|
|
Guantánamo: byly zodpovězeny všechny mezinárodněprávní otázky?
Smržová, Sabina ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Burešová, Jana (oponent)
Po tragických událostech dne 11. září 2001 Spojené státy americké přijaly řadu nevídaných opatření, co se týče zacházení se zajatými teroristy a jejich zadržování. Tato bakalářská práce se zabývá mezinárodněprávními otázkami spojenými s provozem detenčního zařízení Guantánamo na Kubě. Práce se snaží zjistit, zda a případně jak bylo na tyto otázky odpovězeno, přičemž odpovědi hledá v odborné literatuře a pramenech mezinárodního práva, a to především mezinárodního práva humanitárního a mezinárodního práva lidských práv. Úvodní část práce se věnuje historii základny. Druhá část posuzuje čtyři hlavní oblasti, a to definici konfliktu, status zadržovaných osob, problematiku zadržování po neomezenou dobu a případy mučení a používané výslechové metody. Na každou z oblastí je nahlíženo z pohledu mezinárodního práva a částečně i vnitrostátního práva Spojených států a je přiblížen vývoj řešení dané otázky a současná situace.
|
|
|
Role zahraničních aktérů ve vzniku hnutí Tálibán mezi lety 1992 - 1996
Misík, Václav ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Zukerstein, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou zapojení zahraničních aktérů do situace v Afghánistánu během občanské války mezi lety 1992 a 1996 a jejich vlivem na vznik hnutí Tálibán. Toto téma nelze vyjmout z historického kontextu a zpracovat ho samostatně jako ohraničený historický úsek. Provázanost událostí od začátku sovětské invaze v roce 1979 je tak vysoká, že nemůže být opomenut ani sovětsko-afghánský konflikt, ani následná etapa vlády prezidenta Nadžíbulláha. Zapojení zahraničních aktéru se v čase vyvíjelo a nezačalo přesně v roce 1992, stejně jako neskončilo přesně v roce 1996. Z toho důvodu je období jak sovětské okupace, tak Nadžíbulláhovy vlády do práce také zahrnuto, a to s akcentem na míru a podobu zapojení zahraničních aktérů. Hlavní část práce zkoumá deset klíčových států, které se do afghánské situace zapojily - Pákistán, Írán, Turkmenistán, Uzbekistán, Tádžikistán, Čínu, Spojené státy americké, Ruskou federaci, Saúdskou Arábii a Indii. Metodologicky je práce pojata jako analýza sekundární literatury s cílem zodpovědět výzkumnou otázku "Kteří vnější aktéři hráli roli ve vzniku hnutí Tálibán mezi lety 1992 a 1996, jak a proč?". Kromě toho je zpracována i vedlejší výzkumná otázka zabývající se interpretací Tálibánu z různých mezinárodních hledisek, na jejímž základě je provedena...
|
|
|
Insurgent Governance Systems: The Effectiveness of the Taliban and the Islamic State
Kent, Joshua ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Czech Abstract Diplomová práce Povstalecké Governance systémy: Účinnost Talban a islámského státu je kvalitativní komparativní analýza systémů správy rebel islámské džihádistických v případech islámského státu a Talibanem. Použití rámec Mampilly pro efektivní systémy řízení rebel, jsem analyzovat různé faktory, vycházející z "dole", "uvnitř" a "shora", které negativně i pozitivně ovlivnit povstalce vládu, její vedení a civilisty, které dynamicky komunikovat s rebely , Tato práce "Cílem je tři části. Za prvé, si klade za cíl ukázat, že rozdíly mezi běžnými povstalecké vlády a islámské džihádistických systémech řízení existují. Za druhé, že odchylka rovněž existuje mezi různými islámskými džihádistických povstalecké vlády, a že výzvy a příležitosti předložené civilistů a mezinárodními aktéry jsou řešeny jinak. Za třetí, že účinnost těchto povstaleckých organizací je závislý na faktorech prezentovaných Mampilly, ale není statický jako účinnost systému správy rebel změny v celém konfliktu. Tato práce zjistil, že významné změny, stejně jako některé podobnosti, existuje mezi konvenčními a islámské džihádistických organizací; prostřednictvím analýzy prezentovány dva případy, můžeme vidět varianta neexistuje mezi těmito případy analyzovány Mampilly a těmito dvěma organizacemi islámské džihádistických. Tato varianta...
|
|
|
NATO a postkonfliktní rekonstrukce: případ Afghánistánu
Žilka, Jakub ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato práce se věnuje zjištění průběhu a úspěšnosti postkonfliktní rekonstrukce v Afghánistánu po invazi NATO z konce roku 2001. Pro stabilizaci země koalici zemí vedených NATO nestačilo pouze porazit talibský režim, ale také vytvořit nebo obnovit základní státní strukturu a pomoci jí fungovat. Po válečných konfliktech je obnova sice běžnou a nutnou záležitostí, obvykle je však realizována čistě civilními silami, například státními strukturami a humanitárními organizacemi. V tomto případě však nebylo možné ponechat tyto úkoly na civilních pracovnících vinou bezpečnostní nestability, která v některých oblastech svou intenzitou přesáhla hranici válečného konfliktu. Práce se zabývá situací v západní provincii Herátu a zaměřuje se na jednotky NATO, především v rámci mise ISAF. Nejdříve důkladně hledá definici procesu postkonfliktní rekonstrukce a poté na jejím základě pomocí metody process tracingu zjišťuje, zda a do jaké míry se jednotky pod misí ISAF postkonfliktní rekonstrukci věnovaly a jestli je znatelný pozitivní pokrok. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pakistán: klíčový faktor pro americké působení v Afghánistánu (za vlády George W. Bushe)
Snášel, Filip ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Resumé Americké vztahy s Pákistánem prošly celou řadou zvratů od spojenectví během studené války, až po uvalení sankcí v devadesátých letech dvacátého století. Po útocích z 11. září na Světové obchodní centrum a Pentagon se Pákistán velmi rychle přidal na stranu Spojených států ve válce proti terorismu. Ve své práci zkoumám pozice a působení Pákistánu během invaze do Afghánistánu a v sedmi následujících letech operace Trvalá svoboda za vlády administrativy George W. Bushe. Nejprve se zaměřuji na historickou zkušenost Pákistánu a vývoj v oblasti před americkou invazí do Afghánistánu. Také mapuji teroristická hnutí na pákistánském území, která jsou důležitá pro pozdější vývoj a jsou spjata s pákistánskou tajnou službou ISI. Ta se snažila ještě několik let po roce 2001 udržet přátelské styky s Talibanem a dalšími teroristickými skupinami v afghánsko - pákistánském pohraničí, avšak sami teroristé jako z podstaty antisystémové hnutí hodlali z Pákistánu i Afghánistánu udělat státy konstituované jako islámské emiráty. Prezident Mušaraf pod tlakem událostí i Spojených států pochopil, že podpora Talibanu je nadále neudržitelná, rozhodl se zakročit i proti teroristickým skupinám na domácí půdě. Tento tah však vyvolal vlnu sebevražedných útoků a mohutné povstání, které od roku 2006/2007 zasáhlo rozlehlé území jak...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.