|
|
Města, výstavy a výstaviště: vliv výstavnictví na města
Štěpánková, Lenka
Pořádání všeobecných i specializovaných výstav se ke konci devatenáctého století stalo neodmyslitelnou součástí hospodářského a společenského života v řadě menších českých a moravských měst. Po dočasných areálech následovala první stálá výstaviště, a později v meziválečném období se výstavní areály staly běžnou součástí městské vybavenosti. Změna režimu po druhé světové válce československé výstavnictví zásadně poznamenala, což mělo druhotně dopad také na podobu sítě regionálních výstavišť v republice. Další zásadní proměna oboru výstavnictví souvisela v devadesátých letech s rozpadem socialistického bloku, globalizací ekonomiky a nástupem nových komunikačních technologií. V této době docházelo někde k neřízeným a živelným transformacím území a nevratnému ničení nerozpoznaných kulturních hodnot. Budoucí výzkum výstavních areálů by se v oblasti urbanismu měl soustředit na komplexní zmapování prostorového vývoje výstavišť v jednotlivých městech a na způsob jejich ukotvení v územně plánovací dokumentaci. Závěry tohoto výzkumu by pak posloužily jako vodítko pro péči o historické výstavní areály a případně jako podklad pro návrh jejich ochrany. Vzhledem k mezioborovému charakteru výstavnictví by související výzkum měl probíhat také v souvisejících oborech jako hospodářské dějiny, dějiny umění, teorie architektury nebo event management a cestovní ruch.
|
|
|
Mapování metody pokus-omyl při řešení úloh ze strukturálního prostředí Pavučiny a Výstaviště
Kučerová, Lucie ; Havlíčková, Radka (vedoucí práce) ; Jirotková, Darina (oponent)
Cílem této diplomové práce je sledovat a popsat použití strategie pokus - omyl ve dvou didaktických prostředích z Hejného metody u žáků v druhém a třetím ročníku základní školy, kteří jsou vzděláváni běžnou metodou výuky matematiky. Teoretická část se zabývá vymezením heuristických strategií, její klasifikací a bližším popisem některých vybraných heuristických strategií. Klíčová kapitola se věnuje popisu strategie pokus - omyl a jejímu zařazení mezi řešitelské strategie. Dále se zabývá problematickým postojem učitelů i širší veřejnosti k této strategii. Na závěr kapitoly jsou zařazeny výhody jejího použití při řešení matematických úloh. Další kapitoly se zabývají prací s chybou, experimentem dítěte nejen ve výuce a navazují tak na kapitolu 1.3. Kapitola 1.7 popisuje Hejného metodu výuky matematiky a didaktická prostředí, se kterými tato metoda pracuje a která jsou důležitá pro praktickou část. Na závěr teoretické části vymezuji rozložení učiva v druhém a třetím ročníku, které ovlivňují přístupy žáků k řešení. V praktické části jsou využity výzkumné metody nestrukturovaného pozorování a metody verbálních výpovědí, které společně nejlépe sledovaly výzkumný cíl. V praktické části byly realizované dva pilotní výzkumy a jeden finální výzkum. Nejprve byla sestavena sada úloh z prostředí Pavučin a...
|
|
|
Transformace evropských výstavních a veletržních areálů
Štěpánková, Lenka ; Rak,, Milan (oponent) ; Boháč,, Ivo (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Veletržní a výstavní areály, které tvoří nedílnou součást řady evropských měst, představují unikátní typ městského prostoru, jehož dnešní podoba se konstituovala na základě dlouhého historického vývoje. Přesto tento svébytný typ městského prostoru dosud není předmětem systematického urbanistického výzkumu a související obory se zabývají pouze dílčími aspekty tématu. Chybí jednotící teoretický rámec, který by umožnil urbánní kvality veletržních a výstavních areálů komplexně popsat a pojmenovat jejich potenciál při tvorbě města. K fragmentaci poznání dále přispívá geografický faktor, především rozptýlení těchto areálů v rámci jednotlivých regionů a států Evropy a s tím související jazykové bariéry vyvstávající při jejich zkoumání. Práce shromažďuje informace o historické I dnešní podobě evropských veletržních a výstavních areálů a popisuje detailně různé typy transformačních procesů, jimiž tyto areály procházely v minulosti a které je utvářejí v současnosti. Při analýze charakteristik areálů a popisu transformačních procesů využívá autorka vlastní FFF teorii, na základě které sleduje rovnováhu formálních, funkčních a finančních aspektů s cílem vyvodit z podrobného zmapování zkoumaného fenoménu závěry platné pro aktuální situaci v České republice. Základní sumarizace poznání je nutným předpokladem k pochopení podstaty fungování těchto areálů ve městech a současně předpokladem lepší ochrany jejich kulturně-historické hodnoty při budoucích transformacích území. Slouží rovněž k predikci možných scénářů budoucího vývoje veletržních a výstavních areálů a k objasnění jejich potenciálu pro rozvoj městského území.
