|
|
Trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 238 trestního zákoníku - aktuální témata
Novák, František ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématikou, která souvisí s drogovou problematikou. Tento problém je dosti obsahově široký, lze jej pojmout z více hledisek. Autor si vybral určitou část, a to sice trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 trestního zákoníku, v kontextu aktuální situace. Téma drogové problematiky bylo zpracováno v mnoha diplomových pracích, avšak je nutné upozornit, že neustále dochází k objevování nových poznatků a ke změně trendů na drogové scéně. Práce se skládá ze sedmi samostatných kapitol. První kapitola uvádí čtenáře do problematiky, která souvisí s drogami a zároveň vymezuje základní pojmy, které se týkají drog a drogové kriminality. Tato kapitola je důležitá pro pochopení následujících kapitol. Druhá část úvodní kapitoly popisuje rozdělení drog a ke každé skupině jsou uvedeny základní informace. Druhá kapitola obsahuje historický průřez právní úpravou související s drogami od dob Rakouska -Uherska až po současnost. Autor se zabýval vnitrostátní právní úpravou a důraz kladl na dřívější úpravu skutkové podstaty nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 zákona č. 40/2009 Sb.. Rozbor aktuální situace v České republice a v Evropě je popsán ve třetí kapitole. Autor se...
|
|
|
Pojistný podvod
Vrtálek, Jan ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
mé diplomové práce v českém jazyce Pojistný podvod Tématem mé diplomové práce je pojistný podvod. Pojistný podvod je bez pochyby stejně starý jako samo pojišťovnictví a vždycky byl považován za součást podnikatelského rizika. Vzhledem ke zvyšujícímu objemu finanční ztráty pojišťoven v posledních dvaceti letech, se začalo měnit i jejich nazírání na tento problém. A pojišťovny začali podnikat kroky, jak pojistný podvod eliminovat. V České republice, se tato situace promítla do přijetí novely trestního zákona v roce 1997, jejíž součástí bylo i zavedení nové skutkové podstaty pojistného podvodu ve smyslu § 250a tr.zák. Situace se tímto výrazně změnila. Orgány činné v trestním řízení I pojišťovny samotné, začali brát problém vážněji. V první části diplomové práce se snažím přiblížit celkovou strukturu práce a blížeji osvětlit pohnutky, které mě k jejímu zpracování vedly. V druhé části popisuji vývoj, kterým prošel trestný čin pojistného podvodu od roku 1997, kdy byl poprvé zaveden do trestního zákona, až do současnosti, kdy nový trestní zákoník obměnil znění této skutkové podstaty. V částech tři, čtyři, pět a šest podrobněji popisuji a rozebírám jednotlivé znaky skutkové podstaty trestného činu pojistný podvod. K lepšímu pochopení pojmů objektu, objektivní stránky, subjektu a subjektivní stránky...
|
|
|
Trestný čin podvodu, pojistného, úvěrového a dotačního podvodu podle § 209 až 212 trestního zákoníku
Votava, Petr ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
VIII. Abstrakt Trestný čin podvodu, pojistného, úvěrového a dotačního podvodu podle § 209 až 211 trestního zakoníku Trestní zákoník, zákon č. 40/2009 Sb., obsahuje trestný čin podvodu (§ 209) a zvláštní případy pojistného (§ 210 TZ), úvěrového (§ 211TZ) a dotačního podvodu (§ 212) - tedy celkem čtyři samostatné trestné činy zabývající se podvodnou delikvencí. Autor se v diplomové práci zabývá charakteristikou podvodových skutkových podstat. Trestný čin Podvodu dle § 209 TZ je poruchovým trestným činem, zatímco jeho zvláštní formy vykazují znaky předčasně dokonaného trestného činu (přípravy). Trestní odpovědnost pachatele za zvláštní podvody je tedy širší, než trestní odpovědnost za podvod obecný. Součástí diplomové práce je i rozbor judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu České republiky. Analýzou sledované judikatury Nejvyššího soudu autor dochází k závěru, že trestní odpovědnost osoby, která podá pod smyšlenou záminkou žalobní návrh na zaplacení fingovaného dluhu, je pokusem trestného činu podvodu. Rozdíl mezi zvláštním druhem podvodu (pojistným, úvěrovým nebo dotačním dle § 210 až § 212 TZ) a obecným Podvodem dle § 209 TZ je patrný i v rovině dokazování. Zavinění u klasického podvodu musí zahrnovat úmysl ke způsobení škody, úmysl neoprávněně se obohatit a obsahovat i příčinnou souvislost mezi...
