|
|
Pochody smrti na Přešticku v roce 1945
DVOŘÁKOVÁ, Ivana
Tato práce pojednává o pochodech smrti, jež procházely roku 1945 okolím města Přeštice na Plzeňsku, zvláště pak o reakcích místního obyvatelstva na tuto přímou konfrontaci s hrůzami druhé světové války. Práce je rozdělena na čtyři kapitoly. První kapitola nastiňuje lokalitu města Přeštice. V druhé kapitole je obecně popsána tématika pochodů a transportů smrti, zejména pak důvody, které vedly k nucenému odsunu vězňů. V druhé polovině této kapitoly je zdůvodněno, proč ke konci války vedla většina pochodů a transportů přes území Protektorátu Čechy a Morava. Jsou také popsány některé případy solidarity a nesnášenlivosti ze strany obyvatelstva vůči transportovaným vězňům. Další kapitola popisuje jednotlivé prameny, ze kterých bylo v rámci této práce čerpáno. První část je věnována kronikám z Přeštic a okolních obcí. Ke každé kronice je uvedena její historie, struktura a její autoři. Další část pojednává o pamětnících, se kterými byly provedeny rozhovory Petru Blažkovi a Jiřím Bělovi. Poté následuje popis dotazníkové akce, která se uskutečnila roku 1946 a měla za cíl shromáždit důkazní materiál a zmapování pochodů a transportů na našem území. Ve čtvrté kapitole jsou uvedeny jednotlivé informace o pochodech smrti získané z užitých pramenů. Tyto informace jsou posléze dány do souvislosti, jsou zdůrazněny místa, kde se jednotlivé zdroje shodují, či naopak si odporují. Na závěr celé práce jsou zhodnoceny výsledky a naznačen možný směr dalšího bádání. Práce je navíc obohacena o doslovné přepisy jednotlivých rozhovorů, přepis hlášení SNB Přeštice, které bylo výsledkem výše zmíněné dotazníkové akce a mapy s lokací představovaných kronik a táborů válečných zajatců v okolí Nýrska.
|
|
|
Kroniky obcí
Hromádka, Tomáš
Publikace je souborem prověřených námětů, typů a rad, kterými se obce, resp. jejich kronikáři, mohou a nemusí řídit.
Plný text:  PDF
|
|
|
The Construction of a Historical Reality in Jean Froissart's Chronicles
Soukupová, Věra ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Doudet, Estelle Cathrine (oponent) ; Croenen, Godfried (oponent)
Shrnutí Konstrukce historické reality v díle kronikáře Jeana Froissarta Jean Froissart je jeden z nejslavnějších středověkých kronikářů, jenž se těší všeobecnému uznání pro literární hodnotu svého historiografického díla, méně však pro věrohodnost svého vyprávění. Náš výzkum se vydal po stopách badatelů, jejichž snaha směřovala k rehabilitaci tohoto autora : jeho studium nevychází z principů, které určují naše porozumění historii jakožto akademické disciplíně, nýbrž z konceptuálních proudů, které ovlivňovaly psaní dějin ve 14. století, přičemž je samozřejmě zapotřebí vzít v úvahu tradice, na nichž středověká historiografie spočívala. Jinými slovy, cílem naší práce bylo zkoumání Froissartovy "historické dílny". Historiografické dílo Jeana Froissarta je přirozeně zasazeno do určité dobové diskuze o historických žánrech, vztazích mezi formou a pravdou, jíž by vyprávění dějinných událostí mělo být nositelkou, o způsobech, jakým se utváří autorita historického příběhu. Naše zkoumání Froissartových perspektiv a pohledů na psaní historie vychází z průniku tohoto dobového kontextu na jedné straně a individualitou autora na straně druhé. Od počátku jeho kariéry stály v centru kronikářova zájmu otázky nestrannosti a věrohodnosti vyprávění. Froissart proto vypracoval čím dál komplexnější systém referencí, jejichž...
|
|
|
Fabula et historia: Václav Hájek z Libočan a fikční strategie historiografie
Česká, Jana ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Odborné recepci díla Václava Hájka z Libočan se dosud vyčítalo nezohledňování dobového rétorického diskurzu, ze kterého Kronika česká vycházela. Z rozboru dosavadní kritiky a interpretace Hájkovy kroniky i z excerpce klíčových bodů teorie fikčních světů v této práci vyplývá nedostatek znalostí o raněnovověké diskurzivní praxi, která určovala fikčnost textu/ů, ale též o formální stránce díla. Teprve díky zevrubnému poznání obou těchto aspektů bude totiž možno docílit moderního využití Kroniky české a jí podobných děl jako pramenů i jako dílčích kroků v literárním vývoji. Práce sestává z výběru teoretických nástrojů pro odlišení fikčního a nefikčního narativu, přehledu recepce Kroniky české v kompendiích a textech doprovázejících vydání díla a na závěr v syntéze teoretických závěrů a praktických klasifikací Hájkovy kroniky, tedy přináší zhodnocení jejich výpovědní hodnoty ohledně současného (ne)fikčního statutu díla.
