|
|
Školní diář jako pomůcka při studiu na střední škole
Krhovská, Eva
Bakalářská práce na téma Školní diář jako pomůcka při studiu na střední odborné škole se věnuje tvorbě didaktické pomůcky pro žáky střední školy. Měla by žákům, co nejvíce zefektivnit organizaci školního roku a motivovat je pro plánování a vedení vlastního time managementu. V teoretické části jsou charakterizovány základní pojmy, didaktické prostředky, učební pomůcky, didaktické zásady, motivace žáků a time management. Teoretická část je zpracována na základě studia odborných literárních zdrojů, jejich analýza a syntéza zjištěných informací a následná komparace. V praktické části je cílem vytvořit žákovský diář, který bude svými personalizovanými moduly, co nejvíce podporovat správné plánování školního roku u žáků na střední škole. Realizaci diáře bude předcházet průzkum trhu konkurence a dotazníkové řešení ohledně obsahu diáře zaslané žákům střední školy.
|
|
|
Interpretace deníků Karla Poláčka a Jiřího Ortena
ŻYWCZOKOVÁ, Anežka
Bakalářská práce se zabývá interpretací deníků dvou spisovatelů židovského původu - Karla Poláčka a Jiřího Ortena. Je rozdělena do čtyř hlavních částí. V první je představena metodologie, ze které práce vychází, nastiňuje také problematiku deníku jako autobiografického žánru. Pracuje s pojmy autobiografie, autenticita a konstruovaná stylizace autorského subjektu. Druhá část se věnuje historickému kontextu doby židovské perzekuce na základě odborné literatury. Třetí a čtvrtá část jsou zaměřeny na osobnosti Karla Poláčka a Jiřího Ortena a na interpretaci jejich deníků. Cílem práce je představit deník ve světle autorského subjektu a upozornit nejen na jeho historickou povahu, ale i na rys rétorický.
|
|
|
Výtvarný deník. Projekt pro žáky s poruchou autistického spektra
ŽENOŽIČKOVÁ LIBÁNSKÁ, Eliška
Diplomová práce předkládá teoretický i prakticky zaměřený materiál určený primárně pedagogům prvního stupně základní školy. V teoretické části jsou vymezeny a v souvislostech vykresleny klíčová témata, která představují základnu, na níž je vystavěna výtvarná řada. Její příprava a realizace je pak zakotvena v navazující projektové části. Prvá kapitola vymezuje pojem výtvarný deník a následně optikou výtvarné kultury představuje vybraný soubor konkrétních variant tohoto fenoménu. Další dvě kapitoly se vztahují k problematice poruch autistického spektra. Poslední teoretická pasáž práce pojednává o možnostech využití deníku ve výtvarných činnostech žáků s autismem. Textovou rovinu práce doplňují bohaté obrazové přílohy a k dispozici jsou zde čtenáři též strukturované přípravy jednotlivých lekcí prezentované výtvarné řady.
|
|
|
Mobilní aplikace pro inteligentní systém chovu včel
Pecár, Martin ; Myška, Vojtěch (oponent) ; Kiac, Martin (vedoucí práce)
Cílem práce je navrhnout a vytvořit aplikaci, která umožňuje včelařům správu včelstva pomocí mobilního telefonu. Důvodem je centralizace a zpřehlednění všech nasbíraných dat z kontrol včelstva, přičemž tato data bude později možné použít při tvorbě statistik. Dále tato aplikace obsahuje možnosti, jak včelaře upozornit na potřebu zásahu do včelstva pomocí jím vytvořených upozornění a statistiky o vybraných sledovaných vlastnostech včelstva. Výstupem bude popsaná mobilní aplikace.
|
|
|
Fotodeník. Deník jako způsob reflexe zážitku ve výtvarné výchově
Kunderová, Tereza ; Arbanová, Linda (vedoucí práce) ; Magidová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se věnuje fenoménu deníku, především pak jeho uměleckým a dalším vizuálním formám zpracování, zejména prostřednictvím fotografie. V teoretické části práce nastiňuje obecnou historii vývoje tradičních deníkových záznamů a poté se věnuje deníkům v díle vybraných českých uměleckých osobností, které tento fenomén zpracovávaly/zpracovávají netradičním vizuálním způsobem. Jedná se o Vladimíra Fuku, Jiřího Koláře, Josefa Jindřicha Šechtla a Františka Skálu. V následující kapitole práce uvádí fenomén deníků do kontextu dnešní doby. Stručně popisuje technologický vývoj směřující k možnosti vést deníky ve virtuálním prostředí internetu. Uvádí nejběžnější formy osobních online záznamů, soustředí se zejména na fotografické deníky a demonstruje šíři spektra jejich možných podob na několika konkrétních subjektivně zvolených příkladech. Ty jsou vybrány jak z profilů na sociálních sítích, tak z osobních stránek či uměleckých projektů. V praktické části představuje práce autorčino vlastní pojetí deníkového fenoménu ve fotografické podobě. Jedná se o cyklus každodenních fotografických záznamů vyjadřujících osobní prožitky a pocity z dní strávených na zahraničním studijním pobytu. Didaktická část se věnuje přenosu deníkových prvků do hodin výtvarné výchovy žáků druhého stupně základní školy....
|
|
|
60.léta v obraze literárních autobiografií
Procházková, Lucie ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato práce se snaží přiblížit 60. léta v obraze literárních autobiografií. První část je věnována teoretickým východiskům pro zkoumání námi zvolených čtyř textů autobiografické literatury. Na základě analýzy a následné komparace deníků Ivana Diviše a Pavla Juráčka a pamětí Václava Černého a Oty Filipa práce zkoumá, jakým způsobem tito autoři vytváří obraz 60. a počátku 70. let. Zkoumány jsou narativní aspekty, tedy jakým způsobem jsou v textech konstruovány postavy, časoprostor, kompozice, vztah ke čtenáři. Stranou pozornosti nezůstanou ani otázky po smyslu psaní autobiografické literatury v námi zvolených případech. Ústředními koncepty se stávají autorské konstrukce dějin, společnosti a kultury, jejíž projektovanou (a tedy středovou) součástí autoři jsou.
|
|
| |
|
|
Knihovna Národního muzea v 1. polovině 20. století očima Josefa Volfa
Kalousková, Kristýna ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Deníky Josefa Volfa jsou zatím nezpracovaný a nevyžitý pramen, pro zkoumání života vědeckých a kulturních elit v období první československé republiky, pro odhalení způsobu fungování Knihovny Národního muzea a v neposlední řadě pro seznámení se s osobností jejího ředitele. Autor zaznamenává události všedního pracovního dne, každodenní problémy, své vztahy s kolegy a přitom pečlivě eviduje také svou publikační činnost. Práce se věnuje dvěma posledním dílům mapujícím Volfům život těsně před jeho smrtí. Z řádek se dozvídáme o významných osobnostech veřejného života i o dnes již neznámých regionálních knihovnících, archivářích nebo badatelích. Cílem je odhalení co největšího počtu těchto jmen a událostí zde zmíněných. Snahou je pak rekonstrukce chodu jedné kulturní instituce v tehdejším Československu.
|
|
|
Hajaši Fumiko a její román Ukigumo
Ticová, Lenka ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
Cílem této práce je analyzovat jedno z nejvýznamnějších děl moderní japonské spisovatelky Hajaši Fumiko a zařadit toto dílo do kontextu moderní japonské literatury a také sledovat vývoj stylu autorky v čase. Toto dílo je nutné posuzovat s přihlédnutím k jejímu životu, protože autorka do značné míry čerpala ze svých životních zkušeností.
|
|
| |
host ::
RSS.