|
|
Ecological and Evolutionary Processes Driving the Structure of Plant-Pollinator Networks
Hadrava, Jiří
Abtrakt Rozmnožování většiny druhů rostlin a potrava značné části diverzity živočichů na této planetě přímo závisí na vztazích mezi květy a opylovači. Donedávna se však převážná většina výzkumu opylování zaměřovala pouze na studium opylování konkrétních rostlin a jen málo pozornosti bylo věnováno celým společenstvům rostlin i opylovačů. V posledních desetiletích se však zaměření ekologie opylování posunulo díky zavedení konceptu opylovacích sítí. Tento koncept umožnil zabývat se opylováním v kontextu celého společenstva, poukázal na rozmanitost i komplexitu vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači a otevřel řadu nových možností výzkumu těchto vztahů z pohledu jeho významu pro živočichy nebo z pohledu časové a prostorové dynamiky opylovacích interakcí. Přesto však dosud máme jen matné představy o tom, jaké procesy jsou zodpovědné za strukturu a dynamiku těchto sítí. Podoba opylovací sítě je formována jak ekologickými, tak evolučními procesy. Z ekologického pohledu hraje roli například to, jak se druhy v čase a prostoru potkávají nebo jak si jednotlivé taxony opylovačů vybírají mezi rostlinami v závislosti na kontextu prostředí, aktuálních potravních potřebách či nabídce květních zdrojů. Z evolučního pohledu je pak podoba sítě vztahů mezi rostlinami a opylovači určena tím, jak se druhy na sebe vzájemně...
|
|
|
Úbytek opylovačů v krajině
Pokorná, Anna
Bakalářská práce je zaměřena na téma úbytku opylovačů v krajině. Podstatná část je věnována včelám. Práce se věnuje úbytku opylujícího hmyzu, a to jak na globální úrovni, tak i na úrovni České republiky. Jsou zde představeny příčiny a důsledky úbytku opylovačů a současně také konkrétní kroky, doporučení a opatření, které mohou opylovače v krajině podporovat. Konkrétní situace je demonstrována na příkladu včel v okresu Brno-venkov. Pomocí polostrukturovaných rozhovorů byl proveden kvalitativní průzkum mezi vybranými včelaři. Rozhovory byly zaměřeny na zjištění názorů a pohledů včelařů na úbytek opylovačů v krajině. Dále byly zjišťovány příčiny, které k úbytku přispívají a opatření, která by podle jejich názoru mohla opylovače v krajině podporovat. Z provedených rozhovorů vyplívá, že sami včelaři úbytek svých chovů v dlouhodobém měřítku nepozorují, naopak většinou docházelo k navýšení stavu včelstev od doby začátku chovu. Nicméně úbytek opylovačů obecně, byl zpozorován několika respondenty, nejvíce se jednalo o druhy čmeláků a motýlů. V rámci problematiky úbytku opylovačů a jejich příčin se několik včelařů zmínilo také o zkušenosti se špatnou nebo nedostatečnou spoluprací se zemědělci a negativně se vyjádřilo k chemizaci zemědělství a neohleduplnému přístupu ke krajině.
|
|
|
Krajinářská studie se zaměřením na podporu stanovišť opylovatelů
Řezanina, Zdeněk
Práce je zaměřena na krajinářskou studii zahrnující potravinové nároky opylovatelů, zejména Apis mellifera. Její podstatnou částí je metodika pro hodnocení výživových zdrojů a samotné hodnocení krajiny o ploše téměř 20km2. Současný stav krajiny je srovnán s navrhovaným stavem a tím jsou získána data o vlivu navrhovaných opatření na zdroje potravy pro opylovatele. Dále jsou porovnány 3 různé oblasti z pohledu potencionálních zdrojů potravy pro včely. Výsledkem této práce je metodika pro hodnocení potravinové nabídky pro opylovatele a její aplikace pro současné území a jeho navrhovaný stav.
|
|
|
Ecological and Evolutionary Processes Driving the Structure of Plant-Pollinator Networks
Hadrava, Jiří ; Klečka, Jan (vedoucí práce) ; Gilbert, Francis Sylvest (oponent) ; Vujić, Ante (oponent)
Abtrakt Rozmnožování většiny druhů rostlin a potrava značné části diverzity živočichů na této planetě přímo závisí na vztazích mezi květy a opylovači. Donedávna se však převážná většina výzkumu opylování zaměřovala pouze na studium opylování konkrétních rostlin a jen málo pozornosti bylo věnováno celým společenstvům rostlin i opylovačů. V posledních desetiletích se však zaměření ekologie opylování posunulo díky zavedení konceptu opylovacích sítí. Tento koncept umožnil zabývat se opylováním v kontextu celého společenstva, poukázal na rozmanitost i komplexitu vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači a otevřel řadu nových možností výzkumu těchto vztahů z pohledu jeho významu pro živočichy nebo z pohledu časové a prostorové dynamiky opylovacích interakcí. Přesto však dosud máme jen matné představy o tom, jaké procesy jsou zodpovědné za strukturu a dynamiku těchto sítí. Podoba opylovací sítě je formována jak ekologickými, tak evolučními procesy. Z ekologického pohledu hraje roli například to, jak se druhy v čase a prostoru potkávají nebo jak si jednotlivé taxony opylovačů vybírají mezi rostlinami v závislosti na kontextu prostředí, aktuálních potravních potřebách či nabídce květních zdrojů. Z evolučního pohledu je pak podoba sítě vztahů mezi rostlinami a opylovači určena tím, jak se druhy na sebe vzájemně...
