|
|
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Koláček, Michal ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Diplomová práce si stanovila za cíl výklad k institutu bezdůvodného obohacení v obchodním právu. Bezdůvodné obohacení jako takové však vlastní obchodněprávní úpravu nemělo a muselo být vykládáno podle obecné úpravy obsažené v občanském zákoníku. Ke změně došlo rekodifikací občanského práva, která obchodní zákoník zcela zrušila a u nově vzniklých právních vztahů nebude nutné zkoumat, které jsou obchodní povahy a které nikoliv. Závěry, ke kterým dospěla judikatura ohledně původní právní úpravy, ještě však nelze zcela opustit, neboť na základě přechodných ustanovení občanského zákoníku zůstane původní právní úprava, a tedy i závěry judikatury k ní se vztahující, i nadále aplikovatelná. Práce tak rozebírá institut bezdůvodného obohacení především z pohledu práva občanského, kde v rámci srovnání s předchozí právní úpravou řeší specifika či aplikační problémy, které v souvislosti s bezdůvodným obohacením v obchodním právu vyvstaly. Za tímto účelem je podán výklad i k souvisejícím právním institutům jako jsou promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení, neplatnost právních jednání, apod. Práci tvoří pět kapitol. V první kapitole je rozebrán historický vývoj právní úpravy. Druhá kapitola podává výklad obecných znaků bezdůvodného obohacení a zaměřuje se i na problematiku obchodních závazkových vztahů s...
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Vydrová, Zuzana ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Pelikán, Robert (oponent)
Tato práce se zabývá bezdůvodným obohacením v obchodním právu. Nejprve vykládá pojem obchodní právo. Obchodní právo je soubor právních norem, které upravují vztahy mezi podnikateli v rámci jejich podnikatelské činnosti. Obchodní právo je velmi rozsáhlým právním oborem, který zasahuje do mnoha dalších právních odvětví, soukromoprávních i veřejnoprávních. Stejně tak úpravu bezdůvodného obohacení v rámci obchodních vztahů nalézáme v mnoha zvláštních zákonech, kterými se však tato práce nezabývá. I pro tyto zvláštní zákony platí obecná úprava bezdůvodného obohacení obsažená v občanském zákoníku, proto se tato práce soustředí na tuto úpravu. Dále práce pokračuje shrnutím historického vývoje jak obchodního práva, tak i institutu bezdůvodného obohacení. Historický výklad začíná římským právem, pokračuje ABGB a končí právní úpravou v období tzv. socialistického práva. Na tento výklad je dále v textu odkazováno a slouží pro lepší pochopení výkladu současné právní úpravy. Dále už se práce zabývá pozitivní právní úpravou, především tedy úpravou bezdůvodného obohacení v občanském zákoníku, z důvodu, jak uvedeno výše, nezachází do specifik jednotlivých zvláštních zákonů. Problematika je vykládána s ohledem na judikaturu, která se sice zabývá předešlou právní úpravou, ale až na některé v textu uvedené výjimky,...
|
|
|
Kolektivní správa autorských práv se zaměřením na problematiku bezdůvodného obohacení z pohledu kolektivního správce
Palička, Jan ; Wünschová Pujmanová, Alexandra (vedoucí práce) ; Dobřichovský, Tomáš (oponent)
Kolektivní správa autorských práv se zaměřením na problematiku bezdůvodného obohacení z pohledu kolektivního správce Klíčová slova: kolektivní správa, autorské právo, bezdůvodné obohacení Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku kolektivní správy autorských práv na území České republiky a zvláště pak cílí na problematiku vymáhání bezdůvodného obohacení z pohledu kolektivního správce. Cílem práce je představit výše uvedené a přehledně pojednat o tom, jaká je úprava a fungování daných institutů v rovině jak teoretické, tak praktické. Práce je rozdělena na dvě pomyslné poloviny. V první polovině se věnuje kolektivní správě v obecné míře, v druhé polovině pak rozebírá problematiku vymáhání bezdůvodného obohacení kolektivním správcem. Celkem je práce rozdělena na deset kapitol. První kapitola se věnuje základnímu vymezení institutu kolektivní správy, jeho zařazení do českého právního řádu a vymezení základních pojmů a otázek v dané oblasti. Druhá kapitola stručně pojednává o historii kolektivní správy ve světě i na českém území. Třetí kapitola popisuje práva, která jsou předmětem kolektivní správy a režimy, ve kterých jsou tato práva kolektivně spravována. Čtvrtá kapitola vymezuje zákonné požadavky na osobu kolektivního správce, popisuje řízení, které vedoucí k udělení oprávnění k výkonu...
