|
|
Vztah učitele a asistenta pedagoga v jejich vzájemném pohledu
HEROUTOVÁ, Pavla
Tato bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání vztahu mezi učiteli a asistenty pedagoga v českých základních školách, zdůrazňující význam jejich vzájemné spolupráce a komunikace. Práce prostřednictvím rozhovorů s oběma skupinami odhaluje, jak spolupráce ovlivňuje pedagogický proces, přístup k inkluzi a adaptaci na individuální potřeby žáků. Analyzuje výzvy, kterým čelí obě role ve vzdělávacím systému, a nabízí náhled na to, jak efektivní vzájemná spolupráce může podporovat inkluzivní vzdělávací prostředí a pozitivně ovlivnit vývoj a vzdělání žáků.
|
|
| |
|
|
Možnosti začlenění osob s Downovým syndromem do společnosti
BÍLEK, Jiří
Práce se zabývá možnostmi začlenění osob s Downovým syndromem do společnosti v kontextu míry dosažitelnosti jejich určitých dovedností. Přehledně shrnuje dosavadní zjištění v různých životních oblastech jak v České republice, tak i v zahraničí, a uvádí důležité poznatky z jednotlivých oblastí a míry jejich dosažitelnosti pro nezávislý život. Nastiňuje konkrétní schopnosti a dovednosti, které si mohou osoby s Downovým syndromem snadno osvojit naproti těm, u kterých je to náročnější, nebo dokonce nemožné.
|
|
|
"Tygří svět" v mateřské škole
KUBÍČKOVÁ, Šárka
Bakalářská práce představuje metodu komunikace Tygří svět a její využití v prostředí mateřských škol. Teoretická část představuje nejprve kognitivní, emoční, sociální vývoj a vývoj komunikace a kresby dítěte v předškolním věku. Dále je představen koncept komunikačních typů a metoda komunikace Tygří svět od autorů Kamily a Petra Kopsových. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jakým způsobem lze využít metodu Tygří svět v prostředí mateřské školy. Pro naplnění cíle byly vedeny rozhovory se čtyřmi lektorkami metody Tygřího světa. Lektorky představovaly metodu, její přínos i rizika, také vlastní zkušenosti s dětmi předškolního věku. Rozhovory jsou doplněny stručným záznamem autorčiných dvou výstupů v mateřské škole.
|
|
|
Komunikace sestry se sluchově znevýhodněným pacientem na covidových jednotkách
RAUŠOVÁ, Ilona
Úvod: Pro sestry je komunikace základním nástrojem v ošetřovatelském procesu. V době pandemie Covid - 19 měly sestry povinnost nosit ochranné pomůcky, aby se zabránilo šíření této nemoci. Ochranné pomůcky, zejména roušky, mají negativní dopad na komunikaci. Tlumí hlasitost mluvené řeči, zabraňují odezírání a rozpoznání výrazu tváře. Sestry se musely vyrovnat s těmito komunikačními bariérami a zároveň zachovat standardy ošetřovatelské péče. Cíle práce: Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika při komunikaci sester se sluchově znevýhodněným pacientem. Metodologie: Empirická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření. Pro sběr dat byl použit hloubkový rozhovor se sestrami, které v období pandemie Covid - 19 pracovaly na covidové jednotce. Rozhovory probíhaly v období březen až květen roku 2023. Rozhovory byly se souhlasem nahrány na mobilní telefon do aplikace Záznamník. Poté byly rozhovory přepsány do písemné formy v programu Microsoft Word. Sepsaná data byla analyzována metodou otevřeného kódování, technikou "tužka papír". Získaná data byla rozdělena do tří kategorií, které byly následně rozděleny na podkategorie. Pro větší názornost byly jednotlivé kategorie a podkategorie zpracovány do přehledných schémat a podrobně popsány. Výsledky: Výsledky práce byly rozčleněny na tři hlavní kategorie, kterými jsou sluchově znevýhodněný pacient, bariérová ošetřovatelská péče a komunikace sester se sluchově znevýhodněným pacientem. Obě kategorie jsou členěny na období před pandemií v době pandemie a po ukončení pandemie Covid - 19. Z výzkumného šetření vyplývá, že pandemie Covid - 19 změnila postoj sester k bariérové ošetřovatelské péči, sestry