|
|
Informovanost žáků 8. a 9. ročníků základních škol o chronických neinfekčních nemocech
KOLMANOVÁ, Aneta
Cílem diplomové práce bylo posouzení aktuální informovanosti žáků 8. a 9. ročníků základních škol o vybraných chronických neinfekčních nemocech (známé jako civilizační choroby). Dotazníkového šetření se zúčastnili žáci vesnických i městských typů základních škol. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku vybraných nemocí, jejich příčiny a prevenci. V praktické části jsou zpracovány a vyhodnoceny výsledky dotazníkového šetření.
|
|
| |
|
|
Netradiční rostlinné oleje ve výživě člověka a jejich zdravotně preventivní význam
HÁLOVÁ, Karolína
Bakalářská práce je zaměřena na využití netradičních olejů ve výživě člověka. Oleje se mohou získávat odlišnými způsoby. Jedná se o mechanické a fyzikální procesy, které ovlivňují obsah některých funkčních látek v olejích. Mezi tyto látky patří například fytosteroly, tokoferoly, karotenoidy a chlorofyl. Uvedené oleje mají široké spektrum pozitivních účinků na lidské zdraví. Různé studie ukazují na souvislost konzumace těchto olejů a léčby kardiovaskulárních chorob, rakoviny, chorob kůže a mnoho dalších. Také se potvrdilo, že neméně důležité jsou pro rozvoj a udržení duševní činnosti. I proto jsou také doporučovány lékaři v souvislosti s těhotenstvím a následným vývojem dětí. Netradiční oleje významně snižují hladinu LDL cholesterolu a zvyšují hladinu HDL cholesterolu. Tyto oleje se též využívají ke zmírnění různých druhů zánětlivých onemocnění. Významné zdravotně preventivní účinky byly prokázány např. u rakytníkového a světlicového oleje. Rakytníkový olej působí na léčbu širokého spektra chorob díky třem typům olejů s různým složením. Výrazně se odlišuje oleje ze semen od oleje z dužniny nebo celých plodů. Světlicový olej je zajímavý při léčbě osteoporózy. Konzumací netradičních olejů lze předcházet různým civilizačním chorobám.
|
|
|
Výskyt rizikových faktorů civilizačních onemocnění u klientek pohybového programu s prvky funkčního tréninku
Stránská, Eva ; Kinkorová, Ivana (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Název: Výskyt rizikových faktorů civilizačních onemocnění u klientek pohybového programu s prvky funkčního tréninku. Cíle: Cílem práce je zhodnocení výskytu rizikových faktorů civilizačních onemocnění u vybrané skupiny klientek, které byly zapojeny do pohybového programu s prvky funkčního tréninku (Fitness Svět pod Palmovkou). Metody: Výzkumu se zúčastnilo 35 probandek, které navštěvovaly skupinové lekce s prvky funkčního tréninku ve Fitness Svět pod Palmovkou v Praze. Probandkám byly měřeny základní antropometrické parametry (tělesná výška, tělesná hmotnost, BMI, WHR index). Parametry tělesného složení jsme stanovovali pomocí BIA (Bodystat QuadScan 4000). Pro analýzu vybraných rizikových faktorů byl použit přístroj pro měření krevního tlaku (Tensoval duo control) a byl v rámci stanovení hladiny cholesterolu odebrán vzorek kapilární krve (analyzátor BeneCeck PLUS). Pro zjištění výskytu vybraných onemocnění u pokrevních příbuzných byl použit dotazník - Rodinná anamnéza. Vzájemný vztah jsme hodnotili pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Výsledky: U celého souboru (n = 35) byl nalezen významný vztah mezi výskytem obezity v rodinné anamnéze a tělesnou hmotností probandek (r = 0,471); BMI (r = 0,433); obvodem pasu (r = 0,381); obvodem boků (r = 0,431); výskytem ICHS v anamnéze (r = - 0,380);...
|
|
|
Životní styl mládeže středních škol na Teplicku
Fürst, Roman ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá životním stylem středoškolské mládeže v Teplicích, zejména jejich zdravým životním stylem. V teoretické části jsou shrnuty základní informace o životním stylu, o zdraví. Jsou zde současně uvedeny informace na základě životního stylu, které se zabývají zdravou výživou, stravovacími návyky, pitným režimem, pohybovou aktivitou a spánkem. Zároveň jsou součástí teoretické části uvedené determinanty, které nejvíce škodí lidskému zdraví, jako je nadměrná konzumace alkoholických nápojů, kouření nebo nadměrná psychická zátěž. Praktická část má za cíl zmapovat základní faktory životního stylu středoškolské mládeže v Teplicích a zjistit, zda vyučovaný předmět zaměřený na zdraví, na zdraví životní styl, ovlivní středoškoláky v chování, které vede k zdravějšímu způsobu života. Dotazníkové šetření jsem vyhodnocoval pomocí vlastní metody pro hodnocení, na základě zásad zdravého životního stylu. Důvodem bylo, že jsem nenašel vhodnou metodu pro hodnocení otázek dotazníku a z nich vytvořených oblastí. Prokázalo se, že vyučovaný předmět týkající se zdraví, ovlivňuje zdravý životní styl u žáků středních škol pouze nepatrně. Výsledky jsou zpřehledněny v tabulkách a znázorněny v grafech. Přílohu tvoří ukázka mnou vytvořené metody pro hodnocení, dotazník použitý pro výzkum, tabulka zpracování...
