|
|
Objektivizace efektu fyzioterapie na aktivaci břišní stěny u pacientů s chronickým vertebrogenním syndromem bederní páteře
Hoffmannová, Barbora ; Kobesová, Alena (vedoucí práce) ; Zahradník, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se ve formě rešerše zabývá problematikou vertebrogenního syndromu bederní páteře, jeho vznikem, vyšetřením a terapií a možnostmi objektivizace terapie. V teoretické části přináší dosavadní poznatky o řízení hybnosti, posturálních funkcích, stabilizačním systému páteře a vertebrogenním syndromu bederní páteře. Dále uvádí možnosti terapeutického ovlivnění a metody objektivizující terapii. Součástí práce jsou dvě kazuistiky pacientů s vertebrogenním syndromem bederní páteře, kteří byli vyšetřeni pomocí nového přístroje Ohm belt, který měří sílu posturální stabilizace a aktivitu břišní stěny. Parametry trupové stabilizace, resp. Míry aktivace břišní stěny byly měřeny před začátkem a po ukončení terapie a výsledek byl porovnán. Subjektivní efekt terapie byl hodnocen standardizovaným dotazníkem Oswestry hodnotícím bolest a disabilitu. U obou pacientů byla po terapeutické intervenci zjištěna zvýšená schopnost aktivace břišní stěny. Tento výsledek u obou pacientů koreluje se subjektivním pocitem snížení bolesti a zmírnění disability. Klíčová slova vertebrogenní syndrom bederní páteře, trupová stabilizace, objektivizace terapie, Ohm belt, dotazník Oswestry
|
|
|
Vliv trupové stabilizace na mladé hráče florbalu
Novák, Jakub ; Geržová, Eliška (vedoucí práce) ; Kobesová, Alena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá okamžitým efektem trupové stabilizace na rychlost a přesnost florbalové střely u mladých hráčů florbalu. V teoretické části bakalářské práce je popsána hra florbal a její pohybová charakteristika. Hlavní pozornost je upřena především na problematiku střelby. Florbalová střela je rozebrána s ohledem na vznik svalových dysbalancí u mladých florbalistů. Dále bakalářská práce přináší náhled do problematiky neadekvátního zatížení sportujících dětí a možné negativní dopady jednostranného sportu na děti. Formou rešerše jsou stručně uvedeny výsledky studií zabývajících se poruchami pohybového aparátu u sportující mládeže. Ve druhé polovině teoretické části je popsána možnost léčby a prevence těchto problémů pomocí trupové stabilizace Dále je poukázáno na možné zlepšení výkonu pomocí core cvičení. Práce se soustředí především na trupovou stabilizaci dle Dynamické Neuromuskulární Stabilizace. Metodika: Výzkumu se zúčastnilo 30 florbalistů ve věku 13 až 15 let (průměrný věk: 14,20 let SD ±0,86), kteří byli náhodě rozděleni do 3 skupin po 10 probandech. Podle pohybové charakteristiky florbalu byly vybrány cviky dle Dynamické Neuromuskulární Stabilizace (DNS), které první skupina individuálně cvičila po dobu 20 minut. Druhá skupina 20 minut nespecificky posilovala ve vzporu na loktech...
