|
|
Jihočínské moře: problematika čínské U-shaped line
Hofmanová, Lucie ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Bakalářská práce "Jihočínské moře: problematika čínské U-shaped line" se zabývá čínskou linií nazvanou U-shaped line v Jihočínském moři. Práce si předkládá za cíl představit rozdíly v uchopení právní problematiky mezi čínskými akademiky a jejich zahraničními kolegy ohledně U-shaped line, nároky jednotlivých aktérů v Jihočínském moři a jejich odlišnost od čínských nároků a soulad čínské U-shaped line s mezinárodním právem. Pro komplexní pochopení problematiky se první část práce věnuje historickým vývojem této linie a významu Jihočínského moře. Vysvětleny jsou také právní koncepty a smlouvy, které jsou spjaty s daným konfliktem. Jmenovitě se jedná o mezinárodní právo, mezinárodní námořní právo, Note verbale, Declaration on the South China Sea, Treaty of Amity and Cooperation in Southeast Asia, Island of Palmas a Mezinárodní soudní dvůr. Důraz je věnován právním aspektům a vývoji této linie.
|
|
|
Canada and the Norhwest Passage? Intersection of National Sovereignty and Environmentalism?
Cox, Oliver ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Vidén, Anna Karolina (oponent)
Podle nejnovějších vědeckých důkazů odtává ledová pokrývka v Arktidě. Pokud ustoupí na dostatečně dlouhou část roku, mohla by se ze Severozápadní cesty stát ekonomicky výhodná námořní obchodní cesta. To by mohlo ve svém důsledku představovat ohrožení pro Kanadu při jejím nárokování suverenity nad Severozápadní cestou (SZC). Klíčovým prvkem kanadského nárokování suverenity nad SZC je princip funkčního nároku skrze uplatňování environmentálních regulací v SZC. Tyto regulace vznikly jako reakce ne plavbu amerického tankeru SS Manhattan skrze SZC v roce 1969. Tato práce analyzuje tyto události za účelem zhodnocení environmentálních argumentů při nárokování suverenity nad SZC. V roce 2006 nová kanadská vláda nastolila nový, autoritativnější arktický diskurz. Proto je důležité prozkoumat implikace této změny na environmentální argumentační linii. Tato práce tvrdí, že environmentální přístup je stále relevantní. Ovšem zároveň práce tvrdí, že Kanada postrádá adekvátní infrastrukturu potřebnou k vymáhání environmentální regulace a není schopná zajistit další servis. Existuje tak riziko, že SZC bude prohlášena za mezinárodní úžinu v případě, že se zde zvýší námořní provoz.
|
|
|
Právní úprava ochrany mořských savců
Makovec, Vojtěch ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Tématem této diplomové práce je mezinárodněprávní úprava ochrany mořských savců. Práce se zabývá především analýzou druhových prostředků ochrany jednotlivých druhů mořských savců na úrovni mezinárodního práva. Tato práce je rozdělena na šest základních částí. První část se v obecné rovině věnuje principům mezinárodního práva životního prostředí, kterými je úprava ochrany mořských savců nejvíce ovlivněna (ochrana biodiverzity, princip předběžné opatrnosti a princip trvale udržitelného rozvoje). Druhá část je věnována regulaci rybolovu, jež je úzce propojena s ochranou mořských savců. Popisuje historické počátky mezinárodní úpravy rybolovu, Úmluvu OSN o Mořském právu, rozdělení mořských oblastí, regulaci lovu jednotlivých druhů ryb a úpravu rybolovu po Úmluvě o mořském právu. V třetí části jsou pak popsány jednotlivé prostředky ochrany konkrétních druhů mořských savců s výjimkou kytovců (tj. ledních medvědů, ploutvonožců a sirén). Ochrana kytovců je podrobně rozebrána v samostatné čtrvté části této práce. Důraz je kladen na ochranu velryb v rámci Mezinárodní velrybářské komise. Tato část popisuje též postoj velrybářských států a předestírá možnosti budoucího vývoje. V páté části je stručně popsán přístup České republiky jakožto vnitrozemského státu k ochraně mořských savců. Zavěrečná šestá část práce...
|
|
|
Interests of the United States and Canada in the Artic
Vargová, Žaneta ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Severozápadná cesta je potenciálne splavný koridor v arktickej oblasti, ktorý je na západe ohraničený Beafortovým morom a na východe Baffinovým zálivom. Ako sa arktická ľadová pokrývka každým rokom stále viac zmenšuje, táto cesta sa v stredne dlhom časovom horizonte može stať pravidelne splavnou. To so sebou ale prináša množstvo doležitých otázok a problémov úzko súvisiacimi s právnym štatútom prielivu. Táto práca mapuje rozne dovody, prečo sa problémom zaoberať, a sústreďuje sa na Kanadu ako štát, ktorý by mohol byť najviac zasiahnutý komerčným využitím koridoru. Kanadská strana si nárokuje na postavenie Severozápadnej cesty ako vnútorných vod, zatiaľ čo štáty stojace v opozícii, hlavne USA, pokladajú cestu za medzinárodný prieliv. V práci je venovaný priestor prístupom k určení štatútu na základe princípov medzinárodného práva, a to v chronologickom poradí podľa dáta ich vznesenia s dorazom na nárok pomocou priamych základných línií. Avšak práca tvrdí, že medzinárodne právne riešenie nie je to jediné možné a dokonca može byť potenciálne škodlivé pre Kanadu. Hypotézou tejto práce teda je, že existujú aj iné než mezinárodne-právne riešenia tejto situácie. Ponúkajú sa politické riešenia na medzinárodnej úrovni, kde by mala vzniknúť regionálna spolupráca, najmä s USA, umožňujúca bezpečné využívanie...
|
|
|
Problematika Arktidy a související výzvy pro mezinárodní vztahy
Štěpánek, Zdeněk ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá identifikací, analýzou a kritickým hodnocením výzev pro mezinárodní vztahy, které se v Arktidě objevují v souvislosti s globální změnou klimatu, projevující se především ústupem zalednění. Jako teoretickou kotvu využívá koncept bezpečnostních sektorů kodaňské školy. V diplomové práci je zmapován přístup teorií mezinárodních vztahů k Arktidě v průběhu času a zdůvodněna relevance aplikace konceptu bezpečnostních sektorů na arktický prostor. Práce se též zabývá současnou mezinárodněprávní a institucionální governance regionu. Konkrétní výzvy pro mezinárodní vztahy, které práce identifikuje, analyzuje a kriticky hodnotí, jsou členěny dle jednotlivých bezpečnostních sektorů definovaných kodaňskou školou. Nejdříve jsou analyzovány výzvy v environmentálním a societálním sektoru, následně pak výzvy v sektoru ekonomickém, politickém a vojenském.
|
|
| |
host ::
RSS.