|
|
Srovnání vybraných vlastností příbuzných rostlin z prostředí disturbance nebo stresu na industriálních deponiích v krajině a z jejich okolí
Glier, Adam ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Štefánek, Michal (oponent)
Práce se věnuje rozdílům ve vybraných vlastnostech konspecifických rostlinných kolonizátorů, jež spontánně osidlují prostory uvnitř nerekultivovaných průmyslových areálů, resp. deponií, a rostlin s výskytem v přilehlém okolí. Studie navazuje na předchozí výzkumy, které v případě opuštěných odkališť zjistily rozdíly ve vlastnostech rostlin, jako jsou např. adaptivní strategie, rychlost růstu, fenologie, velikost rostlin, způsoby šíření v prostoru, ekofyziologické nebo genetické parametry (Bryndová et Kovář 2004, Mrázek 2004, Zákravský et al. 2004, Jarolímová 2004, Kovář et al. 2004, Jiráčková et Dostál 2004, Kovář et Herben 2004, Dostál et Kovář 2013, Štefánek 2015, Urbanová et al. 2017). Součástí práce je posouzení funkčního významu malých a velkých genomů na obou typech stanovišť ve stanoveném fylogenetickém rámci, jinak řečeno - zodpovězení otázky: Mají rostliny kolonizující disturbovaná/stresovaná místa "uvnitř" deponií menší genomy než příbuzné taxony rostoucí "vně" deponií? Klíčová slova nerekultivované průmyslové deponie v krajině, opuštěná rudní odkaliště, velikost genomu, průtoková cytometrie, konspecifické taxony, vlastnosti rostlin, kolonizace, sukcese, ekologie obnovy, disturbance (narušení), stres (zátěž), ekologická genomika
|
|
| |
|
|
Vývoj stepních společenstev v rámci rekultivace vápencových výsypek
Turek, Pavel ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kladivová, Anna (oponent)
Moje bakalářská práce zpracovává pohledy na metody rekultivace a obnovy vápencových výsypek, které jsou z hlediska ekologie velice zajímavé lokality. Ve stručnosti jsem poukázal na negativa a pozitiva jednotlivých používaných metod, jako je rekultivace, která má rychle obnovit vegetační kryt, ale je hodně nákladná a druhy které se na rekultivovaných lokalitách objevují, nejsou zdaleka tolik vzácné jako na stanovištích, které jsou ponechány přirozené sukcesi. Přirozená sukcese přináší nejlepší výsledky, pokud je lokalita v blízkosti zdroje semen. Rekultivované plochy vykazují signifikantně nižší biodiverzitu a oproti přirozené sukcesi ztěžují ochranu vzácných a klíčových druhů. Abychom se tomuto vyhnuli, můžeme spíše než rekultivace v některých případech volit drobnější zásahy, a tyto zásahy dělat citlivě a při maximálním možném pochopení principu sukcese. Zmínil jsem se o důležitých faktorech, jako jsou mikroklima, půdní podmínky a zdroj semen, které sukcesi mohou ovlivňovat i o legislativě a zákonu o odpadech, které do značné míry souvisí, jakým způsobem v praxi probíhá obnova narušených stanovišť.
|
|
|
Případová studie rekultivace území lomu Silvestr na Sokolovsku, aneb cesta z lomu na golf
Barteková, Petra ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Říha, Martin (oponent)
V diplomové práci se zabývám problematikou zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů v rámci rekultivačních činností. Jako výzkumnou lokalitu jsem si zvolila území bývalého lomu Silvestr u obce Dolní Rychnov, která byla rekultivační činností přeměněna z výsypky bývalého lomu na osmnáctijamkový golfový areál a areál lesoparku se sportovně rekreačním zázemím. Diplomová práce se skládá z teoretické části, ve které se blíže seznamujeme se základními pojmy z oblasti rekultivací, s legislativou upravující oblast rekultivací, dále s ochranou přírody, vědním oborem ekologie obnovy a v neposlední řadě se Sokolovskem jako regionem, který má silnou rekultivační tradici. Další částí práce je část metodologická, která popisuje metody praktického výzkumu prováděného jako stěžejní součást této práce. Poslední částí práce je oddíl empirický, v němž je čtenář podrobně seznámen s výsledky provedeného výzkumu. Klíčová slova: rekultivace, povrchová těžba, ekologie obnovy, ochrana přírody, rekultivační stavby, expertní rozhovor, dotazník
|
|
|
Vliv těžební činnosti na krajinný ráz v okolí města Příbram
Fišerová, Šárka ; Bartoš, Michael (vedoucí práce) ; Řehounková, Klára (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá krajinným rázem, metodikami hodnocení krajinného rázu a vlivem těžby na krajinný ráz. Jako modelové území je zvoleno Příbramsko ovlivněné těžbou uranu v minulém století. Cílem práce je porovnat vybrané metodiky hodnocení krajinného rázu z hlediska vhodnosti pro území zasažené těžbou a vytvořit návrh metodiky hodnocení krajinného rázu pro modelové území. V teoretické části se práce soustředí na krajinný ráz a obnovu krajiny po těžební činnosti. Je zde popsána ochrana krajinného rázu i z právního hlediska, rekultivační činnost a těžba uranu. Dále jsou uvedeny čtyři vybrané metodiky hodnocení krajinného rázu.V praktické části práce charakterizuje modelové území, jeho historii i současný stav lokality, včetně provedených rekultivací. Následně je provedeno porovnání jednotlivých metodik hodnocení krajinného rázu podle zvolených kritérií a návrh metodiky k hodnocení vybraného území. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Various methods of soil transfer and inoculation in restoration ecology
Hurychová, Hana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Roubíčková, Alena (oponent)
Přenos půdy je metoda využívaná v ekologii obnovy k zachování společenstev ohrožených lidskou činností či k obnově narušených společenstev. Existuje řada faktorů ovlivňujících míru úspěchu přenosu, zahrnující vhodný výběr lokace pro cílové umístění půdy, způsob manipulace s půdou, skladování půdy a vhodná následná péče. Různé metody extrakce půdy mají za následek rozdílné míry úspěchu přenosu a liší se vhodností použití pro obnovu habitatů, obzvlášť ve vztahu k dopadu na výslednou skladbu společenstva a finanční náklady. Přenos půdy může vést ke snížení biodiverzity, ale může být úspěšně použit k zachování lokalit se zvýšeným výskytem chráněných druhů, kde zachování in situ není možné a umožňuje rychlé zotavení vyspělých ekosystémů. Důkladné průzkumy před a po provedení operace a dostatečné zajištění zdrojů jsou klíčovými faktory pro úspěšný přenos půdy a s ní spjaté bioty. Další výzkum na poli invazivních druhů, srovnávání využívaných metod a analýzy dat z proběhlých přenosů půdy může pomoci vylepšit využití této metody do budoucna.
