|
|
Zkušenosti klientů doléčovacích center v Praze s uplatněním na trhu práce
Pavlovská, Amalie ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Kuda, Aleš (oponent)
Background: V zahraničí je téma pracovní uplatnitelnosti (bývalých) uživatelů návykových látek ve výzkumné oblasti poměrně početně zastoupeno, v České republice se mu však dosud mnoho prací nevěnovalo. Jeho průkopníci se pak nezaměřovali specificky na cílovou skupinu klientů doléčovacích center, kteří jsou pracovnímu procesu nejblíže. Cíle: Ve spolupráci se třemi pražskými doléčovacími centry (Drop In, Magdaléna, SANANIM) a Pracovní a sociální agenturou SANANIM zmapovat a popsat pracovní zkušenosti jejich klientů na trhu práce. Dalším cílem je vytvořit typologii klientů v DC z hlediska jejich aktuální ne/zaměstnanosti. Výstupem je návrh souboru doporučení, jak se vyvarovat chyb na trhu práce. Metody: Ke sběru dat byly využity kvantitativní i kvalitativní metody výzkumu, tedy jak vlastní dotazník pro zmapování fungování klientů na trhu práce, tak rozhovory pro detailní popis typů klientů. Analýza dat byla provedena pomocí otevřeného kódování a následně popisné statistiky. Veškeré etické otázky byly dodrženy. Soubor: Základní soubor tvořili všichni aktuální klienti uvedených doléčovacích center v Praze. Pro zařazení do výběrového souboru bylo třeba, aby osoba byla aktuálním klientem některého z DC, měla během doléčování alespoň jeden kontakt s reálným trhem práce a dala souhlas s účastí ve studii....
|
|
|
Nízkoprahové adiktologické služby na malých městech
Jiříková, Adéla ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky nízkoprahových adiktologických služeb na malém městě. V úvodu práce autorka přibližuje, jaké nízkoprahové adiktologické služby existují a jaké činnosti vykonávají. Práce přináší stručný vhled do základních principů těchto služeb a jejich uplatňování v České republice. Jádro diplomové práce tvoří průzkum, který byl proveden mezi pracovníky o. s. Prevent, kteří pracují v nízkoprahových adiktologických službách na malých městech. Při průzkumu byla využita metoda semistrukturovaného narativního rozhovoru. Cílem šetření bylo zjistit, jak vnímají specifika své práce na malých městech samotní pracovníci. Záměrem bylo dále srovnání práce na malých městech a práce ve městech velkých. Zjištěné výsledky mají poukázat na úskalí a výzvy práce na malých městech, dále mají ilustrovat nastavení služeb v těchto lokalitách a nastínit další možnosti do budoucna očima pracovníků. Závěry, ke kterým autorka práce dospěla, mohou napomoci pracovníkům v podobných službách k lepší orientaci v situacích, se kterými se setkávají. Práce může rovněž sloužit zřizovatelům nízkoprahových adiktologických zařízení ke změně nastavení služeb a k efektivnější podpoře pracovníků. KLÍČOVÁ SLOVA uživatelé drog, nízkoprahové adiktologické služby, kontaktní centra, terénní programy, malá města, Harm...
|
|
|
Sekundární drogová kriminalita u klientů kontaktního centra DRUG - OUT Klub, z.s. v Ústí nad Labem
Matičková, Marta ; Šejvl, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hrachovec, Miroslav (oponent)
Východiska: Ze statistických údajů Policie ČR vyplývá, že sekundární drogová kriminalita je mezi uživateli návykových látek, v celé České republice, velmi rozšířená. K páchání této trestné činnosti dochází zejména z důvodu potřeby finančních prostředků na návykovou látku. Díky velkému výskytu sekundární drogové kriminality u této skupiny lidí, je na ně často pohlíženo, jako na potencionální pachatele trestné činnosti. Cíl: Cílem diplomové práce bylo zjistit četnost výskytu sekundární drogové kriminality u klientů kontaktního centra DRUG - OUT Klub, z. s. v Ústí nad Labem a vliv vybraných demografických faktorů, které mohou tento výskyt ovlivňovat (pohlaví, věk, typ návykové látky, délka užívání návykové látky). Metody a soubor: Bylo provedeno dotazníkové šetření v kontaktním centru pro drogově závislé DRUG - OUT Klub, z. s. v Ústí nad Labem. Respondenti výzkumu byli problémoví uživatelé opioidů a stimulancií. Výzkumný soubor byl vybrán přes instituci. Výzkumu se mohl zúčastnit každý klient Kontaktního centra, který byl problémovým uživatelem opioidů nebo stimulancií, starší 18 let a souhlasil s účastí ve výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo 362 problémových uživatelů opioidů a stimulancií. Jednalo se o 201 mužů (60 uživatelů opioidů, 141 uživatelů stimulancií) a 161 žen (55 uživatelek opioidů, 106...
