|
|
Vyhodnocování důvěry nebo reputace na základě analýzy sociální sítě
Švec, Tomáš ; Malačka, Ondřej (oponent) ; Samek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl aplikovat pojem důvěra a reputace z oblasti umělé inteligence na metody analýzy sociální sítě. Obsahuje zhodnocení současných dostupných interakcí pro model důvěry z pohledu zástupců sociálních sítí. Následně popisuje navržený matematický model důvěry pro sociální síť Facebook. Tento model byl implementován v jazyce Python. Experimentální výsledky práce na vzorku uživatelů sítě Facebook jsou následně rozebrány jak z pohledu umělé inteligence, tak z pohledu sociální psychologie.
|
|
|
Důvěra v média: analýza determinantů vnímané důvěryhodnosti médií
Smetanová, Kateřina ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Důvěra v média: analýza determinantů vnímané důvěryhodnosti médií" se zabývá problematikou důvěry v média u populace ve věku 20-30 let. Tato věková skupina je definována na základě vývojové psychologie jako mladá nebo časná dospělost. Diplomová práce si klade otázku, jak příslušníci vybrané cílové skupiny důvěřují daným médiím a čím je tato vnímaná důvěryhodnost podmíněna. Práce je rozdělena na teoretickou a analytickou část. Teoretická část se ve svém úvodu zabývá ústředním tématem této diplomové práce, kterým je důvěra v média. Zde je věnován prostor také mezioborovým vazbám (trust studies), přístupům k výzkumu důvěry v média, charakteristice a výsledkům výzkumu důvěry v České republice. Dále se zabývá vymezením pojmu důvěra, jejími funkcemi ve společnosti a jejím pojetí v různých oborech jako je sociologie, politologie, psychologie a antropologie. Závěrem teoretická část nabízí potřebné ukotvení tématu z hlediska mediální teorie pomocí definice funkce a účinků médií na společnost a duálního systému vysílání. Analytická část nejprve popisuje metodologii výzkumu, dále se věnuje interpretaci výsledků dotazníkového šetření a ověření formulovaných hypotéz. Konkrétně bylo realizováno internetové dotazování (web survey), ve kterém byly dotazníky distribuovány...
|
|
|
Důvěra vybraným politikům v mezinárodním kontextu – podzim 2023
Červenka, Jan
V šetření, které se v období od konce září do začátku prosince 2023 uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu.\n\nNejvyšší podíl důvěry šetření ukázalo u Z. Čaputové (52 %), nejvíce nedůvěřujících bylo u V. Putina (82 %).\n\nOproti jaru roku 2022 vzrostla nedůvěra a případně poklesla důvěra s jedinou výjimkou u všech sledovaných politiků, nejvýrazněji v případě V. Zelenského, E. Macrona, J. Bidena, Z. Čaputové, U. von der Leyenové a O. Scholze.
|
|
|
Důvěra ústavním institucím – podzim 2023
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce září do začátku prosince roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\n\nVládě důvěřovalo 17 % Čechů, prezidentovi 52 %.\n\nPoslanecká sněmovna má důvěru 18 % a Senát 29 % veřejnosti.\n\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (67 %) s obecními zastupitelstvy (62 %).\n\nS politickou situací bylo spokojeno 10 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než dvoutřetinová většina (69 %) veřejnosti.
|
|
|
Důvěra ústavním institucím – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce května do poloviny třetí červencové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\n\nVládě důvěřovalo 25 % Čechů, prezidentovi 58 %.\n\nPoslanecká sněmovna má důvěru 25 % a Senát 36 % veřejnosti.\n\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (65 %) s obecními zastupitelstvy (62 %).\n\nS politickou situací bylo spokojeno 15 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než třípětinová většina (62 %) veřejnosti.
|
|
|
Důvěra v evropské a mezinárodní instituce – duben/květen 2023
Čadová, Naděžda
Evropské unii v současné době důvěřuje o málo méně než polovina (46 %) českých občanů, naopak polovina veřejnosti (50 %) jí nedůvěřuje. Důvěru OSN a NATO vyjadřuje nadpoloviční podíl českých občanů (NATO 56 %, OSN 52 %) a více než třetina občanů k nim pociťuje nedůvěru (NATO 36 %, OSN 37 %).\nVíce než třetina oslovených důvěřuje Evropské komisi (38 %) a Evropskému parlamentu (36 %), nicméně o něco vyšší, a to přibližně poloviční, podíl jim nedůvěřuje (Evropské komisi 47 % a Evropskému parlamentu 50 %).\n\nDůvěra jednotlivým institucím a představitelům Evropské unie se pohybuje od necelé jedné čtvrtiny po necelé dvě pětiny společnosti, přičemž nedůvěra těmto institucím převažuje nad důvěrou. Podíl nedůvěřujících v případě všech sledovaných evropských institucí a představitelů od roku 2021 významně vzrostl.
