|
|
Vliv rybničního a zemědělského hospodaření na charakter odtékajících vod z modelového povodí Hamerského potoka
VLKOVÁ, Dana
Cílem mé práce bylo zjistit rozdíly chemickofyzikálních parametrů odtékající vody z lesní, zemědělské a rybníkářské krajiny na Hamerském toku. Výsledky byly posuzovány z dat naměřených během roku 2015. Sledované parametry byly: vodivost; pH; KNK4,5; dusičnanový dusík; fosforečnanový fosfor; celkový dusík; organický uhlík a nerozpustné látky. Podle výsledků byly u vod vytékajících z lesního hospodářství zjištěné nejnižší hodnoty pH, KNK4,5 a nerozpustných látek. U vod ze zemědělské půdy byly nejvyšší hodnoty dusičnanového dusíku. Na odběrovém místě pod Ratmírovským rybníkem byly nejvyšší hodnoty většiny měřených parametrů, například nerozpustných látek.
|
|
|
Výpočet výše majetkové újmy způsobené na lesích v oblastech realizací vodohospodářských staveb
Bureš, Petr ; Čermák, Jan (oponent) ; Vala,, Vlastimil (oponent) ; Alexandr, Pavel (vedoucí práce)
Problémovou situací při vzniku škody na lesích následkem stavební činností je celkové její vyčíslení, protože dochází nejen ke škodám na lesním porostu a pozemcích určených pro plnění funkci lesa, ale také ke škodám na vodohospodářské funkci lesa. Vznikem škod na porostu a lesních pozemcích dochází současně k poškození hydrických poměrů. Porušené hydrické poměry na lesních pozemcích mimo jiné, že jsou škodou na životním prostředí (resp. jedné z jeho složek), jsou také majetkovou újmou pro vlastníka lesa, protože přímo ovlivňují výši dodatečných nákladů spojených s jeho hospodařením v lese. Stávající vyhláška MZe ČR č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích posuzuje pouze újmu či škodu na lesním porostu a pozemku určeném pro plnění funkcí lesa, ale neposuzuje les a jeho ostatní mimo-produkční funkce jako lesní ekosystém. Škoda (majetková újma) na vodohospodářské funkci lesa není výše zmiňovanou vyhláškou řešena. Prvotně formulovaný problém spočívá v nalezení vhodného způsobu řešení jak objektivně vyčíslit majetkovou újmu na lese, vč. škody na vodohospodářské funkci lesa a tím se přiblížit k exaktnosti skutečné škody na lese vznikající v přímé souvislosti s umístěním a realizací staveb.
|
|
|
Přínos navržené metody výpočtu majetkové újmy na vodohospodářské funkci lesa, která vznikla v přímé souvislosti s umístěním a realizací staveb
Bureš, Petr
Problémovou situací při vzniku škody na lesích následkem stavebních činností je celkové její vyčíslení, protože dochází nejen ke škodám na lesním porostu a pozemcích určených pro plnění funkcí lesa, ale také ke škodám na vodohospodářské funkci lesa. Vznikem škod na porostu a lesních pozemcích dochází současně k poškození hydrických poměrů. Porušené hydrické poměry na lesních pozemcích mimo jiné, že jsou škodou na životním prostředí (resp. jedné z jeho složek), jsou také majetkovou újmou pro vlastníka lesa, protože přímo ovlivňují výši dodatečných nákladů spojených s jeho hospodařením v lese. Stávající vyhláška MZe ČR č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích posuzuje pouze újmu či škodu na lesním porostu a pozemku určeném pro plnění funkcí lesa, ale neposuzuje les a jeho ostatní mimo-produkční funkce jako lesní ekosystém. Škoda (majetková újma) na vodohospodářské funkci lesa není výše zmiňovanou vyhláškou řešena. Prvotně formulovaný problém spočívá v nalezení vhodného způsobu řešení jak objektivně vyčíslit majetkovou újmu na lese, vč. škody na vodohospodářské funkci lesa a tím se přiblížit k exaktnosti skutečné škody na lese vznikající v přímé souvislosti s umístěním a realizací staveb.
|
|
|
Summer fluxes of nitrous oxide from boreal forest
Macháčová, Kateřina ; Pihlatie, M. ; Halmeenmäki, E. ; Pavelka, Marian ; Dušek, Jiří ; Bäck, J. ; Urban, Otmar
Boreal forests cover almost one-third of the global forest area, and results of soil measurements show them to be a natural source of the important greenhouse gas nitrous oxide (N2O). Nevertheless, N2O fluxes from boreal tree species have been excluded from calculations of N2O exchanges from forest ecosystems. Therefore, our objective was to quantify and scale up the N2O fluxes from stems of mature silver birch (Betula pendula), Scots pine (Pinus sylvestris), and Norway spruce (Picea abies), as well as from the forest floor of a boreal forest in Finland during June and July 2014. This study shows that boreal tree species emit N2O from their stems under natural field conditions and significantly contribute up to 8% of forest floor fluxes of N2O. Spruce trees seem to be the strongest N2O emitter among the studied tree species. Moreover, the N2O flux rates from both coniferous tree species increased with decreasing soil water content. This study highlights the necessity to include N2O fluxes from trees within the total greenhouse gas budget of forest ecosystems.
