|
|
Prevence kolorektálního karcinomu očima laické veřejnosti v Plzeňském kraji
KOTÁBOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zabývá problematikou informovanosti veřejnosti o onemocnění kolorektálního karcinomu a jeho prevenci. Cílem práce bylo zmapovat znalosti laické veřejnosti o prevenci kolorektálního karcinomu v Plzeňském kraji. Teoretická část práce se zabývá anatomií a fyziologií tlustého střeva a samotným onemocněním. Je zaměřena na projevy nádorového onemocnění, dále pak vyšetřovací metody a možnosti léčby. Velký důraz je kladen na projekty prevence, protože prevence u kolorektálního karcinomu je zcela zásadní. Výzkumná část byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru. Informanti byli vybráni náhodně metodou sněhové koule (tzv. Snowball Sampling). Rozhovory byly provedeny na základě předem připravených otázek. Výzkumný soubor tvořilo celkem dvacet informantů z Plzeňského kraje. Rozhovory byly nahrávány a následně písemně zpracovány metodou tužka-papír. Ze získaných informací vyplynulo, že většina informantů zná příčiny, projevy a rizikové faktory, které souvisí se vznikem kolorektálního karcinomu. Nicméně i přesto naši informanti podceňují hlavně primární prevenci. Odpovědi ukazují, že by informanti byli ochotni změnit svůj životní styl až tehdy, když by onemocněl někdo z jejich blízkých. U informantů nad 50 let se ukazuje, že mají dodatečné informace o prevenci kolorektálního karcinomu. Při rozhodování o zapojení do screeningového vyšetření a podstoupení testu na okultní krvácení hraje významnou roli pohlaví informantů. Ženy dle výzkumu přijímají preventivní opatření více než muži. Všichni informanti přikládají prevenci velmi podstatný význam. Výzkum prokázal potřebu informovat a motivovat pacienty k primární a sekundární prevenci. Výstupem této práce je zpracování návrhu karty, která by mohla být využita v rámci krátké intervence o prevenci kolorektálního karcinomu.
|
|
|
Histologické vyšetření tlustého střeva
FEJKOVÁ, Karolína
Předmětem této bakalářské práce je histologické vyšetření tlustého střeva se zaměřením na laboratorní diagnostiku kolorektálního karcinomu. Kolorektální karcinom je nejen v České Republice, ale i v celém světě aktuálním tématem a to především díky své neustále narůstající incidenci. Laboratorní diagnostika tohoto onemocnění má nejen diagnostický význam, ale díky určení typu a invazivního stádia nádoru má i dopad na následný terapeutický postup u pacienta. Imunohistochemické vyšetření tlustého střeva pak napomáhá k diagnostice Lynchova syndromu, který je dědičným onemocněním s vysokým rizikem vzniku kolorektálního karcinomu. Z počátku se bakalářská práce zabývá zpracováním odborné rešerše na dané téma, které má nejen seznámit s danou problematikou související s kolorektálním karcinomem, ale má také z počátku uvést do anatomie, histologie a patologie tlustého střeva. Ke konci teoretické části lze najít i obecné seznámení s odběrem tkáně tlustého střeva a jeho zpracováním v histologické laboratoři. Tyto znalosti o histologickém zpracování tkáně tlustého střeva byly následně aplikovány a detailněji popsány v metodice bakalářské práce. V této části se lze dozvědět o postupu rutinních barvících metod jako je hematoxylin - eosin a barvení alciánovou modří. Dále je uvedena i manuálně prováděná imunohistochemická metoda a s ní související reagencie, jako například využité protilátky. Ve výsledcích lze pak nalézt statisticky zpracovaný soubor pacientů s kolorektálním karcinomem v Nemocnici Jihlava p. o. za rok 2018 - 2019. Pomocí těchto dat byl ověřen všeobecně udávaný fakt, že v počtu případů kolorektálního karcinomu převažují muži a také, že nejvíce je zasažena věková skupina od 60. do 70. Let. Dále se pak podařilo ověřit, že defekt v MMR proteinech, který souvisí s Lynchovým syndromem nebyl prokázán ani u poloviny vyšetřovaných pacientů.
|
|
|
Vliv nádorového mikroprostředí, buněčné a humorální imunity na patogenezi nádorových onemocnění.
