|
|
Vývoj znečištění ovzduší ve vybraném území
BARTŮŠEK, Ondřej
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním vývoje koncentrací oxidů dusíku a oxidu siřičitého v ovzduší v Ústeckém kraji. V práci je obecně popsáno znečištění ovzduší a s tím i související pojmy jako zdroje znečištění, emise, imise a atmosférická depozice. Dále je v práci hodnoceno znečištění ovzduší oxidy dusíku a oxidem siřičitým v Ústeckém kraji. Práce popisuje metody, kterých bylo použito při výpočtech či hodnoceních. Dále se zabývá výběrem vhodných měřících stanic ke zpracování vývoje koncentrací těchto látek v ovzduší. Cílem této práce je nalezení trendů v časových řadách koncentrací NOx a SO2 a statistické vyhodnocení vývoje koncentrací ve vybraných městech Ústeckého kraje. V další části je hodnocena prostorová analýza koncentrací oxidů dusíku a oxidu siřičitého v ovzduší v Ústeckém kraji. Toto území bylo vybráno především kvůli tomu, že se vyznačuje významným znečištěním ovzduší.
|
|
| |
|
|
Ekologie Calamagrostis epigejos (L.) Roth
Vachová, Pavla ; Hejcman, Michal (vedoucí práce)
Ekologie expanzních druhů je stále aktuální téma. Již od neolitu pozvolna docházelo k antropogenizaci krajiny. Důsledkem byla změna struktury rostlinných společenstev a úspěch expanzních druhů jako je Calamagrostis epigejos.
C. epigejos je expansivní, vytrvalá, vysokostébelnatá, výběžkatá tráva. Mezi její významné vlastnosti patří především velmi široká ekologická amplituda, produkce velkého množství biomasy a schopnost přizpůsobovat si stanovištní podmínky.
Experimenty a studie, které jsou součástí disertační práce, mají tyto základní cíle: (1)Zjistit, jak probíhá expanze ve společenstvu s třtinou křovištní. (2) Zkoumat teoretickou míru stabilitu těchto fytocenóz. (3) Zjistit reakci C. epigejos na dodané živiny. (4) Otestovat možnosti eliminace C. epigejos. (5) Navrhnout praktické využití C. epigeos.
Primárně byla sledována reakce zájmového druhu na management (aplikace N, P, K živin a kosení v různých kombinacích). Zajímalo nás především její chování ve fytocenóze. Byl založen blokový a nádobový experiment. Výsledky polního experimentu byly využity i k výpočtu teoretické míry stability jednotlivých variant. Další výzkum byl směřován na eliminaci C. epigejos pomocí drátovců (larvy druhu Elateridae). Studie, která využívá C. epigejos pro monitoring depozice těžkých kovů ukázala, že aspekty globální rozšíření této trávy nejsou vždy negativní.
|
|
|
Chemismus atmosférické depozice na vybraných lokalitách Zlínského kraje
Zádrapová, Dagmar ; Vach, Marek (vedoucí práce) ; Sychová, Petra (oponent)
Znečištění atmosféry a životního prostředí těžkými kovy je v současnosti jedno ze zásadních environmentálních témat. Ačkoli některé z těžkých kovů představují pro většinu organismů důležité stopové prvky, jejich nebezpečí spočívá zejména v toxicitě již při malých koncentracích a schopnosti akumulace v potravních řetězcích (Braniš, 2011). Do ovzduší se dostávají z přirozených i antropogenních zdrojů, přičemž antropogenní zdroje sehrávají při znečišťování atmosféry zásadní roli. Kontaminace atmosféry má globální charakter. V Evropě je během uplynulých 40 let zaznamenáváno neustálé snižování emisí těžkých kovů, které započalo v 70. letech (Pacyna, 2007). V České republice se v současnosti mezi nejvíce znečištěné lokality řadí aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek (ČHMÚ, 2015).
Předložená práce na základě teoretických poznatků analyzuje a vyhodnocuje výsledky měření obsahu těžkých kovů (Cd, Cr, Cu, Ni, Pb, Zn) v celkové atmosférické depozici na vybraných lokalitách Zlínského kraje. Volba lokalit vycházela z předpokladu, že hustota zástavby a míra zapojení intravilánu mohou ovlivnit složení atmosférické depozice a její případnou kontaminaci těžkými kovy, zejména s ohledem na vliv domácích topenišť. K měření byly použity bulk kolektory, které byly exponovány nepřetržitě, a odebrané vzorky obsahovaly kromě vertikální srážky též nedefinovanou část suché depozice.
