|
|
Příprava nové metodiky pro screening chelatorů kobaltu
Moravcová, Monika ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Monika Moravcová Školitel: doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Název diplomové práce: Příprava nové metodiky pro screening chelátorů kobaltu Kobalt jakožto součást vitaminu B12, je nezbytným mikronutrientem pro živé organismy včetně lidí. Jeho přebytek je však spojen s patologickými stavy. Otrava kobaltem může být způsobena například vystavením kovovému prachu kobaltu během výroby těžkých kovů nebo následkem koroze kovových endoprotéz kyčle. U pacientů intoxikovaných kobaltem se může vyvinout řada projevů včetně neurologického poškození, hypotyreózy nebo kardiomyopatie. Cílem této práce je připravit standardizovaný, rychlý, levný, ale přesný způsob screeningu chelátorů kobaltu. Pro tento účel byla použita spektrofotometrická detekce pomocí disodné soli kyseliny 1-nitroso-2-nafthol-3,6-disulfonové jako indikátoru. Nejprve bylo zjištěno, že přidáním kobaltových iontů dojde k jasnému bathochromnímu posunu maximální absorbance indikátoru. Vztah mezi absorbancí a koncentrací kobaltu byl vysoce lineární od 470 do 560 nm při všech 4 testovaných podmínkách pH (4,5; 5,5; 6,8 a 7,5). Citlivost metody byla 500 nM při pH 4,5 a při vyšších pH byla metoda ještě více senzitivní. Byla také zjištěna dlouhodobá...
|
|
|
Odhad infiltrace ultrajemných částic aerosolu pomocí metody absorbance: Kvality ovzduší ve školách
Stehlíková, Pavla ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Odhad infiltrace kvazi-ultrajemných uhlíkatých částic aerosolu pomocí metody absorbance: kvalita ovzduší ve školách Pavla Stehlíková Abstrakt Předkládaná diplomová práce, zaměřená na odhad množství kvazi-ultrajemných uhlíkatých částic v tělocvičnách, navazuje na předchozí studie zpracované v Ústavu pro životní prostředí zkoumající kvalitu ovzduší ve školách. Měření proběhlo ve třech tělocvičnách základních škol: v centru Prahy, na okraji Prahy a v příměstské obci Černošice, dohromady ve 20 kampaních, v různých obdobích v letech 2005 - 2009. Velikostní frakce částic byly získány pomocí 5-stupňového kaskádového impaktoru Sioutas. Pro tuto práci byly použity filtry zachycující frakci částic <0,25 µm. K hodnocení množství uhlíkatých částic jako indikátoru spalovacích procesů byla použita metoda absorbance (Black Smoke) a získané hodnoty byly převedeny na absorpční koeficienty (v m-1 .10-5 ). Průměrné hodnoty absorpčních koeficientů za celé sledované období byly zjištěny vyšší ve venkovním prostředí (14,66 ± 8,93 m-1 .10-5 ) v porovnání s hodnotami uvnitř tělocvičen (13,64 ± 8,08 m-1 .10-5 ). Mezi vnitřními a venkovními hodnotami absorbance byly zjištěny významné korelace jak pro všechny školy dohromady, tak pro každou školu zvlášť (Spearmanův korelační koeficient v rozmezí 0,834-0,957, směrnice regresní rovnice...
|
|
|
Spektrofotometrie reaktivních forem kyslíku se zaměřením na peroxid vodíku
Zhorný, Lukáš ; Hořavová, Lenka (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Hlavním tématem této práce je spektrofotometrie. V první kapitole je teoreticky popsána problematika daného tématu, důležité jednotky a vztahy pro výpočet absorbancí roztoků o daných koncentracích. Dále je zde popsán spektrofotometr, jeho jednotlivé části a princip, na kterém je přístroj založen. Poslední kapitola teoretického úvodu této práce je zaměřena na tvorbu ROS v živých organismech a zejména v rostlinách a dále je zde uvedeno několik spektrofotometrických metod pro stanovení koncentrace ROS. V praktické části práce je popsána metoda využívající TiCl4 a metoda využívající KI. Obě metody byly použity pro stanovení koncentrace peroxidu vodíku a následné měření absorbance roztoků standardů peroxidu vodíku s přidanými interferujícími látkami. Poté je provedena statistická analýza těchto naměřených dat a posouzení vlivu těchto interferentů na míru absorbance. První ze zmíněných metod se ukázala jako vhodnější pro daná měření.
|
|
|
Aplikace spektrofotometrů
Klimešová, Marie ; Čmiel, Vratislav (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Práce pojednává o významné analytické metodě – spektrofotometrii. Základem je měření absorpce záření v určitém rozsahu vlnových délek. Na tomto principu lze stanovit absorbanci a transmitanci měřených vzorků. Práce dále popisuje jevy, které souvisí s excitací molekul. Patří mezi ně absorpce, vibrační relaxace, vnitřní konverze, mezisystémový přechod, fluorescence, fosforescence a zpožděná fluorescence. Praktická část zahrnuje tři experimentální měření. V prvním měření jsou zjišťovány koncentrace roztoků manganistanu draselného. V druhém experimentu se ověřuje platnost Lambert-Beerova zákona. V třetím experimentu je měřena fluorescence fluoresceinu a zjišťována závislost koncentrace fluoroforu na intenzitě fluorescence. Měření probíhá v prostředí SpectraSuite s využitím školních spektrometrů USB2000+ a USB650 Red Tide.