|
|
|
Trestný čin podvodu, pojistného, úvěrového a dotačního podvodu podle § 209 až 211 trestního zakoníku
Doseděl, Marek ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Dnes účinný trestní zákoník, č. 40/2009 Sb., obsahuje trestný čin podvodu (§ 209) a zvláštní případy pojistného (§ 210 TZ), úvěrového (§ 211TZ) a dotačního podvodu (§ 212) - tedy celkem čtyři samostatné trestné činy zabývající se podvodnou delikvencí. Nebylo tak tomu však vždy. Ještě před méně než dvaceti lety obsahovalo české platné právo pouze trestný čin tzv. obecného podvodu. Nicméně nemožnost postihnout veškerá podvodná jednání dle tzv. obecného podvodu (dnes § 209 TZ) vedla v minulosti zákonodárce k přijetí dalších tří výše zmíněných zvláštních trestných činů. Nedokonalost právní úpravy v této oblasti (zvláště v činnosti pojišťoven a bank), jak ukázaly zejména devadesátá léta minulého století, měla dalekosáhlé důsledky pro ekonomiku republiky jako celku a společnost si nese stigmata z této neblahé zkušenosti až do dnešních dnů. Nyní v době globální ekonomické recese navíc počet podvodných jednání stoupl, neboť v důsledku nízké zaměstnanosti, nedostatku zakázek, obecné zadluženosti společnosti atp. nejsou dlužníci často schopni dostát svým finančním závazkům a uchylují se k trestné činnosti. Proto je mimořádně důležité využívat preventivních nástrojů k předcházení, zamezení a případnému včasnému odhalení podvodného jednání. Pravděpodobnost provedení podvodného jednání determinuje přitažlivost...
|
|
|
Trestní odpovědnost poskytovatelů zdravotních služeb
Miřejovská, Martina ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Trestní odpovědnost poskytovatelů zdravotních služeb Abstrakt Tato diplomová práce je zaměřena na trestní odpovědnost poskytovatelů zdravotních služeb. Jejím primárním cílem je podat ucelený přehled týkající se dané problematiky, tedy kdo vůbec může být poskytovatelem, co to jsou zdravotní služby a jaké jsou případné podmínky trestní odpovědnosti. Dalším záměrem je podat přehled vybraných trestných činů, kterých se mohou poskytovatelé ve spojitosti se zdravotními službami dopustit a pak také shrnutí právní úpravy ve Spojeném Království Velké Británie a Severního Irska a ve Spolkové republice Německo. K vypracování práce byla použita především metoda deskriptivní, analytická a komparativní. Obsahově je práce členěna do šesti kapitol, které na sebe logicky navazují. První kapitola je zaměřena na výklad jednotlivých základních pojmů, které jsou pro práci stěžejní. Konkrétně se jedná o definici zdravotních služeb, zdravotnických zařízení, poskytovatele zdravotních služeb, postupu lege artis, informovaného souhlasu a trestní odpovědnosti. V druhé kapitole je rozebrána trestní odpovědnost fyzických osob, definice trestného činu a z hlediska poskytování zdravotních služeb i relevantní okolnosti vylučující protiprávnost. V rámci třetí kapitoly je upravena trestní odpovědnost právnické osoby a její případné...
|
|
|
Trestněprávní odpovědnost za postup lékaře non lege artis
Zmeková, Veronika ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Trestněprávní odpovědnost za postup lékaře non lege artis Abstrakt Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku vzniku trestněprávní odpovědnosti lékaře za postup non lege artis. Hlavním cílem předkládané práce je vymezit všechny předpoklady vzniku trestněprávní odpovědnosti lékaře, tedy nalézt odpověď na to, za jakých podmínek a v jakých situacích bude lékař trestněprávně odpovědný, a kdy naopak trestněprávně odpovědným nebude. Dalším cílem práce je přinést vymezení toho, co lze považovat za postup lege artis, co již bude posuzováno jako postup non lege artis, kdo takový postup posoudí a jaké z něj budou plynout důsledky pro posouzení trestněprávní odpovědnosti lékaře. Ke zpracování práce byla použita převážně metoda deskripce, analýzy, dedukce a částečné komparace. Práce je obsahově členěna do čtyř hlavních kapitol, které jsou dále členěny na příslušné podkapitoly. První kapitola je zaměřena na vymezení veškerých předpokladů vzniku trestní odpovědnosti lékaře a věnuje se také otázce možné trestní odpovědnosti právnické osoby, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb. V rámci kapitoly druhé jsou vymezeny jednotlivé okolnosti vylučující protiprávnost. Třetí kapitola přináší detailní vymezení postupu lege artis jak z pohledu české, tak i slovenské právní úpravy. V rámci třetí kapitoly je...
