|
|
Ekotoxicita látek s hormonálním účinkem
Cvikýřová, Zuzana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá osudem a ekotoxicitou vybraných látek s hormonálním účinkem v životním prostředí. Jsou to nejen látky ze skupiny steroidních hormonů, které jsou pro tento účinek vyráběny, ale také mnoho xenobiotik, které tento účinek vykazují. Jedná se o látky, které různými mechanismy narušují endokrinní systém. Mohou způsobovat feminizaci, maskulinizaci, narušení reprodukce aj. Z hlediska chemické struktury patří do skupiny ftalátů, polychlorovaných bifenylů, pesticidů, těžkých kovů a dalších. Byl hodnocen dopad těchto látek především na vodní ekosystém, který se ve většině případů stává jejich konečným rezervoárem.
|
|
|
Posouzení ekotoxicity vybraných syntetických vonných látek
Lapčíková, Alena ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na zhodnocení a posouzení ekotoxicity syntetických vonných látek s využitím testů ekotoxicity. Testovány byly čtyři syntetické vonné látky – galaxolid, tonalid, musk keton a musk xylen. Pro posouzení ekotoxicity byly použity čtyři alternativní testy prováděné na živých organismech a čtyři fytotesty. Alternativní testy byly prováděny na korýších Daphnia magna a Thamnocephalus platyurus, na žábronožce Artemia salina a na vířníku Brachionus calicyflorus. V rámci fytotestů byl proveden test inhibice růstu kořene hořčice bílé Sinapis alba, test inhibice růstu kořene salátu Lactuca sativa, test inhibice růstu kořene cibule Allium cepa a test inhibice růstu okřehku Lemna minor. Na základě výsledků testů byly pro testované syntetické vonné látky stanoveny hodnoty EC50, IC50 a LC50 a zhodnocena jejich ekotoxicita.
|
|
|
Využití řasových testů v ekotoxikologii
Hájková, Tereza ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím řasových testů v ekotoxikologii. Pro posouzení ekotoxicity vybraných chemických látek byla použita sladkovodní řasa Desmodesmus subspicatus. Pro vyhodnocování EC50 byla využita metoda spektrofotometrie ve VIS oblasti. Za tímto účelem byla zjištěna vzájemná korelace mezi počtem řasových buněk a absorbance při vlnové délce 683 nm. Testovány byly tyto chemické látky: kyselina 2-[2-[(2,6-dichlorfenyl)amino]fenyl]octová, kyselina (RS)-2-[4-(2-methylpropyl)fenyl]propionová a N-(4-hydroxyphenyl)acetamid. Pro všechny tyto látky byla určena hodnota EC50 a vyhodnocena jejich ekotoxicita.
|
|
|
Toxicita odpadních vod.
Urminská, Barbora ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa formou literárnej rešerše zameriava na problematiku stanovenia toxicity odpadových vôd a zároveň popisuje základné legislatívne požiadavky vzťahujúce sa k danej problematike. Nakoľko negatívne účinky vypúšťaných odpadových vôd na organizmy žijúce v recipiente často priamo nezávisia na obsahu a na koncentrácii toxických látok obsiahnutých v odpadovej vode, stanovenia samotných fyzikálno-chemických ukazovateľov sú nedostačujúce a nemajú potrebnú výpovednú hodnotu. Cieľom práce je teda poukázať na dôležitosť využívania ekotoxikologických biotestov ako súčasti komplexného hodnotenia toxicity odpadových vôd a priblížiť prístupy k tejto metóde v krajinách Európskej únie.
|
|
|
Hodnocení kalů a sedimentů pomocí testů ekotoxicity
Ondrová, Jana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Sedimenty a čistírenské kaly jsou jednou ze součástí životního prostředí. Kaly vznikají v čistírnách odpadních vod jako pevný zbytek po vyčištění vody, jsou tudíž antropogenního původu. Ačkoli sedimenty vznikají přirozenými procesy, k jejich vzniku z velké části člověk také přispívá. Sedimenty a kaly mohou být vzhledem ke svým vlastnostem a původu rezervoárem mnoha kontaminantů. V současné době je podporováno využití sedimentů a kalů například k rekultivacím nebo jako přirozeného hnojiva. Po aplikaci na půdu může z těchto matric dojít k uvolnění kontaminantů do prostředí. Proto je důležité zabývat se jejich případnými ekotoxickými účinky. Sedimenty a kaly byly ekotoxikologicky zhodnoceny prostřednictvím biotestů s vodným výluhem a biotestů v kontaktním uspořádání. Pro provedení biotestů s vodným výluhem byly použity organismy Daphnia magna, Thamnocephalus platyurus, Sinapis alba a Lemna minor. Biotesty v kontaktním uspořádání byly provedeny na organismech Heterocypris incongruens, Lactuca sativa a Eisenia fetida.
|
|
|
Význam kontaktních testů ekotoxicity
Modlitbová, Pavlína ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá kontaktními testy ekotoxicity a jejich významem pro testování pevných matric jako jsou odpady, kontaminované půdy aj. Ekotoxicita těchto materiálů je podle požadavků současné legislativy hodnocena pouze na základě výsledků získaných testováním jejich vodných výluhů. V práci je diskutována nutnost zařazení kontaktních testů ekotoxicity do povinné baterie testů pro pevné matrice, neboť stávající sada testů je relevantní pouze pro vodní ekosystém a neumožňuje dostatečnou predikci případných ekotoxikologických dopadů na ekosystém terestrický.
|
|
|
Využití vybraných testů ekotoxicity na organismu Eisenia fetida při hodnocení kontaminace ekosystému vybranými léčivy.