|
|
|
Srovnání pulsních oximetrů
Karafiátová, Pavla ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou pulsních oximetrů. V práci jsou popsány metody měření kyslíku v krvi a základní součásti pulsního oximetru. Následuje seznámení s absorbancí světla založené na Beerově zákoně a její využití v pulsní oximertii. Dále jsou v práci popsány různé používané typy sond a jejich vlastnosti a také algoritmy pro zpracování signálu. Součástí práce je vlastní měření a vyhodnocení na testeru pulsních oximetrů SECULIFE i na dobrovolnících.
|
|
|
Pulsní oxymetr v LabVIEW
Fojtík, Tomáš ; Rychtárik, Milan (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tématem bakalářská práce je návrh a realizace systému pro měření nasycení krve kyslíkem a měření tepové frekvence. Pro snímání je využita vlastnoručně vyrobená optická sonda a zesilovač vyrobený na univerzálním plošném spoji. K měření využita měřící karta NI USB 6221. Vlastní návrh program je realizován v programovém prostředí LabVIEW verze 8.2.
|
|
|
Optické stanovení stavu nabití průtokových vanadových článků
Šacl, Vojtěch ; Chladil, Ladislav (oponent) ; Novák, Vítězslav (vedoucí práce)
Zkoumaným předmětem této diplomové práce je studium vlastností vanadového redukčně oxidačního článku (VRB), zejména elektrolytu. Zaměření je aplikováno na stav nabití tohoto článku a jeho měření pomocí optických metod. Při různém stavu nabití se mění oxidační číslo vanadu a s tím i výsledná barva elektrolytu. Pomocí metody spektrofotometrie je tato charakteristická vlastnost vystavena měření. Základem úspěšného měření bylo se seznámit s obsluhou měřícího systému. Úvodní praktické měření bylo provedeno na exemplárních fóliích. Měřením vanadového článku byly získány hodnoty absorbance, jež byly použity ke stanovení stavu nabití.
|
|
| |
|
|
Fyzikálně chemická charakterizace vlastností tenkých reflexních vrstev na polymerních podložkách
Stružínský, Ondřej ; Dzik, Petr (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá diagnostikou povrchu a optických vlastností tenkých vrstev vytvořených plazmovou polymerizací hexamethyldisiloxanu (HMDSO). Byl studován vliv depozičních podmínek (průtok monomeru, výkon) a posuzován vliv kyslíku jako příměsi na vlastnosti vrstev. Takto vyráběné vrstvy slouží jako ochranné na reflexní vrstvy v reflektorech automobilů. K tvorbě vrstev byla použita průmyslová depoziční komora AluMet 1800V firmy Leybold optics instalovaná ve firmě Zlín Precision. Teoretická část práce se zabývá přehledem metod používaných pro depozici tenkých vrstev, zejména fyzikální a chemickou depozicí. Jsou zde diskutovány podmínky ovlivňující polymerizaci v plazmatu, monomery používané pro plazmovou polymerizaci a také stabilita polymerních vrstev. Dále jsou zde zmíněny nejčastěji využívané metody pro diagnostiku procesů probíhajících v plazmatu a také pro diagnostiku vytvořených vrstev, jako například optická emisní spektroskopie nebo infračervená spektroskopie. Pro zevrubný přehled o procesech probíhajících v plazmatu během depozice byla snímána optické emisní spektra spektrometrem Jobin Yvon Triax 320. Pro vyhodnocení byla použita dvě spektra, kdy depozice probíhala při stejném výkonu 3 kW a průtoku monomeru 100 sccm s tím, že v jedné směsi byl navíc použit kyslík v množství 150 sccm. Porovnáním těchto spekter bylo zjištěno, že přidání kyslíku do depoziční směsi nemá za daných podmínek a rozsahu snímaných vlnových délek žádný podstatný vliv na naměřená spektra. Z každé série vzorků byla část dále podrobena expozici UV zářením (48 hodin při výkonu 0,68 W.m-2 na vlnové délce 340 nm) a část byla vystavena 4 dny působení roztoku NaCl (koncentrace 50 g.l-1). Účelem tohoto postupu bylo simulovat podmínky, které mohou ovlivňovat vlastnosti vrstvy při použití v praxi. Samotný povrch byl zkoumán pomocí měření kontaktního úhlu a následného výpočtu povrchové energie. Bylo zjištěno, že příměs kyslíku snižuje hodnotu kontaktního úhlu vůči vodě po UV stárnutí. Naopak po chemickém stárnutí vlivem NaCl se ukázalo, že množství přidaného kyslíku nemá vliv na kontaktní úhel vůči vodě. Další metodou použitou k charakterizaci optických vlastností vrstev bylo měření UV-VIS spekter. Tato spektra byla změřena a vyhodnocena pro vzorky po depozici a pro vzorky, které byly podrobeny expozici UV zářením. Bylo zjištěno, že vrstvy deponované s příměsí kyslíku vykazovaly vyšší hodnoty absorbancí v celém měřeném spektru vlnových délek oproti vrstvám bez příměsi kyslíku při stejném výkonu plazmatu během deopzice. Ještě větší nárůst absorbancí nastal po expozici UV zářením, což je s ohledem na využití těchto vrstev jev nežádoucí. Výjimku tvořily pouze vrstvy deponované při výkonu 2 kW, bez příměsi kyslíku a při průtocích monomeru 125 sccm a 150 sccm. Spojením znalostí o procesech probíhajících v plazmatu při depozici s těmito zjištěnými vlastnostmi již vytvořených vrstev, by se v budoucnu dalo vycházet při dalších studiích vlastností a tenkých vrstev na bázi HMDSO užívaných v dané aplikaci.
