|
|
Vliv chemoterapie a genotoxického stresu na imunologické vlastnosti nádorových buněk.
Horňáková, Michaela ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Léčba rakoviny stále zahrnuje užívání chemoterapeutických agens, které mají různé účinky na rakovinné buňky. K těmto patří například přímá toxicita k rakovinným buňkám, indukce imunologické smrti a změny ve fenotypu rakovinných buněk. V posledním desetiletí se mnoho výzkumných týmu zabývalo indukcí genotoxického stresu a buněčné senescence, kterou chemoterapie může navodit. Přestože vyvolání senescence v rakovinných buňkách je důležitým mechanismem pro potlačení nádorů, je neustále poskytováno více a více důkazů, že indukce senescence chemoterapií není vždy pro pacienty výhodná. Senescentní buňky jsou spojeny se specifickým sekrečním fenotypem, který jim umožňuje měnit jejich mikroprostředí, ovlivňovat protinádorovou imunitu, vyvolat potlačení nádorů a dokonce podporovat růst nádorů. Díky tomu eliminace senescentních buněk vrozenou či specifickou imunitou, což lze umocnit imunoterapií, může být důležitou překážkou pro růst nádorů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Studium potenciace farmakologickeho ucinku ellipticinu
Vranová, Iveta ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Mrázová, Barbora (oponent)
Chemoterapie cytotoxických látek poskytuje prostředky pro klinickou léčbu nádorů. Do této skupiny chemoterapeutik patří také ellipticine. Ellipticin je alkaloid, který vykazuje značné protinádorové vlastnosti. Působí jako DNA interkalátor, inhibitor topoisomerázy II a tvoří kovalentní adukty s DNA prostřednictvím enzymové katalýzy cytochromy P450 a/nebo peroxidázami. Oxidace ellipticinu CYP (CYP3A4, CYP1A1/2, CYP2C9, CYP1B1) poskytuje několik metabolitů (7-hydroxyellipticin, 9-hydroxyellipticin, 12- hydroxyellipticin, 13-hydroxy-ellipticin, a N2 -oxid ellipticinu). 12-hydroxyellipticin a 13- hydroxyellipticin, které jsou tvořené především CYP3A4, jsou zodpovědné za tvorbu dvou hlavních aduktů s DNA. Dva karbéniové ionty, ellipticin-13-ylium a ellipticin-12-ylium byly navrženy jako reaktivní agens, které se váží na DNA. Hlavní metabolity tvořené peroxidázami jsou dimer ellipticinu a N2 -oxid ellipticinu, které generují stejné karbéniové ionty a adukty s DNA. Moderní přístupy v chemoterapii jsou založeny na cíleném směrování léčiv pro zvýšení selektivity vůči maligním buňkám a snížení cytotoxicity vůči normálním zdravým buňkám. Konjugáty ellipticinu a jeho derivátů (konjugáty ellipticinu s N-(2-hydroxypropyl)methakrylamidem, konjugáty ellipticinu s vazoaktivním střevním peptidem a konjugáty...
|
|
|
MikroRNA v patogenezi AML
Koutová, Linda ; Korabečná, Marie (vedoucí práce) ; Zemanová, Zuzana (oponent) ; Kotyza, Jaromír (oponent)
Akutní myeloidní leukemie (AML) je značně heterogenní onemocnění, za jehož vznikem leží cytogenetické či molekulárně genetické aberace. Množství těchto změn bylo již odhaleno a jejich detekce je běžnou součástí diagnostického procesu. Mezi méně známé a pro diagnostiku zatím nepoužívané abnormality patří změny expresního profilu malých, nekódujících RNA, tzv. mikroRNA (miRNA). Tyto RNA 19-24 nukleotidů dlouhé se podílejí na regulaci exprese různých genů prostřednictvím komplementární vazby k 3'netranslatovanému konci (3'UTR) cílové messenger RNA (mRNA). Dokážou ovlivňovat klíčové procesy buňky, jako jsou diferenciace, proliferace, apoptóza. Změny v expresi různých miRNA jsou popsány u odlišných typů nádorových onemocnění. U solidních nádorů jsou obvykle detekovány z bioptických vzorků, v současnosti se věnuje velká pozornost vyšetření plazmy jako tzv. tekuté biopsie schopné podat informace o molekulárně genetických dějích v organismu. Nemalé množství studií odhalilo deregulované miRNA v kostní dřeni, plné krvi či izolovaných progenitorových buňkách (CD34+ buňky) pacientů s AML, pouze čtyři studie byly zaměřeny na analýzu plazmy. Zaměřili jsme se na vyšetření plazmy s cílem najít miRNA, jejichž hladiny se výrazně liší při záchytu AML a po prodělané chemoterapii. Z více než 750 testovaných miRNA jsme...
