|
|
Monitoring dynamiky půdní vlhkosti v agroekosystému
Bednařík, Martin
Cílem mé diplomové práce byl monitoring a analýza dynamiky objemové půdní vlhkosti (Θ) měřené gravimetrickou metodou pomocí Kopeckého fyzikálních válečků (KFV) a kapacitní metodou, za použití Theta Probe ML2x (FDR) a čidel CS616 (TDR). Měření proběhlo na výzkumných lokalitách spadajících do katastrálních území obcí Vícemilice a Polkovice. Na lokalitě Vícemilice jsem provedl 10 kampaní souběžného měření KFV a Theta Probe a na lokalitě Polkovice pouze 4. Čidla CS616 byla na obou lokalitách po celou dobu stacionárně uložena na jednom místě a poskytla kontinuální časové série Θ. Na lokalitě Vícemilice měření Theta Probe průměrně podhodnocovala oproti KFV o 11,4 %. Čidla CS616 podhodnocovala o 6,5 % oproti KFV a v porovnání s Theta Probe nadhodnocovala o 3,9 %. Na lokalitě Polkovice Theta Probe podhodnocovala pouze o 1 % oproti KFV. Čidla CS616 systematicky nadhodnocovala oproti oběma metodám. V porovnání s KFV nadhodnocovala o 40,9 % a s Theta Probe o 42,1 %. Míra nadhodnocení navíc rostla s hloubkou, přičemž u svrchní vrstvy činila pouze 11 %. U lokality Vícemilice jsem navíc provedl výzkum sacího tlaku půdní vody ve vztahu s Θ, a rovněž jsem zde porovnal naměřené údaje Θ čidly CS616 se simulacemi modelu SoilClim, který představuje jeden z nástrojů k monitoringu zásoby vody v půdě, a zejména výskytu sucha na národní úrovni. Na základě výsledků získaných v rámci předkládané diplomové práce lze konstatovat, že nepřímé metody, a především pak Theta Probe, se osvědčily jako užitečné nástroje k monitoringu půdní vlhkosti. V porovnání s destruktivní metodou přestavují výraznou časovou úsporu a vzhledem k jejich přesnosti je lze doporučit k monitoringu sucha, kalibraci matematických modelů, satelitního snímkování, či testování celé řady hypotéz souvisejících s vodní bilancí v rámci vědeckých experimentů.
|
|
|
Přizpůsobení terestrických členovců a zejména pavoukovců na aridní podmínky prostředí
Byronová, Markéta ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Opatová, Věra (oponent)
Největším problémem, se kterým se musí vypořádat terestričtí živočichové, je riziko dehydratace. Ztráty vody se uskutečňují výparem při dýchání a přes povrch těla, vylučováním a různými sekrecemi. Terestričtí živočichové si proti ztrátám vody vytvořili různé fyziologické, morfologické a behaviorální adaptace. Tato práce shrnuje poznatky o adaptacích proti ztrátám vody u členovců v aridních podmínkách. Zaměřena je na pavoukovce a zejména pak na štíry, kteří jsou v aridních oblastech hojně rozšířeni a vykazují vysokou odolnost vůči extrémním podmínkám pouští. Práce zkoumá vliv okolních podmínek na fyziologické procesy v těle, morfologická přizpůsobení a na změny chování. Definuje specifické adaptace štírů a blíže popisuje roli hepatopankreatu v udržování rovnovážného stavu tekutin v těle a následné změny osmolarity hemolymfy. Klíčová slova: výpar, aridita, vodní bilance, členovci, pavoukovci, štíři
|
|
|
Vodní režim půd rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě uhlí
Cejpek, Jiří
Tato disertační práce porovnává vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí se zvláštním zřetelem na vývoj hydrologických vlastností půd, které jsou určující pro pohyb a zadržování vody v půdě. Zásadní vliv na zásobu půdní vody má technologie zakládání výsypky a její stáří, které spoluurčuje rozvoj vegetace. Během rozvoje půd na výsypkách se zvětšuje polní vodní kapacita a tím schopnost zadržovat vodu, zvětšuje se ale i bod vadnutí. Tyto změny souvisí s akumulací organické hmoty v půdě a s rozpadem jílovců na částice o velikosti fyzikálního jílu. Rozvoj schopnosti výsypkových půd vázat vodu je větší na rekultivovaných stanovištích, kde dochází k rychlejšímu rozvoji svrchního organominerálního horizontu, je zde však větší i bod vadnutí a spotřeba vody. Na nerekultivovaných stanovištích dochází k rozvoji půdního substrátu pomaleji. Celkově jsou, ale rozdíly ve vodním režimu mezi rekultivovanými a nerekultivovanými plochami malé.
|
|
|
Managed artificial recharge as a tool to eliminate negative impacts of climate change.
