|
|
Pomoc obětem trestných činů - komparace úprav v České republice a Finsku
Tomsová, Karolína ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Cílem této práce je poskytnout ucelené srovnání legislativy České republiky a Finska upravující pomoc poskytovanou obětem trestných činů. Důraz je kladen zejména na analýzu příslušné zákonné úpravy obou států, nicméně práce obsahuje i historický kontext dané problematiky včetně rozboru mezinárodních požadavků na úrovni Rady Evropy, Evropské unie, ale také Organizace spojených národů. Na závěr komparace je provedeno zhodnocení úrovně ochrany oběti a předloženy konkrétní návrhy de lege ferenda pro každý z obou států. První kapitola se věnuje historickému a mezinárodnímu kontextu pomoci obětem trestných činů, a to od starověku až do současnosti. Druhá kapitola pojednává o zakotvení pomoci obětem v legislativě České republiky a Finska. Třetí kapitola analyzuje jednotlivé druhy poskytované pomoci, se kterými se lze v praxi setkat bez ohledu na to, zda mají relevantní právní zakotvení. Čtvrtá kapitola vysvětluje pojem oběti a poškozeného trestným činem, a to zejména s ohledem na nutnost jejich rozlišování a užívání v dalších kapitolách této práce. Pátá kapitola rozebírá postavení poškozeného v trestním řízení včetně možností, jak dosáhnout uspokojení jeho nároků. Šestá kapitola poskytuje uvozující výklad k systému odškodňování oběti. Sedmá kapitola pojednává o uplatňování nároku oběti v rámci trestní...
|
|
|
Výslech poškozeného z trestněprávního, kriminalistického a kriminologického hlediska
Kleinbauerová, Marcela ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Rigorózní práce se věnuje tématu výslech poškozeného z trestněprávního, kriminalistického a kriminologického hlediska se zaměřením na problematiku sekundární viktimizace. Obsahuje výklad pojmů poškozený, oběť a výslech, zabývá se metodami a taktikou výslechu se specifikami spojenými s osobou poškozeného. Popisuje změny, které do českého právního řádu přinesl zákon o obětech trestných činů. V empirickém výzkumu pak práce na konkrétních příkladech ukazuje, jak může nevhodně vedený výslech vést až k druhotné újmě oběti, a nabízí řešení některých dílčích problémů spojených s výslechem poškozeného.
|
|
|
Vybrané otázky postavení poškozeného a obětí v českém právním řádu
Solil, Martin ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tématem této rigorózní práce je analýza postavení poškozeného a oběti v českém trestně-právním prostředí. Současně si pak tato práce klade za cíl identifikovat a z praktického pohledu zanalyzovat vybraná procesní práva poškozených a obětí zakotvená v českém právním řádu. Tato práce je pak rozčleněna do čtyř základních kapitol. První kapitola práce je věnována obecnému pojmu poškozeného a popisu jeho jednotlivých zvláštních nároků, které může v trestním řízení uplatňovat. Druhá kapitola obsahuje popis a analýzu adhezního řízení a dále zákonných podmínek, za nichž české soudy rozhodují o těchto nárocích poškozených. Třetí kapitola se věnuje vybraným procesním právům poškozených a to zejména z hlediska jejich problematické aplikace v praxi. Poslední kapitola pak upravuje jednak pojem obětí v českém právním prostředí a jednak opět jejich vybraná procesní práva, zejména ve světle relativně mladého zákona o obětech trestných činů.
|
|
|
Rodina vězněného jako objekt sociální práce
Potocká, Veronika ; Matoušková, Andrea (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou rodin, které čelí náhlému odloučení blízké osoby v důsledku uvěznění. Od dosavadní praxe se liší především tím, že je zaměřena primárně na rodinu, nikoliv vězně. Teoretická část se věnuje pojmovému a legislativnímu vymezení, negativním dopadům z uvěznění a specifickým potřebám rodiny vězněného jako objektu pomoci. Práce se okrajově dotýká tématu recidivy v kapitole věnované rodině jako subjektu pomoci při reintegraci vězně a také upozorňuje na potencionální rizika, která může rodina pro vězněného v tomto procesu znamenat. Vychází při tom ze zahraničních zkušeností, které jsou již tradičně napřed. Obsahem empirické části je kvalitativní výzkum provedený v rámci svépomocné skupiny rodin s vězněným členem a přináší nahlédnutí na konkrétní zkušenosti rodin. Jeho smyslem je jednak upozornit na samotnou existenci a potřeby této marginalizované sociální skupiny a rovněž nastínit účinnou pomoc, kterou by při zvládání této životní situace nejlépe využila. POTOCKÁ, Veronika. Rodina vězněného jako objekt sociální práce. Praha, 2014. 121 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Katedra sociální práce. Vedoucí práce: Andrea Matoušková.