|
|
|
Měření absorbance moči při indikaci Mn2+
KONEČNÝ, Jan
Měření absorbance moči ozářené určitou dávkou ionizujícího záření při indikaci Mn2+ by mělo sloužit ke zjištění dávky ozáření. Tato metoda by mohla přesně a spolehlivě fungovat pouze při homogenním ozáření jedince nebo jako hrubý odhad dávky, kterou jedinec obdržel při radiační havárii a mohla by tak přispět k rychlému roztřídění ozářených osob. Cílem práce je zjistit, zda-li bude ozářená moč s přídavkem roztoku chloridu manganatého měnit svou absorbanci v závislosti na dávce ozáření a jestli ji lze tedy použít jako biologický dozimetr či nikoliv. Hypotéza práce: při vyšších dávkách ionizujícího záření se v moči rozkládají různé sloučeniny. Při použití indikátoru Mn2+ moč mění svou absorbanci. V teoretické části jsem se snažil popsat základní oblasti související s tématem a cílem práce. Tato část je rozdělena na sedm podkapitol: ionizující záření, radiační ochranu, radioterapii, urychlovače částic, spektrofotometrii, vylučování a moč a dozimetrii a její metody.Metodiku práce nelze popsat jednoznačně, během experimentů jsem zkusil uplatnit různé postupy s různými výsledky. Vždy však nejprve došlo k přípravě vzorků moči do zkumavek a k jejich následnému ozáření dávkami 1 ? 25 Gy na lineárním urychlovači Clinac 2100 C/D v nemocnici České Budějovice, a.s. Před každým měřením jsem měl celkem 2 sady zkumavek s dávkami: 0, 1, 2, 3, 5, 7, 10, 15, 20 a 25 Gy. Další postup v laboratoři se již lišil. Při některých pokusech jsem přidával roztok chloridu manganatého do celé sady zkumavek najednou, při jiných zase do každé zkumavky zvlášť. Roztok jsem přidával do ozářené moči v různých koncentracích (od 1M do 5M) a v různém množství (od 1ml do 3ml do zkumavky). Dalším rozdílem bylo použití centrifugy před samotným měřením na spektrofotometru. Zkumavky byly zcentrifugovány zhruba v polovině experimentů, ostatní měření probíhala bez centrifugace. V diskuzi jsem poté navrhl doporučenou metodiku. Doporučuji pouze měření bez centrifugace. Každá kyveta by dle mého názoru měla být měřena co nejdříve po ozáření a s co nejmenším časovým odstupem po přidání roztoku chloridu manganatého. Výsledky práce nejsou jednoznačné, pouze u experimentů prováděných s centrifugací mohu říci, že tato metoda nefunguje u žádné testované koncentrace roztoku chloridu manganatého. Absorbance se u jednotlivých dávek ionizujícího záření nijak neměnila a hodnoty byly stejné při použití 1M, 3M i 5M roztoku MnCl2. Ve výsledných grafech vyšly při všech experimentech v podstatě přímky (podkapitola 3.1). Ve zbylých experimentech prováděných bez centrifugace zkumavek, byly výsledky mnohem zajímavější. U některých experimentů se změřená absorbance s dávkou ionizujícího záření opravdu měnila, takže hypotéza práce byla potvrzena. Avšak rozdíly byly příliš malé na to, aby se pomocí této metody daly spolehlivě určit dávky ozáření. (podkapitola 3.2) Výsledky byly také porovnány s výsledky bakalářské práce Š. Radové, která prováděla velmi podobný experiment, ale s jiným indikátorem ? FeSo4 . 7 H20. Bylo zjištěno, že indikátor FeSo4 . 7 H20 je pro měření dávky ionizujícího záření z moči vhodnější. Na závěr lze tedy říci, že ačkoliv byla hypotéza práce potvrzena, metoda se v praxi použít nedá a ozářená moč s přidaným indikátorem MnCl2 nefunguje jako biologický dozimetr.
|
host ::
RSS.