|
|
|
Kvalita života u drogové závislých klientů před a po ústavní léčbě v Praze
Brachtlová, Veronika ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Novotný, Miroslav (oponent)
VÝCHODISKA: Kvalita života je definována podle WHO jako individuální vnímání vlastního postavení v životě, bere ohled na kulturní aspekty a systémem hodnot, ve které člověk žije a ve vztahu k jeho cílům, standardům a zájmům. Jde o individuální vnímání každého jedince a jen on může zhodnotit jeho míru kvality života. CÍLE: Cílem diplomové práce bylo porovnání kvality života u drogově závislých klientů před nástupem a po ústavní léčbě. SOUBOR A METODY: WHOQOL-BREF dotazník byl vytvořen je sběru dat. Výzkumný soubor tvořili všichni klienti (muži i ženy) v ústavní léčbě na oddělení léčby závislostí Kliniky adiktologie, klienti vyplnili dotazník před nástupem do ústavní léčby nebo během prvního týdne hospitalizace a poté při propuštění z ústavní léčby. VÝSLEDKY: Nikdo z respondentů nebyl se svojí kvalitou života před léčbou velmi spokojen. Po léčbě hodnotily spíše pozitivně kvalitu svého života ženy. Ty hodnotily svou kvalitu života jako dobrou (44 %). Jako velmi dobrou úroveň kvality svého života ohodnotilo 13 % žen. U mužů se hodnocení kvality života po léčbě příliš nezměnilo. Co se týče jednotlivých domén dotazníku WHOQOL-BREF, k nejmenší změně došlo v oblasti osobních vztahů a sexuálního života. Před léčbou převažovala nespokojenost respondentů s osobními vztahy (48 %). Nespokojenost v této oblasti...
|
|
| |
|
|
Plánování sociálních služeb optikou sociální konstrukce cílových populací
Růžička, Jáchym ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Novotný, Vilém (oponent)
Cílem výzkumu je vysvětlit proces tvorby krajských střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb v oblasti služeb pro uživatele drog. Proces je vysvětlen pomocí dvou případových studií vybraných krajů, které reprezentují dobrou a špatnou praxi strategického plánování. Práce na zkoumanou problematiku aplikuje teoretický rámec sociální konstrukce cílových populací a ověřuje předpoklady teorie. Pomocí analýzy dokumentů a hloubkových rozhovorů je rekonstruováno subjektivní vnímání a konstrukce aktérů tvorby plánu. Poskytovatelé služeb jsou vnímáni jako důvěryhodný a kompetentní aktér a jako takoví se významně podílí na tvorbě a podobě střednědobého plánu. Převažující pozitivní konstrukce uživatelů drog ze strany poskytovatelů a silná pozice poskytovatelů služeb v procesu plánování přispívá k široké distribuci služeb uživatelům drog v obou zkoumaných krajích. Rozdílná podoba střednědobých plánů je vysvětlena odlišným vnímáním uživatelů drog veřejností, kontinuitou procesů plánování a rozdílem v dynamickém vztahu mezi postoji veřejnosti a tvůrci veřejných politik.
