|
|
Segmentace tepenného a žilního řečiště ve snímcích sítnice
Šumberová, Dagmara ; Odstrčilík, Jan (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá potřebností segmentace cévního řečiště při digitální analýze snímků sítnice a jejich následné klasifikace. Je zde stručně popsána segmentace cévního řečiště pomocí přizpůsobených filtrů. Další část práce je zaměřena na vlastní zpracování snímků sítnice, jejich manuální segmentaci a následné testování pro určení nejlépe rozlišujících parametrů ke klasifikaci. Nakonec je provedeno vyhodnocení naměřených parametrů a navrženo rozšíření této metody.
|
|
|
Segmentace cévního řečiště na snímcích sítnice s využitím matematické morfologie
Stonawski, Stanislav ; Jan, Jiří (oponent) ; Odstrčilík, Jan (vedoucí práce)
Důležitým krokem analýzy sítnicových snímků je segmentace cévního řečiště. Výsledek této analýzy může být využit při diagnostice očních či kardiovaskulárních onemocnění. Tato práce se zabývá možnostmi segmentace cévního řečiště ve snímcích s vysokým rozlišením za využití metod matematické morfologie. Cílem práce je vytvoření algoritmu, který bude schopen segmentace cévního řečiště ze sítnicových snímků. Dalším cílem je provedení hodnocení jeho účinnosti. Práce se stručně zabývá problematikou fundus kamer, vlastnostmi jejich obrazových dat a databází snímků. Dále jsou popsány vlastnosti cévního řečiště v těchto snímcích společně se způsoby jeho segmentace. Prezentovány jsou vytvořené algoritmy a výsledky jejich aplikace na databázi High-Resolution Fundus Image Database.
|
|
|
Analýza časových snímků sítnice
Nováková, Marie ; Odstrčilík, Jan (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá způsobem snímání retinálních snímků fundus kamerou, jejich vlastnostmi a vyhodnocováním průměru retinálních cév z těchto snímků. Dále je zde popsáno několik studií, které jsou zaměřeny především na vztah průměru retinálních cév k hypertenzi, srdečním onemocněním, diabetu mellitu a glaukomu. Druhá část této práce je zaměřena na extrakci pulsací retinálních cév z časových videosekvencí sítnice a na jejich základní analýzu. Navržená metoda je detailně popsána a otestována na jedné sekvenci.
|
|
|
Implementace algoritmu pro rozpoznávání sítnice oka
Ondroušek, Jan ; Stružka, Jaroslav (oponent) ; Hájek, Josef (vedoucí práce)
Cévní řečiště oční sítnice je velmi významným prvkem v lékařství pro diagnózu očních a kardiovaskulárních chorob. Proto je také kladen velký důraz na význam jeho automatické segmentace. V této práci je po krátkém úvodu, který se věnuje významu oční sítnice, představena implementace metody podle diplomové práce Ing. Jana Odstrčilíka - Analýza barevných snímků sítnice se zaměřením na segmentaci cévního řečiště vytvořené pod záštitou Ústavu biomedicínského inženýrství Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně v roce 2008. Metoda je založena na filtraci vstupního snímku vhodně navrženými filtračními maskami, následované prahováním vhodně spočtenou hodnotou a očištěním výsledného obrazu od artefaktů. Algoritmus byl napsán v jazyce C++. Všechny důležité funkce byly implementovány přesně pro účely dané metody s ohledem na rychlost a přesnost. Hlavní úseky zdrojového kódu společně s popisem uživatelského rozhraní programu jsou dále představeny v této práci. V závěru byla implementace podrobena testování na reálných snímcích z databází ÚBMI a DRIVE, výsledky jsou zaznamenány, vyhodnoceny a jsou diskutovány možnosti dalšího rozšíření a úprav metody i implementace.
|
|
| |
|
| |
|
|
Srovnání UZ a CT vyšetření cévního řečiště- výtěžnost vyšetření, limitace metod a zátěž pacienta
ADAMEC, Jaroslav
Tématem bakalářské práce je "Srovnání UZ a CT vyšetření cévního řečiště - výtěžnost vyšetření, limitace metod a zátěž pacienta". Vyšetření cév na počítačové tomografii - CT angiografie, pomocí moderních přístrojů a technologického vývoje, přebírá diagnostiku onemocnění cév od digitální subtrakční angiografie, především díky rychlosti vyšetření a menší invazivitě směrem k pacientovi. Druhou metodou, o které pojednává tato práce je ultrasonografie. Která z těchto zobrazovacích metod přináší lepší diagnostické informace o cévních patologiích? Která je méně riziková pro pacienta a která je více limitována? Na tyto otázky jsem se pokusil najít odpovědi v této bakalářské práci. V této práci jsem chtěl zjistit, která z uvedených zobrazovacích modalit je vhodnější pro vyšetřování cévních onemocnění. Dalším cílem práce bylo představit a porovnat různé vyšetřovací metody na počítačové tomografii a ultrasonografii. Formulace hypotézy bakalářské práce zní: Vhodnější zobrazovací metodou při vyšetření cévního řečiště je ultrasonografie - metoda, která přináší dobrou diagnostickou informaci současně za menšího rizika pro pacienta než je tomu u počítačové tomografie. Úvodní část práce jsem věnoval anatomii cévního řečiště. Jsou zde popsány hlavní tepny, žíly, jejich stavba a větve. Dále jsou v této části představeny přístroje, na nichž se vyšetření cévního řečiště provádí - počítačový tomograf, ultrasonograf a jejich historický vývoj. V této kapitole jsou také popsány základní fyzikální principy, těchto přístrojů, způsoby zobrazování a obecné metody vyšetření cévního řečiště. U počítačové tomografie je to CT angiografie a na ultrasonografii dopplerovské vyšetření. V krátkosti je zde pojednáno také o výhodách a nevýhodách těchto metod i o kontrastních látkách aplikovaných v souvislosti s vyšetřením cévního systému. K vypracování bakalářské práce byla prostudována veškerá dostupná odborná literatura a webové stránky týkající se daného tématu. K analýze přístrojového vybavení byla použita data Ústavu zdravotnických informací a statistik. K analýze počtu cévních vyšetření provedených na ultrasonografii a počítačové tomografii byly použity údaje z nemocniční informační sítě nemocnice R+S Benešov a.s. Ve výsledku byly souhrnně popsány vyšetřovací metody cévního systému prováděných na počítačové tomografii a ultrasonografii. V této kapitole jsou dále porovnávány obě modality z hlediska jejich výtěžnosti, limitací a rizik. Také jsou zde analyticky zpracovány údaje o CT a UZ přístrojovém vybavení v ČR a počtu cévních vyšetření na počítačové tomografii a ultrasonografii. V kapitole "Diskuze" předkládám svůj pohled na danou problematiku. Je zde uvedena i úvaha o problematice indikací k vyšetření na počítačové tomografii. V závěru je provedeno zhodnocení vyšetřovacích metod cévního systému na počítačové tomografii a ultrasonografii, jsou zde také shrnuty získané poznatky ke zkoumané problematice. Po prostudování veškeré dostupné odborné literatury bylo zjištěno, že nelze stanovit, která ze zkoumaných zobrazovacích metod je vhodnější pro vyšetření cévního řečiště, protože každá má své výhody i nevýhody. Obě modality tedy nestojí proti sobě v rozhodování, zda indikovat tu či onu metodu, ale naopak by měli spolu úzce spolupracovat. Hypotéza práce tedy nebyla potvrzena.
|
host ::
RSS.