Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 149 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Využití kapalinové chromatografie pro stanovení reziduí léčiv
Dvořáková, Petra ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Sokol, Jozef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce se zabývá problematikou výskytu reziduí léčiv v životním prostředí. Studie se zaměřuje na vypracování optimální metody pro stanovení vybraných léčiv ze vzorků odebraných z vodního ekosystému a kalů z čistíren odpadních vod. Ze skupiny léčiv byla vybrána antibiotika, která patří mezi nejčastěji užívaná léčiva. Antibiotika přítomná ve složkách životního prostředí mají jako ostatní léčiva toxický vliv na organismy v něm žijící. V případě antibiotik však dochází navíc ke vzniku rezistence. Pro studii byla konkrétně zvolena sulfonamidová antibiotika, která se používají jak v humánní tak i ve veterinární medicíně. Byly vypracovány celkem tři optimalizované postupy pro stanovení vybraných analytů ve vzorcích povrchové vody, sedimentu a kalu. V rámci optimalizace byly zkoušeny čtyři typy extrakce, a to extrakce na tuhou fázi, extrakce pomocí zvýšeného tlaku, mikrovlnná extrakce a ultrazvuková extrakce. Pro finální analýzu byla použita kapalinová chromatografie s dvěma detektory - detektorem diodového pole a hmotnostním spektrometrem. Optimalizované metody byly aplikovány na reálné vzorky. Povrchová voda a sediment byly odebírány na dvou řekách (Svratka a Svitava), a to celkem na 31 odběrových místech. Kal byl odebírán na čistírně odpadních vod (ČOV) Brno-Modřice po dobu osmi dnů. Pro vypracování ucelené studie byla přítomnost analytů sledována rovněž ve vzorcích rybí svaloviny. Vzorky ryb pocházely z řeky Svratky (před a za ČOV). Výskyt sulfonamidových antibiotik byl potvrzen ve vzorcích povrchové vody z řeky Svratky (ug.l-1), v sedimentu z obou sledovaných řek (ug.kg-1) a v kalu z ČOV (ug.kg-1). Ve vzorcích povrchové vody z řeky Svitavy a ve vzorcích ryb nebyla léčiva detekována, případně se jejich koncentrace nacházela pod limitem detekce.
Stanovení léčiv v půdním ekosystému
Brož, Tomáš ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Práce se zabývá aktuální problematikou narůstajících koncentrací léčiv, a tím i rostoucího počtu rezistentních bakterií v půdě. Jednou z příčin je hnojení zemědělských polí zvířecími fekáliemi, ve kterých se antibiotika vyskytují v nezměněné a stále aktivní formě nebo nedostatečná účinnost konvenčních metod používaných v čistírnách odpadních vod. Ve snaze zlepšit monitoring tohoto problému, byla vyvinuta a optimalizována metoda stanovení těchto antibakteriálních látek v půdní matrici, za využití extrakce tuhou fázi, a také UPLC/MS metoda na jejich vyhodnocení. Ze skupiny sulfonamidových antibiotik byl vybrán sulfacetamid, sulfadiazol, sulfamerazin, sulfamethazin, sulfamethoxazol, sulfapyridin, sulfasalazin, sulfathiaozal a trimethoprim. Nejnižším limitem detekce metody byla koncentrace 0,3 µg/g v případě sulfathiazolu a nejvyšším 8,1 µg/g pro sulfasalazin. Nejvyšších průměrných výtěžností bylo dosaženo u sulfamethoxazolu a to konkrétně 63 ±8 %.
Studium vlivu prostředí na sorpci polutantů na mikroplasty
Hamplová, Marie ; Kučerík, Jiří (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
S rostoucí produkcí plastového odpadu roste znečištění životního prostředí persistentními mikroplasty, na které se mohou sorbovat další enviromentální polutanty, jako jsou různá léčiva. Roste tak toxicita mikroplastů a jejich riziko pro živé organismy. V dnešní době se rozšiřuje využití tzv. biodegradabilních polymerů, které by měly podléhat samovolnému rozkladu. Při degradaci z nich ovšem také mohou zůstávat mikroplasty. Tato bakalářská práce se proto zabývá sorpcí léčiv na mikroplasty z biodegradabilního polyhydroxybutyrátu (PHB) a vlivem okolního vodného prostředí na míru a mechanismus sorpce. Pro srovnání byla provedena i sorpce léčiv na mikroplasty ze syntetického polyethylentereftalátu (PET). Množství léčiv bylo stanovováno pomocí UPLC-ESI-TQ. Sorpce byla ze směsi léčiv pozorována u antibiotik tetracyklinů. Hodnota pH okolního prostředí ovlivňovala míru sorpce tetracyklinů, v největší míře probíhala při kyselém pH 4. Dle výsledků vyhodnocení sorpce Langmuirovou a Freundlichovou adsorpční izotermou mají PHB mikroplasty vyšší sorpční kapacitu než PET mikroplasty. Mikroplasty z PHB by proto mohly být rizikem pro živé organismy.