získaly neocenitelné zkušenosti v oblasti komunikace se sluchově znevýhodněným pacientem. Naučily se improvizovat a využívat všechny dostupné komunikační nástroje. Vzájemně si sdělovaly informace, rady a psychickou podporu. Závěr: Práce dokumentuje pohled sester na bariérovou ošetřovatelskou péči a její vliv na komunikaci se sluchově znevýhodněným pacientem. Výzkum ukázal, že sestry překonaly komunikační bariéry a dokázaly udržet standardy ošetřovatelské péče. Přizpůsobily se náročným podmínkám, naučily se používat jednoduché nástroje, které jim usnadnily komunikaci se sluchově znevýhodněným pacientem. Prohloubily vzájemnou spolupráci. Zároveň odhalila, že většina sester se s problémy vyrovnávala na základě intuice. U sester tato zkušenost vyvolala potřebu odborného vzdělávání v oblasti komunikace se sluchově znevýhodněným pacientem. Práce přináší celkový pohled na problematiku komunikace v ošetřovatelském procesu při používání ochranných pomůcek. Předkládá pomůcky, které pomáhají překonat komunikační bariéru. Výsledky mohou pomoci ostatním sestrám v praxi.
|
|
|
Zkušenosti učitelů s komunikací s rodiči
STUPKOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá způsoby, nástroji, přístupy a příležitostmi, které volí učitelky mateřských škol pro komunikaci s rodiči. Mapuje pohledy na racionální a emocionální aspekty vzájemné komunikace. Zabývá se dále oblastmi, kde zapojené učitelky cítí nižší míru jistoty. Odhaluje komunikační strategie používané v komunikaci s rodiči.
|
|
| |
|
|
Rodiče žáků a výtvarná výchova : význam výtvarné výchovy ve vzdělávání žáků na ZŠ z pohledu rodičů
Šilhavá, Marcela ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (vedoucí práce) ; Kafková, Helena (oponent)
Tato diplomová práce sleduje význam výtvarné výchovy ve vzdělávání žáků na základní škole z pohledu rodičů. Cílem diplomové práce je popsat názory, postoje a představy rodičů o výtvarné výchově na dvou vybraných školách, problematiku komunikace výtvarného pedagoga s rodiči a realizovat vzdělávací projekt zaměřený na kooperaci školy s rodiči. Teoretická část je rozdělena na tři důležité oblasti týkající se tématu práce. První kapitola se podrobně věnuje předmětu výtvarná výchova a jejímu postavení v rámcovém vzdělávacím programu. Charakterizuje její specifika a na základě uskutečněných výzkumů popsaných v odborné literatuře popisuje aktuální problematiku postavení výtvarné výchovy mezi ostatními předměty a názory veřejnosti na tento vyučovací předmět. Také se zabývá časem distanční výuky, kdy procházela výtvarná výchova nelehkým obdobím a byla dosti opomíjena. Další část je věnována problematice současné rodiny a cílem je poukázat na specifika jednotlivých rodin, která se promítají jak do života žáka, tak do vzájemné komunikace se školou. Dobrá komunikace školy s rodiči, která se podílí na utváření příznivého klimatu školy, je třetí kapitolou teoretické části. Praktická část popisuje výsledky výzkumu prováděného na dvou zvolených školách, který probíhal formou dotazníkového šetření a osobních...
|
|
|
Návrh změny organizační struktury malého podniku
Koukalová, Veronika ; Gábriš, Michal (oponent) ; Konečná, Zdeňka (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá organizační strukturou vybraného podniku. Navržena je tak, aby účinně reflektovala jeho současné potřeby. Návrh změn je realizován na základě analýzy stávajícího stavu zkoumané podnikové oblasti, přičemž klíčovými zdroji analýzy byly sekundární zdroje ve formě interních materiálů a data získaná pozorováním a rozhovory s vedením podniku. Hlavním výstupem této práce je návrh nové organizační struktury, která je žádoucí pro zabezpečení bezproblémového chodu podniku, a to zejména účinnější kooperaci mezi členy vedení spočívající především ve vymezení kompetencí a vzájemné komunikaci.
|
|
| |
host ::
RSS.