|
| |
|
|
Pastva koní jako zásadní nástroj v ochraně biodiverzity
Dudková, Andrea ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
V posledních dekádách v ochraně přírody jednoznačně dominuje přístup aktivního obhospodařování, zabraňující zarůstání a zjednodušování druhové skladby nelesních biotopů. Porosty dominantních rostlin, potlačujících konkurenčně slabší druhy, jsou proto redukovány mimo jiné pomocí pastvy velkých herbivorů. Ukazuje se, že značný potenciál pro podporu biodiverzity má pastva koní. Cílem této bakalářské práce bylo na základě literární rešerše shrnout hlavní aspekty pastvy koní a dospět k predikci jejího budoucího využití v ochraně přírody. Ze studií zaměřených na využití pastvy koní v ochraně biodiverzity vyplývá, že dobře funguje k potlačování konkurenčně silných trav a podporuje zastoupení kvetoucích dvouděložných bylin a na ně vázaného hmyzu. Nevýhodou pastvy koní je, že nekonzumují dřeviny, a nedokáží tak potlačovat rozrůstání keřů. Na větších plochách (>20 ha) je využívána celoroční pastva divokých koní, zatímco domácí koně jsou vhodní pro sezónní pastvu na menších lokalitách. Vzhledem k pozitivním výsledkům pastvy koní v podpoře biodiverzity, úspěšnějšímu potlačování konkurenčně silných trav ve srovnání s ostatními býložravci a s nižší mírou lidského úsilí oproti sečení, lze očekávat že případy využití pastvy koní v ochraně přírody budou přibývat. Pokud je cílem i redukce dřevin, musí však být v...
|
|
|
Obnova xerotermního trávníku na výsypce vápencového lomu pomocí výsevu různých hustot semen
Strušková, Eliška ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Rekultivace travních porostů pomocí výsevů původních druhů semen je jednou z nejčastěji používaných možností obnovy zejména v případech, kdy podmínky na lokalitě nejsou příliš příznivé pro spontánní sukcesi, například kvůli absenci zdrojové populace v okolí. Přestože se výsevová rekultivace běžně používá, nepanuje dosud shoda na tom, jaké hustoty výsevu jsou dostatečné pro obnovu cílového společenstva. Cílem této práce je posoudit vliv hustoty výsevu na druhové složení obnovovaného společenstva xerotermních trávníků na dvou různých substrátech na výsypce vápencového lomu Čeřinka v Českém Krase v průběhu osmi let od samotného začátku rekultivace. Zároveň posuzuje i vliv následného managementu lokality, konkrétně pastvu. Výsledky mé práce ukazují, že hustota výsevu má vliv na složení společenstva i na celkovou pokryvnost vegetace pouze v prvních pěti až šesti letech vývoje a pouze na vytěženém materiálu z lomu, zatímco na ornici už od počátku společenstvo signifikantně neovlivňuje a sukcese na tomto typu substrátu zatím nesměřuje ke společenstvu suchých trávníků. Pastva podporuje vývoj vegetace směrem ke společenstvu suchých trávníků a potlačuje nežádoucí ruderální druhy. Tyto poznatky mohou posloužit při obnově podobných lokalit. Klíčová slova: rekultivace, vápencový lom, ekologická obnova, výsev...
|
|
|
Vztah mezi recentní a holocenní diverzitou měkkýší fauny Velké Fatry
Kubíková, Kateřina ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent)
Studium kvartérních měkkýšů je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací používaných pro paleoekologické a biogeografické rekonstrukce. Přesto bylo dosud věnováno jen minimum pozornosti výzkumu informační hodnoty kvartérních profilů na škále konkrétní krajiny. Na území Velké Fatry umožňuje množství dostupných záznamů o recentní a kvartérní fauně porovnat holocenní a recentní druhovou diverzitu terestrických měkkýšů a určit tak, kolik holocenních sukcesí je třeba k zhodnocení druhového bohatství takto geomorfologicky členité oblasti. V této diplomové práci byla dostupná data doplněna sběrem vzorků z dalších recentních lokalit a kvantitativním zpracováním materiálu z profilů Stankovany a Skamenelá skala. Celkem bylo na recentních lokalitách zaznamenáno 129 druhů suchozemských plžů (více než 72 % slovenské terestrické malakofauny). V holocenním záznamu tvořeném sedmi profily bylo nalezeno 93 druhů. Dohromady zachycují všechny profily více než 85 % recentních druhů schránkatých terestrických měkkýšů, zatímco jediný profil pokrývá pouze kolem 50 % recentní diverzity, což poukazuje na význam použití většího množství profilů v paleoekologických studiích.
