|
|
Péče porodní asistentky o ženu při laktaci
KRYGLOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá péčí porodní asistentky o ženu při laktaci. Je členěna na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části jsou uvedeny informace o anatomii prsu, laktaci, složení mateřského mléka a jeho výhodách, o zásadách správného kojení, o potížích a problémech s kojením, podpoře kojení, a nakonec i o zástavě laktace. Pro praktickou část bakalářské práce byl stanoven jeden cíl. Cílem práce bylo zjistit, s jakými problémy se ženy v období laktace potýkají nejčastěji. K uvedenému cíli byly určeny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývala tím, kde vyhledávají ženy nejčastěji pomoc v případě výskytu problému při kojení. Druhá výzkumná otázka zjišťuje zkušenosti žen s péčí porodní asistentky v souvislosti s laktací a třetí výzkumná otázka řešila jaké informace ženy v edukaci postrádaly. Praktická část bakalářské práce byla provedena pomocí kvalitativního výzkumného šetření, pomocí polostrukturovaných individuálních rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo 10 žen, které kojily a ukončily období šestinedělí. Všechny ženy vyjádřily slovní souhlas s rozhovorem a jeho nahráváním na diktafon. Ženy taktéž souhlasily i s následným zpracování získaných informací. Výzkumné šetření probíhalo od února do dubna roku 2022. Rozhovory se ženami se skládaly z 20 hlavních otázek, které byly doplněny doplňujícími otázkami, za účelem získání podrobnějších informací. Rozhovory probíhaly v domácím prostředí žen. Rozhovory byly následně přepsány a analyzovány. Pro vyhodnocení dat byly stanoveny hlavní kategorie a podkategorie, které jsou popsány ve výzkumné části bakalářské práce. Byly vytvořeny tři kategorie a čtrnáct podkategorií. Výsledky této bakalářské práce mohou být využity na odborných seminářích, jako informační materiál pro porodní asistentky, které mohou na základě našich výsledků změnit svůj postoj k ženám a obsah edukace v oblasti laktace.
|
|
|
Význam LATCH skóre v podpoře efektivního kojení
MATĚJKOVÁ, Radka
Úvod: LATCH skóre je systém mapování kojení, který podporuje efektivní kojení a slouží k předpovídání délky výlučného kojení v šesti týdnech po porodu. Vyhodnocení, která začínají už na porodním sále a pokračují až do propuštění matky a novorozence, jsou zásadní. Systém LATCH slouží jako systematické shromažďování informací o kojení. Hodnotící škála přiřadí 0, 1 nebo 2 body pěti klíčovým oblastem kojení. Každí písmeno zkratky LATCH označuje oblast hodnocení. Se skórovacím systémem LATCH může dětská sestra hodnotit proměnné matky a novorozence, také může jednoduše definovat oblasti, kde je třeba zasáhnout a určit priority při poskytování ošetřovatelské péče v porodnici. Cíle práce: Prvním naším cílem bylo odhalit, jaký význam má LATCH skóre v podpoře efektivního kojení. Druhým cílem bylo odhalit, v jakých oblastech techniky kojení matky nejčastěji chybují. Třetím cílem bylo popsat, v kterých oblastech LATCH potřebují matky více edukovat. A posledním cílem bylo zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o matku a novorozence s nízkým LATCH skóre. Metodologie: Praktická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního šetření s využitím přímého pozorování a metody dotazování prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen deseti matkami, které v období výzkumu byly po porodu, hospitalizované na oddělení pro fyziologické novorozence. U matek se realizovalo přímé pozorování v průběhu kojení v den po porodu a při propuštění z porodnice. Během pozorování bylo vyhodnoceno LATCH skóre. U matek s nízkým LATCH skóre první den po porodu se dále kvalitativně vyhodnocovaly intervence, které byly matkám poskytnuty a jejich efektivita byla ověřena hodnotou LATCH při propuštění. Tyto matky byly zpětně kontaktovány v šesti týdnech věku dítěte a prostřednictvím krátkého rozhovoru jsme ověřili, zda matky stále kojí, jaké měly problémy při kojení a případně důvod ukončení kojení. Získané údaje byly kvalitativně analyzovány s využitím programu ATLAS.ti. Výsledky: Na základě výzkumného šetření a získaných zanalyzovaných dat vyplývá, že LATCH skóre má význam v podpoře efektivního kojení. V současné době stále přibývá žen, které chtějí kojit a to, co nejdéle. Během analýzy získaných dat jsme si stanovili tři kategorie. První kategorie se zabývá hodnocením LATCH skóre při prvním přiložení po porodu, zde je zachyceno, co vše ovlivňuje kojení v prvních hodinách po porodu ze strany matky, novorozence a dětské sestry. Ve druhé kategorii se zabýváme nejčastějšími problémy při kojení a jejich řešením dětskou sestrou. Nejčastější překážkou byla vzájemná poloha matky a novorozence a správné přisátí a sání novorozence. S kojením úzce souvisí také psychický a fyzický komfort matky. Ošetřující personál, tedy dětské sestry, více edukují matku v oblastech LATCH, kde jsou strženy body a jejich cílem je, aby novorozenec opouštěl porodnici plně kojen a matka si se vším ohledně kojení věděla v domácím prostředí rady. Poslední kategorií je průběh kojení po šesti týdnech po porodu. Zajímá nás, zda matky stále plně kojí a zda měly nějaké komplikace. Závěr: Z výsledků vyplývá, že LATCH skóre je rychlý a jednoduchý nástroj na hodnocení kojení po porodu, během hospitalizace a před propuštěním. Tato metoda hodnocení kojení slouží dětským sestrám efektivně hodnotit proměnné matky a novorozence, definovat oblasti, kde je třeba zasáhnout a určit priority při poskytování ošetřovatelské péče o matku a novorozence.
