|
|
Tudy a tam
Hašková, Tereza ; Trejbal, Jan (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je krajina v místě bydliště studentky. Konceptem bakalářské práce je především vnímání kulturní krajiny. Akcent je kladen na aktualizace prožitků za pomocí výtvarných intervencí se socializačním potenciálem, jež mohou být důvodem setkávání místních obyvatel, zdrojem estetického zážitku, příjemného strávení volného času, procházky nebo sportování. Práce má ambice poodhalit neobvyklé perspektivy, nabídnout možnosti a zážitky jiného vnímání vesnice položené v údolí a po staletí utvářené v logice místní krajiny a z ní vyplývajících lidských potřeb. Hmotným výstupem bakalářské práce je místně specifické umělecké dílo, vyhlídkový bod, který se stane součástí zamýšlené série.
|
|
|
VÝZVA JMÉNEM VENKOV
Klumparová, Petra ; Ponešová, Barbora (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá dnešním venkovem. Hledáním základních principů v oblasti územního plánování vznikl názorný Manuál, který klade důraz především na urbanistické otázky a na některé z nich se snaží odpovídat srozumitelnou formou. V převážné části se jedná o schémata, skici, vizualizace apod. Jedním z klíčových témat se stala otázka nové výstavby a tzv. satelitů. Manuál pro tento styl zabírání území nabízí alternativu a motivuje ke vzniku kvalitnějšího prostředí. Základní principy jsou aplikovány na konkrétní obec. Přidanou hodnotou práce je konzultování konceptu Manuálu s devíti starosty vesnic, kteří se dělili o své zkušenosti s výstavbou a plánováním v území a podali zpětnou vazbu k některým kapitolám. Podnětné postřehy starostů jsou v Manuálu zapracovány. Přílohu manuálu tvoří “Příklady dobré praxe”, které přinášejí inspiraci pro tvorbu regionální architektury. Záměrem je nabídnout tento Manuál všem, kteří se podílejí na vedení menších obcí.
|
|
|
ŠAFOV – OBNOVA OBCE V POHRANIČÍ
Ličmanová, Eva ; Adamková, Jana (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá obcí Šafov, nacházející se u hranic s Rakouskem. Obec má pohnutou historii, dnes je vlastně desetinásobně menší než v době jejího největšího rozkvětu. V obci bývala židovská čtvrť. Po židovském osídlení tu zůstal pouze hřbitov a pád židovských domů. Další ranou pro vývoj obce byly události po druhé světové válce, kdy byla většina obyvatel vysídlena, a Šafov se ocitl v bezprostřední blízkosti železné opony. Dnes se obnovují sousedské vztahy s Rakouskou stranou a obec může po mnoha letech volně dýchat. Stigma z minulosti je stále zřejmé. V diplomové práci se snažím rozvinout potenciály obce. Zachovat paměť obce, ale také přinést novou, žijící a aktivní vrstvu. Práce je rozdělená do třech částí: urbanismus, architektura a krajina. Zásahy jsou různého charakteru, od větších po drobné a snadno realizovatelné.
|
|
|
Analýza suburbanizace v kontextu příměstských vesnic
Ferenc, Kryštof ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Balabánová, Pavla (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Předmětem zkoumání této práce jsou suburbánní zóny měst a vesnice v přímé vazbě na velká města. A to jak jejich fyzické urbánní struktury, tak jejich změny a vývoj v čase a procesy, které se na transformaci této struktury podílejí. Přestože mají různé evropské země různé systémy územního plánování, vždy jsou jim společné tři základní roviny územního plánování. Těmi jsou strategické plánování, regulativní rovina a fáze rozhodování. Co se však výrazně liší, je konkrétní nastavení systému a důraz, jaký je kladen na jednotlivé fáze procesu. Toto nastavení má v první řadě velký vliv na to, jakým způsobem, a po jakých částech dochází k rozšiřování a transformaci sídel. V druhé řadě má toto nastavení velké dopady na fyzickou a funkční strukturu, stejně jako podobu sídel. Každé nastavení systému nabízí rozdílné možnosti řešení problémů, ať již v krátkodobém, nebo dlouhodobém horizontu. Tato práce bude proto zkoumat, jaký má různé nastavení systému územního plánování v České republice a Spolkové republice Německo (konkrétně pak spolkové zemi Bavorsko, oblasti Horní Falc) vliv na fyzickou strukturu a stavbu měst a zejména na transformování původních historických vesnických jader v městské části. Úkolem práce je tedy snaha postihnout a zhodnotit výsledky práce těchto územně plánovacích systémů. A to zejména v suburbánních strukturách, které navazují na krystalizační osy velkých měst. Práce bude srovnávat městské a příměstské struktury dvou různých měst v různých státech. Příkladem, na kterém bude zkoumán český systém územního plánování, je moravská metropole Brno. Jako německý příklad poslouží bavorský Regensburg, (jakožto bavorské město podobné struktury). Jedním z kritérií hodnocení bude schopnost systému dostatečně zachytit a využít rozvojové možnosti území, jinými slovy schopnost tvořit stabilní a udržitelné systémy. V případě suburbánních prostorů a území, ve kterém se městské prostředí setkává s vesnickým, je tak intenzivní využívání stávajících struktur, aktivní práce se subcentry, případně aktivní tvorba nových urbánních center klíčová pro další udržitelný rozvoj obce.
