|
|
Předpoklady realizace reprodukční schopnosti skotu z hlediska podmínek chovu
VACHOUŠKOVÁ, Jana
Cílem této diplomové práce bylo vypracovat přehled faktorů ovlivňujících reprodukci dojnic, získat data o reprodukci krav a vyhodnotit úspěšnost zabřezávání za rok 2019. Údaje pro tuto práci byly nashromážděny ve společnosti Úněšovský statek, a.s. na farmách Pernarec a Chrančovice. Pro zpracování dat byla použita zootechnická evidence, data Českomoravského svazu chovatelů a údaje o společnosti poskytlo ředitelství společnosti Úněšovský statek, a.s. Práce se zabývá především vlivem tepelného stresu na reprodukci vysokoužitkových dojnic na farmě v Pernarci s užitkovostí 11 877 kg a farmě v Chrančovicích 12 103 kg mléka. V období od 10. 6. 2019 - 14. 9. 2019 byl v produkčních stájích jednotlivých farem instalován měřič THI - Cooper, který na základě teploty a vlhkosti ve stáji vypočítává hodnotu teplotně - vlhkostní index. Na základě výpočtu je stanoveno, zda dojnice procházely za sledované období tepelným stresem. Výsledná měření byla rozdělena do skupin bez tepelného stresu, se středním a vysokým tepelným stresem. Z výsledků vyplývá, že nejvyšší míra zabřezávání byla prokázána na farmě Pernarec v období absence tepelného stresu a to 60 %. Na farmě v Chrančovicích byla naměřena nejvyšší míra zabřezávání v období středního tepelného stresu s procentem zabřezávání 58 %. Celkové měření za sledované období naznačuje, že vzhledem k používání synchronizačních programů, byla na farmách v Pernarci a Chrančovicích udržena vysoká míra zabřezávání i v období vysokého tepelného stresu.
|
|
| |
|
|
Fázová výživa dojnic v daném zemědělském podniku
VACEK, Tomáš
V práci byla analyzována fázová výživa dojného skotu v zemědělském podniku. Práce se dále zaměřovala na kvalitu objemných krmiv kukuřičné siláže, jetelotravní siláže a silážního bobu. Zhodnotila se technika krmení, složení krmných dávek a užitkové parametry. V práci bylo zohledněno welfare zvířat chovaných ve vybraném podniku. K provedené analýze byl použit krmivářský program. Ukazatele nutriční hodnoty i hodnoty fermentačních charakteristik, včetně mikrobiologické zkoušky u sledovaných silážovaných krmiv (kukuřičné siláže, jetelotravní siláže, siláže bobu) odpovídají velmi dobrému standardu. U kukuřičné siláže a jetelotravní siláže byly hodnoty NDV, ADV a NEL vyhodnoceny mírně pod průměrem hodnot celorepublikových. Při hodnocení úrovně výživy na základě optimalizace krmných dávek můžeme konstatovat, že rozdíly ve sledovaných ukazatelích výživné hodnoty jsou v tolerančních limitech doporučených hodnot. Úroveň výživy odpovídá dosahované užitkovosti. Obsah tuku a škrobu v krmné dávce jsou v souladu s doporučenými hodnotami v literatuře.