|
|
|
Postoje praktických lékařů Jihočeského kraje k nekonvenční medicíně
ČÁBELKOVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá monitorováním postojů praktických lékařů v Jihočeském kraji k nekonvenční medicíně.. V teoretické části se práce věnuje objasnění pojmů nekonvenční medicína, alternativní medicína, vědecká medicína. Dále práce popisuje jednotlivé směry nekonvenční medicíny. V praktické části jsem zjišťovala míru informovanosti o nekonvenční medicíně mezi lékaři. Výzkum byl prováděn formou anonymních dotazníků u praktických lékařů. Vyhodnocené dotazníky byly podkladem k zpracování grafické části. Grafy vypovídají o tom, jak lékaři vnímají směry nekonvenční medicíny, jak souhlasí či nesouhlasí s používáním metod nekonvenční medicíny u svých pacientů, jak se staví k úrovni vzdělávání lékařů v tomto směru v České republi
|
|
|
Pohybové aktivity jako primární prevence u vybraných civilizačních chorob
DIVÁCKÝ, Jan
Obsahem bakalářské práce je nastínit význam pohybových aktivit v primární prevenci civilizačních onemocnění a zdůraznit zařazení těchto aktivit jako součást zdravého životního stylu. Zvýšená prevalence civilizačních chorob souvisí s naším způsobem života, ve kterém dochází k nadbytečnému příjmu potravy a snížené pohybové aktivnosti. Pohybové aktivity v přiměřené dávce pozitivně ovlivňují hodnoty HDL cholesterolu, snižují rizika vzniku rakoviny tlustého střeva, diabetu 2. typu nebo hypertenze, pomáhají udržovat tělesnou hmotnost, zvyšují kardiorespirační zdatnost, čímž působí preventivně proti onemocnění srdce, krevního oběhu a dýchacího systému. Nejčastější příčinu morbidity a mortality ve většině evropských zemí, včetně ČR představují kardiovaskulární onemocnění. Pohybové aktivity kromě primární prevence mají důležitý přínos v léčbě, tedy terciální prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Prvním cílem této práce bylo zjistit, jaké pohybové aktivity vykonávají jedinci s kardiovaskulárním onemocněním. Nejčastější formou pohybové aktivity u této skupiny osob je chůze 26 (39 %) mužů a 22 (48 %) žen. Na první stanovený cíl se váže H1: Osoby s kardiovaskulárním onemocněním se nevěnují pohybovým aktivitám (H0). Tato hypotéza byla zamítnuta testováním na hladině významnosti alfa = 0,05 pomocí chí kvadrát testu. Vykonávání pohybové aktivity především ovlivňuje cíl, kterého chceme dosáhnout. Pro udržení zdravotních benefitů musíme dodržovat zásady principu FITT. Osobám s KVO se doporučují především dlouhodobé pohybové aktivity (chůze, nordic walking, jízda na kole, plavání, domácí trenažery), vykonávané pravidelně s frekvencí 3-5x týdně, po dobu minimálně 30 minut, které by neměly přesáhnout intenzitu 60-80 % maximální srdeční frekvence nebo 6 MET. Pohybové aktivity nemusejí být vykonány najednou, ale mohou být rozděleny do více časových intervalů v průběhu dne. Druhým cílem bylo zjistit, jaké znalosti mají jedinci s kardiovaskulárním onemocněním o možnostech vhodných pohybových aktivit. Na něž navazovala H2: Osoby s kardiovaskulárním onemocněním jsou edukované o charakteristice vhodných pohybových aktivit. Pro stanovení znalostí o možnostech vhodných pohybových aktivit jsem zahrnul 6 dotazníkových otázek. Edukovanost jsem stanovil dosažením 4 a více bodů minimálně u 70 % pacientů (H0). Výsledná hodnota p = 0,00 < 0,05, tedy zamítáme (H0) osoby s kardiovaskulárním onemocněním jsou edukované o charakteristice vhodných pohybových aktivit (podíl edukovaných 70 %), a přijímám alternativní hypotézu, osoby s kardiovaskulárním onemocněním nejsou edukované o charakteristice vhodných pohybových aktivit (HA). Podíl edukovaných osob není očekávaných (70 %), je statisticky významně vyšší, pacienti jsou více edukováni, než jaký byl předpoklad (86 %). V celkovém shrnutí osoby s KVO vykonávají nejčastěji venkovní pohybové aktivity ve formě chůze, kdy muži preferují vyšší frekvenci 3-4x týdně, než ženy 1-2x týdně. Čas strávený pohybovými aktivitami se u obou pohlaví nejčastěji pohyboval mezi 20-30 minutami denně ve střední intenzitě. Ve srovnání s doporučeními je objem PA výzkumného souboru dostačující, pouze týdenní frekvence u žen by měla dosahovat frekvence mužů. Pokud bude zachována současná úroveň pohybové aktivnosti, mělo by individuálně docházet k udržení současných zdravotních parametrů s ohledem na vyšší průměrný věk (63,7 let) a povahu onemocnění respondentů. Výsledky této práce mohou přispět k pochopení důležitosti pohybové aktivity v prevenci civilizačních chorob, a tím působit intervenčně na chování a způsob života rizikových skupin (osoby se sedavým zaměstnáním, děti a mládež, senioři).