|
|
|
Plánování sociálních služeb optikou sociální konstrukce cílových populací
Růžička, Jáchym ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Novotný, Vilém (oponent)
Cílem výzkumu je vysvětlit proces tvorby krajských střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb v oblasti služeb pro uživatele drog. Proces je vysvětlen pomocí dvou případových studií vybraných krajů, které reprezentují dobrou a špatnou praxi strategického plánování. Práce na zkoumanou problematiku aplikuje teoretický rámec sociální konstrukce cílových populací a ověřuje předpoklady teorie. Pomocí analýzy dokumentů a hloubkových rozhovorů je rekonstruováno subjektivní vnímání a konstrukce aktérů tvorby plánu. Poskytovatelé služeb jsou vnímáni jako důvěryhodný a kompetentní aktér a jako takoví se významně podílí na tvorbě a podobě střednědobého plánu. Převažující pozitivní konstrukce uživatelů drog ze strany poskytovatelů a silná pozice poskytovatelů služeb v procesu plánování přispívá k široké distribuci služeb uživatelům drog v obou zkoumaných krajích. Rozdílná podoba střednědobých plánů je vysvětlena odlišným vnímáním uživatelů drog veřejností, kontinuitou procesů plánování a rozdílem v dynamickém vztahu mezi postoji veřejnosti a tvůrci veřejných politik.
|
|
|
Potřeby klientů vybraných doléčovacích center v oblasti bydlení
Vondrka, Josef ; Vopravil, Jiří (vedoucí práce) ; Kuda, Aleš (oponent)
Východisko: Služby následné péče s doléčovacím programem v České republice výrazně napomáhají integraci osob s adiktologickým problémem do většinové společnosti. Přesto dle zjištění Národního monitorovacího centra pro drogy a drogové závislosti je více jak 50 % uživatelů těchto služeb při doléčování neúspěšných. Cíl: Cílem výzkumu je zjistit u vybraných doléčovacích center potřeby klientů v oblasti bydlení. Identifikovat, zda tyto potřeby jsou naplňovány a zda úspěšnost klientů v doléčovacích programech není ovlivněna neuspokojenými potřebami v oblasti bydlení. Metodika: Teoretická a praktická část práce ohraničuje výzkumná zjištění. Teoretická část se zabývá službami následné péče s doléčovacím programem, a zjišťuje, zda má vliv relaps a recidiva při doléčování závislosti. Praktická část práce vymezuje oblast výzkumu. Za použití kvantitativních metod výzkumného zjištění přichází se statistickými daty, které jsou následně interpretovány. Výsledky: Výzkumného šetření se zúčastnilo 7 zařízení pobytové formy s kapacitou 85 lůžek, výzkumný soubor tvořilo 76 respondentů. Ve výzkumném souboru bylo zjištěno, že významná část klientů nemá naplněny potřeby v oblasti bydlení. Ve 44,7 % by využila opětovně sociálně-zdravotní služby pouze kvůli bydlení. Ve výzkumném souboru je 72,4 % respondentů, kteří jsou...
|
|
|
Užívání návykových látek a rizikové chování uživatelů drog ve výkonu trestu odnětí svobody
Bolková, Markéta ; Janíková, Barbara (vedoucí práce) ; Koňák, Tomáš (oponent)
Úvod: Uživatelé návykových látek jsou často v konfliktu se zákonem a tvoří značný podíl vězeňské populace. Ve vězení dochází k užívání návykových látek a rizikovému chování, což představuje riziko pro veřejné zdraví, vězně ale i zaměstnance věznic. Ve věznicích musí být tedy poskytovány všechny vhodné služby prevence, harm reduction a léčby (EMCDDA, 2017). Cíl: Cílem bakalářské práce bylo zmapovat a popsat vzorce rizikového chování a užívání návykových látek ve výkonu trestu odnětí svobody (VTOS). Metody a soubor: V teoretické části jsou představena základní východiska pro řešení praktické části. Za použití kvalitativního výzkumu, kde byl jako nástroj použit polostrukturovaný rozhovor, byla získána data. Výzkumný soubor, který byl vybrán účelovým výběrem, tvoří 33 respondentů, kteří jsou klienty adiktologických služeb a byli v posledních 12 měsících propuštěni z VTOS. Výsledky: Užívání návykových látek během VTOS uvedla více než polovina respondentů. Nejčastěji se jednalo o pervitin, THC, alkohol a benzodiazepiny. Injekční způsob aplikace návykový látek ve vězení uvedlo 18 % respondentů a 9 % respondentů uvedlo sdílení aplikačních pomůcek. Více než polovina respondentů má zkušenost s tetováním ve vězení. Během tetování dochází ke sdílení tetovacích pomůcek. Zkušenost s piercingem je výrazně nižší....
|
|
| |
host ::
RSS.