|
|
Kultura jako veřejná služba a právní formy pro její poskytování
Plicková, Helena ; Deverová, Lenka (vedoucí práce) ; Frištenská, Hana (oponent)
v českém jazyce: Kultura je nedílnou součástí občanské společnosti. Její pozitivní vliv na člověka ovlivňuje celou společnost. Prostřednictvím kultury se vytváří společenské vazby. Kultura je proto vnímána jako veřejná služba, které je třeba vytvářet vhodné prostředí, aby se neustále vyvíjela. Nástrojů, kterými je možné tohoto cíle dosáhnout, je několik. Patří mezi ně legislativní prostředí, kulturní politika státu, krajů a měst, veřejná i soukromá finanční podpora a motivace občanů aktivně participovat. Na příkladu divadel v Praze se pokusím tyto nástroje popsat a zjistit, jaká právní forma z hlediska legislativní úpravy a praktického fungování je pro kulturní subjekty nejvhodnjěší.
|
|
|
Tisk a kulturní politika pardubického okresu v období normalizace
Trestrová, Veronika ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Tato diplomová práce podává ucelený obraz o tiskových orgánech Komunistické strany Československa v pardubickém okrese v období tzv. normalizace. V první kapitole jsou popsány historické souvislosti této doby, především změny v politice po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ v dubnu 1969. S touto změnou souvisí i další téma: rozsáhlé čistky v KSČ, které proběhly v roce 1970. Druhá kapitola je zaměřena na změny v médiích na počátku normalizace, zejména na zrušení některých periodik a obnovení cenzury, a na změny v kulturní oblasti, zejména zesílení orientace na Sovětský svaz, vznik nových uměleckých svazů a různých právních nařízení s cílem zesílit ideologický dohled nad touto sférou. Třetí a čtvrtá kapitola jsou již věnovány východočeskému tisku: deníku Pochodeň, vydávanému v Hradci Králové, a pardubickým okresním novinám Zář. Je zde stručně popsána historie těchto novin, jejich působení během Pražského jara a jejich následný vývoj za normalizace. Pozornost je pak upřena především na jejich kulturní rubriky, a to na jejich rozsah, obsah a autory článků. Analýza článků z kulturních rubrik nabízí pohled na kulturní politiku v tisku této dvacetileté vývojové etapy komunismu v Československu. Čtvrtá kapitola je zaměřena především na obraz kultury pardubického okresu v tisku a na vývoj kulturní politiky...
|
|
|
Obraz umělce v českých hraných filmech poúnorových let
Šlingerová, Alena ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Když došlo roku 1948 v Československu ke komunistickému převratu, získala absolutní moc také komunistická kulturní politika. Provedla v kultuře zásahy organizační, regulativní i esteticko-normativní. Tyto změny znamenaly zásadní přehodnocení statusu umělce ve společnosti. Umělci z řad inteligence se měli přizpůsobit potřebám nového zřízení. Jejich tvorba podléhala zakázkám a dohledu shora. Protežováni byli umělci vycházející z dělnické třídy a lidová tvořivost. Za vzor sloužilo umění SSSR a vybraní velikáni z dějin naší kultury. Kinematografie, na niž byl kladen především požadavek aktuálnosti, se na novém obrazu umělce také podílela. Dělo se tak především na poli životopisných snímků o našich klasicích a filmů exponujících folklór a kulturní život pracujícího lidu. Ve filmech Písnička za groš a Nezlob, Kristino se stalo ústředním tématem začlenění umělce do nové společnosti. Jako epizodní postavy se objevily též zcela negativní typy umělců, této nové společnosti nepřátelských. Toto spektrum odpovídá obecné typologii lidí, která byla používána v umění, publicistice a veřejném projevu vůbec - rozdělení na uvědomělé, kolísající a zcela nepřizpůsobivé, určené k vytěsnění. Pokud se vyskytuje postava umělce, kterou nelze jednoznačně přiřadit do žádné ze tří kategorií, je to v ojedinělých filmech, které...
|
|
| |
host ::
RSS.