Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 47 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stanovení léčiv v půdním ekosystému
Brož, Tomáš ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Práce se zabývá aktuální problematikou narůstajících koncentrací léčiv, a tím i rostoucího počtu rezistentních bakterií v půdě. Jednou z příčin je hnojení zemědělských polí zvířecími fekáliemi, ve kterých se antibiotika vyskytují v nezměněné a stále aktivní formě nebo nedostatečná účinnost konvenčních metod používaných v čistírnách odpadních vod. Ve snaze zlepšit monitoring tohoto problému, byla vyvinuta a optimalizována metoda stanovení těchto antibakteriálních látek v půdní matrici, za využití extrakce tuhou fázi, a také UPLC/MS metoda na jejich vyhodnocení. Ze skupiny sulfonamidových antibiotik byl vybrán sulfacetamid, sulfadiazol, sulfamerazin, sulfamethazin, sulfamethoxazol, sulfapyridin, sulfasalazin, sulfathiaozal a trimethoprim. Nejnižším limitem detekce metody byla koncentrace 0,3 µg/g v případě sulfathiazolu a nejvyšším 8,1 µg/g pro sulfasalazin. Nejvyšších průměrných výtěžností bylo dosaženo u sulfamethoxazolu a to konkrétně 63 ±8 %.
Stanovení antibiotik v odpadní vodě
Suková, Petra ; Tulková, Tereza (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
V práci je řešena problematika antibiotik, látek používaných k prevenci a léčbě infekčních onemocnění v humánní i veterinární medicíně. Ze skupiny antibiotik byla diskutována aminopenicilinová antibiotika, zejména ampicilin a amoxicilin, které jsou v dnešní době nejčastěji předepisovanými antibiotiky jak v České republice, tak také ve světě. Léčiva se spolu s odpadními vodami dostávají na čistírnu odpadních vod (ČOV), kde však čistírenské procesy neodstraní zcela léčiva z vyčištěné vody. To má za následek, že léčiva mohou pronikat do dalších složek životního prostředí, zejména do povrchové vody a půdy, kde mohou negativně působit na organismy zde žijící. Pro izolaci analytů ze vzorků odpadních vod byla zvolena extrakce tuhou fází (SPE). Pro finální analýzu antibiotik byla použita metoda ultra-vysokoúčinné kapalinové chromatografie s UV-VIS detekcí s diodovým polem a také metoda kapalinové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí. Sledovaným analytem izolovaným z odpadní vody byl na základě optimalizace analytických technik vybrán především ampicilin. Analýza odpadní vody byla prováděna celkem po čtyři dny z přítoku a odtoku ČOV Brno-Modřice a ČOV situované v areálu Veterinární a farmaceutické univerzity Brno.
Stanovení makrolidů v odpadních vodách v průběhu technologií aplikovaných na čistírnách odpadních vod
Landová, Pavlína ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na stanovení makrolidových antibiotik v odpadních vodách. Kontaminace životního prostředí léčivy představuje v současnosti velký problém. Ke zjištění úrovně této kontaminace je nezbytný vývoj vhodných analytických technik. Ze skupiny makrolidových antibiotik byly vybrány čtyři zástupci, a to erythromycin, klarithromycin, azithromycin a roxithromycin, které patří v České republice k nejvíce aplikovaným. Pro jejich izolaci z odpadní vody byla zvolena extrakce tuhou fází a jako finální metoda pro identifikaci a kvantifikaci vysokoúčinná kapalinová chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí. Za optimalizovaných podmínek bylo provedeno desetidenní sledování přítoku a odtoku na ČOV Brno-Modřice, dvoudenní a jednodenní sledování přítoku a odtoku na ČOV Mikulov respektive ČOV Veterinární a farmaceutické univerzity Brno.