|
|
|
Bezdůvodné obohacení podle anglické a české právní úpravy
Škvareková, Gabriela ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
1 ABSTRAKT BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ PODLE ANGLICKÉ A ČESKÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY Tématem předkládané diplomové práce je "Bezdůvodné obohacení podle anglické a české právní úpravy". Jejím cílem je přinést srozumitelnou analýzu a srovnání právních norem upravujících tento institut v anglickém a českém právu. Práce je systematicky rozdělena do čtyř kapitol, jež jsou poté dále členěny. První kapitola uvádí čtenáře do tématu bezdůvodného obohacení. Nejprve je nastíněn stručný historický přehled a popis právní povahy bezdůvodného obohacení. Tato kapitola rovněž přináší základní srovnání common law systému a kontinentálního právního systému, do kterých anglické i české právo patří. Úprava bezdůvodného obohacení na evropské úrovni je předmětem analýzy ve druhé kapitole. Jsou představeny vybrané právní instrumenty evropského práva soukromého, konkrétně Návrh společného referenčního rámce a Principy evropského práva bezdůvodného obohacení, jež obsahují nezávazná právní pravidla pro fungování institutu bezdůvodného obohacení. Třetí kapitola je zaměřena na anglické právo bezdůvodného obohacení. Přináší analýzu předpokladů vzniku bezdůvodného obohacení podle anglické právní úpravy. Těmito předpoklady, jež mají základ v judikatuře anglických soudů, jsou (1) obohacení, (2) na úkor ochuzeného, (3) existence důvodu...
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Gejdoš, Jakub ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na institut bezdůvodného obohacení specificky ve vztahu k oblasti obchodněprávních vztahů. Ačkoli základní zákonná úprava byla a je i po přijetí nových soukromoprávních kodexů i pro oblast obchodního práva obsažena v občanském zákoníku, práce se snaží zaměřit na některá specifika související právě s obchodními vztahy. Pro tyto účely se více či méně detailně zabývá i dalšími právními instituty, které jsou pro toto téma významné a úzce s ním souvisejí (např. promlčení práv na vydání bezdůvodného obohacení, dobrá víra právnických osob, neplatnost právních jednání apod.). Práce analyzuje právní předpisy upravující institut bezdůvodného obohacení pro oblast soukromoprávních vztahů, případně specificky pro vztahy obchodněprávní. Dále doplňuje zejména v oblastech, kde vlastní zákonná úprava není vyčerpávající, analýzu poměrně rozsáhlé relevantní judikatury (dostupné ovšem dosud pouze ve vztahu k předchozí právní úpravě), případně rozbor názorů odborné veřejnosti. Upozorňuje na některé rozpory v interpretaci jednotlivých zákonných ustanovení. S ohledem na nedávnou zásadní změnu ohniska soukromoprávní úpravy (nové soukromoprávní kodexy) se práce do značné míry věnuje i porovnání právního stavu podle úpravy účinné od 1.1.2014 a úpravy předchozí, která na základě přechodných...
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Loukotová, Šárka ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Elek, Štefan (oponent)
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu Abstrakt Cílem této práce je rozebrat institut bezdůvodného obohacení v obchodním právu. Toto téma bývá obvykle zpracováno jako součást občanskoprávních studií a zároveň bývá upozaďováno na úkor závazků, které vznikají ze smluv. Právě proto jsem si vybrala popsat tuto problematiku z hlediska obchodního práva. Práci tvoří sedm kapitol. V první úvodní kapitole jsou definovány základní právní předpisy, které byly používány pro výklad a zároveň nastiňuje, že došlo k významné změně v důsledku rekodifikace soukromého práva v České republice. Druhá kapitola je rozdělena do dvou částí. První část se zaměřuje na římskoprávní úpravu institutu, jakožto základu pro kontinentální právo. Druhá část poskytuje přehled platných úprav na našem území do založení České republiky. Třetí kapitola je soustředěna na účinnou úpravu do konce roku 2013. Zejména analyzuje přístup soudů a rozhodování Nejvyššího soudu ČR ve spojení s otázkou promlčení podle Obchodního zákoníku. Kapitola čtvrtá rozebírá změny od účinnosti Nového občanského zákoníku především z pohledu podnikatelů. Kapitola se více zaměřuje na úpravu promlčení a vyšší míru ochrany poctivého příjemce. V následující páté kapitole je zkoumán vliv práva Evropské unie a potenciál vzniku Evropského občanského zákoníku. V posledních dvou...