|
|
|
Faktory ovlivňující reprodukční ukazatele dojnic ve vybraném chovu
ZERZÁNKOVÁ, Veronika
V diplomové práci byl zpracován literární přehled o reprodukčních vlastnostech holštýnského skotu a vlivech ovlivňujících reprodukční ukazatele skotu. Jedním z cílů bylo u vybrané skupiny dojnic ze sledovaného stáda skotu vyhodnotit vliv vybraných faktorů na reprodukční ukazatele. Data byla zpracována a vytříděna podle úrovně užitkovosti za laktaci, úrovně denního nádoje, pořadí laktace a věku při prvním otelení. Dále byla zpracována data v rámci použitých býků. Dalším cílem diplomové práce bylo získání dat v rámci vyřazených krav. U vyřazených krav byl zjištěn věk, pořadí laktace, příčina vyřazení a celoživotní užitkovost. Data pro zpracování diplomové práce byla získána ze sestav kontroly užitkovosti a databáze plemenic ve vybraném podniku s chovem holštýnského skotu. Byly hodnoceny dojnice, které zabřezly během roku 2017 a 2018. Za rok 2017 bylo hodnoceno 190 dojnic a za rok 2018 bylo hodnoceno 229 dojnic. Celkově tedy bylo hodnoceno 419 krav. U těchto dojnic byla ze zootechnické evidence získána data o inseminačním indexu, inseminačním intervalu, březosti po 1. inseminaci, servis periodě a mezidobí. Do hodnocení vyřazených dojnic bylo zařazeno 339 dojnic, které byly vyřazené v roce 2017 a v roce 2018. Při hodnocení použitých býků byla uvedena data o počtu použitých býků a dále popis systému výběru býku pro inseminaci. Při hodnocení úrovně mléčné užitkovosti za laktaci na reprodukční ukazatele byl prokázán statisticky významný (p0,05) vztah mezi úrovní užitkovosti a délkou servis periody a dále byl prokázán vliv na hodnotu inseminačního indexu. Průkazně (p0,05) nejnižší hodnoty servis periody a inseminačního indexu byly detekovány u dojnic s užitkovostí do 6 999 kg. Naproti tomu, nejvyšší hodnoty servis periody a inseminačního indexu byly zaznamenány u dojnic s užitkovostí nad 9 000 kg (p0,05). Dále byl hodnocen vliv úrovně denního nádoje na reprodukční ukazatele. Z výsledků vyplývá, že s rostoucím denním nádojem roste i hodnota servis periody. Průkazně (p0,05) nejnižší hodnoty servis periody měly plemenice, které dosahovaly denního nádoje do 24,99 kg, a naopak nejvyšší hodnoty servis periody dosahovaly dojnice, které měly průměrný denní nádoj nad 30 kg. Při hodnocení pořadí laktace na reprodukční ukazatele nebyl prokázán žádný statisticky významný vliv (p0,05). Dále při hodnocení věku při 1. otelení nebyl detekován žádný statisticky významný rozdíl mezi jednotlivými skupinami dojnic (p0,05). Posledním z ukazatelů reprodukce bylo hodnoceno zabřezávání po 1. inseminaci. Pro jednotlivé skupiny rozdělené podle úrovně užitkovosti, úrovně denního nádoje, pořadí laktace a věku při prvním otelení byl vypočítán procentuální podíl krav, které zabřezly po 1. inseminaci. Průměrně tato hodnota dosahovala 36,28 %.
|
|
|
Analýza fázové výživy dojnic v daném zemědělském podniku
VONA, Barbora
Diplomová práce se zabývá analýzou fázové výživy u stáda holštýnského skotu v konkrétních provozních podmínkách a jejím vztahem k mléčné užitkovosti a zdravotnímu stavu dojnic. Ve sledovaném podniku byly optimalizovány krmné dávky suchostojných krav a dojnic v laktaci porovnáním protokolů o laboratorním rozboru směsných krmných dávek s normou NRC, kterou daný podnik využívá pro sestavování krmných dávek. V diplomové práci byl posuzován vliv krmné dávky na dojivost a obsah mléčných složek a také vliv na výskyt metabolických poruch. Cílem diplomové práce bylo analyzovat fázovou výživu dojnic ve sledovaném podniku ve vztahu k mléčné užitkovosti a zdraví, vyhodnotit kvalitu krmných dávek, některých krmiv a techniku krmení. Bylo zjištěno, že ve sledovaném chovu neodpovídají některé parametry směsných krmných dávek používané normě, což mohlo vést ke sníženým hodnotám produkce a reprodukce a zhoršení zdravotního stavu dojnic. Dále bylo zjištěno, že ve sledovaném chovu dochází k velmi častému výskytu metabolických poruch a výkyvům v mléčné užitkovosti.