Špaček, Jan ; Závadová, Eva (vedoucí práce) ; Petráková, Katarína (oponent) ; Kopečková, Kateřina (oponent)
Onkologická onemocnění jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Na předních příčkách příčiny úmrtí stojí karcinom prsu a kolorektální karcinom. Jednou ze základních oblastí současného klinického výzkumu v onkologii, který má za cíl optimalizovat rozhodování o dalším terapeutickém postupu u konkrétního nemocného, je studium prognostických biomarkerů. Imunitní reakce a procesy v nádorovém mikroprostředí podle posledních poznatků do značné míry ovlivňují biologickou povahu nádoru ve smyslu jeho agresivity a schopnosti metastazovat v organismu hostitele. Existují určité nádory, které mají schopnost indukovat silnou imunitní reakci a jiné naproti tomu nikoli. Ukazuje se, že schopnost navodit protinádorovou buněčnou reakci a atrahovat specifické subpopulace T lymfocytů přímo do nádorové tkáně je velmi úzce spojena s prognózou onkologických pacientů. Existují důkazy o vzájemném vztahu přítomnosti tumor infiltrujících lymfocytů v nádorové tkáni a délkou přežití onkologického pacienta, tedy mírou agresivity primárního tumoru. Stratifikace pacientů s onkologickým onemocněním na základě imunoprediktorů jak v séru, tak přímo v nádorovém mikroprostředí umožňuje identifikovat vhodné kandidáty pro moderní protinádorovou imunoterapii, která je již v současnosti standardní terapeutickou modalitou....
|
|
|
Epidemiologie sporadické formy kolorektálního karcinomu z hlediska prevence a možnosti časné diagnostiky.
Schneiderová, Michaela ; Bencko, Vladimír (vedoucí práce) ; Krška, Zdeněk (oponent) ; Hudečková, Henrieta (oponent)
Díky pokrokům v diagnostice, chirurgii a onkologii se pohled na nádorové onemocnění tlustého střeva výrazně změnil. Je nesporné, že se jedná o celkové onemocnění, ke kterému je nutno přistupovat multidisciplinárně, což umožňuje dlouhodobé přežívání pacientů při zachování přijatelné kvality života. Z perspektivy řady desetiletí, byl velmi znepokojivý strmý nárůst incidence tohoto nádorového onemocnění. Dílem je to daň za prodloužení střední délky života, neboť jedním z neovlivnitelných rizikových faktorů je věk. Se znalostí způsobu života a dietních zvyklostí našich předků nelze popřít fakt, že k rizikovým faktorům, které se podílejí na nárůstu incidence tohoto onemocnění, patří významná změna životního stylu a dietních návyků - snížení fyzické aktivity, obezita, stres, nevhodná tepelná úprava hromadně vyráběných potravin, konzumace nadměrného množství červeného masa, omezení příjmu syrové zeleniny a ovoce, nadměrná spotřeba chemických látek v podobě léků, kosmetiky, nadměrná konzumace alkoholu, zejména piva, nikotinismus, přítomnost cizorodých látek v životním prostředí atd. Vše uvedené vyústilo v průběhu času v rozvoj mnoha tzv. civilizačních chorob, mezi které lze zařadit i kolorektální karcinom (CRC). Přestože jsme dnes schopni v rámci screeningových programů zachytit prekancerózy (polypy) a...
|
|
|
Genetic variability in sporadic colorectal cancer: Searching for novel risk, prognostic and predictive biomarkers.