|
|
|
Problematika kojení u žen zneužívajících tabákové výrobky
KUBÍNOVÁ, Magda
Současný stav Kojení je nejoptimálnější a nejpřirozenější způsob výživy všech novorozenců a kojenců. Přináší mnoho výhod matce i dítěti. V mateřském mléce je ideální poměr cukrů, tuků i bílkovin, ale i vitamínů, minerálů a stopových prvků. Užívání tabákových výrobků by v období laktace mělo být tabu. Nikotin spolu s dalšími škodlivými látkami přechází do mateřského mléka a ovlivňuje tak jeho složení i chuť a negativně působí především na zdraví kojeného dítěte. Cíle práce Pro danou práci byly stanoveny čtyři cíle. C1: "Zjistit informovanost matek o rizicích spojených s užíváním tabákových výrobků v době kojení." C2: "Odhalit, jaké problémy se pojí s kouřením v době kojení." C3: "Zjistit, jaká je motivace matek pro pokračování v kouření během kojení." C4: "Vytvořit edukační materiál pro matky o rizicích kouření v době kojení." Metodologie Při realizaci výzkumného šetření bylo využito kvalitativního výzkumného šetření formou hloubkových rozhovorů s matkami, které mají zkušenost s kouřením tabákových výrobků v období kojení. Odpovědi matek byly písemně zaznamenávány a poté přepsány do programu Microsoft Word. Následné kódování a vytváření schémat bylo provedeno prostřednictvím programu Atlas.ti. Výzkumný soubor byl tvořen osmi matkami. Byla použita metoda sněhové koule. Výsledky Z výzkumného šetření vyplývá, že znalosti matek kuřaček o rizicích a problémech spojených s užíváním tabákových výrobků v období kojení jsou nedostačující. Některé matky nedokázaly uvést ani jedno riziko Jako nejčastější problémy v důsledku kouření v době kojení matky uváděly neklid, nespavost a častý pláč dítěte. Důvodem pro pokračování v kouření je pro matky lepší zvládání stresu, pocity uklidnění a uvolnění, touha mít chvíli pro sebe a s tím spojený i únik od reality, závislost a zlozvyk. Závěr Z výzkumného šetření vyplývá, že kojící matky kuřačky mají nedostatek informací týkajících se problémů spojených s užíváním tabákových výrobků v období kojení. Tyto nedostačující informace a znalosti svědčí o nutnosti osvěty. V této oblasti je úloha dětské sestry a porodní asistentky nezastupitelná. Mezi nejčastější problémy spojené s kouřením v době kojení můžeme zařadit nespavost, neklid a častý pláč dítěte. Mezi nejčastější důvody pro pokračování v kouření v době kojení patří lepší zvládání stresu, pocity uklidnění a uvolnění, touha mít chvíli pro sebe, relaxace, závislost, zlozvyk a různé psychické či rodinné problémy.