|
|
|
Vliv biotransformace a transportu xenobiotik na incidenci rakoviny kolorekta a účinky chemoterapie
Krus, Ivona ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Králíčková, Milena (oponent) ; Hodis, Jiří (oponent)
Úvod: Kolorektální karcinom (CRC) je jedním z nejčastějších nádorových onemocnění, které postihuje přibližně 5% celosvětové populace. Více než 75% případů CRC představují tzv. sporadické formy. Náchylnost k sporadickému karcinomu kolorekta je výrazně ovlivněna polymorfismy a mutacemi v genech s nízkou penetrancí. Alterace v genech biotransformace a DNA reparace mohou vést k akumulaci toxinů v buňce, poškození DNA a následně k rozvoji rakoviny. Navíc, změny v genové expresi membránových transportérů, které ovlivňují hromadění protinádorových léčiv v nádorových buňkách, např. ABC transportéry, mohou významně ovlivnit interindividuální variabilitu odpovědi na léčbu a účinnost chemoterapie. Cílem této práce bylo zhodnotit vliv genetických faktorů a životního stylu na riziko vzniku a progresi karcinomu kolorekta. Ve studii byly sledovány vybrané alterace v genech enzymů biotransformace (CYP1B1, GSTM1, GSTT1, GSTP1, NQO1 a EPHX1) a v genech zapojených v odpovědi na poškození DNA (CHEK2 a NBN) jako potenciální rizikové faktory CRC. Dalším cílem práce bylo vyhodnotit míru exprese všech známých lidských ABC transportérů ve vztahu k prognose a predikci úspěšnosti léčby karcinomu kolorekta. Materiál a metody: Polymorfismy a ostatní genetické alterace byly detekovány pomocí real-time PCR, alel-specifické PCR,...
|
|
|
Výživová doporučení při chemoterapii
Balcarová, Kateřina ; Maruna, Pavel (vedoucí práce) ; Živný, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce za zabývá tématem výživových doporučení při chemoterapii. Cílem bylo zjistit, v jakém rozsahu nežádoucí účinky chemoterapie ovlivňují příjem stravy onkologického pacienta. Dalším cílem bylo zhodnotit informovanost onkologických pacientů podstupujících chemoterapii o výživových doporučeních, pomocí kterých lze nežádoucí účinky chemoterapie ovlivnit. A také posoudit, zda je využívají a z jakého zdroje pacienti tato výživová doporučení čerpají. Posledním cílem bylo shromáždit informace o léčbě onkologického onemocněním, se zaměřením na léčbu chemoterapií, o možných nežádoucích účincích chemoterapie a o výživových doporučeních k ovlivnění těchto nežádoucích účinků. Sběr potřebných dat probíhal v roce 2021, konkrétně v lednu a únoru. Data byla získána pomocí nestandardizovaného, anonymního dotazníku, který byl předáván dospělým onkologickým pacientům podstupujícím chemoterapii, v ambulanci onkologického oddělení v Nemocnici Jablonec nad Nisou. Dotazníky byly vybírány následující den, kdy pacient přicházel na plánované podání chemoterapie. Kritériem pro účast ve výzkumu bylo podstoupení chemoterapie v rozmezí předchozích 3 měsíců. Celkový výzkumný soubor se skládal z 37 pacientů, zapojilo se 20 žen a 17 mužů. Výzkum byl zaměřen především na vztah mezi chemoterapií a výživou, proto...
|
|
|
Současná chemoterapie onemocnění způsobovaných parazitickými prvoky.
