|
|
Státní identita a zahraniční politika Gruzie po roce 1991
Lewandowski, Jakub ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce zkoumá vztah státní identity a zahraniční politiky Gruzie v období 1991 - 2014. Přestože se Gruzie nachází na křižovatce mezi Evropou a Asií, zdejší elity prezentují zemi jako součást Evropy. Gruzie dlouhodobě usiluje o integraci do západních struktur a toto směřování je popisováno jako důkaz vlivu idejí na zahraniční politiku. Ačkoliv je problematika zkoumání identity v mezinárodních vztazích již zpopularizována, netýká se to mladých postsovětských států. Za užití analýzy zahraniční politiky a sociálně- konstruktivistického přístupu zkoumám vývoj a podstatu identity gruzínského státu a současně také její vztah se zahraniční politikou. Cílem diplomové práce je tak pochopení moderního vývoje země z hlediska ideových a zahraničně-politických faktorů.
|
|
|
Sebeprezentace elit v době železné
Lorencová, Kateřina ; Frank Danielisová, Alžběta (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá způsoby projevu společenských elit starší doby železné v oblasti halštatského kulturního okruhu. Cílem je postihnout interpretovatelné prvky životního stylu halštatské společnosti za pomoci sociopolitických modelů a nastínit současný stav bádání o politickém a kulturním charakteru těchto entit. Část práce je věnována rovněž archeologickému odrazu existence vyšší vrstvy společnosti - bohatě vybaveným mohylovým pohřbům, luxusnímu importovanému zboží a výšinným opevněným sídlištím, označovaným obvykle jako "knížecí".
|
|
|
Územní diferenciace stability lokálních elit v Česku (1994-2010)
Řezníčková, Pavla ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Müller, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá stabilitou lokálních elit a jejich vlivem na rozvoj obcí v Česku. Stabilitou lokálních elit se rozumí doba působení zastupitelů obce zvolených v komunálních volbách v letech 1994 až 2010. Práce sleduje tři cíle. Zaprvé prokázat závislost mezi stabilitou lokálních elit a velikostí obce. Zadruhé zjistit, zda existuje statisticky významná závislost mezi stabilitou lokálních elit a vybranými rozvojovými charakteristikami obcí. Zatřetí identifikovat prostorové vzorce vysoké a nízké stability lokálních elit na území Česka. Řešení těchto cílů vyžádalo navrhnout metodiku a vypočítat stabilitu lokálních elit za jednotlivé obce Česka a následně je kategorizovat podle dosažené míry stability (nízká, střední, vysoká). Na základě dílčích kvantitativních analýz byla prokázána nepřímá závislost mezi stabilitou lokálních elit a velikostí obce a také nepřímá závislost mezi vybranými rozvojovými ukazateli (intenzita bytové výstavby, nezaměstnanost a podíl vysokoškoláků). Metoda prostorové autokorelace identifikovala výrazné shluky s nízkou a vysokou mírou stability lokálních elit a to v dichotomii vnější a vnitřní periferie versus zbytek území Česka. Klíčová slova: regionální rozvoj; lokální aktéři; elity; endogenní potenciál rozvoje; komunální volby
|
|
| |
|
|
Politické a vojenské elity v Granadském emirátu
Ženka, Josef ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Veselý, Rudolf (oponent) ; Pirický, Gabriel (oponent)
Politické a vojenské elity v Granadském emirátuPolitické a vojenské elity v Granadském emirátuPolitické a vojenské elity v Granadském emirátuPolitické a vojenské elity v Granadském emirátu disertační prácedisertační prácedisertační prácedisertační práce (PhDr. Josef Ženka) Abstrakt Disertační práce se zabývá politickými elitami v Granadě a analyzuje je jako sociální skupinu v rámci jejich vlastní dynamiky a vlivu na politický rozhodovací proces vyjádřený vlivem na panovnickou dynastii. Zkoumá pojmenování této elity u arabsky psaných pramenů, její vymezení a pojítka. Těmi byl ǧāh a hospodářsko-mocenské zájmy. Na základě stanovené ǧāhové pyramidy společnosti se pak soustředí na jednotlivé složky, Panovníky jako zdroje legitimity politické moci, vezíry jako hlavní protiváhu panovníka, palácový okruh, ve kterém byla soustředěna zbylá část politické elity, a granadské princezny. Nejvyšší vezír jako nejvýraznější postava této skupiny se časem přeměnil v regenta a vládcova veřejného reprezentanta a svou mocí začal od počátku 14. století značně omezovat moc samotného panovníka a v 15. století ji již téměř trvale převzal. Důraz v rámci sociální skupiny elity je kladen na vzájemné vazby jednotlivých složek a jejich praktický vliv na chod emirát. Jako nepostradatelná pak vystupuje panovnická elita, naopak vládce byl...
