Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 78 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Úprava laboratorních odpadních vod obsahujících chrom
Riša, Juraj ; Vomáčková, Alena (oponent) ; Pilátová, Ivana (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je úprava laboratorních odpadních vod obsahujících chrom. Práce se zabývá chromem a jeho formami v odpadních vodách z anorganické laboratoře. Snaží se najít správný způsob zkoncentrování chromu a následného snížení jeho koncentrace v odpadu. Na stanovení koncentrace chromu v odpadu je použita spektrofotometrická metoda s difenylkarbazidem. Zkoncentrování chromu probíhá přímým srážením s chloridem barnatým a následující filtrací za normálního tlaku. Další částí je ekonomický efekt úpravy odpadu a porovnání samotného vývozu se zkoncentrováním.
Optimalizace procesu flokulace kaolinu
Kurťák, Marek ; Švec, Jiří (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou flokulace kaolinových surovin z Karlovarské oblasti, rychlostí jejich sedimentace a korelací sedimentačních a flokulačních vlastností se sloţením konkrétní suroviny. Výzkum zahrnuje plavení kaolinů a sledování sedimentační rychlosti, provedení COD testu a podrobení surovin emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem, iontové chromatografií a rentgenové difrakci.
Problematika huminových látek jako prekurzorů trihalogenmethanů
Jelínková, Zuzana ; Dolejš, Petr (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o vlastnostech huminových látek, jejich vzniku, struktuře a výskytu ve vodním prostředí. Uvádí metody vhodné ke stanovení huminových látek a procesy používané k jejich odstranění z vody. Práce popisuje hygienické zabezpečení vody a s tím spojený vznik trihalogenmethanů. Cílem experimentální části bylo provést koagulaci modelové huminové vody na laboratorní míchací koloně, včetně návrhu optimální dávky zvoleného koagulačního činidla a porovnání účinnosti separace vloček membránovou filtrací a centrifugací. Účinnost odstranění huminových látek byla zjišťována měřením absorbancí vody při vlnových délkách 245 nm v křemenné kyvetě s optickou dráhou 1 cm a 387 nm ve skleněné kyvetě s optickou dráhou 5 cm. Pro vyhodnocení jakosti suspenze byla stanovena koncentrace zbytkového železa koagulantu ve vodě.
Agregační reakce chitosanu využitelné při úpravě pitné vody.
Leskovjanová, Jana ; Mega, Jaroslav (oponent) ; Dolejš, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá úpravou povrchových vod s obsahem huminových látek. Nejpoužívanější metodou úpravy povrchové vody je koagulace s následnou separací vzniklých agregátů. V tomto případě byla při koagulaci sledována pouze perikinetická fáze koagulace, kdy tvorba agregátů probíhá výhradně vlivem Brownova pohybu, tj. bez vlivu míchání. Separace vzniklých agregátů byla prováděna centrifugací. Série koagulačních pokusů byly prováděny za laboratorních podmínek s uměle připravenou modelovou vodou, jejímž základem byl koncentrát huminové vody z přírodního rašeliniště. Za těchto podmínek byl sledován především vliv teploty na průběh koagulace, v rozsahu teplot 5 až 22 °C. Jako koagulační činidlo byl použit biopolymer chitosan, který u nás v praxi v současné době stále ještě není využíván. U tohoto koagulantu nebyl pozorován nijak výrazný vliv teploty. Pro ověření, zda je možné vliv teploty sledovat centrifugačním koagulačním testem, byla série pokusů zopakována s použitím síranu hlinitého a železitého, což jsou v praxi běžně používaná koagulační činidla. Vliv teploty u nich byl zkoumán již dříve na poloprovozním modulu. Účinnost koagulace byla hodnocena na základě zbytkových absorbancí (při 254 a 387 nm) a pro optimální dávku byla navíc stanovena hodnota CHSK manganistanovou metodou. V případě hlinitého a železitého koagulantu byla účinnost koagulace dále posuzována i na základě koncentrací zbytkového koagulantu. U každého z použitých koagulantů byla nejprve provedena série pokusů při laboratorní teplotě, jejichž cílem bylo nalezení nejvhodnější doby agregace pro určení optimální dávky koagulantu. Účinnost koagulace byla vyhodnocena pro dobu agregace 10, 40 a 120 minut. Na základě naměřených hodnot byla pro měření za snížené teploty vybrána jako optimální doba agregace 40 minut. Na závěr bylo provedeno srovnání použitých koagulantů při jednotlivých teplotách.