|
|
|
Vyhodnocení ukazatelů užitkovosti a dlouhověkosti ve vybraném stádě holštýnského skotu
BUNKOVÁ, Olga
Chov skotu je jedním z nejvýznamnějších odvětví živočišné výroby jak v České republice, tak ve světě. Skot je eminentním světovým producentem mléka pro lidskou výživu. Mléko skotu je v lidské výživě nenahraditelným zdrojem mléčných bílkovin, vyznačuje se vysokou stravitelností a vysokou biologickou hodnotou. Mléko a výrobky z něj představují podstatnou součást potravy člověka již několik tisíc let. Předním světovým plemenem s výhradně mléčnou užitkovostí je holštýnský skot. Holštýnský skot je černobíle strakaté plemeno s vysokou mléčnou užitkovostí a výhodou ve vysoké přizpůsobivosti k různým klimatickým podmínkám. Z mnoha analýz vyplývá že tento skot je schopný se přizpůsobit velmi odlišným životním podmínkám, a přesto nepřichází o svou vysokou užitkovost. V současné době se v chovu holštýnského skotu klade důraz na neustálé navyšování produkce, zkracování mezidobí a ranost při 1. otelení. S tím se ovšem nese další faktor, kterým je dlouhověkost. Dlouhověkost, přesněji dlouhovýkonnost dojnic se v poslední době stává díky tlaku na neustálé snižování nákladů rozhodující vlastností. Prioritou je udržení konkurenceschopnosti a ekonomické efektivnosti chovu skotu. Diplomová práce byla zaměřena na vypracování literární rešerše zabývající se především faktory ovlivňující produkci, reprodukci a dlouhověkost holštýnských dojnic. Součástí práce bylo sledování a vyhodnocení úrovně vybraného stáda holštýnských krav ze dvou farem. Získané informace o úrovni reprodukce, výši produkce a dlouhověkosti byly navzájem porovnány za pomoci vybraných statistických metod.
|
|
|
Porovnání pohybové aktivity dojnic českého strakatého a holštýnského plemene.
ZACH, Ondřej
Tato diplomová práce byla zaměřena na porovnání pohybové aktivity dojnic českého strakatého a holštýnského plemene. V šesti zemědělských podnicích byla vybrána tři stáda českého strakatého plemene a tři stáda holštýnského plemene. Za pomoci pedometrů proběhlo sledování pohybové aktivity dojnic v časovém úseku jednoho roku. Získaná data byla následně zpracována a poté došlo k porovnání vlivu plemene dojnic na jejich pohybovou aktivitu. Dále bylo přihlédnuto k možnému vlivu ročního období na pohybovou aktivitu a vlivu pohybové aktivity na užitkovost. Měřením nebyl prokázán rozdíl v pohybové aktivitě mezi sledovanými plemeny.
|
|
|
Analýza mléčné užitkovosti stáda skotu v ZD Rodvínov
TLACHNOVÁ, Nikola
Analýza vybraných ukazatelů mléčné užitkovosti a reprodukce byla prováděna v Zemědělském družstvu Rodvínov u 198 dojnic chovaných ve stejných podmínkách a spadajících do období kontrolních let 2012/2013, 2013/2014 a 2014/2015. Kritériem pro výběr dojnic byla normální dokončená druhá a vyšší laktace. Dojnice českého strakatého skotu, jejich kříženky a kříženky holštýnského skotu byly rozděleny dle plemenného původu do 7 skupin (C50, C51-74, C75-87, C88-100, H51-74, R51-74, R45-49CM) a dle pořadí laktace. Byl hodnocen vliv plemenného původu a pořadí laktace na produkci mléka, mléčných složek, rovnoměrnosti produkce mléka, délku SP, inseminačního intervalu, věku 1. otelení a mezidobí. Mezi plemennými skupinami byl zjištěn statisticky vysoce významným rozdíl ( = 0,001; p < 0,001) v produkci mléka, obsahu mléčných složek a produkci mléčných složek. Nebyly zaznamenány významné rozdíly ve vybraných reprodukčních ukazatelích. Ze statistického vyhodnocení lze konstatovat, že mezi sledovanými plemennými skupinami jsou v produkci mléka, tuku a bílkovin nejvýhodnější skupiny dojnic s polovičním a nadpolovičním zastoupením krve holštýnského skotu. Nejnižší produkci vykazovaly dojnice plemenné skupiny C88-100. Dojnice plemenných skupin s hlavním podílem českého strakatého skotu a dojnice skupiny R45-49CM měly vyšší obsah mléčných složek než dojnice s nadpolovičním zastoupením holštýnského skotu. Na 1. laktaci byla zjištěna významně nižší produkce mléka, 2. laktace je maximální. Produkce tuku a bílkovin v závislosti na pořadí laktace byla významně rozdílná mezi 1. a 2.-4. laktací, během nichž docházelo k zvyšování produkce. Statisticky významný rozdíl v tučnosti mléka sledovaného souboru byl zaznamenán mezi 1. a 2. laktací, kde došlo k výraznému snížení. Obsah bílkovin se významně snižoval až do 3. laktace.
