|
|
Využití separačních metod pro stanovení vybraných léčiv ve vodách
Burešová, Jitka ; Opatřilová, Radka (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Antibiotika patří mezi široce používaná léčiva v humánní i veterinární medicíně. Tyto látky jsou biologicky aktivní, snižují účinnost biologických procesů v čistírnách odpadních vod. Dochází tak k jejich nedostatečnému odstranění a průniku do vyčištěné vody. Existuje několik separačních metod, kterými mohou být antibiotika v odpadních vodách stanovena. Jsou to především kapalinová chromatografie, plynová chromatografie a kapilární elektroforéza. Cílem této diplomové práce bylo vypracovat vhodnou izolační techniku a analytický postup pro identifikaci a stanovení penicilinových antibiotik v odpadní vodě. Pro stanovení byly ze širokého spektra penicilinových antibiotik vybrány amoxicilin, ampicilin a benzylpenicilin (penicilin G). Vybraná antibiotika patří mezi často aplikovaná v praxi. Pomocí optimalizované metody pak byly tyto látky stanoveny v reálných vzorcích z čistírny odpadních vod v areálu Veterinární a farmaceutické univerzity Brno a velkokapacitní čistírny odpadních vod v Brně-Modřicích. Reálné vzorky odpadních vod byly přečištěny a zakoncentrovány pomocí SPE extrakce (extrakce pevnou fází). Vlastní stanovení penicilinových antibiotik bylo provedeno metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) s UV-VIS detektorem typu DAD.
|
|
|
Využití kapalinové chromatografie pro stanovení reziduí léčiv
Dvořáková, Petra ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Sokol, Jozef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce se zabývá problematikou výskytu reziduí léčiv v životním prostředí. Studie se zaměřuje na vypracování optimální metody pro stanovení vybraných léčiv ze vzorků odebraných z vodního ekosystému a kalů z čistíren odpadních vod. Ze skupiny léčiv byla vybrána antibiotika, která patří mezi nejčastěji užívaná léčiva. Antibiotika přítomná ve složkách životního prostředí mají jako ostatní léčiva toxický vliv na organismy v něm žijící. V případě antibiotik však dochází navíc ke vzniku rezistence. Pro studii byla konkrétně zvolena sulfonamidová antibiotika, která se používají jak v humánní tak i ve veterinární medicíně. Byly vypracovány celkem tři optimalizované postupy pro stanovení vybraných analytů ve vzorcích povrchové vody, sedimentu a kalu. V rámci optimalizace byly zkoušeny čtyři typy extrakce, a to extrakce na tuhou fázi, extrakce pomocí zvýšeného tlaku, mikrovlnná extrakce a ultrazvuková extrakce. Pro finální analýzu byla použita kapalinová chromatografie s dvěma detektory - detektorem diodového pole a hmotnostním spektrometrem. Optimalizované metody byly aplikovány na reálné vzorky. Povrchová voda a sediment byly odebírány na dvou řekách (Svratka a Svitava), a to celkem na 31 odběrových místech. Kal byl odebírán na čistírně odpadních vod (ČOV) Brno-Modřice po dobu osmi dnů. Pro vypracování ucelené studie byla přítomnost analytů sledována rovněž ve vzorcích rybí svaloviny. Vzorky ryb pocházely z řeky Svratky (před a za ČOV). Výskyt sulfonamidových antibiotik byl potvrzen ve vzorcích povrchové vody z řeky Svratky (ug.l-1), v sedimentu z obou sledovaných řek (ug.kg-1) a v kalu z ČOV (ug.kg-1). Ve vzorcích povrchové vody z řeky Svitavy a ve vzorcích ryb nebyla léčiva detekována, případně se jejich koncentrace nacházela pod limitem detekce.
|
|
|
Stanovení léčiv v půdním ekosystému
Brož, Tomáš ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Práce se zabývá aktuální problematikou narůstajících koncentrací léčiv, a tím i rostoucího počtu rezistentních bakterií v půdě. Jednou z příčin je hnojení zemědělských polí zvířecími fekáliemi, ve kterých se antibiotika vyskytují v nezměněné a stále aktivní formě nebo nedostatečná účinnost konvenčních metod používaných v čistírnách odpadních vod. Ve snaze zlepšit monitoring tohoto problému, byla vyvinuta a optimalizována metoda stanovení těchto antibakteriálních látek v půdní matrici, za využití extrakce tuhou fázi, a také UPLC/MS metoda na jejich vyhodnocení. Ze skupiny sulfonamidových antibiotik byl vybrán sulfacetamid, sulfadiazol, sulfamerazin, sulfamethazin, sulfamethoxazol, sulfapyridin, sulfasalazin, sulfathiaozal a trimethoprim. Nejnižším limitem detekce metody byla koncentrace 0,3 µg/g v případě sulfathiazolu a nejvyšším 8,1 µg/g pro sulfasalazin. Nejvyšších průměrných výtěžností bylo dosaženo u sulfamethoxazolu a to konkrétně 63 ±8 %.