|
|
|
Důvěra ústavním institucím – srpen/září 2023
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce července do poloviny třetí zářijové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\n\nVládě důvěřovalo 25 % Čechů, prezidentovi 58 %.\n\nPoslanecká sněmovna má důvěru 23 % a Senát 33 % veřejnosti.\n\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (66 %) s obecními zastupitelstvy (65 %).\n\nS politickou situací bylo spokojeno 12 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než třípětinová většina (61 %) veřejnosti.
|
|
|
Důvěra vrcholným politikům – srpen/září 2023
Červenka, Jan
CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím v období od konce července do poloviny třetí zářijové dekády roku 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam obsahoval jména předsedů stran či hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně, členů vlády, předsedů obou komor parlamentu a prezidenta republiky.\n\nMezi zkoumanými vrcholnými politiky zařazenými do výzkumu nejvyšší podíl důvěry byl zaznamenán u prezidenta Petra Pavla (55 %), za nímž se na druhém místě umístil předseda hnutí ANO Andrej Babiš (42 %).\n\nS výjimkou prezidenta u všech zkoumaných politických představitelů více či méně významně nedůvěra převažuje nad důvěrou.\n\nNejvyšší podíl nedůvěry mezi zkoumanými politiky šetření zaznamenalo u předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Adamové Pekarové a předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy (shodně 77 %).\n\nOproti poslednímu šetření z dubna a května 2023 se zhoršilo hodnocení v případě ministra spravedlnosti Pavla Blažka, místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, ministra kultury Martina Baxy, předsedy Pirátů, místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové, předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy, ministryně obrany Jany Černochové, předsedy Senátu Miloše Vystrčila, ministra zemědělství Marka Výborného, ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády Michala Šalomouna, ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláše Beka, ministra financí Zbyňka Stanjury, ministra vnitra Víta Rakušana, ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely, ministra dopravy Martina Kupky, ministryně pro výzkum, vědu a inovace Heleny Langšádlové, ministra životního prostředí Petra Hladíka, místopředsedy vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka a prezidenta Petra Pavla.
|
|
|
Svěřenské fondy v mezinárodním právu soukromém
Kočí, David ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
113 SVĚŘENSKÉ FONDY V MEZINÁRODNÍM PRÁVU SOUKROMÉM ABSTRAKT Tato práce si klade za cíl popsat a zanalyzovat úpravu svěřenského fondu v právním odvětví mezinárodního práva soukromého a pro naplnění dílčích cílů rovněž rozebrat jeho vnitrostátní úpravu. První kapitola je věnována genezi historických obdob svěřenského fondu s jejich stručným popisem. Kapitola druhá spočívá v zevrubném rozboru hmotněprávní úpravy obsažené v občanském zákoníku a v souvisejících veřejnoprávních předpisech, kterými jsou zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a zákon o evidenci skutečných majitelů. Ve vnitrostátní úpravě byly zjištěny mírné nedostatky, například nesoulad zákona o evidenci skutečných majitelů, zákona o mezinárodním právu soukromém a zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob ve věci zahraničních svěřenských fondů, dále pak nevhodná úprava správy fondů právnickými osobami. Kapitola třetí, zabývající se oborem mezinárodního práva soukromého, se neomezuje pouze na popis zákonných ustanovení obsažených v zákoně o mezinárodním právu soukromém, avšak zahrnuje i výklad zaměřený na úpravu evropského mezinárodního práva soukromého, jakož i na úpravu obsaženou v Haagské úmluvě o právu použitelném na trusty z roku 1985. V této kapitole bylo zjištěno, že svěřenské fondy lze uznat v...
|
|
|
Climate change deniers and believers on the TikTok media platform: similarity and difference in the distribution of their knowledge claims
Kasenov, Ayken ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Coufal, Linda (oponent)
V éře dominance sociálních sítí prošla změnami nejen komunikace, ale i konflikty. Polarizace a radikalizace, které vznikají v důsledku izolace skupin ve svých informačních echokomorách, způsobují radikalizaci nápadů. Myšlenky o existenci změny klimatu rozdělily uživatele TikToku do dvou protichůdných kategorií. Tato studie si klade za cíl porozumět podobnostem a rozdílům v tom, jak uživatelé sociální sítě TikTok vnímají rozdíly uvnitř a mimo algoritmicky orientovanou sociální síť. Pro zodpovězení této otázky bylo provedeno srovnání dat z pěti rozhovorů s věřícími ve změnu klimatu a pěti popírači. Výsledky výzkumu naznačují, že echokomory nebrání vytváření prostředí s odlišnými názory pro obě skupiny. Skupiny však vnímaly své informační prostředí odlišně, kdy věřící ve změnu klimatu si všímali častější expozice odporujícím informacím.
|
host ::
RSS.