|
|
|
Systém obrany organismu proti reaktivním kyslíkatým látkám a úloha výživy v něm
BENDLOVÁ, Radka
Reaktivní formy kyslíku a dusíku jsou spolu s toxickými noxami vnějšího prostředí nejcitovanějším zdrojem patologických vlivů na fyziologické procesy člověka a na vývoj degenerativních onemocnění (civilizačních chorob). Řada volných radikálů se v organizmu vyskytuje běžně, protože jsou součástí fyziologických procesů (fyzický pohyb, zpracování potravy, imunitní obrana organizmu). Na jedné straně vysoce reaktivní formy kyslíku hrají důležitou roli v antimikrobiální ochraně lidského organizmu, pomáhají usmrcovat mikrooganizmy během fagocytózy. Na druhé straně oxidační stres (nadprodukce reaktivních kyslíkatých látek) se podílí na poškozování bílkovin, lipidů a nukleových kyselin. Organizmus musí čelit oxidačnímu poškození svých biomolekul antioxidační ochranou. Dostatečná hladina antioxidantů v biologických tkáních působí protektivně. Budeme-li dodržovat doporučená množství a složení potravy bohaté na antioxidanty, můžeme zásadním způsobem přispět ke zlepšení zdravotního stavu a snížit tak riziko manifestace některých závažných chorob, nazývaných chorobami civilizačními.
|
|
|
Funkční potraviny ve výživě člověka
ZEVLOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá funkčními potravinami a jejich rolí ve výživě člověka. Je zde popsána historie funkčních potravin, jejich charakteristika, složky, vyhodnocení jednotlivých druhů a vliv na zdraví konzumenta. Na téma funkčních potravin se vede plno výzkumů, ale zatím nemají žádnou legislativně ustálenou definici. Ani v ČR ani v EU. Používají se pouze některá označení, které mají v různých zemích malé odchylky. Funkční potraviny mohou vznikat odlišnými způsoby. Jedná se o odstranění některé škodlivé látky, o modifikaci, ale nejčastěji používanou metodou je přidávání některé látky do potravin. Tyto látky mohou být různého původu. Mezi nejčastěji používané patří probiotika a prebiotika, antioxidanty, antikarcinogeny, vláknina a mnoho dalších. Jako druhy funkčních potravin jsou zde zmíněny obiloviny a výrobky z nich, dále maso a masné výrobky, ovoce a zelenina, rostlinné tuky, potraviny ze stévie a velmi důležité probiotické potraviny. Dále se práce zaměřuje na chování těchto potravin v prevenci civilizačních onemocnění, konkrétně diabetem, obezitou, hypertenzí, nealkoholickým mastným onemocněním jater a Alzheimerovou chorobu. Následně se tato část zabývá významem funkčních potravin pro jednotlivé skupiny obyvatelstva. Pozornost je věnována dětem, seniorům, těhotným ženám a sportovcům.
|
|
|
Faktory ovlivňující změny obsahu antioxidantů v organismu
MERLEOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce se zabývá vztahem antioxidantů a volných radikálů, jejich vzájemného působení a vlivu na lidský organismus. Charakteristika, vlastnosti a výskyt některých antioxidantů, např. karotenoidů, flavonoidů, kyseliny askorbové, selenu, melatoninu, quercetinu aj., mohou objasnit některé mechanismy jejich působení na lidské zdraví, zejména v oblasti civilizačních onemocnění jako jsou kardiovaskulární choroby, rakovina nebo obezita. Ovoce a zelenina jsou významnými zdroji dietárních antioxidantů a proto je jejich pravidelné zařazování do stravy součástí antioxidační ochrany organismu, ačkoliv se obsah antioxidantů v těchto potravinách může působením vnějších vlivů měnit. Informace použité v této práci byly získané z vědeckých a odborných publikací či periodik vyhledaných v domácích i zahraničních databázích vědecké a odborné literatury.
|
host ::
RSS.