|
|
|
From resource variation to habitat loss: how changing environment shapes the plant-pollinator interactions
AKTER, Asma
Annotation: Akter, A. and Klecka, J. 2020. Interactive effects of temperature, water, and nitrogen availability on the growth, floral traits, and pollination of white mustard, Sinapis alba. This was an experimental approach where Sinapis alba (white mustard), an economically beneficial crop was grown under different environmental conditions. Here, we assess how different growing conditions affected the growth of S. alba and the impact of different climate changing drivers on pollination and seed production. Akter, A., Biella, P., Klecka, J. 2017. Effects of small-scale clustering of flowers on pollinator foraging behaviour and flower visitation rate. PLoS ONE 12(11): e0187976. In this part of research, we experimentally changed the spatial structure of flower in small patches and assessed the impact on the foraging behaviour of pollinators, particularly, A. mellifera. Akter, A., Biella, P., Klecka, J. 2020. Introduction of new floral resources into plant-pollinator communities: impact on flower visitation mediated by species traits. This field-based experiment showed the impact of experimentally introduced floral resources in a plant community and how the response of the pollinator communities towards the new resources were mediated by the floral traits. Biella, P., Akter, A., Pajares, A.J.M., Federici, G., Galimberti, A., Jersáková, J., Labra, M., Mangili, F., Tommasi N. and Mangili, L. 2020. Pollination strategies of a plant in an unstable habitat: the case of the narrow-endemic toadflax Linaria tonzigii (Plantaginaceae). In this field-based research we assessed the pollination and reproduction strategies of an endemic plant, Linaria tonzigii, and the relation between the genetic variation and distribution. Akter, A., Biella, P., Batáry, P., Klecka, J. 2020. Changing pollinator communities along a disturbance gradient in the Sundarbans mangrove forest: a case study on Acanthus ilicifolius and Avicennia officinalis. Global Ecology and Conservation 24: e01282. This study was carried out in the Sundarbans mangrove forest, where we assessed the impact of human disturbances and forest loss on the plant-pollinator communities.
|
|
|
Reakce ptáků vůči pestřenkám (Syrphidae) a jejich modelům (Aculeata)
Truhlářová, Marie ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Batesovská mimeze je antipredační strategií, kdy neškodný druh (mimetik) napodobuje nebezpečný model svým vzhledem. Fenoménem v rámci Batesovské mimeze jsou tzv. nepřesní mimetici. Předpokládali bychom, že v evoluci Batesovští mimetici budou selektováni směrem k dokonalejšímu napodobení modelu, ale u některých druhů je napodobení velmi slabé. Cílem této práce bylo ověřit reakce přirozených predátorů na typické Batesovské mimetiky s často nedokonalou mimezí, tj. pestřenky (Syrphidae) a ověřit některé z hypotéz, které se pokouší nedokonalou mimezi osvětlit. V rámci této práce jsme provedli dva experimenty, ve kterých byla modelovým predátorem sýkora koňadra (Parus major). První experiment byl na téma vlivu diverzity modelů na kategorizaci a generalizaci pestřenek predátorem. Sýkory byly rozděleny do dvou skupin, kdy první skupina dostávala kořist s vysokou diverzitou modelů (10 druhů z řádu Hymenoptera) a druhá skupina s nízkou diverzitou modelů (2 druhy z řádu Hymenoptera). Experiment měl dvě fáze, kategorizační, kdy se sýkory učily rozeznávat jedlou a nejedlou kořist a generalizační, kdy sýkory generalizovaly zkušenost z kategorizačního učení na novou kořist. Jedlou kořist představovaly mouchy z řádu Diptera, nejedlou představovaly modely (především vosy z řádu Hymenoptera) a novou kořist...
|
|
|
Inteligentní systém chovu včel
Hrubý, Jan ; Zeman, Václav (oponent) ; Kiac, Martin (vedoucí práce)
Cílem této práce je navrhnout a vytvořit inteligentní systém chovu včel, který dokáže měřit frekvenci ve včelstvu, hmotnost úlu pro sledování úbytku nebo pro informování včelaře, jestli včely nosí med. Dále je také řešeno zabezpečení úlu proti krádeži. Pro funkčnost více inteligentních systémů pro chov včel je důležitá komunikace mezi nimi. Proto je část práce zaměřená na volbu nejlepší možnou komunikaci, kdy se v potaz bere náročnost na baterii a její spolehlivost. V práci je využíván systém komunikace modulů typu mnoho k jednomu, tedy lze volně rozšiřovat množství úlů aniž by to ovlivnilo funkčnost systému. Výsledný systém je napájen pomocí baterie a solárních panelů.
