo
|
|
|
Ošetřovatelská péče o geriatrického pacienta
MUŠKOVÁ, Simona
Současný stav Stáří je pozdní fází ontogenetického procesu, která završuje lidský život a nese s sebou spoustu nevyhnutelných změn (Čevela, Kalvach, Čeledová, 2012). Mluvíme-li o geriatrickém pacientovi, máme na mysli pacienta staršího 75 let. Takto jej klasifikuje Světová zdravotnická organizace. Během stárnutí dochází k úbytku fyzických i psychických sil a k somatickým změnám, z nichž některé jsou na první pohled nepřehlédnutelné (Haškovcová, 2010). Všeobecná sestra se znalostí problematiky geriatrických pacientů může svou optimální ošetřovatelskou péčí podpořit zachovalé funkce pacienta a udržet funkční zdatnost. Zhodnocení schopností geriatrického pacienta umožní všeobecné sestře nastavit přiměřenou péči a následně provádět preventivní a terapeutické intervence (Pokorná, 2013). Cíle práce Cílem bylo zmapovat problematiku ošetřovatelské péče u geriatrických pacientů na akutních lůžkách a na lůžkách dlouhodobé péče z pohledu sester a také z pohledu pacientů. K dosažení těchto cílů byly sestaveny čtyři výzkumné otázky: VO 1: Jak sestry vnímají problematiku ošetřovatelské péče u geriatrických pacientů na akutních lůžkách? VO 2: Jak sestry vnímají problematiku ošetřovatelské péče u geriatrických pacientů na lůžkách dlouhodobé péče? VO 3: Jak vnímají ošetřovatelskou péči přijímanou od všeobecných sester geriatričtí pacienti na akutních lůžkách? VO 4: Jak vnímají ošetřovatelskou péči přijímanou od všeobecných sester geriatričtí pacienti na lůžkách dlouhodobé péče? Metodika Pro empirickou část bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní šetření uskutečněné prostřednictvím rozhovorů, které se skládaly z předem vytvořených základních otázek, a dle sdílnosti respondentů byly vkládány otázky doplňující. Šetření se zúčastnilo celkem dvacet respondentů, z nichž deset bylo z oddělení následné péče a deset z ortopedického oddělení. V rámci každého oddělení tvořilo oněch deset respondentů vždy pět všeobecných sester a pět pacientů. Výzkum byl prováděn v nemocnici v lůžkové části oddělení následné péče a ortopedického oddělení. Rozhovory byly doslovně přepsány a následně byly vytvořeny metodické kategorie, které ukázaly, co pacienty během hospitalizace trápí a co sestry vidí jako největší problém při práci s geriatrickými pacienty. Výsledky Sestry z oddělení následné péče vidí jako největší problém imobilitu pacienta, nespolupráci ze strany dezorientovaných pacientů, potíže s vyprazdňováním (nejčastěji se zácpou), změnu prostředí jakožto faktor narušující spánek pacienta, nedodržování pitného režimu (ačkoli pacienti tvrdí opak) a v neposlední řadě nedoslýchavost pacienta, která znepříjemňuje komunikaci mezi ním a personálem. Sestry z ortopedického oddělení vidí největší problém v omezeném pohybu pacienta, bolesti, jíž pacienti trpí po operacích, a ve stresu, jenž pacienty před operací doprovází. Dále uvedly sestry problémy s vyprazdňováním, potíže se spánkem, nespolupráci pacienta a jeho nedoslýchavost. Všichni dotazovaní pacienti si nejvíce stěžují na nedostatečné soukromí během hospitalizace, a to především při provádění hygieny, na spolupacienty, kteří je vyrušují ze spánku, a na nedostatečnou komunikaci ze strany sester. Dále si pacienti z oddělení následné péče stěžovali na nedostatečnou informovanost při příjmu na oddělení. Pacientům z ortopedického oddělení nejčastěji vadí způsob, jakým je prováděna hygiena. Závěr Sestry se orientují v problematice ošetřovatelské péče o geriatrické pacienty a uvědomují si důležitost této péče. Dovedou řešit problémy vzniklé během hospitalizace a snaží se pacienty edukovat. Práci při poskytování ošetřovatelské péče sestrám nejvíce znesnadňuje nedostatek času a personálu. Pacienti na tuto skutečnost pak reagují nespokojeností v určité oblasti péče, např. mají pocit, že komunikace ze strany sester je nedostatečná a že soukromí během hygieny není stoprocentní. Našly se však i rozdíly v tom, jak péči vnímají geriatričtí pacienti na obou odděleních.