Jirásková, Kateřina ; Vodička, Pavel (vedoucí práce) ; Machoň, Ondřej (oponent) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
SOUHRN Rakovina tlustého střeva a konečníku (kolorektální karcinom, KRK) představuje celosvětově závažný zdravotní problém. I přes pokroky v diagnostice a v léčebných metodách zůstává prognóza onemocnění špatná. Pro zlepšení celkové míry přežívání je důležité umět rozpoznat jedince s vyšším rizikem vzniku KRK a odhalit onemocnění v rané potenciálně léčitelné fázi. Současně identifikace pacientů, kteří budou reagovat negativně na konkrétní léčbu, by přispěla ke snížení nadbytečné chemoterapie a k minimalizaci toxicity související s léčbou. Cílem této práce bylo hledání nových diagnostických, prognostických a prediktivních DNA-biomarkerů pro sporadickou formu KRK. Každý člověk je geneticky jedinečný a nalezení těchto biomarkerů by lékařům usnadnilo diagnózu a výběr optimální terapie pro každého pacienta s KRK na základě jejich molekulárního profilu. Pro dosažení tohoto cíle jsme zkoumali několik kandidátních genů u zdravých jedinců i u nově diagnostikovaných pacientů se sporadickou formou KRK. Výsledky této PhD práce byly shrnuty v sedmi impaktovaných publikacích. Hlavními závěry jsou: 1) Genetické varianty v cílových oblastech pro vazbu microRNA (miRSNPs) v genech opravy dvouřetězcových zlomů, genech důležitých pro etiologii KRK a mucinových genech souvisí buď s rizikem KRK nebo s odpovědí na léčbu, 2)...
|
|
|
Vliv screeningových programů karcinomu kolorekta na smrtnost a incidenci tohoto onemocnění v České republice modelovaný pomocí APC přístupu
Čady, Ondřej ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Práce nejprve uvede do problematiky kolorektálního karcinomu - jeho epidemiologie a screeningových možností. Poté se věnuje její hlavní náplni, čímž je prokázání vlivu národních screeningových programů karcinomu kolorekta na následně pozorovatelné hodnoty smrtnosti a incidence tohoto onemocnění. Jakožto vhodný nástroj byla k tomuto účelu zvolena skupina tzv. APC modelů, jejichž aplikací na data Národního onkologického registru ČR za období let 1980-2009 se práce snaží dokázat předpokládaný redukční efekt celoplošného screeningového programu na zmíněné ukazatele. S využitím modelu AP, sestaveného na základě dat za období předcházející screeningu, byly predikovány hodnoty smrtnosti a incidence i za období následující, v nichž screening již probíhal. Prostým porovnáním těchto odhadů a pozorovaných hodnot bylo zjištěno, že skutečná smrtnost i incidence je u obou pohlaví znatelně nižší, nežli odhaduje model nepředpokládající screeeningový zásah. Existenci takovéhoto rozdílu lze interpretovat jako potvrzení pozitivního vlivu screeningu kolorektálního karcinomu.
|
|
|
Diagnostický a prognostický význam miR-122 a miR-142 u kolorektálního karcinomu
Kalkušová, Kateřina ; Červená, Klára (vedoucí práce) ; Král, Jan (oponent)
Kolorektální karcinom neboli rakovina tlustého střeva a konečníku patří mezi nejčetnější nádorová onemocnění a je jednou z nejčastějších příčin úmrtí spojených s nádory. Často je diagnostikován až v pokročilém stádiu, které je spojeno s horší prognózou. Z tohoto důvodu se usiluje o nalezení nových biomarkerů, které by umožnily časnější diagnostiku nádoru. Tyto biomarkery by mohly pomoci také s předpovědí prognózy onemocnění a odpovědi pacientů na vybranou léčbu. Jako slibní kandidáti se jeví krátké nekódující RNA, tzv. mikroRNA, které se podílejí na mnoha buněčných procesech prostřednictvím procesu RNA interference. Cílem této práce je shrnutí poznatků o možnosti využití miR-122 a miR-142 jako diagnostických a prognostických biomarkerů kolorektálního karcinomu. Klíčová slova:mikroRNA, biomarkery, kolorektální karcinom, diagnostika, prognóza
|
|
|
Povrchové buněčné markery u nádorů kolorekta
Červená, Klára ; Španielová, Hana (vedoucí práce) ; Plocek, Vítězslav (oponent)
Kolorektální karcinom neboli rakovina tlustého střeva je nejčastější nádorové onemocnění v České republice. Retrospektivní analýzy pacientů s kolorektálním karcinomem vedly a stále vedou k objevu nových biomarkerů, které mohou mít význam v léčbě, predikci či prognóze karcinomu. Cílem této bakalářské práce bylo popsat dosud objevené povrchové proteiny (biomarkery) u nádorů kolorekta, které korelují s progresí nádorů, metastatickým potenciálem, prognózou pro pacienta a možnosti jejich využití jako cílových molekul na nádorových buňkách pro teranostické účely. Klíčová slova: nádory kolorekta, biomarkery, cílení, teranostika, predikce, prognóza
|
|
|
Histologické metody používané v diagnostice kolorektálního karcinomu.