|
|
|
Porovnání mléčné užitkovosti genotypů českého strakatého a holštýnského skotu chovaných ve stejných podmínkách
NOVÁKOVÁ, Hana
Základním předpokladem ekonomické prosperity zemědělského podniku, který se zabývá chovem dojnic, je maximální produkce mléka a potažmo mléčných složek při vynaložení minimálních nákladů. K tomu je zapotřebí chovat dojnice, které mají potenciál dosáhnout v chovatelských podmínkách konkrétního zemědělského podniku co nejvyšší mléčné užitkovosti. Cílem práce bylo zhodnocení vlivu genotypu, pořadí laktace a věku dojnice při prvním otelení na parametry mléčné užitkovosti. Sledování bylo prováděno ve společnosti CIZ-AGRO a.s., Cizkrajov. Pro analýzu byla použita data dojnic z kontroly užitkovosti, které byly zapojeny do kontroly užitkovosti v období od října 2012 do února 2015 a v tomto období ukončily alespoň jednu laktaci v rozmezí 240 305 dnů. Těmto vstupním parametrům odpovídalo celkem 495 dojnic, které ukončily dohromady 997 laktací. Soubor těchto laktací byl následně tříděn podle genotypu a pořadí laktace a poté podle genotypu a věku dojnic při prvním otelení. U takto vytříděných skupin byla zjišťována průměrná produkce mléka, mléčného tuku a mléčných bílkovin za laktaci a procentuální obsah tuku a bílkovin v mléce. Získané výsledky byly podrobeny statistické analýze. Nejvyšší průměrné produkce mléka za laktaci (9 283 litrů) dosáhly dojnice genotypu H100, které se poprvé otelily ve věku nad 27 měsíců, nejnižší produkci mléka (6 239,2 litrů mléka) zaznamenaly prvotelky C100. U souboru laktací tříděného podle pořadí laktace nebyly rozdíly statisticky významné (P>0,05), mezi skupinami laktací, které byly tříděné podle věku dojnice při prvním otelení, byly zjištěny statisticky méně významné rozdíly (P<0,05). Při vyhodnocování procentuálního obsahu mléčných složek i celkové produkce mléčných složek za laktaci u souboru laktací vytříděných podle genotypu a pořadí laktace nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými skupinami (P>0,05). V souboru laktací tříděných podle genotypu a věku dojnic při prvním otelení byly zjištěny statisticky méně významné rozdíly (P<0,05) mezi skupinami při vyhodnocování celkové produkce mléčného tuku a mléčných bílkovin za laktaci. Při sledování procentuálního obsahu tuku v mléce v závislosti na genotypu a věku dojnice při prvním otelení byly zaznamenány mezi skupinami statisticky středně významné rozdíly (P<0,01).
|
|
|
Etologické projevy dojnic ve vztahu k systému řízení krmného režimu
KABELÁČ, Josef
Hlavním cílem diplomové práce bylo získání základních údajů, díky nimž bylo následně možné formulovat poznatky o chování dojnic ve vztahu k systému řízení krmného režimu. Praktická část byla založena na kvantitativním výzkumu, kdy základem celé empirické části bylo výzkumné šetření založené na pozorování prováděném v zemědělském podniku v Záluží u Sušice na farmě Agrochlum. Následně toto pozorování mělo umožnit vyhodnocení vlivu četnosti zakládání a přihrnování krmiva na etologické projevy dojnic. Sledování bylo zaměřeno zejména na aktivity dojnic spojené s příjmem krmiva, pitím, ležením a dojením. Vlastní výzkum byl uskutečněn ve třech pozorovacích obdobích, přičemž se jednalo vždy o nepřetržité 24 hodinové sledování. Výsledky výzkumu jsou vyhodnocení průměrného počtu dojení za den a průměrné denní dojivosti, doba přípravy k dojení, doba dojení, celková doba v boxu, doba mezi jednotlivými dojeními, celková aktivita dojnic 30 minut po dojení a vyhodnocení zdravotního stavu mléčné žlázy, to vše v souvislosti s krmným režimem. Zjištěné ukazatele byly následně zpracovány do tabulek a grafů MS Excel a zároveň také statisticky vyhodnoceny. Základní metodou předkládaného výzkumu bylo pozorování dojnic v daném období předem určenými osobami, zaznamenávání do etologického deníku, dále analýza získaných dat a porovnání výsledků s ostatními pracemi. Zadání práce vychází z projektu NAZV QJ1210144 a NAZV QJ1530058.
|
host ::
RSS.