|
| |
|
|
Problematika dojicích robotů Lely
KOVAŘÍK, Martin
Práce se zabývá problematikou dojících robotů. Teoretická část se zaobírá biologickými a etologickými faktory v souvislosti s automatizací dojící technologie. Prostor je zde věnován i historickému vývoji dojící technologie až po současnými požadavky na dojící automat. Jsou zde stručně představení i někteří současní výrobci automatické dojící technologie. Je zmíněna též ekonomická stránka provozu dojících robotů. V praktické části je provedeno vyhodnocení provozních dat dojící robotů firmy LELY a jejich vzájemných souvislostech s ohledem na produkci v průběhu roku a podrobněji v průběhu jednoho dne. Byly hodnoceny dvě farmy v režimu ekologického zemědělství a jedna farma v režimu konvenčního zemědělství.
|
|
|
Systémy pro měření průtoku dojeného mléka
ZAJÍC, Zdeněk
Diplomová práce se zabývá systémy pro měření průtoku dojeného mléka. Na začátku práce je popsaná historie chovu skotu v České republice, proces dojení, problematika měření průtoku a principy měření průtoku. Druhá část práce se zabývá certifikací od sdružení ICAR a vybranými průtokoměry. Hlavní kapitola zahrnuje principy činnosti vybraných průtokoměrů, kde jsou popsány a porovnány vybrané průtokoměry dojeného mléka, které prošly certifikací od ICAR.
|
|
|
Analýza mléčné užitkovosti dojnic v souvislosti se změnami chovatelského prostředí v ZD Rodvínov
TLACHNOVÁ, Nikola
Cílem diplomové práce bylo analyzovat mléčnou užitkovost dojnic ve dvou farmách Zemědělského družstva Rodvínov (Zdešov a Bednárec) a zjistit její úroveň v různých chovatelských podmínkách. Práce byla rozdělena do dvou analýz. Analýza č. 1 se zabývala porovnáním obou farem ZD v letech 2012-2015 s rozdílným chovatelským prostředím. Farma Zdešov chovala dojnice ve stáji (kapacita 500 dojnic) s volným ustájením a přistýlanými boxovými loži a dojením 2x denně v rybinové dojírně 2 x 12 míst. Na farmě Bednárec byly dojnice v tomto období chovány ve starších stájích K96 a K64 ( kapacita 160 dojnic) s volným ustájením, stlanými loži, možností pastvy a dojením 2x denně v tandemové dojírně 2 x 6 míst. Dojnice farmy Bednárce dosahovaly v celoživotní užitkovosti lepších výsledků v produkci mléka, tučnosti, produkci tuku a bílkovin. V průměrné užitkovosti zkoumaného období byl zjištěn statisticky významný rozdíl v obsahu tuku ( = 0,001; p 0,001) a produkci tuku ( = 0,05; p 0,05) ve prospěch dojnic Bednárce. Statisticky významný rozdíl byl taktéž potvrzen v mléčné užitkovosti porovnatelných plemenných skupin chovaných v různém prostředí. Analýza č. 2 sledovala užitkovost dojnic farmy Bednárec v letech 2015-2018, které bylo rozděleno do dvou období, období A - bez změn chovatelských podmínek, období B - se změnami chovatelských podmínek. První změnou byl přesun stáda na celoroční pastvu, druhou změnou uvedení do provozu nové dojírny, a nakonec přesun do moderní velkokapacitní stáje (kapacita 312 dojnic). Statisticky nebyl potvrzen významný rozdíl v průměrné mléčné užitkovosti dojnic vlivem změn chovatelského prostředí. Během změn došlo ke statisticky významnému prodloužení mezidobí a prodloužení věku 1. otelení. Proti předpokládanému očekávání se stres vyvolaný dlouhodobými změnami chovatelských podmínek v tomto chovu neprokázal jako statisticky významný faktor pro úroveň užitkovosti dojnic. Větší problémy způsobily nedostatky v managementu řízení reprodukce, zejména vyhledávání říjí a inseminací během těchto změn.
|
|
|
Problematika dojicích robotů DeLaval
ŠVEC, Tomáš
Obsah této diplomové práce je zaměřen na vyhodnocení výkonnosti dojícího robota DeLaval ve vybraném stájovém objektu. Pro tuto práci byla vybrána stáj rodinné farmy pana Šítala z obce Mojné. V období od 19.9. 2018 až do 18.3. 2019 byly sledovány vybrané parametry robotizovaného dojení a na základě zjištěných hodnot byla vyhodnocena výkonnost zařízení. Ve zkoumaném období byl sledován počet dojených krav za 24 h, průměrný počet dojení na dojnici, průměrný čas dojení a denní mléčná užitkovost. Ve vybrané stáji bylo v půlročním období průměrně dojeno 44 dojnic s frekvencí 2,62 návštěv dojícího robota za den. Průměrně dojení zabralo 7 minut a 40 sekund. Mléčná užitkovost dosahovala hodnot 30,70 l mléka na dojnici za den, celkový nádoj stáda činil denně 1353,01 l mléka.