|
|
|
Vývoj stepních společenstev v rámci rekultivace vápencových výsypek
Turek, Pavel ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kladivová, Anna (oponent)
Moje Bakalářská práce zpracovává pohledy na metody rekultivace a obnovy vápencových výsypek. Ve stručnosti jsem poukázal na negativa a pozitiva jednotlivých používaných metod. Zmínil jsem se o legislativě, rezervních fondech a zákonu o odpadech, dále o vzniku vápence, o praktickém využívání a jeho těžbě. V práci je kapitola i o možných proměnné ovlivňující sukcesi na lokalitě a příklady nejčastějších disturbovaných míst vhodných k obnově.
|
|
|
Diverzita znaků žahadlových blanokřídlých na stanovištích s jemným substrátem
Wofková, Gabriela ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Šlancarová, Jana (oponent)
Stanoviště, která žahadloví blanokřídlí přirozeně osidlují, zejména v posledním století ubývají. Druhy, které jsou na ně specializované, se tak díky tomu stávají často ohroženými či vyhynulými. V posledních dekádách byl však objeven ochranářský potenciál postindustriálních stanovišť s jemnozrnným substrátem. Na ně se sekundárně přesouvají druhy ohrožené či vázané na přirozené písčiny, protože ty vlivem změny krajinného mananagementu z našeho území rychle mizí. Ovšem, stále zde nebylo nalezeno množství druhů žahadlových blanokřídlých, které bychom zde mohli očekávat pro jejich podobnou biologii s druhy, které postindustriální stanoviště kolonizují. Cílem této práce tedy bylo zjistit, jaké znaky jsou zodpovědné za schopnost žahadlových blanokřídlých úspěšně kolonizovat postindustriální stanoviště s jemným substrátem. Pro tuto studii byla vytvořena matice se 79-ti znaky popisujícími biotopové preference, fenologii, morfologii, biogeografický areál, hnízdní, potravní a životní strategie. Těmito znaky pak bylo popsáno 351 druhů systematicky sebraných na dvanácti lokalitách s různým jemnozrnným substrátem v Polabí a Jihočeském kraji. Testován byl vztah hodnot znaků k typu substrátu (umělý substrát vs. písek) pomocí metody GEE a k typu lokality (deponie popílku, rudních a písčitých kalů vs. pískovny vs....
|
|
|
Potenciál přírodě blízké obnovy po těžbě kameniva na příkladu lomu Smrčí
Petrů, Anna ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá úlohou spontánní sukcese v ekologii obnovy ploch poškozených těžební činností. Stručně jsem představila její pozitiva a negativa. Hlavním tématem práce je shrnutí poznatků ze studií spontánní sukcese v kamenolomech různých typů a to převážně z pohledu rostlinné vegetace. Získané vědomosti jsou aplikovány na příkladu čedičového lomu Smrčí, kde jsem se pokusila v rámci vlastního měření posoudit potenciál přírodě blízké obnovy na plochách ponechaných volné sukcesi.
|
|
|
Efektivnější způsoby obnovy hnědouhelné posttěžební krajiny
Christov, Ivan ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Walmsley, Alena (oponent)
Práce je zaměřena na zhodnocení postupů obnovy krajiny, která je devastována velkoplošnou lomovou činností. Jsou zde porovnány rekultivační postupy používané v České republice a zahraničí. Studijním územím je Severočeská hnědouhelná pánev, kde vznikly po ukončení těžby plochy cenné pro mnohé ohrožené druhy rostlin a živočichů. Povrchový způsob dobývání hnědého uhlí má za následek zánik obcí, pozemních komunikací, železnic, půdy i zeleně. Na člověku je, aby tyto následky co nejvíce minimalizoval a vytvořil novou krajinu s důrazem na životní prostředí. K tomu nám napomáhají rekultivace.
Zájmovou lokalitou je Střimická výsypka, kde bylo vyhodnoceno zastoupení mimoprodukčních biotopů a navržena nová, efektivnější varianta rekultivace. Mapováním bylo zjištěno, že současný stav výsypky odpovídá 5,2% zastoupení mimoprodukčních biotopů. Navržená varianta prezentuje doplnění nových prvků a tím zvýšení zastoupení na 23,5 %, což je v souladu se současným trendem obnovy posttěžební krajiny.
|
host ::
RSS.