Valach, Marek ; Hrdý, Ivan (vedoucí práce) ; Arbon, Dominik (oponent)
Práce se věnuje problematice chemoterapie chorob způsobených jednobuněčnými parazity. Tyto choroby postihující velkou část lidstva s nejvážnějšími následky zejména v rozvojových zemích v tropickém a subtropickém pásmu se netěší takové pozornosti jako nemoci způsobené viry a bakteriemi. Zátěž, kterou kvůli chorobám způsobenými jednobuněčnými prvoky nese obyvatelstvo těchto zemí, zdůrazňuje potřebu účinných léčebných metod založených na chemoterapii, protože vakcinace proti původcům těchto chorob zatím není dostupná. Podstatou chemoterapeutického zásahu je eliminace nebo potlačení parazita v pacientovi, využívající slabý článek jeho životního cyklu nebo rozdílu fyziologie hostitele a parazita. Cílem práce je nabídnout přehled aktuálně schválených chemoterapeutik čtyř nejčastěji se vyskytujících chorob způsobených parazitickými prvoky. Choroby jsou v práci přehledně popsány z hlediska příznaků a životního cyklu parazita. Hlavní důraz je kladen na popis mechanismu účinku jednotlivých látek a případně na mechanismus poskytující parazitům rezistenci na tyto látky.
|
|
|
Možnosti využití antivirotik v procesu eliminace virů u česneku kuchyňského
Kudělková, Martina
Disertační práce byla zaměřena na studium vlivu tří antivirotik, acycloviru, rimantadinu nebo zidovudinu, pro jejich možné použití v procesu chemoterapie v kombinaci s meristémovou kulturou pro eradikaci virů Onion yellow stripe virus, Leek yellow stripe virus, Garlic common laten virus a Shallot latent virus v podmínkách in vitro. Antivirotika byla aplikována vždy jednotlivě do kultivačního média a sledovány byly dvě koncentrace (25 nebo 50 mg.l-1). Doba působení antivirotik byla dva týdny. Prostá meristémová kultura byla zvolena jako kontrolní metoda. Ve všech variantách bylo použito Murashige a Skoog medium. První rok práce byly chemoterapií ošetřeny rostliny česneku odrůdy 'D'Alsace Freres' kultivované in vitro, které byly již jednou, neúspěšně, ošetřeny metodou meristémových kultur. Přítomnost virových patogenů byla detekována metodou ELISA. Jako nejefektivnější varianta pro eliminaci sledovaných virů byla varianta aplikace rimantadinu v koncentraci 50 mg.l-1. Pro další části experimentu byla pro detekci přítomnosti sledovaných virů optimalizována citlivější metoda reverzně-transkripční polymerázové řetězové reakce (RT-PCR), a to včetně navržení a ověření primerů pro detekci viru Garlic common latent virus (GCLV). Druhý rok byly chemoterapií ošetřeny izolované meristémy s ponecháním jednoho listového primordia o velikosti 0,8 mm. Explantáty odrůd česneku ´Blanin´, ´Sukoradský´ a ´Japo´ však neregenerovaly ani u kontrolní varianty a chemoterapie nemohla být hodnocena. V dalších dvou letech byly chemoterapií ošetřeny jednotlivé stroužky česneku odrůdy ´Unikát´. U rostlin byla před ošetřením provedena detekce přítomnosti virových patogenů a pouze jedna rostlina byla všech sledovaných virů prostá. Při vyhodnocení jednotlivých variant ošetření bylo zjištěno, že pro eliminaci sledovaného komplexu virů je nejefektivnější použití acycloviru v koncentraci 25 mg.l-1, a to rovněž z pohledu ekonomického. V disertační práci byla dále zahájena optimalizace relativní kvantifikace viru Garlic common latent virus. Po přetestování souboru izolátů negativních na přítomnost viru dle RT-PCR bylo detekcí metodou Real-Time PCR pozorováno vyšší procento izolátů pozitivních na přítomnost GCLV. Optimalizace metody pro další viry bude předmětem dalších výzkumů.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s lymfomem
Marková, Naďa ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
(v ČJ) Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila téma Ošetřovatelská péče o pacienta s lymfomem. Zvolené téma považuji za velmi aktuální, protože výskyt lymfomu stoupá (In: Linkos,2019). Jako lymfomy se označují nádory, které pocházejí z lymfocytů. V teoretické části se zabývám problematikou lymfomů. Zaměřuji se především na jejich diagnostiku a léčbu. A zabývám se ošetřovatelskou péčí a pacientskou organizací Lymfom Help. Před vypracováním bakalářské práce jsem si nechala vypracovat rešerši v Národní lékařské knihovně. Dále jsem informace čerpala z databází: BMČ, PubMed, EBSCOhost a Medline. Využila jsem i léčebná doporučení - Kooperativní lymfomové skupiny. Metodika: Pro vypracování bakalářské práce jsem si zvolila případovou studii pacientky s B-buněčným lymfomem z velkých buněk, difuzní. Použila jsem model funkčního zdraví Marjory Gordonové. Na konkrétním případu jsou uváděny ošetřovatelské standardní postupy, potencionální rizika ošetřovatelské péče a jejich prevence. Cíl práce: V práci se zaměřuji na komplexní ošetřovatelskou péči u pacientky s diagnózou B-buněčný lymfom z velkých buněk, difuzní, která podstoupila chemoterapii. Výsledky: Jsou stanoveny ošetřovatelské postupy a sleduje se jejich dodržování. Na základě uvedené studie je vytvořen informační leták pro pacienty s lymfomem....