Problematika stanovení betablokátorů v povrchových vodách
Košík, Juraj ; Píšťková, Veronika (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou neustále se zvyšující koncentrace léčiv v životním prostředí. Mezi celosvětově nejvíc předpisované farmaka s nejčastějším výskytem v ekosystému patří -blokátory. Jsou to klinicky důležité léčiva často používaná k léčbě kardiovaskulárních onemocnění, jakými jsou hypertenze, arytmie a anginy pectoris. Je důležité sledovat koncentrace -blokátorů ve vodním ekosystému, vzhledem k akutní a chronické toxicitě těchto látek, kterou vykazují vůči vodním organismům. Tato práce je zaměřena na vypracování a optimalizaci analytické metody pro stanovení těchto látek. Sledovými matricemi byly povrchová voda z dvou řek, Váhu (SR) a Dyje (ČR) a odpadní voda z velkokapacitní čistírny odpadních vod (ČOV) Brno-Modřice. Analyty byly ze vzorků vod izolovány pomocí extrakce tuhou fází (SPE). Pro finální analýzu byl použit ultra vysokoúčinný kapalinový chromatograf (UHPLC) s UV-VIS detekcí pomocí diodového pole (DAD). Za cílové analyty byly vybrány atenolol, metoprolol a propranolol.
Využití separačních metod pro studium vybraných léčiv a pesticidů ve vodách
Burešová, Jitka ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na získání poznatků o průniku pesticidů a léčiv do vodního prostředí. Cílem bylo vyvynutí a ověření optimální metody vhodné pro dlouhodobé sledování výskytu vybraných pesticidů a léčiv v povrchových vodách. Z léčiv byla pro sledování vybrána velmi často užívaná analgetika ibuprofen a diklofenak a antiepileptikum karbamazepin. Dále bylo pro sledování vybráno celkem 41 pesticidů, pozornost byla zaměřena na skupinu močovinových pesticidů a skupinu fenoxykarboxylových kyselin, dále na vybrané pesticidy patřící do skupiny prioritních látek, na vybrané pesticidy určené jako normy environmentální kvality a vybrané pesticidy, jejichž roční spotřeba v České republice převyšuje 30 tun. Pro stanovení byla vybrána metoda kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC/MS/MS). Vybrané analyty byly stanovovány ve dvou skupinách, 10 analytů při negativní ionizaci a 34 analytů při pozitivní ionizaci. Pro přečištění a zakoncentrování vzorků byla používána exprakce pevnou fází (SPE). Vypracovaná metodika byla ověřena validací a použita pro sledování výskytu vybraných látek ve vzorcích povrchových vod z oblasti povodí řeky Moravy. Vzorky byly odebírány jedenkrát měšíčně po dobu dvou let na řekách Moravě a Svratce. Po dobu jednoho roku byl sledován tok řeky Blaty a potoka Nivničky. Jednorázově byl také prozkoumán tok řeky Litavy, ze které byly odebrany v jeden den čtyři vzorky tak aby pokryly celý její tok. Výběr menších toků pro sledování proběhl na základě pravděpodobnosti výskytu pesticidů, vzhledem k jejich průtoku hojně zemědělsky obdělávanými oblastmi. Léčiva ibuprofen a diklofenak byla detekována ve všech odebraných vzorcích, karbamazepin v převážné většině. Mezi nejčastěji se vyskytující pesticidy patřily bentazon, diuron, isoproturon, karbendazim, MCPA, MCPP, propikonazol, tebukonazol a 2,4-D.
Léčiva a možnost jejich eliminace z odpadních vod
Křivánková, Zuzana ; Repková, Martina (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se věnuje problematice vlivu rostoucí spotřeby léčiv na složky životního prostředí. V České republice jsou v současnosti stále více předepisována a pacienty užívána léčiva na bázi benzodiazepinových derivátů. Sledovanými zástupci byly v této studii alprazolam, bromazepam, diazepam a oxazepam, jejichž indikacemi jsou poruchy spánku, psychiatrická onemocnění, avšak také celková anestezie nebo léčba epilepsie. Přítomnost těchto léčiv bývá opakovaně potvrzována v odpadních a povrchových vodách na celém území Evropy a jiných vyspělých zemí, ačkoliv jsou známy jejich negativní účinky na vodní ekosystém. Cílem této práce je optimalizace metod pro stanovení zvolených léčiv v odpadních vodách odebraných v Brně a okolí. Rovněž byla vyhodnocena rizika pro vodní ekosystém související s přítomností léčiv v cílových matricích, kterými byly odpadní vody z čistíren odpadních vod (ČOV) Brno – Modřice a ze dvou dalších obcí z Jihomoravského kraje. Byly sledovány koncentrace léčiv na přítoku a na odtoku. Analyty byly z matric izolovány pomocí extrakce tuhou fází (SPE) a kvantifikovány ultraúčinnou kapalinovou chromatografií (UHPLC) s detekcí pomocí diodového pole (DAD).