|
|
|
Zhodnocení mléčné užitkovosti dojnic českého strakatého a holštýnského skotu chovaného v totožných podmínkách jedné farmy
Vrba, Jan
Cílem diplomové práce Zhodnocení mléčné užitkovosti dojnic českého strakatého a holštýnského skotu chovaného v totožných podmínkách jedné farmy, bylo zhodnocení mléčné užitkovosti dojnic českého strakatého a holštýnského skotu chovaného v totožných podmínkách jedné farmy. V literárním přehledu bylo popsáno především ustájení dojnic, dále jsme se zaměřili na dojení, jeho zásady a typy dojíren. Hlavní částí práce bylo porovnání produkce mezi dojnicemi českého strakatého a holštýnského skotu, v rámci farmy Topagra s.r.o. se sídlem v Topolné, kde měla obě plemena totožné podmínky chovu. Získané údaje byly statisticky zpracovány. Výsledky za sledované období byly porovnány mezi sledovanými plemeny a s dostupnými celorepublikovými daty. V práci jsme vysledovali, že v totožných podmínkách dosahovaly dojnice holštýnského skotu vyšší průměrné denní produkce mléka, a to až o 6,89 kg na dojnici. Dále jsme zjistili srovnatelný obsah tuku a bílkovin, přičemž jsme nezaznamenali předpokládané výraznější rozdíly v rámci sledovaných dvou plemen. Co se týče obsahu tuku v mléce, nejlepší výsledek jsme zaznamenali v roce 2013, kdy české strakaté plemeno zaznamenalo průměrný obsah tuku v mléce ve výši 4,00 % a holštýnské plemeno 3,95 %. V roce 2014 dokonce holštýnské plemeno vykázalo vyšší průměrný obsah tuku v mléce a to o 0,05 % ve výši 3,83 %. U Průměrného obsahu bílkovin byl v roce 2012 zaznamenán nejvyšší rozdíl za sledované období a to o 0,33 % ve prospěch českého strakatého plemene. V roce 2014 se průměrný obsah bílkovin téměř vyrovnal a rozdíl byl jen 0,03 % ve prospěch českého strakatého plemene. V neposlední řadě jsme zaznamenali vývoj cen tržního mléka, kdy se výkupní ceny mléka sledované farmy dlouhodobě držely pod hranicí republikového průměru. Nejvyšších výkupních cen dosáhla sledovaná farma v roce 2014, kdy průměr cen za kilogram mléka činil 9,13 Kč. Po zrušení mléčných kvót v roce 2015, jsme zde naopak zaznamenali prudký pokles cen, a to až na 6,75 Kč za 1 kg mléka.
|
|
|
Hygiena získávání mléka a jeho kvalita
Němcová, Michaela
Tato závěrečná práce se zabývá problematikou hygieny získávání mléka a jeho kvalitou. Tyto dva pojmy spolu velmi úzce souvisí, a pokud chceme produkovat kvalitní mléko, je nezbytné se zabývat jak správným zacházením s mlékem během a po dojení, odpovídající sanitací a dodržování hygienických požadavků, tak také správnými zootechnickými zásadami. Úvodní část mé práce je zaměřena na chov dojnic, způsoby jejich ustájení, výživy a jejich reprodukční cyklus. Následuje proces dojení, přehled typů dojíren a problematika robotizovaného a vícečetného dojení. Dále tato práce popisuje zacházení s mlékem po nadojení a také jakost mléka a její jednotlivé parametry. Věnuji se zde také mastitidám, jako nejrozšířenějšímu onemocnění dojnic. Poslední velká kapitola mé práce se zaobírá hygienou a sanitací v podstatě všeho, co přijde do styku s dojnicí, jejím vemenem, nebo samotným mlékem, protože to je pro výslednou kvalitu mléka naprosto stěžejní.