|
|
| |
|
|
Budoucnost brněnského výstaviště
Mičková, Markéta ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Zadání diplomové práce navazuje na urbanistickou analýzu řešení území BVV, která byla zpracována v předmětu TG02 - Specializovaný ateliér. Diplomový projekt zpracovává architektonickou studii hotelu s kongresovým centrem. Požadavkem pro návrh bylo zařazení stavby do třídy FirstClass (**** hotel) podle Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky, a také počet pokojů 250. Kongresová část by měla sloužit pro více než 2000 osob. Návrh reaguje na historický urbanismus areálu BVV, kde zachovává i opticky doplňuje pohledovou osu k pavilonu Z. Stavba také reaguje na výšku vedle stojícího zámečku. V jeho těsné blízkosti je nižší část stavby s kongresovým centrem, výšková část s pokoji se nachází na opačné straně, u sportovní haly. Objekt je opticky členěn na dvě části – nižší podnož a z ní „vyrůstající“ výškovou část s pokoji. Kongresová a hotelová část jsou opticky odděleny půdorysným odsazením a řešením fasády. Nižší, kongresovou, část obíhají horizontální hliníkové lamely, naproti tomu, tu hotelovou tvoří lamely vertikální. Tyto lamely neslouží pouze jako optické oddělení, ale také jako stínění.
|
|
|
Architektura na výstavě. Nástup moderní architektury na velkých pražských výstavách 1891-1908
Turková, Kateřina ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
V období od 90. let 19. století do počátku 20. století došlo v české architektuře k přerodu od pozdního historismu k moderně. Diplomová práce se snaží tuto změnu ukázat na architektuře výstavních pavilonů během velkých pražských výstav, konaných v letech 1891-1908 na holešovickém výstavišti. Monograficky pojednává o Jubilejní zemské výstavě v roce 1891, Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895, Výstavě architektury a inženýrství v roce 1898 a Jubilejní výstavě Obchodní a živnostenské komory v roce 1908. Po zasazení výstav do širšího kontextu a s důrazem na výrazné stavby, které by neměly být opominuty v rámci vývoje české architektury, v závěrečné kapitole odpovídá na v úvodu položenou otázku, zda lze velké pražské výstavy považovat za pole nástupu české moderní architektury.
|
|
|
Spatial Features of Exhibition Grounds in the Czech Republic
Štěpánková, Lenka
Průzkum provedený u pěti nejvýznamnějších výstavních areálů v České republice mapuje jejich prostorovou strukturu, způsob zapojení do urbánní struktury a charakter hranic. Zjištěné charakteristiky, jako je využitelnost a míra zastavěnosti, dává do souvislostí s jejich převažující funkční náplní a historickým vývojem. Porovnáváno je také vlastnictví a status území v územněplánovací dokumentaci. Jako vstupní informace jsou v maximální možné míře využívána volně dostupná otevřená data, aby bylo možné výsledky využít také k porovnání s výstavními a veletržními areály v dalších evropských městech.
|
|
|
Geospatial Analysis of Exhibition Centers
Štěpánková, Lenka
Veletržní a výstavní areály v Evropě mají v řadě případů unikátní charakteristiky i historii, současně však vykazují také mnoho společných znaků. Jako výchozí metoda identifikace obecných rysů může sloužit geoprostorová analýza. Lze ji využít k analýze pozice areálů v rámci měst, ke zkoumání zákonitostí historického vývoje, a především ke srovnání prostorových nároků, urbanistické struktury a vnitřního členění areálů. Zvolený postup kombinuje využití oborových statistik a volně dostupných mapových podkladů.
|
|
|
Urbanistické řešení areálu Výstaviště Brno
Gajdíková, Zuzana ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je urbanistické řešení areálu Výstaviště Brno a jeho idea využití v dlouhodobém časovém horizontu. Základním předpokladem pro řešení je změna v majetkových poměrech ve společnosti Výstaviště Brno. Řešením je nové vymezení funkčních ploch v území a propojení celého území do života města jeho volným zpřístupněním veřejnosti. Cílem řešení bylo navrhnout racionální strukturu, která stávající území vhodně doplní a propojí. Výsledkem by mělo být efektivní a fungující území.
|
|
|
Urbanistické řešení areálu Výstaviště Brno
Mainclová, Kateřina ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Urbanistická studie diplomová práce řeší efektivnější využití areálu brněnského výstaviště v dlouhodobějším časovém horizontu. Přirozené hranice areálu v údolní nivě tvoří na severovýchodě ulice Hlinky se Žlutým kopcem, z jihozápadu pak ulice Bauerova vedoucí podél řeky Svratky. Díky své poloze nedaleko centra města i přímému napojení na pražskou magistrálu je významným místem ideálním pro návrh funkcí nadměstského významu. Snahou je otebřít areál celoročně věřejnosti a nabídnout jí různorodé celoroční i celodenní funkční využit. Snahou je na místo přilákat co nejvíce lidí, kteří se budou rádi vracet. Původní ideou je dotvoření struktury celého území novou zástavbou v západní části s ohledem na původní urbanistický koncept os jdoucích od pavilonu A. Řešené území je rozšleněno do čtyř hlavních funkčních zón - výstavnictví, sport a rekreace, práce a vzdělání a kultura. Doplňující funkcí je bydlení a zázemí pro potřeby výstaviště i dalších firem.. Z dopravního hlediska je kladen důraz na chodce, cyklisty a zklidněný charakter motorové dopravy. Areál protíná několik pěších tras spojujících ulice Hlinky a Bauerovu. Je navržen také most pro pěší a cyklisty, který vede až za řeku skrz areál Riviéra.
|
host ::
RSS.