|
|
| |
|
|
"My fearefull shadow that still followes me": Literary and Artistic Representations of Richard III before Shakespeare
Štollová, Jitka ; Hilský, Martin (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá zobrazení krále Richarda III (1452-1485) v textech předcházejících kanonické hře Williama Shakespeara na toto téma. Prostřednictvím analýzy široké škály zdrojů napsaných mezi 80. lety 15. století a 90. lety 16. století tato práce sleduje, jak se utvářela a konsolidovala pověst Richarda III. jako ztělesněného tyrana, uzurpátora a královského vraha. Zvláštní pozornost je zároveň věnována inovacím a odchylkám od této interpretace, které přispěly k diverzifikaci králova obrazu. První kapitola se zabývá některými z nejvýznamnějších historiografických děl tudorovské éry: tzv. Druhým pokračováním crowlandské kroniky (The Second Continuation of The Crowland Chronicle), kronikami Polydora Vergila, Edwarda Halla a Raphaela Holinsheda, historickým vyprávěním Thomase Mora, stejně jako méně známým rukopisem Dominica Manciniho, jenž popsal první měsíce vlády Richarda III. Druhá kapitola zkoumá přenesení tohoto historického tématu do poezie. Obraz Richarda III. je analyzován v tak rozličných zdrojích, jako je na jedné straně lidová balada a na straně druhá významné poeticko-didaktické dílo Zrcadlo pro vladaře (A Mirror for Magistrates). Zobrazení Richarda III. na anglickém renesančním jevišti je probíráno ve třetí kapitole v souvislosti s univerzitním dramatem Thomase Legga Richardus...
|
|
|
Tradovaná narace a Kronika Česká Václava Hájka z Libočan
Česká, Jana ; Kubišta, Albert (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Práce na základě analýzy Kroniky české Václava Hájka z Libočan a jejího srovnání s pěti vybranými prameny (Kosmovou Kronikou českou, Pokračovateli Kosmovými, Kronikou tak řečeného Dalimila, Zbraslavskou kronikou a Historií českou Enea Silvia) vymezuje pojem narace, zaváděný pro uzavřené epické syžety nalézané v Hájkově díle. Pro naraci nachází vztahy nejen k rétorické tradici (v pojmu narratio), ale také k tradici zemské historiografie, čímž se Kroniku českou snaží zařadit zpět do vývojové linie národní literatury, odkud byla na konci 18. a během 19. století z pozitivistického hlediska vyjímána. [Autorský abstrakt]
|
|
| |
|
|
Postava krále Přemysla Otakara II. v českých kronikách - historie a literární fikce
VAŇKOVÁ, Martina
Diplomová práce Postava krále Přemysla Otakara II. v českých kronikách historie a literární fikce se, jak napovídá název, zabývá analýzou obrazu Přemysla Otakara II. v kronikách. K tomuto účelu jsou zvolena díla z období vrcholného a pozdního středověku, a to Kronika tak řečeného Dalimila, Zbraslavská kronika opata Oty a Petra Žitavského, Kronika Františka Pražského, Kronika česká Přibíka Pulkavy z Radenína, Kronika česká Jana Marignoly, Stručného sepsání římského a českého Neplacha. Z období humanismu jsou vybrána díla Historie česká Aenea Silvia Piccolominiho a Kronika česká Václava Hájka z Libočan. Prvním úkolem práce je nejen interpretovat subjektivní postoj každého z historiografů, ale také vzájemně komparovat jejich názory, přičemž je přihlédnuto k obdobím, v nichž díla vznikla. Dalším záměrem práce je vystižení shod a rozdílů v interpretacích vybraných příběhů středověkých a humanistických kronikářů a zároveň jejich srovnání s názory současných historiografů.
|
|
|
Kroniky českobudějovických měšťanů Jana Jiřího Millauera a Jana Eichlera a jeho syna Jana Antonína Eichlera z druhé poloviny 18. století ve vzájemné komparaci
KVĚTOVÁ, Miroslava
Diplomová práce s názvem Kroniky českobudějovických měšťanů Jana Jiřího Millauera a Jana Eichlera a jeho syna Jana Antonína Eichlera z druhé poloviny 18. století ve vzájemné komparaci je rozdělena do čtyř kapitol. První se věnuje kronice Jana Jiřího Millauera a je členěna na několik podkapitol, které přináší popis vnějších znaků tohoto rukopisu, podrobně je zmíněn obsah knihy a charakteristika písaře Jana Jiřího Millauera. První kapitola je věnována také otázkám filiace kroniky, důvodu jejího sepsání a jejím dalším osudům. Druhá kapitola, taktéž rozčleněna na několik podkapitol, se zabývá stejnými otázkami u druhé kroniky Jana Eichlera a jeho syna Jana Antonína Eichlera. Ve třetí části práce jsou detailně srovnány záznamy obou kronik navzájem a v poslední kapitole je učiněn pokus o komparaci záznamů i se všemi ostatními dochovanými kronikami českobudějovických měšťanů z období raného novověku zejména s kronikami z druhé poloviny 18. století. Součástí diplomové práce je seznam literatury a pramenů a její přílohu tvoří ediční poznámka, vědecké edice kroniky Jana Jiřího Millauera a kroniky Jana Eichlera a jeho syna Jana Antonína Eichlera, jmenný a místní rejstřík a ukázky písma z editovaných kronik.
|
host ::
RSS.