|
Pražské sochařské výstavy 1898 - 1916. Příspěvek k problematice galerijní prezentace sochy
Cermanová, Jana ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Blümlová, Dagmar (oponent) ; Lenderová, Milena (oponent)
Jana Cermanová Pražské sochařské výstavy 1898 - 1916 Příspěvek k problematice galerijní prezentace sochy Abstrakt disertační práce Sochařství jako umělecká disciplína zažilo v Čechách kolem přelomu 19. a 20. století nesmírně dynamický vzestup. S jistým zpožděním tak následovalo tolik obdivovaný vzor Francie, kde v roce 1910 Charles Morice s odkazem na Rodina a jeho žáky dokonce konstatoval převahu moderního sochařství nad malbou. Také v Čechách, zejména zásluhou dominantní osobnosti učitele J. V. Myslbeka, dozrála velmi ambiciózní skupina sochařů, která byla připravena řešit vzrůstající společenskou poptávku po dílech monumentálního charakteru, jež si zvláště v podobě pomníků takřka podmanila veřejný prostor města. Sochaři se věnovali zakázkám dekorativních soch pro architekturu i objednávkám funerální povahy, které jim zaručovaly jistý příjem a otevíraly cestu k vlastní volné tvorbě. Především ale onen "mor pomníkový" poutal k sochařství všeobecnou pozornost a zajišťoval umělcům společenskou prestiž. Sochaři se začali více účastnit uměleckého dění a podstatnou měrou se podíleli na řešení aktuálních výtvarných problémů. Konjunktura, kterou zažívalo sochařství veřejného prostranství, se přenesla rovněž do soudobých ...
|