Kvašňovský, Tomáš ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Rozman, David (oponent)
: Téma technologii umělé dotace vody do podzemí, její přímí použití a aplikace v terénu se stává častější otázkou v zahraničí, ale i České republice. Přispívá k tomu negativní trend průběhu hladin podzemní vody v posledních letech způsobených výraznějším obdobím sucha a regresních trendů teploty. V práci jsou v teoretické části předloženy poznatky využití umělé dotace podzemní vody, a to i s konkrétními případy ve světe, nebo v ČR. Tahle práce je potom zaměřena na celkem specifický případ vybudovaní podzemní hráze v malé obci Meziboří v prostředí krystalinika Českého masivu. Přesněji na její efektivitu a dopad na přirozený odtok podzemní vody. K tomuto účelu byl vypracovaný numerický model v programu Groundwater Vistas (nadstavba pro MODFLOW). Z výsledků možno pozorovat míru ovlivnění režimu podzemních vod jak v stacionárním, tak i dynamickém modelu. Po nasimulovaní hráze v ustáleném režimu neovlivněných podmínek se zvýšila hladina podzemní vody v modelu těsně před hrází výrazně nad úroveň terénu. Možné čerpání bez vysušení kolektoru potom představuje z vrtu těsně před hrází 5,4 - 5,8 m3 /den (0,063 - 0,067 l/s). V technickém návrhu předložený drenážní vývod pod povrchem byl nasimulovaný v programu 0,5 m pod terénem a průtok přes něho dosahuje hodnot od 4,16 m3 /den (0,048 l/s) do 4,6 m3 /den...
|
|
|
Vodní režim půd rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě uhlí
Cejpek, Jiří ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Moldan, Bedřich (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Tato disertační práce porovnává vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí se zvláštním zřetelem na vývoj hydrologických vlastností půd, které jsou určující pro pohyb a zadržování vody v půdě. Zásadní vliv na zásobu půdní vody má technologie zakládání výsypky a její stáří, které spoluurčuje rozvoj vegetace. Během rozvoje půd na výsypkách se zvětšuje polní vodní kapacita a tím schopnost zadržovat vodu, zvětšuje se ale i bod vadnutí. Tyto změny souvisí s akumulací organické hmoty v půdě a s rozpadem jílovců na částice o velikosti fyzikálního jílu. Rozvoj schopnosti výsypkových půd vázat vodu je větší na rekultivovaných stanovištích, kde dochází k rychlejšímu rozvoji svrchního organominerálního horizontu, je zde však větší i bod vadnutí a spotřeba vody. Na nerekultivovaných stanovištích dochází k rozvoji půdního substrátu pomaleji. Celkově jsou, ale rozdíly ve vodním režimu mezi rekultivovanými a nerekultivovanými plochami malé.
|
|
|
Vliv srážek na mělké jímání minerálních vod
Hlaváčová, Michaela ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Procházka, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem srážek na mělké záchyty minerálních pramenů pro zájmové území Františkovy Lázně. Práce byla zpracována na základě poskytnutých dat ze společnosti Lázně Františkovy Lázně a.s.. Byly studovány vzájemné vztahy vydatností pramenů, úhrn srážek, atmosférický tlak a obsah volného CO2. Tyto vztahy byly sledovány na šesti pramenech - František, Luční, Nový, Solný, Železnatý a Žofie. Srážky byly porovnávány s vydatností jednotlivých pramenů. Byl prokázán roční sezónní cyklus u tří zdrojů (František, Železnatý a Žofie). Retence na srážky byla určena pro zdroje František, Solný, Železnatý a Žofie. Vzhledem k více jak půlročnímu zpoždění se nedá klasifikovat, že by srážky měly zásadní vliv na dotaci minerálních pramenů. Sestupný trend pro volný CO2 byl nalezen u všech zkoumaných zdrojů. Pomocí korelačního koeficientu byl nalezen nepříliš významný nepřímý vztah mezi hodnotami atmosférického tlaku a volného CO2.