|
|
|
Problematika výživy kojenců a batolat
SVOBODOVÁ, Sabina
Cílem mé bakalářské práce je teoreticky shrnout výživu kojenců a batolat, porovnat přirozenou kojeneckou výživu a umělou kojeneckou výživu. Dále zjistit vliv přirozené kojenecké výživy a umělé kojenecké výživy na dítě, vliv kojení do ukončeného 6. měsíce a kojení delšího než 6 měsíců, a také zmapovat stravu kojících matek. Výzkumné otázky jsem položila čtyři. Jaký má vliv nahrazení přirozené kojenecké výživy umělou kojeneckou výživou na dítě? Jaký má vliv na dítě délka kojení? Jakým způsobem jsou matky informovány o výživě při kojení a výživě dětí? Jakou volí matky přechodnou stravu u dětí? Výzkum je prováděn u 10 maminek a jejich dětí pomocí dotazníku, kazuistik a případných rozhovorů. Dotazník obsahuje 21 položených otázek. Pro sběr odpovědí jsem použila jak vytištěné dotazníky, tak i sběr pomocí internetového portálu Survio.cz. Následně jsem maminky žádala o vyplnění pětidenního jídelníčku jejich dětí. Výsledné hodnoty jídelníčku jsem získala pomocí aplikace Nutriservis profi. Při sběru dat z dotazníku se ukázalo, že devět z deseti dětí bylo ve věku batolete. Některé z oslovených maminek, které mají děti jak ve věku kojence, tak batolete, zaměřily dotazník na své starší dítě. Žádná z maminek používající umělou kojeneckou výživu neuvedla, že by na její dítě měla tato výživa negativní vliv. Ukázalo se, že hodnoty získané z jednotlivých jídelníčků odpovídají doporučením týkajícím se kojenecké a batolecí výživy.
|
|
| |
|
|
Vývoj základních tělesných charakteristik dětí od narození do 3 let ve vztahu k typu výživy
MUŽÍKOVÁ, Markéta
Cíl této práce bylo shromáždění písemné i elektronické literatury týkající se dětí do 3 let věku a porovnání s nasbíraným souborem dat. Konkrétně byla studována témata: výživa, očkování, nemocnost a různá doporučení. V první části byla zpracována rešerše dostupné tuzemské i zahraniční literatury. Informace o vývoji byly zjišťovány pro batolecí období. Pozornost byla zaměřena také na výživu dětí mateřským mlékem, umělou výživou a postupné zavádění všech potravin do denního jídelníčku. Připomenuta byla důležitost některých složek jídelníčku. Dále byla detailněji rozepsána veškerá povinná očkování, nejčastější volitelná očkování a nemoci, se kterými se malé děti často setkávají. Druhá část byla praktická. Práce byla zaměřena na sběr informací z očkovacích průkazů dětí a výživu v prvním roce života. Rodiče dětí byli oslovovány přímo. Informace byly v některých případech předávány písemně, častěji prostřednictvím hovoru a videohovoru. Sběr byl zaměřen na shromáždění informací o dětech, které se narodily po 38. týdnu těhotenství s hmotností od 2 700 g výše. Do výzkumu bylo zahrnuto 81 dětí, z toho 44 chlapců a 37 dívek. Věk dětí při sběru dat byl mezi 3. až 7. rokem. Všechny děti absolvovaly povinná očkování a velké část z nich byla očkována i některou z volitelných vakcín. Kojených dětí bylo u obou pohlaví více. Průměrná hmotnost při narození kojených dívek byla 3 377 g u nekojených dívek 3 296 g. U kojených chlapců byla průměrná hmotnost 3 488 g a nekojených chlapců 3 305g. Průměrná tělesná délka po narození u dívek kojených byla 50,5cm a u nekojených dívek i nekojených chlapců 49,7cm a u chlapců kojených 50,3cm. Vybraná měřená data byla následně porovnána s daty nasbíranými prostřednictvím Celostátního antropologického výzkumu CAV 2001. Tento soubor byl vytvořen z hodnot 18 584 dětí ve věku do 6 let.
|
|
|
Socioekonomický status a jeho vliv na délku kojení
Trpálková, Tereza ; Laštůvka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Černý, Andrej (oponent)
Bakalářská práce se věnuje širokému spektru témat v oblasti kojení. Tato práce je koncipována jako teoreticko - praktická. Cílem teoretické části je šířit osvětu a validní informace týkající se problematiky kojení. Tato část čtenáře provádí anatomií prsu a fyziologií laktace, zdůrazňuje význam kojení pro matku, dítě a společnost i ve spojitosti s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030, doporučuje vhodnou výživu kojící ženy, zpřehledňuje zásady a správnou techniku kojení, upřesňuje optimální prospívání dítěte, upozorňuje na nejčastější komplikace při kojení a nabízí jejich řešení, popisuje alternativní metody dokrmování a zásady zavádění příkrmu i ukončení kojení, seznamuje s podporou kojení a v neposlední řadě shrnuje výsledky zahraničních studií týkajících se socioekonomického statusu a jeho vlivu na průběh a délku kojení. Praktická část svým hlavním cílem na řadu těchto zahraničních studií navazuje a zkoumá vliv socioekonomického statusu na průběh a délku kojení. Stanovené hypotézy předpokládaly, že v období 14. dne, 1. měsíce, 3. měsíce a 5. měsíce od narození dítěte nenastanou rozdíly ve formě kojení v kontextu dosaženého vzdělání ženy. Na základě těchto předem stanovených cílů a hypotéz byl uskutečněn prospektivní sběr dat pomocí kvantitativního šetření. Socioekonomický status je zde zastoupen...