Výsledky výzkumu původní předpoklad jednoznačně nepotvrzují, výskyt většiny kovů na lokalitách měl pozaďový charakter (Cr, Cu, Ni, Zn). V případě Cd a Pb byl zaznamenán velký nárůst hodnot během jednoho odběrového období, který se v dalších obdobích již neopakoval. Tento jev lze považovat za extrém vzniklý pravděpodobně náhodnou událostí.
|
|
|
Atmosférická depozice látek v ČR i ve světě
BARTŮŠEK, Ondřej
Tato bakalářská práce je zaměřena na atmosférickou depozici látek v České republice i ve světě. V práci jsou krátce vysvětleny i pojmy, jako je zdroj znečištění, emise a imise, které jsou na sobě závislé a které jsou s atmosférickou depozicí úzce spojeny. Je zde vysvětlen také proces vzniku atmosférické depozice. Dále jsou zde podrobněji popsány typy atmosférické depozice, jejich členění, odebírání a postup při zjišťování velikosti atmosférické depozice. Pro představu jsou v práci uvedeny hodnoty atmosférické depozice v Evropě, v Číně, v Severní Americe a v poslední řadě také v České republice, kde je krátce popsán i její trend. Dále jsou zde uvedeny staniční sítě České republiky. V poslední části se práce zabývá vývojem hodnot atmosférické depozice síry, dusíku a vodíkových iontů na území České republiky a na určitých stanicích.
|
|
|
Porovnání vývoje atmosférické depozice dusíku a fosforu v různých oblastech ČR
SUCHÁ, Jitka
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním vývoje atmosférické depozice dusíku a fosforu v různých oblastech České republiky. V práci je vysvětlen vznik atmosférické depozice a s tím i související pojmy jako zdroj znečištění, emise, imise či oxidy dusíku. Dále jsou zde uvedeny typy atmosférické depozice, odběr vzorků a postup při zjišťování velikosti atmosférické depozice. Práce popisuje metody, kterých bylo použito při výpočtech či vyhodnoceních. Dále se zabývá výběrem vhodných měřících stanic ke zpracování vývoje atmosférické depozice dusíku. Atmosférické depozice fosforu se na území ČR v daném období od roku 2000 do roku 2010 neměřily. Cílem této práce je nalezení trendů v časových řadách koncentrací NOx a statistického vyhodnocení vývoje atmosférické depozice dusíku. Pro tyto kapitoly byly vybrány koncentrace oxidů dusíku v krajských městech ČR. V kapitole prostorové analýzy koncentrací oxidů dusíku je vybrán Ústecký kraj, především kvůli tomu, že tato oblast se vyznačuje významně vysokou atmosférickou depozicí dusíku a celkovým znečištěním ovzduší. V literatuře se často objevuje pod pojmem oblast Černého trojúhelníka.
|
|
| |
|
|
Atmosférická depozice dusíku a fosforu v ČR i ve světě.
SUCHÁ, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá atmosférickou depozicí dusíku a fosforu v České republice a ve světě. Pro snadnější porozumění vzniku atmosférické depozice jsou v práci zkráceně vysvětleny pojmy jako je zdroj znečištění, emise nebo imise, které jsou na sobě závislé a často se navzájem ovlivňují. Jsou zde uvedeny jednotlivé typy atmosférické depozice, jejich podrobnější členění, odebírání a postup při zjišťování velikosti atmosférické depozice. Dále jsou v práci uvedeny současné hodnoty atmosférické depozice v evropských i mimoevropských zemích a hodnoty České republiky, kde je ve zkrácené podobě popsán trend atmosférické depozice od padesátých let do současnosti. V práci jsou uvedeny staniční sítě České republiky, jejich náplň a způsoby sbírání dat, které nadále slouží k vyhodnocování stavu kvality ovzduší v Evropě v programu EMEP, kde je možné najít údaje o dalších evropských zemích. Dále jsou zde uvedeny hodnoty atmosférické depozice dusíku a fosforu v USA, především na východním pobřeží a centrální části Spojených států amerických, a v Číně. V poslední části je práce zaměřena na vývoj hodnot atmosférické depozice dusíku v České republice ve vybraných více i méně postižených oblastech.
|
|
| |
host ::
RSS.