|
|
|
REVITALIZACE A PROSTOROVÁ KULTIVACE AREÁLU FARY V HERALTICÍCH
Kozubová, Markéta ; Vlček Ličková, Nina (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Dnes je fara využívaná jen příležitostně a především v letní sezóně, kdy se zde koná dětsky letní tábor a během roku faru využívá obec pro několik místních akcí – dětský den, pálení čarodějnic a velice oblíbena je místní zabijačka, tzv. Obecní svině. Obecně se dá říci, že fara je spíše nevyužívaná, čemuž také odpovídá velice špatný technický stav objektu. Návrh akceptuje stávající využití fary a dále jej rozšiřuje. Potenciál fary je velký a je nutné jej využít. Nova funkce fary kombinuje několik možností využití, tak aby se fara mohla přizpůsobovat aktuální poptávce a tím byla trvale udržitelná. Je zde využití pro místní i pro širokou veřejnost, která se zde bude setkávat. Nelze snadno určit, které využití je dominantní, protože se navzájem doplňuji. Fara bude sloužit jako vzdělávací, ekologické, kulturní, sportovní a volnočasové středisko. Bude zaměřena na školy v přírodě, tábory, ale také pro rodiny s dětmi, mladé, single nebo seniory. Pro každého se zde najde program. Vzdělávaní je zaměřeno na pěstování vlastní zeleniny a ovoce a jeho následné zpracovaní v kuchyni. Následně lze tyto vypěstované suroviny přímo využít při výuce ve cvičné kuchyni, kde budou probíhat lekce zaměřené především na zdravou a vyváženou gastronomii. Přednáškový sál může složit k přednáškám o ekologickém způsobu života, mimo jiné fara také nabízí výtvarné dílny. Pro obyvatele Heraltic má samotná fara také využití, především pro každoroční tradiční zabijačku jsou zde vytvořeny speciální prostory. Dále mohou využívat víceúčelový sál ke kulturním a společenským akcím nebo pro sportovní vyžití. Místní obyvatelky, pak mohou využít cvičnou kuchyni k předávání svých kulinářských dovedností mladší ročníkům, či prostě kuchyni využít pro vlastní kulinářský kroužek. V areálu se nachází dva objekty (fara a stodola) stejného archetypu - obdélníkový půdorys, nízké podlaží a vysoka valbová střecha. Jeden objekt je na začátku a druhý na konci pozemku. Jako objemovou citaci těchto proporcí navrhuji mezi tyto dva objekty hmotu o stejném objemu a proporcí. V návrhu se několikrát uplatňuje princip vložení nové hmoty do stávajícího prostředí tak, aby co nejméně zasahoval do stávajících konstrukcí. V interiéru fary díky této zásadě zůstanou viditelné krásné prostory s klenbami a malbami. Nejvíce je tento princip používán u vložených ubytovacích buněk do vnitřku stávající stodoly. U stodoly je zachována pouze střešní část a nosné vyzděné sloupy, mezi které se vsouvají prefabrikované buňky. Dalším kompozičním principem je dostavba hospodářského objektu, který tvarově a hmotově navazuje na stávající sousední objekt u hranice pozemku.