|
|
|
Nesting behaviour and population genetics of solitary bees (Hymenoptera: Anthophila)
Černá, Kateřina ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Žďárek, Jan (oponent) ; Paxton, Robert J. (oponent)
Souhrn Moje disertační práce je zaměřena na studium hnízdního chování a populační genetiky samotářských včel. Tato dvě témata, ačkoli zdánlivě nesouvisející, přinášejí mnoho nových informací a tak napomáhají lépe porozumět biologii samotářských včel, která je stále nedostatečně známá. Ačkoli samotářské chování představuje původní stav, z něhož se vyvinula všechna vyšší společenská uspořádání, jeho role není dosud plně doceněná. Vnitrodruhový kleptoparazitismus, který představuje alternativní a fakultativní hnízdní strategii včel, je navíc pravděpodobným předchůdcem obligátního kleptoparazitismu. Ačkoli je obligátní kleptoparazitismus u samotářských včel velice častý, informace o četnosti a výskytu vnitrodruhového kleptoparazitismu jsou poměrně vzácné. My jsme studovali hnízdní chování samotářských včel za účelem podchycení vzorců chování, které by mohly sloužit jako preadaptace pro společenské či kleptoparazitické chování, a dále jsme se snažili odhalit přítomnost vnitrodruhového kleptoparazitismu u samotářských včel. Pro studium jsme si vybrali čtyři modelové druhy: Andrena vaga (Andrenidae), Anthophora plumipes (Apidae), Colletes cunnicularius (Colletidae) and Osmia rufa (Megachilidae). Popsali jsme hnízdní chování druhu Andrena vaga a ukázali jsme, že ačkoli je toto chování individuálně variabilní, je...
|
|
|
Právní úprava včelařství
Kotrba, Jiří ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Falteisková, Sabina (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje právní problematice spojené s chovem včel a jejich ochranou. Včelařské právo u nás není upraveno v jednom uceleném právním předpisu, ale tvoří jej množství dílčích ustanovení nacházejících se v celé řadě nejrůznějších zákonů a vyhlášek. Roztříštěnost právní úpravy včelařství je jejím největším nedostatkem a způsobuje, že se v ní chovatelé nejsou schopni dobře orientovat. Aby kvůli tomu nezůstala právní úprava včelařství pouze na papíře, ale postupovalo se v souladu s ní i v praxi, je třeba zajistit, aby byli všichni včelaři o svých právech a povinnostech co nejlépe informováni. V této diplomové práci je čtenáři předložen podrobný právní rozbor těch nejdůležitějších ustanovení týkajících se včelařství, a tento je na některých místech doplněn o úvahy de lege ferenda. Diplomová práce je rozdělena do pěti hlavních částí, které jsou dále děleny na kapitoly, a případně dle potřeby i na podkapitoly a další nižší úrovně. První část je rozdělena do dvou kapitol a pojednává o historii včelařství a počátcích vývoje jeho právní úpravy ve světě a na území českého státu. Druhá část diplomové práce je rozdělena do tří kapitol a je věnována úvahám nad možností budoucího rozšíření právní úpravy týkající se dnes výlučně včely medonosné i na její nejbližší příbuzné. Ve třetí části je...
|
|
|
Metody značení těla a potravy hmyzu a jejich využití u včel (Anthophila)
Macháčková, Lenka ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent) ; Hanus, Robert (oponent)
Metody zna ení p edstavují asto nezbytnou sou ást ady studií, které se zabývají biologií hmyzu. Tyto zna ící techniky mnohdy p edstavují jedinou možnost, jak získat nové a d ležité informace. V první ásti práce se zabývám individuálním zna ením, které bylo využito pro ozna ení samotá ských v el a jejich hnízd jakožto prost edku získání informací o hnízdní dynamice samic žijících na hnízdišti v agregaci. Práce ukazuje, že samice se v hnízdech m ní velmi asto a b žn u všech ty ech studovaných druh . Avšak velké procento obsazení hnízda samicí nastalo až po jeho opušt ní p edchozí majitelkou. Pouze ást ze všech hnízd na hnízdišti byla skute n usurpovaná. Pravé usurpace reprezentují tedy spíše minoritní ást pozorovaných zm n majitel v hnízdech. V ely p ekvapiv asto opouští svá hnízda a zakládají nová. Díky astému st ídání majitelek v hnízdech dochází k astým kontakt m samic na hnízdišti. Velká tolerance v el v i sob , spolu s p ekvapivou tolerancí usurpací a nízkou agresivitou, tak m že p edstavovat možnou cestu ke vzniku komunálního spole enství v el a jiných typ sociálního chování. V druhé ásti práce se potom zam uji na možnosti ozna ení potravy u v el. Efektivita využívání pylu a cukru v kolonii eusociálních v el nejsou dosud pln pochopeny. Zkoumání složitosti nutri ního toku v kolonii však vyžaduje...
|
host ::
RSS.