Stanovení vybraných léčiv (beta-blokátorů) v povrchových vodách
Kříž, Jiří ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou léčiv v životním prostředí. Stanovovaná skupina léčiv, -blokátory patří mezi celosvětově nejvíc rozšířená farmaka, jejichž koncentrace ve složkách životního prostředí neustále roste. Tato skupina léčiv je často používaná k léčbě kardiovaskulárních onemocnění, jakými jsou hypertenze, arytmie a angina pectoris. Sledování koncentrace -blokátorů ve vodních systémech je důležitá vzhledem k prokázané akutní a chronické toxicitě vůči vodním organizmům. Tato práce je především zaměřená na optimalizaci analytické metody pro stanovení cílových analytů této skupiny léčiv. Sledovanou matricí byla odpadní voda z velkokapacitní čistírny odpadních vod (ČOV) Brno-Modřice. Izolace analytů ze vzorků odpadní vody, byla provedena metodou extrakce na tuhou fázi (SPE). Pro finální analýzu bylo využito vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) s UV-VIS detekcí pomocí diodového pole (DAD) a hmotnostního spektrometru (MS). Cílovými analyty byli atenolol, metoprolol a bisoprolol.
Hormony v čistírenských kalech
Jagošová, Klára ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
V současnosti je věnována značná pozornost výskytu farmaceuticky aktivních látek ve složkách životního prostředí. Tyto látky jsou vylučovány z těla ve volné nebo metabolizované formě a prostřednictvím odpadních vod se dostávají na čistírny odpadních vod. Konvenční čistírenské procesy nejsou plně účinné při eliminaci mikropolutantů, a tak se část těchto biologicky aktivních látek dostává do recipientů. Jednou skupinou takovýchto látek jsou steroidní hormony. Tyto látky se řadí do skupiny endokrinních disruptorů a představují tak významné riziko pro životní prostředí. Vzhledem k hydrofobnímu charakteru steroidních hormonů dochází v průběhu čištění odpadních vod k jejich sorpci na čistírenský kal. Čistírenský kal je vedlejší produkt čištění odpadních vod a jsou v něm zkoncentrovány těžké kovy, organické polutanty a patogenní bakterie. V ČR je část vyprodukovaných kalů využita jako hnojivo. Tato problematika zpracování kalů je řízena vyhláškou 437/2016 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. V rámci odpadové politiky EU se budou v ČR v brzké době měnit podmínky nakládání s kaly, a proto je nutné zmapovat složení čistírenských kalů a věnovat se vývoji technologií na jeho zpracování. Ze skupiny steroidních hormonů bylo ke stanovení v kalech vybráno pět ženských pohlavních hormonů a čtyři syntetické hormony využívané jako součást hormonální antikoncepce a hormonální substituční terapie. Stanovení steroidních hormonů v čistírenských kalech bylo provedeno ve čtyřech krocích. Pro izolaci steroidních hormonů z kalu byla zvolena extrakce podpořená ultrazvukem. Přečištění bylo realizováno pomocí extrakce tuhou fází. Finální separace a detekce byla prováděna po derivatizaci na plynovém chromatografu s hmotnostně spektrometrickou detekcí s trojitým kvadrupólem v režimu MS/MS.