|
|
|
Vliv DNS na sílu záběru u rychlostních kajakářů
Davídek, Pavel ; Kobesová, Alena (vedoucí práce) ; Demeková, Júlia (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem Dynamické Neuromuskulární Stabilizace na maximální sílu záběru u rychlostních kajakářů. Nejčastějšími obtížemi v rychlostní kanoistice je bolest ramene. Práce se zabývá kineziologickou analýzou kajakářského pohybu. Popisuje zapojení jednotlivých svalů ramenního kloubu během kajakářského záběru z elektromyografického pohledu. Dále přináší teoretické poznatky z oblasti metody Dynamické Neuromuskulární Stabilizace. Metodika: Výzkumu se zúčastnilo 20 vrcholových kajakářů ve věku 19 až 26 let (průměrný věk: 21,85 +/- 2,37), které jsme náhodě rozdělili do dvou skupin. Pomocí dotazníku DASH jsme vybrali cviky dle Dynamické Neuromuskulární Stabilizace, které experimentální skupina integrovala do svého tréninku. Efekt šestitýdenní terapie byl měřen pomocí kajakářského ergometru, kdy jsme hodnotili maximální sílu záběru. Obě skupiny byly měřeny čtyřikrát v průběhu 6 týdnů. Dále jsme hodnotili aktuální efekt individuální terapie dle metody Dynamické neuromuskulární terapie, kdy jsme hodnotili maximální sílu záběru před terapií a aktuálně po terapii. Na konci studie vyplnila experimentální skupina dotazník DASH pro porovnání změn. Výsledky: Maximální síla záběru se u experimentální skupiny zvýšila o 6,3%. V porovnání s kontrolní skupinou dosahuje experimentální skupina...
|
|
|
Fyzioterapie u gastroesofageálního refluxu
ŠIRMAROVÁ, Jitka
Tato práce se zabývá problematikou etiologie a léčby refluxní choroby jícnu (GERD). Je prokázáno, že pohybový systém má v mnoha rovinách vliv na vznik tohoto onemocnění, proto vedle primární péče gastroenterologů a praktických lékařů nabývá na významu i léčba pomocí fyzioterapeutických technik. V teoretické části je podrobně popsán sfinkterový mechanismus na dolním konci jícnu, který je zde funkčně nejdůležitější antirefluxní bariérou. Dále jsou uvedeny možné způsoby a faktory, které se podílejí na vniku gastroesofageálního refluxu a následně i současná léčba refluxní choroby jícnu. Druhá část teoretické části je zaměřena na vztahy mezi vnitřními orgány a pohybovým systémem, na funkci bránice a její souvislost se vznikem GERD a na možnosti rehabilitační léčby u pacientů s tímto onemocněním. Cílem teoretické části bylo podat rešerši o současném stavu. Praktická část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Testovaný soubor tvořili tři pacienti s diagnózou GERD léčící se v Nemocnici České Budějovice na Gastroenterologickém oddělení. Od pacientů byla odebrána anamnéza a provedeno kineziologické vyšetření. Shodně u všech třech pacientů byla zjištěna porucha trupové stabilizace. Na tomto základě byla navrhnuta a provedena individuální terapie, což bylo také cílem praktické části. Fyzioterapie byla zaměřena na ovlivnění postavení hrudního koše a zlepšení jeho dynamiky při dýchání, nácvik dechového stereotypu, aktivaci břišní stěny, ovlivnění stabilizační funkce nohy, cvičení ve vývojových řadách a modifikovaných polohách, progresivní Jacobsonovu relaxaci a ovlivnění reflexních změn měkkými technikami. Výzkumnou otázkou bylo, zda lze příznaky GERD pozitivně ovlivnit ošetřením funkčních poruch pohybového aparátu. Během tříměsíční terapie došlo k určitým změnám v kineziologickém vyšetření (např. změna aktivity dolních a horních fixátorů lopatek s relaxací trapézu, uvolnění rigidity hrudníku, ovlivnění dynamické stability těla). Funkční poruchy ale nebyly ovlivněny natolik, aby byly také změněny popsané symptomy GERD. Výsledky terapie byly limitovány motivací, přístupem a psychickým naladěním pacientů. Roli ve vzniku refluxu patrně nehraje jen vnitřní orgán či pohybový systém, ale také psychika, a všechny tyto složky člověka se navzájem ovlivňují. Proto také léčba multifaktoriálního onemocnění, jakým je GERD, by měla být komplexní. Měly by být léčeny zároveň všechny faktory, kromě fyzioterapie i oblast psychická, a to vyžaduje dosud bohužel zaostávající mezioborovou spolupráci.
|
host ::
RSS.