Hodnocení mitochondriální produkce superoxidů indukované antibiotiky u adherentních buněk
Ingrová, Kateřina ; Chmelíková, Larisa (oponent) ; Zumberg, Inna (vedoucí práce)
Teoretická část bakalářské práce obsahuje popis vlivu reaktivních kyslíkových radikálů (ROS) na oxidační stres u mitochondrií a následky použití antibiotik při kultivaci buněčných linií. Buněčnou linii studovanou v této bakalářské práci je buněčná linie mezenchymálních kmenových buněk (MSCs). V praktické části je popsán postup provedeného experimentu – pasážování, kultivace a barvení buněk. Navržený experiment byl zopakován s dostatečným počtem opakování. Nasnímané snímky konfokálním mikroskopem byly zpracovány v programovacím prostředí MATLAB.
Stanovení vybraných léčiv ve vodách
Tran Xuan, Tiep ; Tulková, Tereza (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá stanovením různých antibiotik v odpadních vodách. Konkrétně se jedná o trimethoprim, azithromycin a clarithomycin. Ve všech případech se jedná o nežádoucí kontaminaci odpadních vod, která představuje ekologický problém pro životní prostředí. Pro izolaci vybraných léčiv byla po konzultaci s vedoucím práce zvolena metoda extrakce tuhou fází (SPE). Stanovení léčiv proběhlo následně vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií s detekcí pomocí hmotnostního spektrometru. Při zachování všech nezbytných postupů byl sledován a následně interpretován dvanáctidenní odtok a přítok na ČOV Brno-Modřice.
Antimikrobiální rezistence a její šíření v potravinovém řetězci
Maršová, Nikol
Bakalářská práce pojednává o rezistenci mikroorganismů vůči antimikrobiálním látkám a jejím následném šíření vpotravinovém řetězci. Zaměřuje se převážně na rezistenci mikroorganismů k antibiotikům, a to ve vztahu k typům antibiotik dle chemické struktury a jejich mechanismu účinku. Popisuje základní principy látek užívaných proti virům, kvasinkám, plísním a parazitům. Charakterizuje podstatu vzniku a mechanismy rezistence. Dále se zabývá metodami využívanými ke stanovení rezistence mikroorganismů k antimikrobiálním látkám. Popisuje kdy se historicky začala rezistence mikroorganismů objevovat a její výskyt v jednotlivých sekcích potravinového řetězce. V e vztahu k šíření antimikrobiální rezistence v potravinovém řetězci, popisuje nejzávažnější původce zoonóz v současnosti.