|
|
|
Photobiont dynamics of Stereocaulon lichens
Vančurová, Lucie ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Bérešová, Anna (oponent) ; Dal Grande, Francesco (oponent)
8 Abstrakt Lišejníky jsou ikonickým příkladem symbiózy. Jsou rozšířeny po celém světě, v některých ekosystémech jsou dominantními autotrofy, někde jedny z mála živých organismů, které dokáží místní podmínky přežít. Rostou na celé řadě substrátů, včetně povrchů vytvořených člověkem. Velká rozmanitost jejich životních strategií souvisí s diverzitou symbiotických partnerů, kteří lišejníkovou stélku tvoří. Tato diverzita dosud z velké části nebyla prozkoumána. Lišejníky jako sesilní organismy také musí často čelit velmi proměnlivému prostředí, případně se přizpůsobit novým podmínkám, do kterých se mohou rozšířit jejich propagule. Jako modelový systém pro studium symbiotických vztahů v lišejnících a souvislostí těchto vztahů s vlastnostmi okolního prostředí jsme si vybrali široce rozšířený rod Stereocaulon. Hlavními cíli této práce bylo (1) zmapovat diverzitu fotobiontů ve stélkách lišejníků rodu Stereocaulon v rámci celého rodu i jednotlivých druhů; (2) identifikovat faktory prostředí ovlivňující distribuci fotobiontů a jejich vztahy s mykobionty v globálním a místním měřítku; a (3) prozkoumat možnost sdílení fotobiontů s jinými lišejníky a půdou. Za tímto účelem jsme v jednotlivých studiích, ze kterých tato práce sestává, využili fylogenetické analýzy ITS rDNA, 18S rDNA, rbcL a genu pro aktin typu I, Illumina...
|
|
|
Sukcese měkkýších společentev v lomech Českého krasu
Kocurková, Alena ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsáková, Veronika (oponent)
V 18 opuštěných vápencových lomech různého stáří na území CHKO Český Kras jsem sledovala sukcesi měkkýších společenstev. S postupem času, a tím pádem sukcese, počet druhů měkkýšů ve studovaných lomech stoupá, avšak u nejstarších lomů je znatelný, i když neprůkazný, trend úbytku druhů, způsobený pravděpodobně poklesem stanovištní diverzity. Z analýz všech proměnných prostředí se ukázalo, že největší vliv na složení malakocenóz má typ okolní vegetace lomu. Velký vliv má také světlo a pokryvnost stromového patra, ale je důležité brát ohled na korelace s dalšími proměnnými prostředí. Složení malakocenóz na severně a jižně orientovaném svahu lomů se liší, ale s postupující sukcesí se rozdíly zmenšují. Lomy představují vhodné modelové prostředí pro výzkum sukcese.
|
|
|
Vliv sukcesního vývoje půd na výsypkách na klíčivost a růst raně a pozdně sukcesních rostlin
Pavlíčková, Hana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Předchozí terénní výsledky ukázaly, že nástup pozdně sukcesních druhů koresponduje s rozvojem půdy, zejména s vývojem organominerálního A horizontu. Cílem práce bylo porovnat klíčení rostlin na půdách odebraných na výsypkách po těžbě uhlí, ze tří chronosekvencí různě starých ploch na výsypkách. Jedná se o nerekultivované plochy a plochy rekultivované výsadbou olší (Alnus) a smrků (Picea). Z rostlin bylo vybráno 7 druhů - Arrhenatherum elatius, Centaureae jacea, Festuca rubra, Lychnis flos-cuculi, Lotus corniculatus, Plantago major, Trifolium medium. Spontánní plochy podporují klíčení a růst více druhů než plochy obou rekultivovaných chronosequencí, s narůstajícím věkem ploch se tento rozdíl zvětšuje, bez výrazného rozdílu mezi raně a pozdně sukcesními druhy. Klíčová slova Sukcese, rekultivace, klíčení, olše (Alnus), smrk (Picea), Arrhenatherum, Centaureae, Festuca, Lychnis, Lotus, Plantago, Trifolium.