|
|
|
Cs-137 v lesním ekosystému ve vybraných lokalitách
SEBEROVÁ, Pavlína
Člověk i celé životní prostředí jsou ozařovány z různých zdrojů. Jedná se o přírodní nebo umělé zdroje. Cs-137 je uměle vytvořený radioaktivní izotop, který se do přírodního prostředí dostal lidskou činností. Prvním zdrojem Cs-137 se staly jaderné pokusy a válečné použití jaderné pumy. Už v 60. letech minulého století, v souvislosti se zkouškami jaderných zbraní, bylo zjištěno ukládání cesia v povrchových vrstvách půdy. Při mírovém využití jaderné energie v jaderných elektrárnách dochází k haváriím s únikem radioaktivních látek. Dodnes jednou z nejhorších havárií byla havárie na jaderné elektrárně Černobyl. Tato havárie kontaminovala zejména Ukrajinu a přilehlé státy, ale i severní Evropu. Závažnost kontaminace povrchu území Evropy Cs-137 z havárie v Černobylu značně závisela na dešťových srážkách během průchodu kontaminovaných vzdušných mas přes naše území. Člověk není kontaminován radioaktivními prvky pouze při radioaktivním spadu, ale i po uplynutí delší doby od havárie. Lesní ekosystémy se ukazují jako místa, kde je deponováno nejvíce Cs-137. Cs-137 se může do lidského organismu dostat prostřednictvím potravního řetězce, protože Cs-137 má dlouhý poločas rozpadu (30 let). Dochází k jeho ukládání do svrchních vrstev půdy a odtud se prostřednictvím kořenového systému rostlin dostává do rostlin a hub.. Cílem bakalářské práce je stanovit a porovnat obsah Cs-137 ve vybraných komoditách v lesním ekosystému ve vybraných lokalitách na Šumavě pomocí polovodičové spektrometrie gama. Byla stanovena výzkumná otázka: Je obsah Cs-137 ve vybraných komoditách lesního ekosystému v oblastech Šumavy významně rozdílný? Na základě konzultace na Státním úřadě pro jadernou bezpečnost byly vytipovány oblasti, kde byl spad na Šumavě nejvyšší. Proto byly odebrány vzorky z oblasti Kvildy, Zadova a Churáňova. Dále byly některé komodity lesního ekosystému odebrány v lokalitách Bavorov, Svinětice a Baranaviči. Jde o vzorky půdy, mechu, kůry, šišek a lišejníků. Ovšem ne všechny komodity mohly být odebrány ve všech lokalitách, protože bylo odebíráno na malém území a ne všechny komodity se tam vyskytovaly. Pro stanovení hmotnostní aktivity Cs-137 v odebraných vzorcích byla použita polovodičová spektrometrie gama. Získaná spektra byla vyhodnocena pomocí softwaru GAMAT. Rozmezí hodnot hmotnostní aktivity Cs-137 ve všech vzorcích se pohybuje od 3 do 700 Bq.kg-1. Nejvyšší aktivita byla naměřena u půdy, kde hodnoty dosáhly až 700 Bq.kg-1. Vysoká aktivita byla změřena i v mechu v lokalitě Kvilda, 513 Bq.kg-1. Vzorky smrkové kůry, šišek a lišejníků měly hodnoty hmotnostní aktivity nižší a v žádném z případů nepřesáhly hodnoty 300 Bq.kg-1. Odpovědí na výzkumnou otázku tedy je, že kontaminace Šumavy Cs-137 ve vybraných komoditách lesního ekosystému je výrazně nerovnoměrná.
|
|
|
Phenological response of flood-plain forest ecosystem during 1961-2011
Bartošová, Lenka ; Trnka, Miroslav ; Bauer, Z. ; Štěpánek, P. ; Možný, M. ; Žalud, Zdeněk
The presented study is focused on 50 years of phenological observations (1961–2011) of the herbs, shrubs, trees and bird populations and the phenological phases that create a continuous phenological sequence covering the whole spring aspect of the fl oodplain forest ecosystem. Th e phenological phases were observed for 5 herbs, 5 shrubs, 3 trees and 2 bird species. Th e phenological phases were observed as precisely as possible by only one observer during the whole time of observation. All observed plants and bird species showed statistically signifi cant shift s to the earlier time but the rate of shift ing among the parts of the fl ood-plain forest ecosystem was diff erent. Th e most progressive shift s were detected for herbs (the rate of shift ing was on average 13.9 days), followed by shrubs (phenophases advanced by 11.3 days on average), trees (phenophases advanced by 10.2 days) and fi nally by bird species (phenophases advanced by 9.6 days on average). Consequently the length of overlap of the chosen phenological phases was elaborated. Th e rate of shortening or lengthening of the overlap diff ers among all parts of the ecosystem and indicates not only the separation of phenophases but also no statistically signifi cant change in the length of overlap in each part of the ecosystem.
|
|
|
Využití lesního ekosystému v přírodovědném vzdělávání v mateřské škole.
BOLEHOVSKÁ, Alena
Tato bakalářská práce se ve své teoretické části zabývá environmentální výchovou a jejím zařazením do vzdělávacího působení v mateřské škole. Jsou zde nastíněny alternativní směry ve školství a jejich vztah k environmentální výchově. Teoretická část práce rovněž obsahuje shrnutí dostupné literatury, která se zabývá přírodovědným vzděláváním v mateřské škole. Praktická část je věnována čtyřdílnému projektu Lesní ekosystém v přírodovědném vzdělávání v mateřské škole, který byl aplikován v praktickém vyučování. V průběhu realizace projektu byly pokládány výzkumné otázky zjišťující aktuální úroveň znalostí dětí na přírodovědné téma. Výsledky dotazování byly zaneseny do tabulek a grafů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.