Kašpárková, Petra ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Stále se zvyšující spotřeba léčiv zapříčiňuje vzrůst koncentrace jejich reziduí v různých složkách životního prostředí. Z toho důvodu se v současnosti rezidua léčiv řadí k velmi významným kontaminantům životního prostředí. Do půdy se dostávají zároveň s aplikací čistírenského kalu jako hnojiva nebo při hnojení zvířecími exkrementy vyloučenými po podání léčiva, popř. přímou kontaminací od léčených pasoucích se zvířat. Přítomnost těchto látek v půdě nepříznivě narušuje citlivý půdní ekosystém. Tato práce je zaměřena na posouzení možné kontaminace půdy vybranými léčivy prostřednictvím testů ekotoxicity. Pro tento účel byla konkrétně zvolena sulfonamidová chemoterapeutika, která se velmi často využívají ve veterinární medicíně, a to sulfamethoxazol a sulfamethazin. Jako vhodný testovací reprezentativní půdní organismus byly vybrány žížaly (Lumbricus). V experimentální části této práce byl proveden test únikového chování dle normy ISO 17512-1 a modifikovaný bioakumulační test dle metodiky OECD 317 Bioakumulace látek v máloštětinatcích, pro které byla podle metodiky OECD 207 připravena artificiální půda, která byla následně kontaminována výše specifikovanými léčivy. Ačkoli na základě výsledků stanovení množství těchto látek ve tkáni žížal nedochází k jejich výrazné bioakumulaci, dokáží tyto organismy na přítomnost kontaminující látek v půdním prostředí velmi citlivě reagovat, jak bylo patrné v únikových testech.
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení sedimentů
Dobešová, Zuzana ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Sedimenty tekoucích a stojatých vod mohou být rezervoárem celé řady kontaminantů, které se do akvatického ekosystému dostávají ať už v důsledku kontrolovaného vypouštění čištěných odpadních vod nebo různých úniků či havárií technologických zařízení. Takto mohou sedimenty ovlivňovat nejen akvatický ekosystém, ale v případě, že budou využity jako hnojivo nebo k rekultivacím, i systém terestrický. Z tohoto důvodu je důležité zabývat se jejich případnou ekotoxicitou. Sedimenty byly podrobeny ekotoxikologickým biotestům a posouzeny z hlediska případné ekotoxicity. Prostřednictvím testů fytotoxicity na terestrických rostlinách Hořčice bílá (Sinapis alba), Locika setá (Lactuca sativa) a Cibule bílá (Allium cepa) byly hodnoceny účinky vodných výluhů sedimentů na inhibici růstu kořene a stanovena hodnota IC 50. Z akvatických rostlin byl pro ekotoxikologické posouzení sedimentů a stanovení hodnot IC 50 vybrán okřehek menší (Lemna minor). Pro objektivnější posouzení ekotoxicity byly pro ekotoxikologické testování sedimentů vybrány i bezobratlé vodní organismy, a to žábronožka slanisková (Artemia salina) a Hrotnatka velká (Daphnia magna) a byla stanovena hodnota LC 50 nebo EC 50.
|
|
|
Ekotoxicita pěnových hasebních prostředků
Belisová, Mária ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá ekotoxicitou vybraných hasiacich prípravkov so zameraním na penotvorné látky (tenzidy) obsiahnuté v penových hasiacich prístrojoch. Jedná sa o pevné zmáčadlá TS TURBO a TS ECO. V tejto bakalárskej práci bol posudzovaný ich ekotoxikologický účinok na vybraných testoch ekotoxicity v akvatickom prostredí, na vodnej rastline Lemna minor a na kôrovcovi Thamnocephalus platyurus. Ide o sladkovodné organizmy, na ktorých je možné rýchlo a pomerne jednoducho stanoviť mieru kontaminácie vody. Ďalej boli tieto hasiace prostriedky testované z hľadiska akútnej toxicity pre pôdne organizmy ekotoxikologickými testami v kontaktnom usporiadaní na dážďovke hnojnej Eisenia fetida a na semienkach šalátu siateho Lactuca sativa. Nakoniec bola testovaná biodegradácia oboch prostriedkov, kedy bola pozorovaná zmena v ekotoxikologickom účinku po 24 hodinách a po jednom mesiaci. Zmena ekotoxicity bola opäť otestovaná na organizme Thamnocephalus platyurus. Na základe výsledkov testov boli spočítané hodnoty LC50 a IC50 pre testované hasiace prípravky a bola porovnaná ich ekotoxicita.
|
|
|
Vliv těžební činnosti na životní prostředí z hlediska ekotoxikologie
Kociánová, Sabina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem těžební činnosti na životní prostředí se zaměřením na ekotoxikologii. V první řadě byla v práci soustředěna pozornost na celkový dopad těžby uhlí na životní prostředí. Důkladněji práce pojednává o důlních vodách, jejich vzniku a negativních účincích zejména na akvatický ekosystém. V této souvislosti jsou v práci uvedené příklady ekotoxikologického hodnocení tzv. kyselých důlních vod. Rovněž je zde zmíněn legislativní rámec související s problematikou ochrany životního prostředí před důsledky těžební činnosti a tématika věnující se rekultivacím postižených oblastí.
|
host ::
RSS.