|
|
|
Vliv kojení a raného způsobu krmení na vývoj artikulačních obtíží
Businská, Markéta ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce je na speciálně-pedagogické téma se zaměřením na oblast logopedie. Ve své teoretické části shrnuje poznatky z problematiky vývoje řeči u dětí v raném věku a věku předškolním, zaměřuje se také na souvislost mezi kojením a jinými způsoby krmení v raném věku, vývoj orofaciální soustavy a vývoj artikulace jednotlivých hlásek. V praktické části je uveden výzkum kvalitativní povahy. Obsahuje informace z rozhovorů s matkami dětí, které mají diagnostikovanou dyslalii. Na základě zakotvené teorie byly zpracovány získané informace a vytvořeny závěry výzkumu. Klíčová slova dyslalie, orofaciální soustava, kojení, krmení, vývoj řeči, dudlík, zakotvená teorie
|
|
|
Vliv dlouhodobého kojení na růst dětí od narození do 2 let.
Bočková, Kateřina ; Bláha, Pavel (vedoucí práce) ; Krásničanová, Hana (oponent)
Růst je citlivým indikátorem dlouhodobého zdravotního stavu dítěte, proto je jeho sledování pomocí růstových grafů důležitou pomůckou v pediatrické praxi. Tato práce hodnotí vliv dlouhodobého kojení na tělesný růst dětí od narození do dvou let podle tělesné délky, tělesné hmotnosti a obvodu hlavy a zároveň porovnává růst těchto dětí s růstem dlouhodobě kojených dětí ve studii WHO (MGRS) a dále s růstem dětí v 6. (resp. 5.) CAV, který způsob výživy nezohledňuje. Výchozím materiálem byl soubor dětí měřených v ordinaci MUDr. Mottlové. Bylo zjištěno, že dlouhodobé kojení při interakci s věkem dítěte signifikantně ovlivňuje tělesnou hmotnost a délku. Kojené děti měly v 6., 12. a 18. měsíci menší tělesnou délku (o 0,6 cm, 1,1 cm, 0,9 cm) a nižší tělesnou hmotnost (o 250 g, 400 g, 210 g) než děti nekojené. Provedené srovnání prokázalo, že růst dětí našeho souboru se více podobá růstu dětí ze studie 6. (resp. 5.) CAV. Klíčová slova: růst, mateřské mléko, kojení, růstové standardy, percentilové grafy.
|
|
|
Podpora kojení v rámci systému zdravotní péče ČR
Pavlová, Veronika ; Hrešanová, Ema (vedoucí práce) ; Kubečková, Olga (oponent)
Diplomová práce mapuje podoby a dimenze podpory kojení na jednotlivých úrovních péče o ženu a dítě v rámci systému zdravotní péče ČR z perspektivy ženy, matky, jako příjemkyně zdravotní péče a v kontextu právního rámce legislativy ČR i mezinárodních doporučení. Zjištění empirického výzkumu vycházejí z deseti realizovaných polostrukturovaných hloubkových rozhovorů. Jednotlivé ženy, účastnící se výzkumu, spojuje konkrétní zdravotnické zařízení s titulem Baby friendly hospital, ve kterém všechny zúčastněné ženy rodily v období posledních tří let. Perspektiva ženy, na základě tematické analýzy rozhovorů, ukazuje na mnoho vnímaných dimenzí poskytování zdravotní péče. Identifikovány byly nejvýraznější motivy popisované ženami: vnímání kojení ženami v těhotenství, význam kojení pro ženy, kontakt ženy a dítěte po porodu, přístup zdravotnického personálu a kvalita poskytované péče, aspekty pediatrické péče a podpora kojení mimo systém zdravotní péče. Tyto motivy jsou součástí širšího pojetí historie poskytování zdravotní péče v ČR a nastavení modelu vztahu mezi lékařem (zdravotnickým pracovníkem) a pacientem (klientem, resp. ženou). Zasazení perspektivy ženy do právního rámce je ilustrací komplexního obrazu podpory kojení v rámci systému zdravotní péče ČR- jakou podobu by podpora kojení měla mít, jakou ji...
|
host ::
RSS.