|
|
|
Analýza výskytu bovinních mastitid na vybrané farmě
Vařeka, Jan ; Stádník, Luděk (vedoucí práce)
Mastitida je zánět mléčné žlázy způsobený mikroorganismy, které produkují toxiny nebezpečné pro živý organismus. Bakalářská práce pojednává o vzniku, projevech, původcích, diagnostice, léčbě, a prevenci mastitid. Ve druhé části je představena úroveň mastitid na farmě Šedivec. Zdravotní stav mléčné žlázy se především odvíjí od celkové zoohygieny a welfare chovu. S projevením zánětu přichází odpovědnost správné diagnózy a léčby. Mastitidy se řadí mezi nejvýznamnějších onemocnění mléčného skotu. Ekonomické ztráty pro chovatele zahrnují přímé náklady na léčiva a nepřímé způsobené ztrátou mléka poklesem dojivosti či zkrácenou laktací, sníženou reprodukcí, vyšší náchylnosti k další infekci, zvýšenou brakací a pracovní náročností.
|
|
|
Kvalita kravského mléka ve vztahu k technologiím dojení
Forštová, Pavlína ; Stádník, Luděk (vedoucí práce)
1. Mléko
Vlastnosti mléka
Obsah mléka
Kvalita mléka
Změna kvality mléka
Uskladnění mléka
2. Technologie dojení
Typy dojíren
rybinová
paralelní
tandemová
rotační
kruhová
dojící robot ,,Lely,,
Postupy dojení
3. Kvalita mléka ve vztahu k technologiím dojení na farmě Dřeveš
porovnávání kvality mléka při klasickém strojním dojení, při dojení s jedním robotem (velké zatížení) a se dvěma roboty (normální zatížení) značky Lely
Klasické strojní dojení 120 kusů
jeden robot 75 kusů dojených, zbytek zasušený
dva roboti 110 dojených kusů
4. Porovnání výsledků z farmy s celorepublikovým průměrem
Porovnávání bude probíhat po dvouletých intervalech.
|
|
|
Vliv technologie ustájení dojnic na výskyt mastitidy
Brzáková, Lenka ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit kvalitu ustájení, dojení a provést analýzu mastitidy na vybrané farmě. První část práce obsahuje literární přehled o technologiích ustájení, problematice mastitid, její detekci, původce, léčbu a faktory působící proti jejímu výskytu. Dále je tato část práce zaměřena na typy dojíren, správný postup při dojení a na robotizované dojení. Materiál a metody práce obsahují charakteristiku vybrané farmy, kde byla sledována za rok 2014 kvalita a technologie ustájení, dojení, výživu dojnic a dalších faktorů ovlivňujících výskyt mastitidy, jako je například ošetřování paznehtů. Poté byl sledován a hodnocen výskyt, detekce a správná léčba mastitidy. Farma Montamilk s.r.o. chová 1200 ks skotu a z toho přibližně 419 ks dojnic. V části práce výsledky byla sledována a hodnocena kontrola užitkovosti za kontrolní rok 2013 -- 2014, která byla uvedena u prvotelek a u krav na druhé a další laktaci. Ze zjištěných hodnot byla pomocí grafu vyjádřena dojivost, která byla výrazně lepší u krav na druhé a další laktaci. Dále byly v této části vyjádřeny v grafu složky mléka (tuk a bílkoviny), které byly též rozděleny podle laktací. Mezi další zjišťované parametry patřil výskyt mastitidy, u kterých dojnic a v jakém ročním období byl její výskyt častější, stejně jako její léčba a náklady na léčení jedné dojnice. Na závěr byl graficky znázorněn počet somatických buněk za rok 2014 za jednotlivé laktace. V části práce diskuse proběhlo porovnání zjištěných výsledků kontroly užitkovosti na vybrané farmě s celorepublikovým průměrem. Ze zjištěných výsledků je patrné, že dojnice v Montamilku byly v dojivosti u prvotelek lepší o 427 kg mléka a u krav na druhé a další laktaci byly též vyšší o 602 kg mléka než dojnice v České republice. Dále byly porovnány mléčné složky u dojnic v Montamilku s dojnicemi v České republice a výsledky nebyly příliš rozdílné. Obsah tuku u dojnic v Montamilku byl nižší za všechny laktace při porovnání s dojnicemi v České republice. Hodnota tuku v České republice byla u prvotelek 3,87 %, v Montamilku 3,85 % a hodnota tuku u krav na druhé a další laktaci byla v České republice 3,86 % a v Montamilku 3,81 %. Pokud se zaměřím na obsah bílkovin v mléce v České republice, u prvotelek byla hodnota 3,4 % a v Montamilku byla 3,3 %. Krávy na druhé a další laktaci v České republice měly obsah bílkovin v mléce 3,38 % a v Montamilku 3,36 %.
|
host ::
RSS.