|
|
|
Proměna příměstských venkovských sídel
Ferenc, Jonáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Balabánová, Pavla (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Má práce se zaměřuje na příměstské vesnice (a nepřímo i vesnice vzdálenější větším městským celkům). Zkoumá jejich současnou podobu a historickou proměnu. Většina českých, moravských a slezských venkovských obcí se potýká s vleklými problémy, mezi které patří oslabení jejich primární agrární funkce (a neatraktivita takového způsobu obživy pro mladší generace), změna složení obyvatelstva (odchod původních obyvatel do měst a příchod „chalupářů“), snížená kupní síla vesnice (v důsledku nízkých platů v zemědělství a nedostatku jiných pracovních příležitostí), nedostačující dopravní infrastruktura, nevyjasněné majetkové vztahy, ztráta vlastní identity vinou blízkosti jádrového města a neřízená suburbanizace, která proměňuje vsi i jejich okolí. Důsledkem těchto problémů je pak vylidňování venkova, stárnutí stávajících obyvatel a nepříliš optimistické vyhlídky do budoucnosti. Situace v sousedním Bavorsku je naproti tomu zcela odlišná. Nikdy tu neproběhla kolektivizace a komunistická diktatura nezpřetrhala vztahy obyvatel s půdou a majetky, které patří jejich rodinám po staletí. Mnoho z problémů, které řešíme v České republice, jsou tím prakticky neznámé a vesnice v okolí měst rostou přirozeným způsobem, přičemž si zachovávají původní venkovskou a místní identitu. Kvalitní síť infrastruktury umožňuje větší mobilitu obyvatel a dojíždění za prací na delší vzdálenosti. Zároveň ale žijí právě v místě svého bydliště a hrdě a samozřejmě se účastní tamějšího sociálního života a hlásí se k obci jako takové, nikoli k jádrovému městu. Cílem mé práce je proto snaha o porovnání české a bavorské obce na konkrétních případech ve smyslu trvale udržitelného rozvoje. Na základě získaných poznatků z těchto případů následuje jejich rozbor. Je zde zhodnoceno, které prvky jsou lepší ve kterém systému a také pojednání, zda je možné principy udržitelnosti v Bavorsku užívané, aplikovat také pro udržitelný rozvoj našeho venkova.
|
|
|
Význam a vývoj vesnického osídlení na území České republiky
Ondrůšková, Tereza ; Obrtlík,, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vesnickým osídlením na území České republiky. Nejprve dochází k definování pojmu vesnice a dalších příbuzných pojmů. Vesnice je vnímána z pohledu legislativy a územního plánování. Úvodní část zahrnuje popis historického vývoje a struktury vesnic a zmiňuje i lidovou architekturu. Stěžejní část práce je zaměřena na současný stav českých vesnic. Dochází ke všeobecné analýze zahrnující oblasti jako veřejný prostor, občanská vybavenost, zeleň, doprava, památky či nová zástavba. Analýza byla aplikována na vesnice nacházející se ve správním obvodě obce s rozšířenou působností Kroměříž a na obec Rataje. Na základě zjištěných poznatků hodnotí vesnice a nastiňuje možnosti jejich budoucího vývoje.
|
|
|
Milíčeves – sídlo v krajině
Jindrák, Matěj ; Šipulová, Janica (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje venkovu a vesnici jako sídle v krajině. Pracuje s venkovem jako s celkem, který je přímo propojen s krajinou a jeho rozvoj vytváří na základě interakce s místní komunitou a na základě zásad, které vycházejí z místní zkušenosti. Podle těchto principů návrh zpracovává obec Slatiny-Milíčeves, a navrhuje úpravu třech pro obec významných míst: komplex bývalých farních budov, náves ve Slatinách a novou výstavbu v Milíčevsi.
|
|
|
Hevlín – sídlo v krajině
Javůrková, Terezie ; Veselá, Markéta (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá urbanismem Hevlína, řeší zejména oblast současného centra a konkrétní návrh bydlení pro seniory a lékařského domu. Po bombardování Hevlína na konci 2. světové války vzniklo v urbanistické struktuře prázdné místo, které se stalo náměstím. Svým měřítkem ale neodpovídá urbanismu Hevlína, ani měřítku člověka. Velký prostor je věnován dopravě, parkování a zeleni, nikoliv člověku. Cílem práce je vytvoření a koncepční řešení veřejných prostorů na území současné centra Hevlína. Konkrétní návrh seniorského bydlení a lékařského domu si klade za cíl interpretovat atributy venkovského domu a zároveň reflektovat současné požadavky na bydlení.
|
|
|
Krajina pokaždé jinak - LE3N8 LEŠNÁ
Zavadil, Ondřej ; Ženčák, Přemysl (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrat krajiny lidem ve smyslu znovuobjevení bohatství v našem těsném sousedství s návazností na vztah lidí a krajiny. Práci a teoretická východiska uplatňuji v místě mého bydliště, kterým je katastrálním území Lešná, do kterého náleží 7 obcí (Lešná, Jasenice, Lhotka nad Bečvou, Mštěnovice, Perná, Příluky a Vysoká). Základem pro práci se stal osobní vztah k řešené lokalitě a fyzický výzkum v podobě procházení území po přímce, po cestičkách a hledání vazeb v krajině. Pouhou změnou pohybu po území, jsem mohl prožít vlastní intenzivní zkušenost, o kterou se opírám ve svých návrzích. V území jsem vybral 8 míst s jedinečným charakterem, do kterých aplikuji navrhované stavby. Každé z těchto jedinečných míst si z historie nese vlastní jméno, které však dnes již málokdo zná. Konkrétními architektonickými návrhy vracím těmto místům jejich jméno a přivádím je znovu k životu skrze lidi, kteří tyto místa začnou objevovat.
|
host ::
RSS.