Využití plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí pro posouzení kontaminace odpadních a povrchových vod rezidui léčiv
Lacina, Petr ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Sokol,, Jozef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce vychází z aktuální problematiky nárůstu přítomnosti reziduí léčiv v různých složkách životního prostředí. Jedná se o tzv. „nový“ druh environmentálních kontaminantů, které do těchto složek kontinuálně vstupují. Nejvíce zatíženou složkou životního prostředí z pohledu kontaminace rezidui léčiv je vodní prostředí. Tato práce je zaměřena na vývoj a optimalizaci metody, která spolehlivě a s dostatečnou přesností a správností dokáže kvalitativně i kvantitativně stanovit vybraná léčiva ve vodném prostředí (odpadní a povrchové vody). Cílové sloučeniny byly vybrány převážně ze skupiny nesteroidních protizánětlivých látek: kyselina salicylová, kyselina acetylsalicylová, kyselina klofibrová, ibuprofen, paracetamol, kofein, naproxen, kyselina mefenamová, ketoprofen a diklofenak. Léčiva patřící do této skupiny jsou jedny z nejvíce užívaných v České republice. Pro finální analýzu byla využita komplexní dvojrozměrná plynová chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí Time-of-Fligt (GCxGC-TOF MS) jako velice citlivá a účinná analytická metoda vhodná pro stopovou a ultrastopovou analýzu. V práci je současně uvedena optimalizace extrakční metody a především optimalizaci derivatizace, která je nezbytná pro úspěšné stanovení uvedených látek pomocí plynové chromatografie. Výsledná optimalizovaná analytická metoda, zahrnující extrakci tuhou fází (SPE), derivatizaci pomocí MSTFA (N-methyl-N-(trimethylsilyl)trifluoroacetamid) a finální analýzu s použitím GCxGC-TOF MS, byla úspěšně aplikována na reálných vzorcích odpadní a povrchové vody. Vzorky odpadní vody byly odebírány z velkokapacitní čistírny odpadních vod v Brně Modřících, vzorky povrchové vody z moravských řek Svratky a Svitavy. V odpadní vodě byly zjištěny koncentrace většiny sledovaných látek v rozmezí jednotek až desítek g/l a v povrchové vodě u některých analytů v rozmezí desítek až stovek ng/l. Závěrem práce je posouzena míra kontaminace jak odpadních, tak i povrchových vod rezidui vybraných léčiv, samovolná degradace vybraných léčiv ve vodném prostředí a účinnost odstraňování těchto látek v čistírně odpadních vod. Navržená metoda popsaná v této práci je použitelná pro monitoring a environmentální analýzu matric pocházejících z vodních ekosystémů. Je využitelná nejen pro analýzu vybraných léčiv, ale také ostatních organických sloučenin podobných vlastností jako mají vybraná léčiva.
Stanovení léčiv v půdním ekosystému
Brož, Tomáš ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Práce se zabývá aktuální problematikou narůstajících koncentrací léčiv, a tím i rostoucího počtu rezistentních bakterií v půdě. Jednou z příčin je hnojení zemědělských polí zvířecími fekáliemi, ve kterých se antibiotika vyskytují v nezměněné a stále aktivní formě nebo nedostatečná účinnost konvenčních metod používaných v čistírnách odpadních vod. Ve snaze zlepšit monitoring tohoto problému, byla vyvinuta a optimalizována metoda stanovení těchto antibakteriálních látek v půdní matrici, za využití extrakce tuhou fázi, a také UPLC/MS metoda na jejich vyhodnocení. Ze skupiny sulfonamidových antibiotik byl vybrán sulfacetamid, sulfadiazol, sulfamerazin, sulfamethazin, sulfamethoxazol, sulfapyridin, sulfasalazin, sulfathiaozal a trimethoprim. Nejnižším limitem detekce metody byla koncentrace 0,3 µg/g v případě sulfathiazolu a nejvyšším 8,1 µg/g pro sulfasalazin. Nejvyšších průměrných výtěžností bylo dosaženo u sulfamethoxazolu a to konkrétně 63 ±8 %.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 47 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.