|
|
|
Studium biomarkerů karcinomu prsu po neoadjuvantní léčbě.
Skálová, Helena ; Povýšil, Ctibor (vedoucí práce) ; Kolář, Zdeněk (oponent) ; Křen, Leoš (oponent)
Chemoterapie je jednou základních léčebných modalit karcinomu prsu, která chirurgickému odstranění nádoru může předcházet a/nebo jej následovat jako součást neoadjuvantní resp. adjuvantní léčby. Selekční tlak chemoterapie na nádorové buňky však může vést ke změně jejich molekulárního a expresního profilu a následně i chemosenzitivity a zásadně tak ovlivnit další průběh léčby. Cílem této práce bylo zmapovat změny v expresi vybraných markerů v karcinomu prsu po neoadjuvantní chemoterapii, které by mohly přispět k porozumění, jakou roli tyto proteiny a geny sehrávají při odpovědi nádoru na léčbu a vzniku chemorezistence. Imunohistochemická analýza exprese standardních markerů karcinomu prsu [estrogenových (ER) a progesteronových receptorů (PR), HER2 a proliferační aktivity (Ki67)] a proteinů mezibuněčných spojů (claudinů 1, 3 a 4, E- a N-cadherinu) před a po neoadjuvantní chemoterapii odhalila pokles exprese PR, Ki67 a claudinu 3 a zvýšení exprese claudinu 1. Exprese ER, HER2, claudinu 4, E- a N-cadherinu se významněji nezměnila. Stanovení exprese standardních markerů je součástí rutinního bioptického vyšetření vzorků karcinomu prsu a je nezbytné pro indikaci léčby. Naše výsledky podporují současná doporučení pro opakování vyšetření před indikací adjuvantní chemoterapie. Claudiny a cadheriny se...
|
|
|
MikroRNA v patogenezi AML
Koutová, Linda ; Korabečná, Marie (vedoucí práce) ; Zemanová, Zuzana (oponent) ; Kotyza, Jaromír (oponent)
Akutní myeloidní leukemie (AML) je značně heterogenní onemocnění, za jehož vznikem leží cytogenetické či molekulárně genetické aberace. Množství těchto změn bylo již odhaleno a jejich detekce je běžnou součástí diagnostického procesu. Mezi méně známé a pro diagnostiku zatím nepoužívané abnormality patří změny expresního profilu malých, nekódujících RNA, tzv. mikroRNA (miRNA). Tyto RNA 19-24 nukleotidů dlouhé se podílejí na regulaci exprese různých genů prostřednictvím komplementární vazby k 3'netranslatovanému konci (3'UTR) cílové messenger RNA (mRNA). Dokážou ovlivňovat klíčové procesy buňky, jako jsou diferenciace, proliferace, apoptóza. Změny v expresi různých miRNA jsou popsány u odlišných typů nádorových onemocnění. U solidních nádorů jsou obvykle detekovány z bioptických vzorků, v současnosti se věnuje velká pozornost vyšetření plazmy jako tzv. tekuté biopsie schopné podat informace o molekulárně genetických dějích v organismu. Nemalé množství studií odhalilo deregulované miRNA v kostní dřeni, plné krvi či izolovaných progenitorových buňkách (CD34+ buňky) pacientů s AML, pouze čtyři studie byly zaměřeny na analýzu plazmy. Zaměřili jsme se na vyšetření plazmy s cílem najít miRNA, jejichž hladiny se výrazně liší při záchytu AML a po prodělané chemoterapii. Z více než 750 testovaných miRNA jsme...
|
host ::
RSS.