Výskyt antimikrobiální rezistence u streptokoků (převážně beta-hemolytických) z ran pacientů
Kuropata, Daniel
V poslední době je pozorován častý výskyt antimikrobiální rezistence, který navíc stále stoupá. Proto je důležité neustále tuto rezistenci monitorovat, což bylo cílem této práce u rodu Streptococcus. Literární přehled je tedy zaměřen na vybrané druhy streptokoků (S. agalactiae, S. dysga-lactiae subsp. equisimilis, S. pyogenes, S. mitis a S. oralis), dále na antibiotika, včetně jejich působení, a antibiotickou rezistenci s důrazem na její vznik, šíření, mechanismy, determinující geny a rizika, které představuje. V experimentální části byl sledován výskyt rezistence u streptokoků (převážně beta-hemolytických) izolovaných z ran pacientů Úrazové nemocnice v Brně. K tomuto účelu bylo použito stanovení minimální inhibiční koncentrace (MIC), průkaz fenotypu rezistence k makrolidům, linkosamidům a streptograminu B (MLS) pomocí D-testu a screening genů resistence pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR). Stanovením MIC bylo u klinických izolátů (n = 31) zjištěno zastoupení rezistence vůči kotrimoxazolu (96,8 %), ciprofloxacinu (71 %), tetracyklinu (29 %), erytromycinu (25,5 %), klidamycinu (16,1 %), ampicilinu (3,2 %) a oxacilinu (3,2 %). Rezistence vůči chloramfenikolu, gentamicinu, vankomycinu, teikoplaninu, linezolidu, tigecyklinu a nitrofurantoinu nebyla prokázána. D-test byl proveden u izolátů rezistentních vůči erytromycinu (n = 8). Konstitutivní fenotyp (cMLS) byl prokázán u 62,5 % erytromycin-rezistentních izolátů, indukovaný (iMLS) u 25 % a M fenotyp u 12,5 %. Metodou PCR byla potvrzena přítomnost vybraných genů rezistence, a to ermA (16,1 %), ermB (6,5 %), mefA (3,2 %), tetO (3,2 %), tetM (25,8 %) a intTn (32,3 %). Tato studie tedy prokázala, že všechny izoláty streptokoků pocházející z ran pacientů jsou rezistentní vůči některému z testovaných antibiotik, a navíc byla u některých izolátů zjištěna i multirezistence.
Vláknité mikromycety (plísně) a jejich biotechnologické využití
Beniačová, Michaela
Bakalářská práce je zaměřena na vláknité mikromycety a jejich biotechnologické využití. Je zde popsána výživa, morfologie, pohlavní a nepohlavní rozmnožování vláknitých mikromycet a jsou uvedeny optimální podmínky pro jejich růst a výskyt. Dále je uvedeno taxonomické rozdělení a charakteristika hlavních rodů spolu se stručným morfologickým popisem. V druhé části bakalářské práce jsou obecně popsány a klasifikovány biotechnologie. Tato část se zabývá především využitím vláknitých mikromycet v potravinářském, zemědělském a farmaceutickém průmyslu. Dále je zde popsáno jejich využití v ochraně životního prostředí a využití průmyslově vyráběných látek produkovaných metabolismem hub.
Antibiotická rezistence patogenních bakterií u vybraných druhů zájmových zvířat
Kaliská, Tereza
Některé kmeny patogenních bakterií jsou schopny rezistence vůči antibakteriálním látkám. Tato odolnost ztěžuje možnosti léčby nemocí, jak v humánní, tak veterinární medicíně. V rámci bakalářské práce jsou zmíněny nejznámější patogeny domácích zvířat, především psů a koček. Práce poukazuje na důležitost pochopení mechanismů vzniku rezistence. Blíže charakterizuje mobilní elementy, princip efluxních pump a spontánní chromozomální mutace. Prevence by měla být základem, aby se v populaci rezistence dále nešířila. Dodržování základních hygienických návyků, náležité užívání antibiotik ve správném dávkování a legislativní úpravy v zemědělských chovech by měly být zavedeny v globálním měřítku. Vývoj antimikrobiálních látek, včetně chemoterapeutik, by měl pokračovat. Zároveň by měl být kladen větší důraz na hledání nových alternativ. Slibně vyhlížejí hlavně rostlinná fytobiotika.
Detailní analýza genů rezistence na antibiotika a těžké kovy a znaků horizontálního přesosu genů u zástupců anaerobních bakterií
Vancová, Kateřina ; Schwarzerová, Jana (oponent) ; Čejková, Darina (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá detailní analýzou genů rezistence na antibiotika a těžké kovy a znaků horizontálního přesosu genů u zástupců anaerobních bakterií. Antimikrobiální rezistence (AMR) u bakterií je celosvětově rostoucí hrozbou pro veřejné zdraví. U těchto bakterií jsou geny AMR často spojeny s mobilními genetickými elementy (MGE), které pod- porují jejich mobilitu a umožňují jim rychlé šíření mezi různými bakteriemi. V práci je popsán horizontální přenos genetické informace, problematika antimikrobiální rezistence a databáze pro detekci genů AMR a MGE. Poté byla provedena detekce a analýza genů AMR a MGE u zástupců anaerobních bakterií. Téměr polovina z nich obsahovala alespoň 1 gen AMR, celkem 112 různých genů. Poté bylo detekováno 66 různých MGE, 4 z nich přenášely 6 různých detekovaných genů AMR.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 149 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.