|
|
|
Bezdůvodné obohacení
Míková, Petra ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
V práci detailn pojednávám o významném právním institutu, bezd vodném obohacení, který má, i p es svoji podp rnou aplika ní povahu, nezastupitelnou úlohu v právním ádu eské republiky, zejména v právu soukromém. Práce je zam ena na výklad právní úpravy v ob anském zákoníku, nebo tato tvo í základ právní úpravy, jen se dále aplikuje i na právní vztahy upravené ve zvlá tních právních p edpisech. Nejrozsáhlej í ást textu je v nována interpretaci právní úpravy de lege lata. Na sou asnou právní úpravu se zam uji p edev ím z pohledu aplika ní a interpreta ní praxe Nejvy ího soudu. Pro snaz í orientaci se v problematice je výklad speciálních skutkových podstat bezd vodného obohacení po vzoru ásti obecné roz len n na jednotlivé výkladové okruhy. V nich zd raz uji specifika, je je t eba vzít na z etel p ed uplatn ním nároku vycházejícího z té které speciální skutkové podstaty. V práci analyzuji právní úpravu v novém ob anském zákoníku. ást textu je v nována návrhu právní úpravy práva bezd vodného obohacení obsa ené v knize VII. Spole ného referen ního rámce, který by mohl být podkladem pro vypracování evropského ob anského zákoníku.
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Jančařík, Ondřej ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje institutu bezdůvodného obohacení s přesahem do obchodního práva. Zaměřuje se přitom na specifické aspekty působení tohoto institutu v obchodním právu. Zejména se jedná o problematiku promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení v obchodních vztazích ale i další speciální prvky výskytu bezdůvodného obohacení v obchodněprávních předpisech jako je otázka vrácení poskytnutého plnění při odstoupení od smlouvy, nároků z ochrany firmy a ochrany proti nekalé soutěži, nároků z průmyslového vlastnictví a směnečného, resp. šekového obohacení. Práce sice primárně vychází ze stávající úpravy, nicméně se přitom neomezuje ve zkoumání dané problematiky z pohledu rekodifikace soukromého práva. Práce analyzuje jednotlivá ustanovení příslušných právních předpisů obchodního práva, jejichž výklad je v teorii i praxi značně nejednotný, a pomocí jejich detailního rozboru za použití prvotně stanovených teoretických východisek se pokouší přinést vlastní návrhy řešení.
|
|
|
Bezdůvodné obohacení
Kozlerová, Martina ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Práce pojednává o bezdůvodném obohacení jako jednom z institutů práva občanského resp. práva soukromého, jehož právní úprava je obsažena v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Jádrem práce je podrobný rozbor aktuální právní úpravy tohoto institutu, a to v kontextu s aktuální judikaturou (zejména judikaturou Nejvyššího soudu České republiky), odbornou literaturou a právními články.
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v českém právním řádu
Pilík, Václav ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent) ; Petr, Bohuslav (oponent)
Václav Pilík. Bezdůvodné obohacení v českém právním řádu. Disertační práce 1 Abstrakt Disertační práce "Bezdůvodné obohacení v českém právním řádu" se zabývá právním institutem bezdůvodného obohacení v českém (zejména soukromém) právu. Téma je zpracováno v širším historickém, teoretickém a zčásti i srovnávacím kontextu; neomezuje se pouze na problémy národní právní úpravy. Obecný pohled na bezdůvodné obohacení (část první práce), podávaný k nezbytnému širšímu uvedení do problému, je ztížen existencí různých pojetí, jejich prolínáním a otevřeností diskursu o základních pojmových otázkách. Přes tato úskalí, shledaná srovnávací právní vědou zabývající se bezdůvodným obohacením v prostoru právních kultur evropské kontinentální i angloamerické, je nezbytné podstoupit pokus o postižení obecných rysů bezdůvodného obohacení jako právního pojmu. Touto cestou dospívá práce ke třem obecným rysům bezdůvodného obohacení: jedná se o obohacení, vzniklé na úkor druhého a způsobem, jemuž se nedostává právní aprobace; institut spočívá na fragmentárním historickém základu, podstatně dopracovaném pod vlivem národních faktorů (legislativa, judikatura, doktrína); na obohacení se nahlíží jako na objektivní skutečnost (alespoň v části jeho vymezení). Vývoj institutu bezdůvodného obohacení probíhal odlišně jak v...
|
host ::
RSS.