|
|
|
Poškozený a oběť trestného činu
Schönová, Ivana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
V mé rigorózní práci jsem se zaměřila na postavení poškozeného a oběti trestného činu. V souvislosti s přijetím zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, který nabyl účinnosti dne 1.8.2013, byla úprava oběti trestného činu situována do jednoho celistvého zákona. Tento zákon značně novelizoval trestní řád, upravil dosavadní práva poškozeného, zavedl do trestního řádu nový institut předběžných opatření. Rozebírám jednotlivá práva poškozeného a oběti. Dále se snažím poukázat na nedostatky současné právní úpravy. V první části jsem rozebrala poškozeného jako stranu trestního řízení, jeho práva v různých stadiích trestního řízení. Dále jsem se snažila zmapovat možnost poškozeného zvolit si zmocněnce, popř. společného zmocněnce a kdy má poškozený nárok na právní pomoc bezplatnou nebo za sníženou odměnu. Zaměřila jsem se na rozhodování soudu v hlavním líčení, na možnosti poškozeného podávat opravné prostředky a také na zvláštní postavení poškozeného v rámci odklonů trestního řízení. V druhé části jsem se zabývala vymezením oběti trestného činu, zvlášť zranitelné oběti. Na práva oběti trestného činu poukazuji v další kapitole. Dále se snažím poukázat na možnosti oběti požadovat peněžitou pomoc, kterou poskytuje a vyřizuje Ministerstvo spravedlnosti. Taktéž jsem se zaměřila na nový institut...
|
|
|
Pastorační péče o oběti trestných činů
Skalický, Jaroslav ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Bartůšková, Ludmila (oponent)
Diplomová práce "Pastorační péče o oběti trestných činů" nejdříve stručně seznamuje se základy trestního práva, které se dotýkají problematiky obětí trestných činů. Další část práce se již těmto obětem přímo věnuje. Jsou zde popsány vybrané pojmy z této oblasti, zejména viktimizace a posttraumatická stresová porucha. Dále je zde nastíněn psychologický dopad trestného činu na oběť a systém odborné psychologické, sociální a právní pomoci obětem trestných činů. Po naznačení možností pastorace v současné společnosti, je provedeno zařazení pastorační péče o oběti trestných činů do oblasti pastorace. Tato pastorační péče spočívá zejména v doprovázení obětí v jejich obtížích a utrpeních s cílem důstojně lidsky zvládnout jejich složitou životní situaci za využití vhodných pastoračních prostředků. Důležitá je rovněž spolupráce se státními i nestátními organizacemi poskytujícími pomoc obětem trestných činů. V závěrečných kapitolách jsou popsány možnosti pastorační péče o oběti vybraných trestných činů a o zvlášť zranitelné oběti, jako jsou děti, senioři a pozůstalí po obětech trestných činů.
|
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana
Kadlčíková, Eva ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana Předmětem mé diplomové práce je analýza postavení poškozeného a jeho práv v českém trestním řízení a také analýza změn, které do této úpravy přinese zákon o obětech trestných činů. Svou práci jsem rozdělila do pěti kapitol. V první z kapitol se stručně věnuji historickému vývoji právní úpravy postavení poškozeného v trestním řízení na území dnešní České republiky. Následná kapitola se zaobírá pojmem "poškozený", tak jak je upraven v současném trestním řádu. Obzvláště se v této části práce zaměřuji na nutnost rozlišovat pojem "poškozený" a pojem "oběť trestného činu". Jádro mé práce je obsaženo ve třetí kapitole, v níž se zabývám postavením poškozeného v trestním řízení a jeho právům. Kapitola se skládá ze šesti podkapitol, v nichž pozornost postupně věnuji obecnému výkladu k procesnímu postavení poškozeného, dvěma kategoriím poškozených v trestním řízení, vybraným procesním právům obou kategorií poškozených (např. právo na informace o nebezpečném obviněném nebo odsouzeném nebo právo na souhlas s trestním stíháním), nové úpravě práv poškozených (obětí trestných činů) v zákoně o obětech trestných činů a celkové problematice zastupování poškozených. Čtvrtá kapitola pojednává o účasti poškozeného na vybraných stadiích trestního řízení, důraz je zde kladen...
|
|
|
K nové úpravě zmocněnce poškozeného v trestním řádu
Šámal, P. ; Škvain, Petr
V souvislosti s přijetím zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů, byla provedena také poměrně rozsáhlá novelizace trestního řádu, která se mimo jiné významně dotkla postavení poškozeného. Nejvýznamnější změny však byly provedeny v úpravě postavení a práv zmocněnce poškozeného. Smyslem tohoto příspěvku je nejen podat informaci o předmětných změnách v právní úpravě, ale také podnítit diskusi zejména k některým v něm naznačeným problémům, které budou zřejmě v budoucnosti předmětem zájmu soudní judikatury a následně i dalších možných legislativních změn.
|
host ::
RSS.