|
|
Analýza času jako narativní kategorie ve staroseverských ságách
Králová, Kristýna ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Kadečková, Helena (oponent)
Cílem této práce je stanovit charakteristické rysy časové konstrukce staroseverské ságy a na jejich základě ukázat, jak staří Seveřané vnímali čas. Hlavní pozornost je přitom věnována zkoumání časové konstrukce ságy rodové. Nejprve je ukázáno, na jakém principu je založena datace událostí v sáze a jak se liší od způsobu datace v letopisu a kronice. Dále je pojednáno o nejčastěji používaných časových údajích v sáze a jejich funkci ve vyprávění. Těžištěm práce je srovnání času příběhu s časem diskurzu ságy. Za tímto účelem vycházím ze tří kategorií Gérarda Genetta, trvání, uspořádání a frekvence. V rámci kategorie trvání je zkoumáno, proč se ve vyprávění vyskytují velké skoky v čase, co je v čase diskurzu vynecháno, a čemu naopak věnuje vypravěč největší prostor. V kategorii uspořádání se zabývám otázkou, do jaké míry je v sáze narušena chronologická následnost událostí. V souvislosti s kategorií frekvence je porovnáván počet výskytů jedné události v čase příběhu a v čase diskurzu. V dalších kapitolách je pojednáno o časové konstrukci ságy královské a ságy o dávnověku a jsou stanoveny zásadní rozdíly mezi časovou konstrukcí těchto typů ság a konstrukcí ságy rodové. V závěrech jednotlivých kapitol je ukázáno, co zjištěné rysy časové konstrukce ságy vypovídají o vnímání času u starých Seveřanů.
|
|
|
Sídliště kultury s vypíchanou keramikou v Jaroměři ve světle osídlení východních Čech v mladším neolitu
Burgert, Pavel ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Zápotocká, Marie (oponent)
Práce představuje výsledky zpracování materiálu získaného výzkumem sídliště kultury s vypíchanou keramikou v Jaroměři (okr. Náchod). Pomocí prostorových vztahů a rozboru keramického souboru byla studována vnitřní chronologie sídliště. Studiem kamenné industrie bylo sídliště ukotveno do širších distribučních vztahů v regionu a zároveň bylo možné sledovat výrobní aktivity na zkoumané ploše. Pomocí keramiky byly vyčleněny tři sídelní fáze, odpovídající přechodu mezi starším a mladším stupněm kultury. Této chronologii také odpovídá měnící se stavební tradice domů na sídlišti. Existence předpokládaného samostatného výrobního okrsku nebyla prokázána. Studie přináší pohled na podobu keramické náplně v důležitém období počátků pronikání lengyelských vlivů z Moravy do prostoru Čech. Klíčová slova neolit - východní Čechy - kultura s vypíchanou keramikou - sídliště - keramika Create PDF files without this message by purchasing novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
|
|
|
Neolitický sídelní areál Hrdlovka: analýza keramického materiálu
VONDROVSKÝ, Václav
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl především analýzu keramického materiálu z neolitického sídelního areálu Hrdlovka odkrytého během záchranného terénního výzkumu v letech 1987 až 1990. Pro účely zpracování nálezů a nálezových situací byla vytvořena komplexní databáze a digitalizovaný plán lokality v prostředí GIS. Vlastní analýza keramiky byla směřována zvláště k ustanovení relativní chronologie sídelního areálu a vydělení jeho stavebních fází. Současný deskripční systém české neolitické keramiky byl s ohledem na specifika hrdloveckých nálezových situací upraven a doplněn. Proces chronologické analýzy zahrnující také prostorová data byl rozdělen do několika kroků. Výsledná sekvence čítá 10 sídelních horizontů (Hrdlovka A - J), které odpovídají téměř nepřerušenému vývoji od nejstaršího stupně kultury s lineární keramikou až po mladší stupeň kultury s vypíchanou keramikou. Důležité poznatky byly získány především o přechodové fázi mezi oběma kulturami, která byla v Hrdlovce doložena dvěma sídelními horizonty. V práci byla také v omezeném rozsahu podána analýza prostorové distribuce keramiky a některých znaků neolitické architektury.
|
|
| |
host ::
RSS.