Nanoparticle treatment technology to improve their dispersibility for use in cemt composites
Závacký, Jakub ; Sťahel,, Pavel (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
The diploma thesis deals with the possibility of using the addition of nanoparticles to improve the properties of cement composites. The theoretical part summarizes the findings of research in this area with a focus on methods of dispersion of nanoparticles and their treatment for use in cement composites. The experimental part focuses on the comparison of methods of dispersion and plasma treatment of reduced graphene oxide (rGO) nanoparticle solutions from the point of view of the agglomeration process. During this work, a method of systematic optical/visual monitoring of sedimentation/agglomeration was developed to complement sophisticated methods such as spectrophotometry (UV/Vis) and electron microscopy (SEM). Furthermore, the effect of the addition of rGO on the properties of cement mortar, in the form of aqueous solutions prepared by the dispersion methods determined in the previous section, was investigated.
Optimalizace in-line koagulace před membránovou filtrací na ÚV Bojkovice
Pivokonský, Martin ; Prokopová, Michaela ; Dytrych, Pavel ; Krystyník, Pavel
Zpráva shrnuje výsledky optimalizačních testů chemické koagulace a elektrokoagulace jako doprovodné metody k membránové filtraci. Optimalizační testy byly provedeny s filtrovanou vodou po alkalizaci pomocí koagulačních (sklenicových) zkoušek, na jejichž základě byly nalezeny optimální reakční podmínky (dávka koagulačního činidla a hodnota pH). Vedle odstraňování nezkoagulovaného podílu rozpuštěných organických látek pomocí elektrokoagulace byly testovány i podmínky eliminace manganu.
Výskyt a odstraňování znečišťujících organických látek při úpravě pitné vody
Prokopová, Michaela ; Pivokonský, Martin (vedoucí práce) ; Brányiková, Irena (oponent) ; Kříženecká, Sylvie (oponent)
Znečištění vodních zdrojů jak přírodními organickými látkami, tak antropogenními mikropolutanty je celosvětovým problémem s významným dopadem na upravitelnost vody a kvalitu pitné vody. Jedním z aktuálních témat je proliferace buněk řas a sinic a s tím související uvolňování organických látek produkovaných během jejich životního cyklu (AOM). Přítomnost AOM ve zdrojích pitné vody může ovlivňovat organoleptické vlastnosti vody nebo vést ke vzniku vedlejších produktů dezinfekce, a to zejména v případě vysokého podílu neproteinové frakce AOM, která je konvenční úpravou pitné vody založenou na koagulaci/flokulaci obtížně odstranitelná. Část disertační práce je proto věnována složení a charakterizaci AOM, jejich chemické koagulaci i elektrokoagulaci a posouzení procesu ozonizace ve vztahu k odstraňování neproteinové frakce AOM při úpravě pitné vody. Druhá část disertační práce se zabývá výskytem, charakterizací a odstraňováním perzistentních antropogenních látek, a to mikroplastů (MPs) a per- a polyfluorovaných organických sloučenin (PFAS), při úpravě pitné vody. Na základě výsledků ozonizace neproteinové složky AOM bylo zjištěno, že v závislosti na podmínkách ozonizace (dávka O3, hodnota pH) dochází ke změně povrchového náboje, molekulové hmotnosti nebo k částečné mineralizaci těchto látek. Při...