|
|
|
Ošetřování nesoběstačných geriatrických pacientů v domácím prostředí
ŠULISTOVÁ, Veronika
Problematika ošetřování geriatrických pacientů v domácím prostředí je vzhledem k demografickým trendům stále více aktuální. Ošetřování těchto pacientů není jednoduché a přináší řadu problémových situací. Proto je nutné se zamyslet, jaká je kvalita péče v domácím prostředí a jak se rodina geriatrického pacienta na změny v jeho zdravotním stavu adaptuje. Důležitá je také edukace a podpora laických rodinných pečovatelů v teoretických a praktických znalostech a dovednostech nutných pro zajištění kvalitní péče. V teoretické části bylo nastíněno rozdělení stáří, charakteristika geriatrického pacienta, problémy, které mohou postihovat pacienty i pečující a domácí péče. U geriatrických pacientů jsou to hlavně geriatrické syndromy a geriatrická křehkost. U pečujících i zdravotníků hovoříme často o syndromu vyhoření. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zmapovat ošetřování nesoběstačných geriatrických pacientů v domácím prostředí. Dílčí cíle byly stanoveny následovně: Zkušenosti laických pečovatelů s péčí o nesoběstačné geriatrické pacienty v domácím prostředí. Zjistit problémové situace v souvislosti s péčí o nesoběstačné geriatrické pacienty v domácím prostředí. Zjistit způsoby řešení problémových situací v péči o nesoběstačné geriatrické pacienty v domácím prostředí. Zjistit potřeby laických pečovatelů při ošetřování nesoběstačných geriatrických pacientů v domácím prostředí. Zjistit, jak probíhá spolupráce mezi lékaři, sestrami a laickými pečovateli při zajištění péče o nesoběstačného geriatrického pacienta v domácím prostředí. Výzkumný soubor tvořili nesoběstační geriatričtí pacienti starší 65 let v domácí péči laických pečovatelů, jejich rodinní příslušníci a sestry z agentur domácí péče. Pro bakalářskou práci byla použita kvalitativní výzkumná strategie. Pro získání potřebných informací byla užita metoda dotazování, technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla zpracována technikou otevřeného kódování, metodou tužka a papír. Následně byla provedena redukce dat s uspořádáním do kategorií a podkategorií. Bylo vytvořeno sedm kategorií a šestnáct podkategorií. Někteří pečovatelé trpí ekonomickými, sociálními, psychickými i zdravotními problémy. Bylo zjištěno, že pečující byli nuceni v životě udělat mnoho zásadních změn. Všichni museli upravit bydlení, v některých případech se museli i přestěhovat nebo dokonce odejít ze zaměstnání. Dále bylo zjištěno, že rodina není u všech pacientů celistvá, tudíž ve dvou případech se pečující nemají s kým střídat v péči o nesoběstačného člena rodiny. Také se ukázalo mnoho problémů, kterými trpí pacienti, jako jsou například opruzeniny, problémy s vyprazdňováním, obezita, deprese a jiné. Laičtí pečovatelé nemají dostatek informací o pečování ani o kompenzačních pomůckách. Často trpí zdravotními problémy, jako jsou bolesti zad, deprese, syndrom vyhoření, nespavost a jiné. Práce lze použít jako zdroj informací pro studenty ošetřovatelství a sestry z praxe. Po zmapování ošetřování v domácím péči jsou patrné mnohé nedostatky. Nejvíce alarmující je právě nedostatek informovanosti o domácí péči. Proto je nutné tuto péči rozvíjet a dbát na to, aby co nejvíce pacientů mohlo být ošetřování v domácím prostředí. Důležitá je ekonomická a psychologická podpora laických pečovatelů, zvláště pak prevence syndromu vyhoření. Domácí péče může vést k lepším léčebným výsledkům i nižším nákladům na péči.
|
host ::
RSS.