Kowaliková, Šárka ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Josková, Věra (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na nádorová onemocnění tlustého střeva, především na zpracování bioptického materiálu získaného odběrem při kolonoskopickém vyšetření a při kolektomii. V teoretické části je popisována obecná anatomie střeva a dále předpoklady vzniku nádoru v této lokalitě. Zaměřena je zejména na rizikové faktory, které mohou být neovlivnitelné např. dědičnost a věk, ale i ovlivnitelné, jako jsou nedostatečná fyzická aktivita, nadměrná konzumace červeného masa, nízký příjem vlákniny, kouření, konzumace alkoholu, nadváha a další. Také na možnosti prevence, která úzce souvisí s rizikovými faktory. Dále pak jsou uváděny charakteristiky odběru bioptických vzorků a následného laboratorního zpracování. V praktické části jsou popsány přesné metody používané ve zpracování tkání a v barvení histologických preparátů se zaměřením na výhody metody rychlejšího zpracování tkáně kontinuálním tkáňovým procesorem. Zabývá se i imunohistochemickým vyšetřením, které je neoddělitelnou součástí histopatologického diagnostického postupu. Cílem bakalářské práce bylo porovnat, jak mohou určité metody v histologickém zpracování urychlit a hlavně upřesnit diagnózu a s tím spojenou následnou léčbu. Klíčová slova: tlusté střevo, kolorektální karcinom, patologie, nádorové onemocnění, kolonoskopie, kolektomie,...
|
|
|
Role genu pro FTO v genetické determinaci "civilizačních" onemocnění
Dlouhá, Dana ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Rossmeislová, Lenka (oponent)
Obezita je rizikovým faktorem rozvoje mnoha civilizačních onemocnění. Mezi tato onemocnění s nejvyšší úmrtností patří kardiovaskulární onemocnění (KVO), diabetes mellitus 2. typu (DM2), některá nádorová onemocnění a onemocnění pohybového aparátu. Jedním z genetických rizikových faktorů determinujících tělesnou hmotnost je gen pro FTO ("fat mass and obesity associated protein"). Úkolem této disertační práce bylo zjistit, 1) zda výskyt rizikových alel u vybraných polymorfismů koreluje s BMI u české populace, 2) analyzovat souvislost mezi variantou v 1. intronu v genu pro FTO a rizikem infarktu myokardu/ akutního koronárního syndromu (IM/ AKS), 3) renálním selháním (ESRD) a 4) výskytem kolorektálního karcinomu (CRC). Polymorfismy rs17817449 (1. intron) a rs17818902 (3. intron) jsme analyzovali metodami PCR-RFLP či RT PCR. Potvrdili jsme souvislost varianty v prvním, ale ne ve třetím intronu s BMI u české kontrolní populace. Intervenční studie ukázaly souvislost se změnami BMI (pouze rs178117449) u dětí, ale ne u obézních žen. U pacientů s AKS jsme nalezli korelaci mezi G alelou a zvýšeným rizikem tohoto onemocnění (OR 1,49). U pacientů s ESRD jsme detekovali souvislost mezi výskytem stejné alely a rozvojem onemocnění (OR 1,37). U pacientů s CRC jsme souvislost s výskytem rizikové alely u varianty v 1....
|
host ::
RSS.