|
|
|
Trestněprávní regulace zadávání veřejných zakázek
Mikula, Tomáš ; Púry, František (oponent)
TRESTNĚPRÁVNÍ REGULACE ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK ABSTRAKT Cílem této rigorózní práce je především představení základních rysů trestné činnosti související se zadáváním veřejných zakázek, provedení rozboru trestných činů, které se zadáváním veřejných zakázek buď přímo souvisejí, nebo k jejichž spáchání může v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek dojít a v neposlední řadě také rozbor některých specifických prostředků dokazování v případě těchto trestných činů. Rigorózní práce je tematicky rozdělena celkem do pěti kapitol a případně dalších podkapitol. Předmětem první kapitoly (nazvané Obecně k zadávání veřejných zakázek) je rozbor problematiky zadávání veřejných zakázek, vymezení pojmu veřejné zakázky, nastínění přehledu základních zásad zadávání veřejných zakázek, vymezení pojmu zadavatele a dodavatele a v neposlední řadě rozbor druhů zadávacího řízení a jejich srovnání v rámci dřívějšího zákona o veřejných zakázkách a stávajícího zákona o zadávání veřejných zakázek. Předmětem druhé kapitoly (nazvané Obecně k trestněprávní regulaci zadávání veřejných zakázek) je nastínění trestněprávního východiska pro následující kapitoly; tedy představení trestných činů přímo souvisejících se zadáváním veřejných zakázek, trestných činů, k jejichž spáchání může dojít v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek a...
|
|
|
Vztah přestupků a trestných činů
Parýzková, Julie ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Vztah přestupků a trestných činů Abstrakt Tato diplomová práce analyzuje vztah dvou veřejnoprávních deliktů - přestupků jakožto deliktů správního práva a trestných činů představujících delikty práva trestního v užším smyslu. Práce je uvozena představením historického vývoje na českém území, které ilustruje původ tematizovaného dělení veřejnoprávních deliktů a jeho postupné proměny. Na závěr historické kapitoly jsou představeny modely vztahu přestupků a trestných činů, které v kontinentálních právních systémech v průběhu dějin vykrystalizovaly. Na kapitolu o historii navazuje rozbor pojmových znaků přestupků a trestných činů de lege lata, v rámci něhož je analyzována definice přestupku v porovnání s definicí trestného činu. Stěžejním tématem diplomové práce je kapitola věnovaná hranici mezi přestupky a trestnými činy, v rámci které je provedena komparace současné právní úpravy s teoretickými východisky a dále analyzována hlediska rozdělení veřejnoprávních deliktů s uvedením alternativních možností tohoto dělení. Práce se rovněž zabývá problematickou zápisu do rejstříku trestů a rozebírá i vliv práva Evropské unie při určování hranice mezi přestupky a trestnými činy. Dále se práce zabývá srovnáním správněprávní a trestněprávní odpovědnosti, a to především z hlediska společných a odlišných funkcí. Tematizován...
|
|
|
Možnosti sociální integrace pachatelů trestné činnosti zpět do společnosti
BILENČUKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce je zaměřena na téma možností integrace pachatelů trestné činnosti zpět do společnosti. V rámci práce je na základě odborné literatury a získaných informací cílem seznámit zájemce, a to v teoretické části práce, s hlavními termíny a problematikou daného tématu. V praktické části je popsán průběh sběru dat až po výsledky kvalitativního výzkumu. Hlavním cílem bakalářské práce na téma Možnosti sociální integrace pachatelů trestné činnosti zpět do společnosti je objasnit okolnosti a podmínky integrace pachatele trestné činnosti zpět do společnosti po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Ve vedlejším cíli je zjišťováno, zda potřeby propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody při jejich zpětné integraci do společnosti odpovídají možnostem, které naše společnost poskytuje.
|
|
|
Trestněprávní postih podvodných jednání
Doseděl, Marek ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Trestněprávní postih podvodného jednání Abstrakt Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, účinný ke dni sepsání této práce, penalizuje jednání naplňující znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu (§ 209 TZ) a zvláštní případy pojistného (§ 210 TZ), úvěrového (§ 211 TZ) a dotačního podvodu (§ 212 TZ). Jedná se tak celkem o čtyři samostatné trestné činy zabývající se postihem podvodné delikvence. Zákonná úprava postihující podvodnou delikvenci prošla v porevolučním období významnou proměnou, která reagovala na nové společensko-politické poměry. Byla to především nemožnost postihnout veškerá podvodná jednání dle tzv. obecného podvodu (dnes § 209 TZ), která vedla zákonodárce k přijetí dalších tří výše zmíněných zvláštních trestných činů, které postihují podvodné jednání související s poskytováním pojištění, úvěrů či dotací. Tuto reakci lze bezpochyby považovat za žádoucí, neboť jak ukázala zejména devadesátá léta minulého století, těžko postižitelná kriminalita v těchto oblastech měla dalekosáhlé důsledky pro ekonomiku republiky a důvěru společnosti v právní řád jako celek. V teorii se lze setkat se základním dělením podvodného jednání na tzv. vnější a vnitřní. Vnější podvodná jednání se vyznačují obvykle jednorázovostí pachatelova jednání a dopouští se jich zpravidla osoby, jež např. nejsou v zaměstnaneckém...
|
host ::
RSS.