|
|
|
Vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek
Cejpek, Jiří ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kuráž, Václav (oponent)
Souhrn Velká podkrušnohorská výsypka na Sokolovsku v západních Čechách je největší výsypkou v České republice, která vznikla nasypáním milionů tun skrývkové zeminy z povrchové těžby hnědého uhlí. Diplomová práce je zaměřena na stanovení základní charakteristiky vodního režimu a vodní bilance výsypkových půd Na plochách je dlouhodobě sledována půdní vlhkost pomocí dielektrického měřiče vlhkosti zemin. Pro stanovení celkového vodního režimu monitorován gravitačními lyzimetry podpovrchový odtok podkorunových a nadkorunových dešťových srážek. Rekultivované plochy a stáré sukcesní plochy mají větší pórovitost, polní vodní kapacitu a vlhkost, avšak mají též vyšší bod vadnutí a proto se nezvětšuje zásoba dostupné vody. Klíčová slova Výsypky, Rekultivace, Půdní vlhkost, Zásoba vody, Vodní bilance
|
|
|
Vliv umělého zasněžování na bilanci odtoku v horských povodích
Murdychová, Pavlína ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Kučerová, Dana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem vlivu technického zasněžování na horská povodí. Úvodní část je rešerší české i zahraniční dostupné literatury o obecných vlastnostech umělého sněhu a jeho vlivu na jednotlivé přírodní sféry i s ohledem na klimatické změny. Druhá analytická část hodnotí změnu vodní bilance a odtokového režimu ve vybraných horských povodích v Krkonoších. Jsou zpracována data měsíčních průtoků ze tří vodoměrných stanic - Vestřev (Labe), Horní Staré Město (Úpa), Dolní Sytová (Jizera) od roku 2003 do současnosti a dále data odběru vody pro zasněžování za období 2001-2011 z těchto tří povodí. Technickým zasněžováním nedochází v dlouhodobém hledisku k výrazným změnám na průtocích, pouze ke změně jejich ročního rozložení. Vliv na bilanci odtoku by byl prokazatelnější v rámci malých povodí. Klíčová slova: umělý sníh, zasněžování, vodní bilance
|
|
|
Retenční a protipovodňová opatření v Plzeňském kraji
Šrámek, Martin ; Hanel, Martin (vedoucí práce) ; Kožín, Roman (oponent)
Tato práce pojednává o uvažovaných vodních dílech v Plzeňském kraji v rámci Generelu LAPV a obecně seznamuje tímto dokumentem. Podrobněji je zde specifikována problematika povodí řeky Střely a uvažovaného díla Strážiště.
Součástí je výpočet vodní bilance v nádrži při různých scénářích průtoku na řece Střele a odběru, indikující udržitelnost vodního díla i do budoucnosti. Dále jsou zde vyhodnoceny dlouhodobé trendy průtoků a základní charakteristiky největších povodňových vln mezi lety 1960 až 2000.
Diskuze potom zvažuje pozitiva a negativa výstavby přehrady v lokalitě Strážiště a obecně i na ostatních lokalitách v Plzeňském kraji. Jsou zde nastíněny možnosti ostatních adaptačních opatření.
|
|
|
Agroklimatické podmínky jižní Moravy a jejich vliv na zemědělskou produkci
Wimmerová, Markéta
Tato diplomová práce si klade za cíl prohloubit analýzu výskytu sucha v Jihomoravském kraji a jeho vlivu na zemědělskou produkci. V rámci výzkumu byly porovnány trendy a variabilita vodní bilance z dlouhodobého hlediska (1961--2014). Dále byly podrobeny výzkumu výnosy významných zemědělských plodin (ječmen jarní, pšenice ozimá a řepka ozimá) v letech 2000--2014 a jejich závislost na vodní bilanci a půdní vláze. Pomocí koeficientu determinace (R2) byly zjištěny okresy, měsíce a roky, v nichž byl výnos závislý na vodní bilanci či obsahu vody v půdě.
|
host ::
RSS.