|
|
|
Sukcese pavoučích společenstev v lomech Českého krasu
Siegelová, Eva ; Kubcová, Lenka (vedoucí práce) ; Korenko, Stanislav (oponent)
V pěti vápencových lomech různého stáří v Českém Krasu byla studována sukcese pavoučích společenstev. Cílem práce bylo zjistit, jak se tato společenstva mění v odlišných sukcesních stádiích v jednotlivých lomech, zda se společenstva mění v různých etážích lomu, a které z environmentálních faktorů je ovlivňují. Bylo použito několik standardizovaných metod (zemní a skalní pasti, smyk, sklep, prosev) k zachycení co nejširšího druhového spektra. U pavouků ze zemních pastí (epigeických) nebyl prokázán vliv stáří lomu ani vliv etáže lomu na druhovou bohatost a densitu. Druhová densita epigeických pavouků signifikantně rostla s počtem druhů rostlin. Výsledky ukazují, že pavouci sledují vývoj společenstev rostlinných. Bylo prokázáno, že environmentální proměnné prostředí, které ovlivňují druhové složení společenstva pavouků zemních pastí v jednotlivých lomech, jsou etáž lomu, zastínění a pokryv mechu. Ačkoliv stáří lomu byl u pavouků ze zemních pastí nevýznamný, jednotlivé lomy obývala odlišná společenstva pavouků (efekt lomu, druhová identita lomu). Stáří lomu výrazně ovlivňovalo druhové složení společenstev pavouků žijících na vegetaci. Data z dřívější doby posloužila ke sledování změn pavoučích společenstev za delší časové období.
|
|
|
Effects of wild ungulates on vegetation in an abandoned landscape
Horčičková, Eva ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Diekmann, Martin (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
Divocí kopytníci jsou považováni za jedny z hlavních faktorů formujících terestrické ekosystémy od dob raného Kenozoika. Porozumění jejich interakcím s vegetací je nezbytné pro utváření představy, jak evropská krajina vypadala před příchodem člověka i jak by v dnešní době vypadala bez jeho vlivu. Tyto poznatky mají navíc praktický význam nezbytný pro nakládání s opuštěnou krajinou. Zatímco je současná evropská divoká fauna ochuzena o řadu velkých spásačů, jakými byl například pratur (Bos primigenius), historickou zkušenost s těmito býložravci krajina neztratila, částečně i díky kontinuální pastvě hospodářských zvířat. Na druhou stranu se současná evropská krajina potýká s populačním nárůstem jelenovitých (Cervidae) a prasete divokého (Sus scrofa) spojeným se značným dopadem na vegetaci a strukturu krajiny. Vesměs negativně vnímané působení těchto dominujících druhů bylo převážně studováno v lesním prostředí. Stále častěji se ale objevují případy, kdy tito kopytníci podporují druhovou bohatost lesního podrostu a krom toho upřednostňují pastvu v otevřené vegetaci a ovlivňují tak krajinnou heterogenitu v širším kontextu. Hlavním cílem této práce je tudíž prozkoumat vliv divokých volně žijících kopytníků na strukturu, složení a diverzitu vegetace v polootevřené mozaikovité krajině. Vycházím z...
|
|
|
Faktory ovlivňující šíření buku lesního (Fagus sylvatica) na výsypce
Vobořilová, Veronika ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Münzbergová, Zuzana (oponent)
Byl sledován vliv stávající vegetace, vzdálenosti od severního okraje výsypky, okusu zvěří, nerovnosti terénu a pH půdy na uchycení buku lesního (Fagus sylvatica) na Velké podkrušnohorské výsypce (50ř14'09 S, 12ř39'05 V). Semenáčky buku lesního ve vybraných plochách spontánní sukcese a rekultivovaných olšinách byly zmapovány pomocí GPS a u části z nich byla zaznamenána jejich poloha na terénních vlnách a pH půdy. Většina (183) semenáčků byla nalezena na sukcesních plochách, pouze 1 byl nalezen v olšině. GLM prokázala signifikantně větší výskyt semenáčků buku v sukcesních plochách než v olšinách (p = 0.0169) i negativní závislost na vzdálenosti od severní hranice výsypky (p < 0.0001). Na vlnitém terénu došlo k největšímu uchycení na severních svazích vln (46% semenáčků). V roce 2009 byly semenáčky buku vysázeny v čerstvé rekultivaci a sousední sukcesi, a to jednak do oplocenek a jednak mimo ně. Semenáčky rostly signifikantně lépe v sukcesi než v rekultivaci a lépe v oplocenkách. V roce 2010 byly vsázeny semenáčky do vzrostlé olšiny, na otevřenou plochu a do sukcese. Semenáčky rostly a přežívaly lépe v sukcesi nežli v olšině. Z výsledků je patrné dobré uchycení a přežívání semenáčků buku lesního v sukcesních plochách oproti rekultivovaným plochám. Množství semenáčků klesá od severu, kde výsypka...
|
host ::
RSS.