|
|
|
Studium vlivu prostředí na sorpci polutantů na mikroplasty
Hamplová, Marie ; Kučerík, Jiří (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
S rostoucí produkcí plastového odpadu roste znečištění životního prostředí persistentními mikroplasty, na které se mohou sorbovat další enviromentální polutanty, jako jsou různá léčiva. Roste tak toxicita mikroplastů a jejich riziko pro živé organismy. V dnešní době se rozšiřuje využití tzv. biodegradabilních polymerů, které by měly podléhat samovolnému rozkladu. Při degradaci z nich ovšem také mohou zůstávat mikroplasty. Tato bakalářská práce se proto zabývá sorpcí léčiv na mikroplasty z biodegradabilního polyhydroxybutyrátu (PHB) a vlivem okolního vodného prostředí na míru a mechanismus sorpce. Pro srovnání byla provedena i sorpce léčiv na mikroplasty ze syntetického polyethylentereftalátu (PET). Množství léčiv bylo stanovováno pomocí UPLC-ESI-TQ. Sorpce byla ze směsi léčiv pozorována u antibiotik tetracyklinů. Hodnota pH okolního prostředí ovlivňovala míru sorpce tetracyklinů, v největší míře probíhala při kyselém pH 4. Dle výsledků vyhodnocení sorpce Langmuirovou a Freundlichovou adsorpční izotermou mají PHB mikroplasty vyšší sorpční kapacitu než PET mikroplasty. Mikroplasty z PHB by proto mohly být rizikem pro živé organismy.
|
|
|
Hodnocení mitochondriální produkce superoxidů indukované antibiotiky u adherentních buněk
Ingrová, Kateřina ; Chmelíková, Larisa (oponent) ; Zumberg, Inna (vedoucí práce)
Teoretická část bakalářské práce obsahuje popis vlivu reaktivních kyslíkových radikálů (ROS) na oxidační stres u mitochondrií a následky použití antibiotik při kultivaci buněčných linií. Buněčnou linii studovanou v této bakalářské práci je buněčná linie mezenchymálních kmenových buněk (MSCs). V praktické části je popsán postup provedeného experimentu – pasážování, kultivace a barvení buněk. Navržený experiment byl zopakován s dostatečným počtem opakování. Nasnímané snímky konfokálním mikroskopem byly zpracovány v programovacím prostředí MATLAB.
|
|
|
Stanovení vybraných léčiv ve vodách
Tran Xuan, Tiep ; Tulková, Tereza (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá stanovením různých antibiotik v odpadních vodách. Konkrétně se jedná o trimethoprim, azithromycin a clarithomycin. Ve všech případech se jedná o nežádoucí kontaminaci odpadních vod, která představuje ekologický problém pro životní prostředí. Pro izolaci vybraných léčiv byla po konzultaci s vedoucím práce zvolena metoda extrakce tuhou fází (SPE). Stanovení léčiv proběhlo následně vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií s detekcí pomocí hmotnostního spektrometru. Při zachování všech nezbytných postupů byl sledován a následně interpretován dvanáctidenní odtok a přítok na ČOV Brno-Modřice.
|
|
|
Antimikrobiální rezistence a její šíření v potravinovém řetězci
Maršová, Nikol
Bakalářská práce pojednává o rezistenci mikroorganismů vůči antimikrobiálním látkám a jejím následném šíření vpotravinovém řetězci. Zaměřuje se převážně na rezistenci mikroorganismů k antibiotikům, a to ve vztahu k typům antibiotik dle chemické struktury a jejich mechanismu účinku. Popisuje základní principy látek užívaných proti virům, kvasinkám, plísním a parazitům. Charakterizuje podstatu vzniku a mechanismy rezistence. Dále se zabývá metodami využívanými ke stanovení rezistence mikroorganismů k antimikrobiálním látkám. Popisuje kdy se historicky začala rezistence mikroorganismů objevovat a její výskyt v jednotlivých sekcích potravinového řetězce. V e vztahu k šíření antimikrobiální rezistence v potravinovém řetězci, popisuje nejzávažnější původce zoonóz v současnosti.