|
|
|
Diferenciace stability lokálních elit v obcích a mikroregionech Jihočeského kraje
Řezníčková, Pavla ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Váně, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o vnitřní diferenciaci Jihočeského kraje. Podstatou celé práce je posoudit možnosti hodnocení územní diferenciace venkovů z hlediska stability lokálních elit a ověřit nově navrženou metodiku hodnocení stability lokálních elit v zájmovém území. Na základě tohoto hodnocení jsme zjistili, že v modelovém území Jihočeského kraje dochází k územní diferenciaci stability lokálních elit a to v dichotomii kontinuálně se vyvíjející vnitrozemí versus pohraniční oblasti dosídlené po druhé světové válce. Hlavním zjištěním této práce je však souvislost diferenciace stability lokálních elit se sídelní strukturou obcí. Klíčová slova: Rozvoj venkova - periferie/jádro - venkov - lokální aktéři - elity
|
|
| |
|
|
Rozpad ČSFR a role politických elit v tomto procesu
Vimmr, Martin Kryšpín ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato práce se zabývá rolí politických elit v rozpadu ČSFR, kterou zkoumá v rámci teorie konsociační demokracie. Jedná se o komparativní případovou studii, ve které je srovnáván případ československé federace s konsociačnídemokracií jako ideálním typem. Práce sestává z teoretické a empirické části. V té první je hlouběji popsána konsociační teorie samotná a její vztah k problematice federalismu. V empirické části jsou hledána jednotlivá konsociační pravidla (velká koalice, menšinové veto, proporcionalita, segmentální autonomie a diskrétnost politiky) v československém politickém systému v období po volbách 1992. Hlavním důvodem proč stavět Československo do kontextu konsocionalismu je fakt, že sám autor této teorie Arend Lijphart označil Československo za učebnicový příklad tohoto konceptu. Existence jasně rozdělených segmentů v Československu je v práci dokazována pomocí stejné metody, kterou užívá Lijphart. Volební výsledky obou etnik - Čechů i Slováků - byly v letech 1990 a 1992 jasně oddělené. To znamená, že neexistovala strana, která by byla úspěšná v obou republikách současně, což dokazuje politickou vyhraněnost odpovídající segmentům. Většinu konsociačních pravidel se pak podařilo v československé federaci nalézt. Jedná se ovšem pouze o ta formálnější, která byla zajištěna hlavně federálním...
|
|
|
Střídání elit v obci Studená po roce 1948. Osudy dvou podnikatelů a proměny maloměsta v době poúnorové
BARTUŠEK, Petr
Anotace Prostřednictvím analýzy střídání elit v obci Studená a poúnorových osudů dvou podnikatelů, jsem se pokusil popsat proměny maloměsta v období třetí republiky a především za vrcholného stalinismu. Výměnu maloměstských elit jsem mimo jiné doložil na příkladech dvou podnikatelů Jana Satrapy a Karla Bartuška, jejichž životní osudy se jevily jako velice vhodné pro takto pojatou případovou studii. Pokusil jsem se rovněž zaznamenat proměny obecných kulturních a ideologických dobových trendů v rámci této obce. Skrze konkrétní životní osudy jsem popsal obraz maloměsta po 25. únoru 1948 a konfrontoval jej s odbornou literaturou, čímž jsem se případ Studené pokusil zasadit do dobového kontextu. K tomu mi posloužily především prameny osobní povahy či prameny pamětní (rodinné i obecní kroniky), rozhovory s pamětníky a rovněž knihy Vlasty Javořické, které se ukázaly jako nesmírně hodnotný pramen.
|
host ::
RSS.