Vliv LDL-aferézy na parametry agregace krevních destiček, koagulaci krve a účinek standardních léčiv.
Černotová, Veronika ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Čečková, Martina (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Veronika Černotová Školitel: prof. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Konzultant: Mgr. Lukáš Konečný Název diplomové práce: Vliv LDL-aferézy na parametry agregace krevních destiček, koagulaci krve a účinek standardních léčiv LDL-aferéza je metoda, která specificky odstraňuje LDL-cholesterol (LDL-C) z cirkulující krve. Využívá se především u familiární hypercholesterolemie (FH), která způsobuje zvýšenou hladinu LDL-C, což je spojeno s předčasným rozvojem kardiovaskulárních onemocnění. Významnou roli u těchto onemocnění hraje aktivita trombocytů a koagulačního systému, a ty jsou také ovlivněny hladinami lipidů. Tato práce testovala možné rozdíly v agregaci trombocytů a koagulaci krve u pacientů s FH. Byl porovnán účinek lipidové aferézy a moderních hypolipidemik PCSK9i (protilátek proti proprotein konvertase subtilisin/kexin typu 9). Sledované parametry pak byly srovnány se vzorky věkově odpovídajících zdravých dobrovolníků. Celkem bylo sledováno 15 pacientů a 15 zdravých dobrovolníků. Šest pacientů podstupovalo lipidovou aferézu a zároveň bylo léčeno PCSK9i, stejný počet pak byl léčen pouze PCSK9i. Agregace destiček byla stanovena pomocí impedanční agregometrie za použití sedmi různých induktorů a...
Čerstvé a měkké sýry jako potenciální zdroj \kur{Encephalitozoon cuniculi}
VECKOVÁ, Tereza
Cílem této práce bylo zjistit výskyt a prevalenci Encephalitozoon cuniculi v kozím mléce a trusu, a vyhodnotit účinek pasterizace a sýření při výrobě kozích sýrů na infekčnost spór E. cuniculi pro imunodeficitní (SCID, CD4-/- a CD8-/-) a imunokompetentní (BALB/c a C57BL/6) myši. Za experimentálních podmínek, spóry E. cuniculi genotyp II (557 000 spór v 1 g sýra) zůstávají životaschopné v čerstvých sýrech ošetřených pasterizací při teplotě 72 °C po dobu 20 sekund a jsou schopné vyvolat infekci u laboratorních zvířat. Pomocí nested PCR byla detekována specifická DNA E. cuniculi genotyp I a genotyp II v osmi z devíti zakoupených kozích sýrů od různých producentů/chovatelů v České republice v množství od 1 do 202 spór na 1 g sýra. Tyto sýry byly v dávce 60 g/myš zkrmovány po dobu 24 dnů imunodeficitním i imunokompetentním myším. Výsledky experimentu prokázaly, že spóry E. cuniculi genotyp I a II zůstávají životaschopné jak v čerstvých, tak měkkých sýrech a jsou schopné vyvolat infekci u laboratorních zvířat. Na základě zjištěných výsledků, by měly být čerstvé a měkké sýry považovány za potenciální zdroj infekce E. cuniculi pro člověka.
Anti-hemostatické účinky serpinů z klíštěte \kur{Ixodes ricinus}
EDEROVÁ, Monika
Antihemostatické účinky čtyř rekombinantně připravených serpinů z klíštěte Ixodes ricinus (IRS 2, IRS 3, IRS 5 a IRS 8) byly otestovány metodou průtokové cytometrie. Ke zjištění rozdílů v trombocytární agregaci a aktivaci po inkubaci vzorků s konkrétním serpinem byly použity fluorescenčně značené protilátky proti povrchovým molekulám krevních destiček. Účinek serpinů na koagulační kaskádu byl hodnocen na základě protrombinového času, aktivovaného parciálního tromboplastinového času a trombinového času.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 78 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.