|
|
|
Výskyt antimikrobiální rezistence u streptokoků (převážně beta-hemolytických) z ran pacientů
Kuropata, Daniel
V poslední době je pozorován častý výskyt antimikrobiální rezistence, který navíc stále stoupá. Proto je důležité neustále tuto rezistenci monitorovat, což bylo cílem této práce u rodu Streptococcus. Literární přehled je tedy zaměřen na vybrané druhy streptokoků (S. agalactiae, S. dysga-lactiae subsp. equisimilis, S. pyogenes, S. mitis a S. oralis), dále na antibiotika, včetně jejich působení, a antibiotickou rezistenci s důrazem na její vznik, šíření, mechanismy, determinující geny a rizika, které představuje. V experimentální části byl sledován výskyt rezistence u streptokoků (převážně beta-hemolytických) izolovaných z ran pacientů Úrazové nemocnice v Brně. K tomuto účelu bylo použito stanovení minimální inhibiční koncentrace (MIC), průkaz fenotypu rezistence k makrolidům, linkosamidům a streptograminu B (MLS) pomocí D-testu a screening genů resistence pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR). Stanovením MIC bylo u klinických izolátů (n = 31) zjištěno zastoupení rezistence vůči kotrimoxazolu (96,8 %), ciprofloxacinu (71 %), tetracyklinu (29 %), erytromycinu (25,5 %), klidamycinu (16,1 %), ampicilinu (3,2 %) a oxacilinu (3,2 %). Rezistence vůči chloramfenikolu, gentamicinu, vankomycinu, teikoplaninu, linezolidu, tigecyklinu a nitrofurantoinu nebyla prokázána. D-test byl proveden u izolátů rezistentních vůči erytromycinu (n = 8). Konstitutivní fenotyp (cMLS) byl prokázán u 62,5 % erytromycin-rezistentních izolátů, indukovaný (iMLS) u 25 % a M fenotyp u 12,5 %. Metodou PCR byla potvrzena přítomnost vybraných genů rezistence, a to ermA (16,1 %), ermB (6,5 %), mefA (3,2 %), tetO (3,2 %), tetM (25,8 %) a intTn (32,3 %). Tato studie tedy prokázala, že všechny izoláty streptokoků pocházející z ran pacientů jsou rezistentní vůči některému z testovaných antibiotik, a navíc byla u některých izolátů zjištěna i multirezistence.
|
|
|
Vláknité mikromycety (plísně) a jejich biotechnologické využití
Beniačová, Michaela
Bakalářská práce je zaměřena na vláknité mikromycety a jejich biotechnologické využití. Je zde popsána výživa, morfologie, pohlavní a nepohlavní rozmnožování vláknitých mikromycet a jsou uvedeny optimální podmínky pro jejich růst a výskyt. Dále je uvedeno taxonomické rozdělení a charakteristika hlavních rodů spolu se stručným morfologickým popisem. V druhé části bakalářské práce jsou obecně popsány a klasifikovány biotechnologie. Tato část se zabývá především využitím vláknitých mikromycet v potravinářském, zemědělském a farmaceutickém průmyslu. Dále je zde popsáno jejich využití v ochraně životního prostředí a využití průmyslově vyráběných látek produkovaných metabolismem hub.
|
|
|
Antibiotická rezistence patogenních bakterií u vybraných druhů zájmových zvířat
Kaliská, Tereza
Některé kmeny patogenních bakterií jsou schopny rezistence vůči antibakteriálním látkám. Tato odolnost ztěžuje možnosti léčby nemocí, jak v humánní, tak veterinární medicíně. V rámci bakalářské práce jsou zmíněny nejznámější patogeny domácích zvířat, především psů a koček. Práce poukazuje na důležitost pochopení mechanismů vzniku rezistence. Blíže charakterizuje mobilní elementy, princip efluxních pump a spontánní chromozomální mutace. Prevence by měla být základem, aby se v populaci rezistence dále nešířila. Dodržování základních hygienických návyků, náležité užívání antibiotik ve správném dávkování a legislativní úpravy v zemědělských chovech by měly být zavedeny v globálním měřítku. Vývoj antimikrobiálních látek, včetně chemoterapeutik, by měl pokračovat. Zároveň by měl být kladen větší důraz na hledání nových alternativ. Slibně vyhlížejí hlavně rostlinná fytobiotika.
|
host ::
RSS.